Baruch Bendit Goitein
| Baruch Bendit Goitein | |
|---|---|
| Narození | 1770 (3. ijaru 5530) Kojetín |
| Úmrtí | 16. listopadu 1839 (9. kislevu 5600) (ve věku 69 let) Hőgyész |
| Povolání | rabín |
| Denominace | judaismus |
| Dynastie | Goiteinové |
| Vzdělání | Mose Mintz |
| Děti | |
| Podpis |  |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek. | |
Baruch Bendit (též Benedikt) Goitein, někdy nesprávně Goetin (hebrejsky ברוך בנדיט גויטין, * kolem roku 1770 v Kojetíně, Morava - 16. listopadu 1839[1], Hőgyész, Uhersko) byl moravský rabín působící v Uhrách, který se stal předkem širokého rodu Goiteinů, z níž vzešlo mnoho rabínů a vědců.[2] Baruch Goitein je též nazývan Kesef Nivchar po svém hlavním spise.
Život[editovat | editovat zdroj]
Baruch Goitein, jehož příjmení pochází od německého označení jeho rodného města moravského Kojetína (německy Kojetein), zde vyrůstal v německojazyčném prostředí, v rodině, která později náležela k v německému kulturnímu okruhu Uhrách. Studoval na ješivě u budapešťského vrchního rabína Mošeho Mintze (1750–1831).
Baruch Goitein byl jmenován rabínem v Hőgyeszsi, přesné datum však není známo. Bydlel ve skromném jednopatrovém domě, který stál přímo ve dvoře šulu (synagogy).[3] Rabi Goitein byl halachickou autoritou pro velké části Tolenské župy v jižní části středního Maďarska.
V rabínském úřadě ho později vystřídal jeho syn Cvi Hirš Hermann Goitein (1805–1860), autor spisu Jedej Moše (1905), výkladu micvot. Ten měl čtyři syny a tři dcery.
Jeho druhý nejstarší syn Hirsche Hermanna, Elijahu Menachem Goitein (1837–1902), pokračoval ve stopách svého otce jako rabín v Hőgyész a vydal spis Rab Berachot.
Jeho syn Eduard Ezechiel Goitein (1864-1914) se stal okresním rabínem v Burgkunstadtu, a sepsal pojednání Princip odplaty v biblickém a talmudském trestním právu. Jeden z jeho synů byl orientalista Šlomo Dov (Fritz) Goitein (1900–1985). Eduardův bratr Hirsch Goitein (1863–1903) se stal rabínem v Kodani a byl autorem knihy Optimismus a pesimismus v židovské náboženské filozofii. Studie o léčbě Theodicey ve stejném až po Maimonida. Nakonec nejmladší bratr, Josef Solomon (Šlomo) Goitein (* 1880), vystřídal svého otce Elijahua Menachema ve čtvrté a poslední generaci jako rabín v Hőgyészi. V létě 1944 byl deportován do Osvětimi a tam zavražděn. [4]
Nejmladším synem Hirsche Hermanna Goiteina, a tedy vnukem Barucha Bendita Goiteina, byl Gábor Gedalja Goitein, rabín náboženské obce v Karlsruhe, otec Ráchel Goitein-Strausové a dědeček Ernsta Gabora Strause.
Spisy (výběr)[editovat | editovat zdroj]
Gioteinovým hlavním dílem je spis Kesef Nivchar publikovaný v letech 1827-1828. Jedná se o třísvazkovou metodologickou diskusi o 160 talmudických otázkách.
- Sefer Kesef Nivchar: kolel me'ah ṿe-shishim kelalim ha-nimtsa'im ba-Talmud uve-divre gedole rishonim ṿe-acharonim […]. M. I. Landau, Praha 1827–1828, 3 sv.
Reference[editovat | editovat zdroj]
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Baruch Bendit Goitein na německé Wikipedii.
- ↑ Magyar Zsidó Lexikon, S. 315
- ↑ Beit Hatfutsot: Datenbankeintrag für Baruch Benedek Goitein. dbs.bh.org.il [online]. [cit. 2022-05-31]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2020-07-04.
- ↑ R. Straus: Wir lebten in Deutschland, S. 22
- ↑ Yad Vashem: Zentrale Datenbank der Namen der Holocaustopfer
Literatura[editovat | editovat zdroj]
- Rahel Straus: Wir lebten in Deutschland. 3. Auflage. DVA, Stuttgart 1962, S. 21 ff.
- G. Herlitz, B. Kirschner (Hrsg.): Jüdisches Lexikon. Berlin 1928, Bd. II, Sp. 1180
- The Universal Jewish Encyclopedia, vol. 5, p. 11
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Baruch Bendit Goitein na Wikimedia Commons - Magyar Zsidó Lexikon
- Rabbiner-Index Archivováno 14. 10. 2013 na Wayback Machine.
