Aloisia Veitová
| Aloisia Veitová | |
|---|---|
| Narození | 18. července 1891 Pontebba  Rakousko-Uhersko |
| Úmrtí | 6. prosince 1940 (ve věku 49 let) vyhlazovací centrum Hartheim (zámek Hartheim), Alkoven  Německá říše |
| Příčina úmrtí | poprava v plynové komoře |
| Bydliště | Rosenburg (1931) Všeobecná nemocnice města Vídně (1932) Am Spiegelgrund clinic (1932–1940) Ybbs Pflegezentrum (1940) Vyhlazovací centrum Hartheim (od 1940) Štýrský Hradec Vídeň |
| Rodiče | Josef Veit a Aloisia Veit |
| Příbuzní | Josef Veit, Viktoria Veitová a Josefa Veitová (sourozenci) Adolf Hitler (prastrýc)[1] Josepha Schicklgruberová (prababička) Konrad Pracher (custodian) Maria Pracher (pěstounka) |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek. | |
Aloisia Veitová (18. července 1891 Pontebba – 6. prosince 1940 vyhlazovací centrum Hartheim, zámek Hartheim, Alkoven) byla sestřenicí Adolfa Hitlera z druhého kolene[2] a obětí nacistických vražd osob s postižením.
Život[editovat | editovat zdroj]
Aloisia Veitová pocházela z rodu Schicklgruberů. Její prababička z otcovy strany Josepha Schicklgruberová a babička Adolfa Hitlera z otcovy strany Maria Anna Schicklgruberová byly sestry.[2] Kvůli „nápadnému chování“ byla 26. ledna 1932 umístěna do ústavu Am Steinhof ve Vídni,[3] kde strávila devět let na uzavřených odděleních. Podle jejího pacientského spisu trpěla „schizofrenní duševní poruchou s perplexí a depresí, roztržitostí, smyslovými iluzemi a bludy“.
Dne 28. listopadu 1940 byla převezena do vídeňského městského sanatoria a pečovatelského domu v Ybbs an der Donau, odkud byla dne 6. prosince 1940 transportována do nacistického vyhlazovacího centra Hartheim a usmrcena v plynové komoře.
Americký historik Timothy W. Ryback žijící v Salcburku a soukromý badatel Florian M. Beierl pátrají od srpna 2004 po osudu Aloisie Veitové ve spolupráci s mnichovským soudním patologem Wolfgangem Eisenmengerem. Své dokumentární poznatky zveřejnili v roce 2005.[4]
Literatura[editovat | editovat zdroj]
- NEUMANN, Hans-Joachim; EBERLE, Henrik. Bergisch Gladbach: Lübbe-Verlag, 2009. ISBN 978-3-7857-2386-9.
- Annette Hinz-Wessels: Aloisia Veit – Ein „Euthanasie“-Opfer aus Hitlers Familie. In: Petra Fuchs, Maike Rotzoll, Ulrich Müller, Paul Richter, Gerrit Hohendorf (Hrsg.): „Das Vergessen der Vernichtung ist Teil der Vernichtung selbst“. Lebensgeschichten von Opfern der nationalsozialistischen „Euthanasie“. Wallstein, Göttingen 2007, ISBN 978-3-8353-0146-7, S. 274ff. (neanalyzováno).
Reference[editovat | editovat zdroj]
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Aloisia Veit na německé Wikipedii.
- ↑ „Das Vergessen der Vernichtung ist ein Teil der Vernichtung selbst“. Göttingen: Wallstein Verlag. 2007. ISBN 978-3-8353-0146-7.
- ↑ a b "Das Vergessen der Vernichtung ist Teil der Vernichtung selbst": Lebensgeschichten von Opfern der nationalsozialistischen "Euthanasie". Příprava vydání Petra Fuchs. Göttingen: Wallstein 387 s. ISBN 978-3-8353-0146-7.
- ↑ EBERLE, Henrik; NEUMANN, Hans-Joachim. War Hitler krank? ein abschließender Befund. Bergisch Gladbach: G. Lübbe ISBN 978-3-7857-2386-9.
- ↑ Hitler: „Geisteskranke“ Cousine starb in Gaskammer.. Focus Online [online]. 2005-1-17 [cit. 2018-10-14]. Dostupné online.