Anna Štolfová
| Anna Štolfová | |
|---|---|
 Anna Štolfová (okolo r. 1910) | |
| Rodné jméno | Anna Papíková |
| Narození | Mšeno Rakouské císařství |
| Úmrtí | Chicago, Illinois USA |
| Národnost | česko-americká |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Anna Štolfová (rozená Anna Papíková, anglicky Anne Stolf, 2. listopadu 1853 Mšeno[1] [2] – 1941[3] Chicago) byla česko-americká aktivistka, spolková činovnice, sufražetka a feministka, dlouholetá členka česko-amerických ženských spolků a také předsedkyně dámského odboru Svobodomyslné pomocné jednoty v Chicagu, členka americké sekce tzv. Prvního československého odboje. Po založení Českého národního sdružení usilujícího o podporu myšlenky vzniku samostatného Československa v USA působila jako jediná žena v nejvyšším vedení tohoto orgánu.
Život[editovat | editovat zdroj]
Mládí[editovat | editovat zdroj]
Narodila se v Mšeně nedaleko Mělníka v české katolické rodině Janu a Heleně Papíkovým. Rodina Papíkova se roku 1867 přestěhovala do USA, usadila se v patrně v Clevelandu, kde již tehdy žila značná česká komunita. Anna navštěvovala několik let hodiny angličtiny a dále se vzdělávala. Posléze se provdala jako Štolfová a pobytem byla později uváděna v Chicagu.
Spolkové působení[editovat | editovat zdroj]
Byla výraznou osobností spolkového života česko-amerických žen v duchu myšlenek emancipace a rovnoprávnosti, stejně jako posilování českého národního ducha v americkém prostředí. Veřejnou aktivitu rozvíjela od svých šestnácti let. V pozdějších letech se stala spoluzakladatelkou[4] a posléze prezidentkou organizace Velkovýbor Jednoty Českých Dam,[3] sdružující Čechoameričanky v celém státě Illinois. Rovněž byla činná v dobročinné Jednotě podpůrného spolku, kterému po jistou dobu rovněž předsedala. Spolupracovala mj. s herečkou a spolkovou činovnicí Bohuslavou Ludvíkovou.
První československý odboj[editovat | editovat zdroj]
Po vypuknutí první světové války roku 1914 se začala angažovat v podpoře aktivit exilové skupiny Tomáše Garrigue Masaryka, Edvarda Beneše a Milana Rastislava Štefánika zasazujících se o vyhlášení samostatné ČSR. Jakožto významná činovnice dámských spolků stála při vzniku tzv. Českého národního sdružení, krajanské organizace snažící se dosáhnout podpory k uznání samostatného československého státu nezávislého na Rakousku-Uhersku. Jeho předsedou byl zvolen chicagský lékař Ludvík Fisher, Štolfová pak zastávala funkci místopředsedkyně a rovněž předsedkyně dámského odboru ČNS. Organizace shromažďovala diplomatickou a materiální pomoc snahám o vznik ČSR, jako např. podpora československých legionářů a vyslání vojenského a zdravotnického kontingentu na západní frontu ve Francii roku 1918.
V dalších letech byla pak nadále činná v dámských sdruženích americko-československých kontaktech. Její aktivní spolková činnost se uvádí přibližně do roku 1933.
Úmrtí[editovat | editovat zdroj]
Anna Štolfová zemřela roku 1941 v Chicagu ve věku 87 nebo 88 let.
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ Matriční záznam o narození a křtu
- ↑ BUBENÍČEK, Rudolf. Dějiny Čechů v Chicagu. [s.l.]: Sazba West Side Press,Incorporated 584 s. Dostupné online. Google-Books-ID: ZWBpJjPyCwkC.
- ↑ a b JR, Miloslav Rechcigl. Notable American Women with Czechoslovak Roots: A Bibliography, Bio-Bibliographies, Historiography and Genealogy. [s.l.]: AuthorHouse 812 s. Dostupné online. ISBN 978-1-7283-2139-4. (anglicky) Google-Books-ID: 95iyDwAAQBAJ.
- ↑ Ženské listy. [s.l.]: Jednota českých dam. 702 s. Dostupné online.
Literatura[editovat | editovat zdroj]
- Amerikán: národní kalendář na rok. Ročník 1933. Chicago: Aug. Geringer, 1877–1951.
