Batelov

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Batelov
Kostel sv. Petra a Pavla
Kostel sv. Petra a Pavla
Znak městyse BatelovVlajka městyse Batelov
znakvlajka
Lokalita
Statusměstys
Pověřená obecTřešť
Obec s rozšířenou působnostíJihlava
(správní obvod)
OkresJihlava
KrajVysočina
Historická zeměČechy + Morava
StátČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice49°18′52″ s. š., 15°23′41″ v. d.
Základní informace
Počet obyvatel2 426 (2023)[1]
Rozloha42,70 km²[2]
Nadmořská výška552 m n. m.
PSČ588 51
Počet domů803 (2021)[3]
Počet částí obce5
Počet k. ú.5
Počet ZSJ6
Kontakt
Adresa úřadu městysenáměstí Míru 148
588 51 Batelov
obecniurad@batelov.cz
StarostkaMgr. Lenka Charvátová
Oficiální web: www.batelov.cz
Batelov
Batelov
Další údaje
Kód obce586862
Geodata (OSM)OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Batelov (německy Battelau) je městys po obou stranách historické česko-moravské zemské hranice, rozkládající se v okrese Jihlava v Kraji Vysočina, asi 16 kilometrů jihozápadně od Jihlavy. Žije zde přibližně 2 400[1] obyvatel.

Název[editovat | editovat zdroj]

Název městyse byl odvozen od (německého) osobního jména Bat(e)l, zdrobněliny jména Bat(t)o. Význam místního jména byl "Batelův majetek". Vývoj jména obce v písemných pramenech: Patelov (1279), Patluna (1325), Batholowicz (1361), Bathalow (1412), Patlaun (1517), v Bathelowie (1534), Battelau a Batelow (1678).[4] Židovský název městyse v hebrejštině zní באטלויא.

Historie[editovat | editovat zdroj]

První písemná zmínka o obci pochází z roku 1279. Původní osada s tvrzí byla založena v části zvané Na Vůbci.[5] Od 14. století zde stávala tvrz.[4] V roce 1534 se Batelov stal městečkem.[4]

Během revitalizace Pilského rybníka byl proveden archeologický průzkum. Na dně zjistili archeologové zbytky staveb, pocházejících ze 13. až 14. století. Jsou to pravděpodobně pozůstatky zaniklé vsi. Nalezeny byly i další objekty z 15. a 16. století, různé kovové předměty (podkovy, přezky, mince, např. pražský groš či malé mince z 15. a 16. století) a střepy keramiky.[5]

V roce 1735 batelovské panství koupil svobodný pán Johan Christofor Burkhard, Baron de Kllee – pán na Batelově a Stránkách. Za jeho vlády došlo ke klasicistní přestavbě tzv. Nového zámku a v roce 1755 zahájil stavbu kostela sv. Petra a Pavla.[6] V 17. století zde byla založeny hamry, které byly v 1. polovině 19. století modernizovány na železárny.[4]

V roce 1851 tudy projížděl Karel Havlíček Borovský během své cesty do vyhnanství v Brixenu. V Batelově se státnímu kočáru porouchalo kolo; během opravy v místní kovárně se Havlíček setkal na místní poště s poštmistrem J. Rajským a farářem Slavíkem. Havlíček v Batelově pobýval již za studentských let, kdy zde napsal báseň Dumka na batelovském vrchu. V roce 1921 byla ve Vršku umístěna jeho pamětní deska. Roku 1971 byl na jeho počest postaven pomník na náměstí.[5]

V letech 1869–1880 byl Švábov osadou Batelova,[7] stejně jako Nový Svět[8] a Spělov v letech 1869–1900.[9] Od 1. července 1989 do 31. prosince 1992 k Batelovu jako místní část náležel Švábov.[7] Od 1. července 1989 k obci přísluší jako místní části vesnice Bezděčín,[10] Lovětín,[11] Nová Ves[12] a Rácov.[13] Od 23. dubna 2008 byl obci vrácen status městyse.[14]

Přírodní poměry[editovat | editovat zdroj]

Batelov leží v okrese Jihlava v Kraji Vysočina. Nachází se 6,5 km jihozápadně od Dolní Cerekve, 7,5 km severozápadně od Třeště, 3,5 km severně od Rácova, 4,5 km severovýchodně od Nové Vsi a 5,5 km východně od Horní Cerekve. Geomorfologicky je oblast součástí Česko-moravské subprovincie, konkrétně leží na rozmezí Javořické vrchoviny a Křižanovské vrchoviny a jejich podcelků Brtnické vrchoviny a Jihlavských vrchů, v jejichž rámci spadá pod geomorfologické okrsky Třešťskou pahorkatinu a Řásenskou vrchovinu.[15] Průměrná nadmořská výška činí 552 metrů.[16]

Nejvyšší bod, Vršek (631 m n. m.), leží východně od městyse. Jižně se nachází Posvátný (630 m n. m.). Severně od Batelova je vyvýšenina Na Vrších (595 m n. m.) a Rohozenský kopec (593 m n. m.). Městysem protéká řeka Jihlava, do níž se východně od Batelova vlévá potok Hanzalka (z jihu) a ze severu Hraniční potok. Před Zámeckým rybníkem se přímo v Batelově do Jihlavy vlévá Batelovský potok, na němž se v jižní části obce nachází Pilský rybník, na řece Jihlavě západně od Batelova pak Škrobárenský rybník.[17] U postranního vchodu na hřbitov roste památná 25metrová lípa velkolistá, jejíž stáří bylo v roce 2009 odhadováno na 250 let.[18]

Obyvatelstvo[editovat | editovat zdroj]

Podle sčítání 1930 zde žilo v 349 domech 1 848 obyvatel. 1 833 obyvatel se hlásilo k československé národnosti a 9 k německé. Žilo zde 1 757 římských katolíků, 21 evangelíků, 20 příslušníků Církve československé husitské a 31 židů.[19]

Vývoj počtu obyvatel a domů (podle sčítání lidu)[20][21]
Rok 1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001 2011 2021
Počet obyvatel 3 271 3 208 3 274 3 278 3 365 3 214 3 042 2 293 2 486 2 389 2 363 2 286 2 393 2 247 2 276
Počet domů 440 473 483 473 510 517 574 573 589 604 603 723 774 816 803
Vývoj počtu obyvatel místní části Batelov[22][23]
Rok 1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001 2011 2021
Počet obyvatel 2 066 1 989 1 991 2 003 2 040 1 905 1 848 1 413 1 589 1 641 1 731 1 722 1 868 1 783 1 783
Počet domů 265 286 280 277 297 302 349 361 390 414 426 518 555 585 589

Obecní správa a politika[editovat | editovat zdroj]

Části, členství ve sdruženích[editovat | editovat zdroj]

Obec je rozdělena na pět částí[24]:

Každá z částí má své samostatné katastrální území, jmenovitě Batelov, Bezděčín na Moravě, Lovětín u Třešti, Nová Ves u Třešt“ a Rácov[25]. Batelov má šest základních sídelních jednotek, jmenovitě Batelov, Za Tratí (ta leží na katastrálním území Batelov), Bezděčín, Lovětín, Nová Ves a Rácov.[26]

Batelov je členem mikroregionu Třešťsko a místní akční skupiny Třešťsko.

Zastupitelstvo a starosta[editovat | editovat zdroj]

Obec má patnáctičlenné zastupitelstvo, v čele pětičlenné rady stojí od října 2022 starostka Mgr. Lenka Charvátová.

Období Zapsaní voliči Účast v % Mandáty Výsledky Starosta
1990-1994 1737 84,8 15 7 OBČANSKÉ FÓRUM (OF)

5 Československá strana lidová (ČSL)

3 Komunistická strana Československa (KSČ)

Miroslav Řezníček
1994-1998 1720 80,93 15 8 ODS

4 KDU-ČSL

3 KSČM

Jiří Doležal
1998-2002 1829 61,4 9 4 ODS

2 KDU-ČSL

2 ČSSD

1 KSČM

Rudolf Šimek
2002–2006 1841 63,93 15 5 ODS
3 Sbor dobrovolných hasičů
3 KDU-ČSL
2 KSČM
2 ČSSD		 Miroslav Mert
2006–2010 1849 66,04 15 3 ODS
3 Hn.na podporu dobrovol.hasičů
2 Strana zelených
2 Za obec krásnější
2 KSČM
2 ČSSD
1 KDU-ČSL		 Petr Janoušek
2010–2014 1883 60,54 15 3 Hn.na podporu dobrovol.hasičů
2 HNUTÍ NEZÁV.PRO ROZ.BATELOVSKA
2 Strana zelených
2 ODS
2 KSČM
1 ČSSD
1 Za obec krásnější
1 STAROSTOVÉ A NEZÁVISLÍ
1 KDU-ČSL		 Jiří Doležal
2014–2018 1918 57,09 15 6 Fair play - HNPD
3 KDU-ČSL
2 Hnutí nezáv. pro rozvoj Batel.
2 ČSSD
1 KSČM
1 Strana zelených		 Jiří Doležal
2018-2022 1913 56,66 15 7 Hasiči pro Batelovsko

3 KDU-ČSL

2 ČSSD

2 Nezávislí pro rozvoj Batelovska

1 KSČM

Jiří Doležal
2022-2026 1886 54,19 15 6 KDU-ČSL

5 Hasiči pro Batelovsko

3 ČSSD

1 KSČM

Mgr. Lenka Charvátová

Znak a vlajka[editovat | editovat zdroj]

Právo užívat znak a vlajku bylo obci uděleno rozhodnutím Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky dne 17. dubna 2009. V červeno- modře kosmo děleném štítě znaku nahoře ze spojených bůvolích rohů vyrůstá rytíř s taseným mečem v pravici, s levicí v bok, zlatým pštrosím perem na přilbě se zvednutým hledím, vše stříbrné. Dole zkřížené vztyčené zlaté gotické klíče přeložené vztyčeným stříbrným mečem. List dělený žlutým a bílým kosmým pruhem na červené žerďové a modré vlající pole. Žlutý pruh vychází z první čtvrtiny žerďového okraje do čtvrté čtvrtiny dolního okraje, bílý pruh vychází z první čtvrtiny horního okraje do čtvrté čtvrtiny vlajícího okraje. Poměr šířky k délce listu je 2 : 3.[27]

Hospodářství a doprava[editovat | editovat zdroj]

Sídlí zde firmy Rejoice s.r.o., Wetland s.r.o., PRELOM CZ, s.r.o., ANLEY s.r.o., ELMA Batelov, s.r.o., FOWA Batelov, s.r.o., PLASTYKO WORD s.r.o., CHAPAR bag s.r.o., ELMONT s.r.o., AGRO Spělov, spol. s r.o., FK-EKOBRIKETY s.r.o., Třeštický mlýn s.r.o., AGROVAK, s.r.o,[28] Škrobárny Pelhřimov a jedna z továren Motorpalu. Funguje tu řada obchodů, drogerie, pobočka České pošty a drobní živnostníci. Nachází se zde dvě restaurační zařízení – restaurace Na Západě a hostinec Na Mýtě. Ve zdravotním středisku služby poskytují stomatolog, gynekolog, pediatr a praktický lékař. V obci je i lékárna.

Obcí prochází silnice II. třídy č. 134 do Nové Vsi, č. 402 do Třeště a č. 639 z Dolní Cerekve do Horní Cerekve, dále pak komunikace III. třídy č. 13421 do Rácova, č. 13423 do Švábova a místní komunikace č. 13424 a železniční trať č. 225 z Havlíčkova Brodu do Veselí nad Lužnicí.[29] Dopravní obslužnost zajišťují dopravci ICOM transport, Radek Čech - Autobusová doprava, AZ BUS & TIR PRAHA a ČSAD Jindřichův Hradec. Autobusy jezdí ve směrech Jemnice, Dačice, Telč, Pelhřimov, Praha, Jihlava, Počátky, Kamenice nad Lipou, Jindřichův Hradec, Lovětín, Rohozná, Jihlávka, Třešť a Nový Rychnov.[30] a vlaky ve směrech Havlíčkův Brod a Veselí nad Lužnicí.[31] Obec protínaí cyklistické trasy Greenway ŘV do Lovětína, č. 5128 ze Spělova do Nové Vsi, č. 5092 do Rácova a vedle toho žlutě a zeleně značené turistické stezky.

Školství, kultura a sport[editovat | editovat zdroj]

Základní školu a mateřskou školu zřizuje obec Batelov. Základní školu ve školním roce 2014/2015 navštěvovalo 196 žáků. Do školy dojíždějí děti z místních částí Batelova (Bezděčín, Lovětín, Nová Ves, Rácov) a z menších okolních obcí Rohozné, Švábova a Růžené.[32] První zmínka o zdejší škole pochází z roku 1652.[33] Mateřská škola má čtyři třídy a ve školním roce 2014/2015 je do ní zapsáno 93 předškoláků.[34] Na náměstí Míru stojí místní knihovna.

Fotbalový klub 1. FC Batelov byl založen v roce 1926. A tým hraje okresní přebor, mužstvo B pak IV. třídu. Součástí klubu je i družstvo žáků a přípravka.[35] Z dalších sportovních a zájmových organizací jsou zde zastoupeny mažoretky, místní organizace Moravského rybářského svazu, Tělocvičná jednota Sokol a středisko zde má Junák - svaz skautů a skautek ČR. Působí tu i Sbor dobrovolných hasičů Batelov.

Pamětihodnosti[editovat | editovat zdroj]

Související informace naleznete také v článku Seznam kulturních památek v Batelově.
  • Starý a Nový zámek – Pozdně renesanční zámek ze 17. století, postavený na místě středověké tvrze. Dokončen byl v letech 1739–1740 za panování barona Burkhardta, Arnošt Blankenstein jej uvedl do dnešní podoby. V roce 2013 je v soukromém vlastnictví, došlo k jeho opravě, avšak není veřejnosti přístupný.[5]
  • Barokní kostel Petra a Pavla stojí na náměstí. Stavba byla zahájena 17. dubna 1755 pod vedením stavitele Wolfganga Filsnera. Vznikla z podnětu barona Burkhardta, dokončili ji Blankensteinové ve 40. letech 19. století.[5]
  • Zachovalé domy židovského ghetta doplňují ráz města.
  • Kostel svaté Barbory nacházející na hřbitově
  • Památník Karla Havlíčka Borovského na Havlíčkově vrchu
  • Fara na náměstí, dům čp. 129
  • Venkovská usedlost čp. 39
  • Synagoga byla postavena v roce 1794. Od roku 1850 měla židovská obec svého rabína. Bývalé židovské ghetto bylo od další zástavby odděleno cestou, potokem a lesem. K roku 2013 tu sídlí svaz zahrádkářů, v interiéru se již žádné původní vybavení nenachází.[5]
  • Židovský hřbitov západně od Batelova. Pochází pravděpodobně z roku 1540. Nacházejí se zde náhrobky ze 16. a 17. století.[5]
  • Socha Immaculaty před kostelem
  • Socha sv. Jana Nepomuckého na náměstí
  • Sloup se sochou P. Marie při silnici do Třeště
  • Sochy Kalvárie na kopci u lesa
  • Pilíř na Noveckém kopci
  • Kašna na náměstí
  • Batelovská lípa – památný strom u postranního vchodu na hřbitov

Galerie[editovat | editovat zdroj]

  • Socha Immaculaty a kašna na náměstí Míru
    Socha Immaculaty a kašna na náměstí Míru
  • Starý zámek
    Starý zámek
  • Nový zámek
    Nový zámek
  • Hřbitov s kostelem sv. Barbory
    Hřbitov s kostelem sv. Barbory
  • Bývalá synagoga
    Bývalá synagoga
  • Židovský hřbitov
    Židovský hřbitov

Osobnosti[editovat | editovat zdroj]

  • Zdeněk Mahler (1928–2018), spisovatel, scenárista, publicista a muzikolog

Zemská příslušnost[editovat | editovat zdroj]

Do Čech náležejí okrajové pozemky k. ú. Batelov a téměř celé k. ú. Bezděčín na Moravě, které má poněkud zavádějící název, protože ve svých původních hranicích k Moravě historicky nepatřilo[36][37] a původně neslo název Bezděčín.[38] K Moravě pak náleží Lovětín, Nová Ves, Rácov a téměř celé k. ú. Batelov včetně celé jeho zástavby a nepatrná okrajová část k. ú. Bezděčín na Moravě.

Doprava[editovat | editovat zdroj]

Autobus Karosa C 735 společnosti ICOM transport v Batelově.

Městys Batelov je obsluhován železniční tratí č. 225 z Havlíčkova Brodu do Veselí nad Lužnicí a autobusy. Železniční stanice Batelov se nachází v severní části městyse.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. ↑ a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2023. Praha: Český statistický úřad. 23. května 2023. Dostupné online. [cit. 2023-05-25].
  2. ↑ Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky – 2017. Český statistický úřad. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28].
  3. ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18].
  4. ↑ a b c d HOSÁK, Ladislav; ŠRÁMEK, Rudolf. Místní jména na Moravě a ve Slezsku A-L. Svazek I. Praha: Academia, 1970. S. 55. 
  5. ↑ a b c d e f g KRATOCHVÍL, David. Nejzajímavější místa měst a obcí. 33, Batelov. Jihlavské listy. 27. srpna 2010, roč. 21, čís. 67, s. 2. ISSN 1212-740X. 
  6. ↑ KRATOCHVÍL, David. Osobnosti našich obcí = Batelov. 12.. Jihlavské listy. 30. března 2007, roč. 18, čís. 26, s. 19. ISSN 1212-740X. 
  7. ↑ a b Historický lexikon obcí České republiky 1869-2005. II. díl, Abecední přehled obcí a částí obcí v letech 1869-2005. Praha: Český statistický úřad, 2006. 623 s. ISBN 80-250-1311-1. S. 510. 
  8. ↑ Historický lexikon obcí České republiky 1869-2005. II. díl, Abecední přehled obcí a částí obcí v letech 1869-2005. Praha: Český statistický úřad, 2006. 623 s. ISBN 80-250-1311-1. S. 364. 
  9. ↑ Historický lexikon obcí České republiky 1869-2005. II. díl, Abecední přehled obcí a částí obcí v letech 1869-2005. Praha: Český statistický úřad, 2006. 623 s. ISBN 80-250-1311-1. S. 485. 
  10. ↑ Historický lexikon obcí České republiky 1869-2005. II. díl, Abecední přehled obcí a částí obcí v letech 1869-2005. Praha: Český statistický úřad, 2006. 623 s. ISBN 80-250-1311-1. S. 37. 
  11. ↑ Historický lexikon obcí České republiky 1869-2005. II. díl, Abecední přehled obcí a částí obcí v letech 1869-2005. Praha: Český statistický úřad, 2006. 623 s. ISBN 80-250-1311-1. S. 293. 
  12. ↑ Historický lexikon obcí České republiky 1869-2005. II. díl, Abecední přehled obcí a částí obcí v letech 1869-2005. Praha: Český statistický úřad, 2006. 623 s. ISBN 80-250-1311-1. S. 352. 
  13. ↑ Historický lexikon obcí České republiky 1869-2005. II. díl, Abecední přehled obcí a částí obcí v letech 1869-2005. Praha: Český statistický úřad, 2006. 623 s. ISBN 80-250-1311-1. S. 437. 
  14. ↑ Rozhodnutí č. 31 předsedy Poslanecké sněmovny, k stanovení obcí městy a městysi, Miloslav Vlček, 23. dubna 2008
  15. ↑ Geomorfologické členění ČR [online]. Česká geologická služba, 2014-01-01 [cit. 2014-12-13]. Dostupné online. 
  16. ↑ Batelov [online]. Regionální informační servis, 2014-01-01 [cit. 2014-12-13]. Dostupné online. 
  17. ↑ Batelov [online]. ČÚZK, 2014-01-01 [cit. 2014-12-13]. Dostupné online. 
  18. ↑ Batelovská lípa [online]. AOPK ČR, 2014-01-01 [cit. 2014-12-13]. Dostupné online. 
  19. ↑ Statistický lexikon obcí v Republice československé 1930. Díl II. Země Moravskoslezská. Praha: Orbis, 1935. 212 s. S. 56. 
  20. ↑ Historický lexikon obcí České republiky 1869–2011 [online]. Praha: Český statistický úřad, rev. 2015-12-21 [cit. 2015-12-21]. Dostupné online. 
  21. ↑ Výsledky sčítání 2021 – otevřená data [online]. [cit. 2022-04-18]. Dostupné online. 
  22. ↑ Český statistický úřad. Historický lexikon obcí ČR 1869 - 2005 - 1. díl [online]. 2007-03-03 [cit. 2013-02-28]. S. 564, 565, záznam 2-1. Dostupné online. 
  23. ↑ Základní údaje podle částí obce vybraného SO ORP, území SO ORP Jihlava, SLDB 2021 : Veřejná databáze ČSÚ [online]. Český statistický úřad, 2021-03-26 [cit. 2023-04-10]. Dostupné online. 
  24. ↑ Část obce [online]. Český úřad zeměměřický a katastrální [cit. 2013-11-21]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2015-06-10. 
  25. ↑ Katastrální území [online]. Český úřad zeměměřický a katastrální [cit. 2013-11-21]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2015-06-10. 
  26. ↑ Základní sídelní jednotka (ZSJ) [online]. Český úřad zeměměřický a katastrální [cit. 2013-11-21]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2015-06-10. 
  27. ↑ Batelov - obecní symboly [online]. PSP ČR, 2009-04-17 [cit. 2014-08-16]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2014-08-19. 
  28. ↑ Batelov [online]. ARES, 2014-10-06 [cit. 2014-10-20]. Dostupné online. 
  29. ↑ Silniční a dálniční síť ČR [online]. ŘSD, 2014-07-01 [cit. 2014-10-20]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-04-05. 
  30. ↑ Batelov [online]. Jízdní řády veřejné linkové osobní dopravy, 2014 [cit. 2014-10-20]. Dostupné online. 
  31. ↑ Batelov [online]. Jízdní řády pravidelné osobní železniční dopravy, 2014 [cit. 2014-10-20]. Dostupné online. 
  32. ↑ O škole [online]. ZŠ Batelov, 2014-01-01 [cit. 2014-10-27]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2014-10-27. 
  33. ↑ POLICAR, Pavel. Historie Základní školy v Batelově [online]. ZŠ Batelov, 2013-01-01 [cit. 2014-10-27]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2014-10-27. 
  34. ↑ MŠ Batelov [online]. MŠ Batelov, 2014-01-01 [cit. 2014-10-27]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2014-10-27. 
  35. ↑ O našem klubu [online]. 1. FC Batelov, 1926 - 2014 [cit. 2014-10-27]. Dostupné online. 
  36. ↑ http://archivnimapy.cuzk.cz/cio/data/cio/0138-1/0138-1-001_index.html[nedostupný zdroj]
  37. ↑ http://dalsimoravak.bloguje.cz/26.Batelov.GIF
  38. ↑ http://archivnimapy.cuzk.cz/cio/data/cio/_cio_vp/c0138-1VP_025.jpg[nedostupný zdroj]

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • BOŘECKÝ, Jiří. Dějiny Batelova. 1. díl. Batelov: Obecní úřad, 1998. 215 s. 
  • BOŘECKÝ, Jiří. Dějiny Batelova. 2. díl. Batelov: Obecní úřad, 2001. 712 s. 
  • 100 let dobrovolné požární ochrany v Batelově 1885-1985. Batelov: ZO SPO, 1985. 31 s. 
  • TAUSCH, Jaromír. Batelovsko v době první světové války-v kronikách a vzpomínkovém vyprávění. Batelov: Obecní úřad, 1994. 32 s. 

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Pahýl
Pahýl
 Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace.
Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.
Části obce Batelov
Části obce
Města, městyse a obce okresu Jihlava
Arnolec • Batelov • Bílý Kámen • Bítovčice • Bohuslavice • Borovná • Boršov • Brtnice • Brtnička • Brzkov • Cejle • Cerekvička-Rosice • Černíč • Čížov • Dlouhá Brtnice • Dobronín • Dobroutov • Dolní Cerekev • Dolní Vilímeč • Doupě • Dudín • Dušejov • Dvorce • Dyjice • Hladov • Hodice • Hojkov • Horní Dubenky • Horní Myslová • Hostětice • Hrutov • Hubenov • Hybrálec • Jamné • Jersín • Jezdovice • Ježená • Jihlava • Jihlávka • Jindřichovice • Kalhov • Kaliště • Kamenice • Kamenná • Klatovec • Kněžice • Knínice • Kostelec • Kostelní Myslová • Kozlov • Krahulčí • Krasonice • Lhotka • Luka nad Jihlavou • Malý Beranov • Markvartice • Měšín • Milíčov • Mirošov • Mrákotín • Mysletice • Mysliboř • Nadějov • Nevcehle • Nová Říše • Olšany • Olší • Opatov • Ořechov • Otín • Panenská Rozsíčka • Panské Dubenky • Pavlov • Plandry • Polná • Puklice • Radkov • Rančířov • Rantířov • Rohozná • Rozseč • Růžená • Rybné • Řásná • Řídelov • Sedlatice • Sedlejov • Smrčná • Stáj • Stará Říše • Stonařov • Strachoňovice • Střítež • Suchá • Svojkovice • Šimanov • Švábov • Telč • Třešť • Třeštice • Urbanov • Ústí • Vanov • Vanůvek • Vápovice • Velký Beranov • Větrný Jeníkov • Věžnice • Věžnička • Vílanec • Volevčice • Vyskytná nad Jihlavou • Vysoké Studnice • Vystrčenovice • Záborná • Zadní Vydří • Zbilidy • Zbinohy • Zdeňkov • Zhoř • Zvolenovice • Žatec • Ždírec
legenda: město, městys.
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Batelov&oldid=23645769“