Alija Bulić

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Alija Bulić
Narození1876
Livno
Úmrtí1911 (ve věku 34–35 let)
Tuzla
Povoláníučitel
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Háfiz Alija-efendija Buljić (1876 Livno, Bosna a Hercegovina1911 Tuzla, Bosna a Hercegovina) byl bosenskohercegovský pedagog bosňáckého původu.

Životopis[editovat | editovat zdroj]

V rodném městě navštěvoval mekteb, islámskou základní školu. V Sarajevu absolvoval ruždii, modernizovanou islámskou základní školu, nato medresu a nakonec učitelskou školu. Roku 1896 byl jmenován pomocným učitelem v národní škole v Bijeljině,[1] o dva roky později se stal řádným učitelem v témže vzdělávacím zařízení.[2] Roku 1900 byl umístěn do druhé národní základní školy v Travniku.[3] V Záhřebu složil zkoušku opravňující k výuce v měšťanských a středních školách. Na Vídeňské univerzitě studoval arabštinu, načež roku 1905 složil státní zkoušku a získal místo suplenta a vedoucího konviktu na Vyšším gymnáziu v Mostaru.[4] Ve stejné době ve Vídni promoval další muslim Šukrija Alagić, který se stal učitelem arabštiny na Vyšším gymnáziu v Sarajevu. V listopadu 1905 Bulić složil profesorskou zkoušku z arabštiny a bosenštiny.[5] Definitivu v Mostaru získal až roku 1906.[6] Roku 1909 na vlastní žádost přešel na gymnázium v Tuzle.[7][8]

Byl členem muslimského podpůrného spolku Gajret (Úsilí).

Bulić se 20. července 1907 oženil s dcerou Sulejman-agy Galijaševiće z Tešnje.[9]

Dílo[editovat | editovat zdroj]

  • Gramatika i vježbanica arapskog jezika (Mluvnice a cvičebnice arabského jazyka, společně s Ali Kadićem, Sarajevo–Mostar 1907)

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Zvanično. Sarajevski list. 14. 8. 1896, roč. XIX, čís. 97, s. 1. 
  2. Naimenovani. Bošnjak. 22. 12. 1898, roč. VIII, čís. 51, s. 3. 
  3. Promjene u učiteljstvu. Bošnjak. 16. 8. 1900, roč. X, čís. 33, s. 3. 
  4. Imenovani. Bošnjak. 31. 8. 1905, roč. XV, čís. 35, s. 3. 
  5. Položio profesuru. Bošnjak. 23. 11. 1905, roč. XV, čís. 47, s. 2. 
  6. Bošnjak. 25. 10. 1906, roč. XVI, čís. 43, s. 2. 
  7. RAMIĆ, Jusuf. Arabistika i hrestomatija arpskih tekstova (I). Preporod. 1. 5. 2015, roč. XLV, čís. 9/1043, s. 50–51. 
  8. Zvanično. Sarajevski list. 26. 9. 1909, roč. XXXII, čís. 116, s. 1. 
  9. Vjenčao se. Bošnjak. 11. 7. 1907, roč. XVII, čís. 28, s. 3.