Bechyně (nádraží)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Bechyně
Nádraží v Bechyni
Nádraží v Bechyni
StátČeskoČesko Česko
KrajJihočeský
MěstoBechyně
Souřadnice
Bechyně
Bechyně
Provozovatel dráhySpráva železnic
Kód stanice754820
TraťTábor–Bechyně
Nadmořská výška415 m n. m.
V provozu od15. května 1928
Zabezpečovací zařízeníelektromechanické (ústřední zámek)
Dopravní koleje2
Nástupiště (nástupní hrany)2 (2)
Prodej jízdenekNe
Návazná dopravaNe
Služby ve staniciČekárna pro cestujícíBariérové WC
Logo Wikimedia Commons Obrázky, zvuky či videa na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Bechyně je železniční stanice ve východní části města Bechyně v okrese Tábor v Jihočeském kraji nedaleko řeky Lužnice. Leží na jednokolejné elektrizkované trati Tábor–Bechyně (1500 V DC). Ve městě se dále poblíž původního nádraží nachází železniční zastávka Bechyně zastávka.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Původní železniční stanici, která se nacházela na opačném břehu řeky od centra města, vybudovala soukromá společnost Družstvo bechyňské dráhy v rámci výstavby tratě z Tábora, přes který od roku 1871 procházela trať společnosti Dráha císaře Františka Josefa (KFJB) na trase nově budovaného spojení Vídně a Prahy. Nádraží v Bechyni vzniklo jako koncová stanice, dle typizovaného stavebního vzoru. Elektrizovaná dráha se stala první svého druhu v Rakousku-Uhersku a ve střední Evropě vůbec, na jejím budování se významnou měrou podílel podnikatel a vynálezce František Křižík.

Roku 1928 byla po nově otevřeném bechyňském mostu železnice zprovozněna až do města, čímž se délka trati prodloužila z 23 na 24 kilometrů. Zpočátku se do Bechyně jezdilo přes staré nádraží úvraťově, ale od 15. května 1929 byl zprovozněn oblouk pro nový směr a část tratě ke starému nádraží byla změněna na vlečku, napojenou na vlastní trať směrem k Bechyni, a staré nádraží bylo změněno v nákladiště dřeva.

Popis[editovat | editovat zdroj]

Nachází se zde dvě nekrytá úrovňová nástupiště, která jsou přístupná pomocí úrovňových přechodů přes koleje. Ze stanice odbočují dvě vlečky do přilehlých průmyslových areálů (mimo provoz – stav k roku 2018).

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]