Bělehradské výstaviště

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Pohled na areál výstaviště.
Knižní veletrh v roce 2011.

Bělehradské výstaviště (srbsky Београдски сајам) se nachází v jmenovaném městě, na břehu řeky Sávy, u ulice Bulevar Vojvode Mišića.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Společnost provozující bělehradské veletrhy byla založena již v roce 1923[1] ve snaze konkurovat existujícím prostorám v Záhřebu a Lublani. O zbudování nového výstaviště bylo rozhodnuto místním zastupitelstvem dne 13. května 1953[2], stavební práce probíhaly v následující době. Současný areál výstaviště byl dokončen v roce 1957 a nahradil starší z roku 1937, který byl využíván jako koncentrační tábor. Vyplňuje prostor mezi řekou Sávou a čtyřproudou silnicí, resp. železniční tratí. Areál byl otevřen Veletrhem techniky dne 23. srpna 1957. Základní budovy výstaviště navrhl architekt Milorad Pantović,[3] který o rozvoji této lokality přemýšlel již v roce 1940, před vypuknutím druhé světové války v prostoru bývalé Jugoslávie.[4]

Od konce 50. let slouží výstaviště pro řadu akcí svého typu, známý je např. místní knižní veletrh, ale i další obdobné akce.

V 70. letech bylo výstaviště rozšířen o novou halu.[5]

V roce 2020 byla v souvislosti s pandemií nemoci covid-19 jedna z hal výstaviště upravena jako polní nemocnice. Areál však nedisponoval potřebným sanitárním vybavením, což bylo kritizováno.[6]. O rok později sloužilo jako očkovací centrum v rámci strategie Srbska na naočkování obyvatelstva proti uvedené nemoci.[7][8] V polovině února 2021 zde byla vakcína podána 80 000 lidem.[9]

Objekty[editovat | editovat zdroj]

Výstaviště tvoří několik hal (největší: hala 1, hala 2a a 2b, hala 3 a hala 4), některé z nich jsou chráněné i jako kulturní památky. Celkem tvoří areál 13 objektů.

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. ANTONIĆ, Zdravko; TASIĆ, Nikola; DRAGANČIĆ, Nikola. Istorija Beograda. Bělehrad: Balkanološki institut SANU – Draganić, 1995. ISBN 86-7179-021-5. S. 372. (srbochorvatština) 
  2. ANTONIĆ, Zdravko; TASIĆ, Nikola; DRAGANČIĆ, Nikola. Istorija Beograda. Bělehrad: Balkanološki institut SANU – Draganić, 1995. ISBN 86-7179-021-5. S. 484. (srbochorvatština) 
  3. ANTONIĆ, Zdravko; TASIĆ, Nikola; DRAGANČIĆ, Nikola. Istorija Beograda. Bělehrad: Balkanološki institut SANU – Draganić, 1995. ISBN 86-7179-021-5. S. 574. (srbochorvatština) 
  4. Článek na portálu novosti.rs (srbsky)
  5. ANTONIĆ, Zdravko; TASIĆ, Nikola; DRAGANČIĆ, Nikola. Istorija Beograda. Bělehrad: Balkanološki institut SANU – Draganić, 1995. ISBN 86-7179-021-5. S. 516. (srbochorvatština) 
  6. Článek na portálu danas.rs (srbsky)
  7. Článek na portálu danas.rs (srbsky)
  8. Článek na portálu n1info.com (srbsky)
  9. Článek na portálu danas.rs (srbsky)

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]