Administrativní dělení Srbska

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Mapa srbských okruhů
Mapa statistických regionů Srbska

Současné administrativní dělení Srbska bylo ustanoveno uzákoněním srbské vlády dne 29. ledna 1992. Je rovněž regulováno zákonem o územní organizaci přijatým Srbským národním shromážděním dne 29. prosince 2020.

Srbsko se oficiálně dělí na pět statistických regionů (včetně Kosova), 24 (popřípadě 29) okruhů a 174 (popřípadě 212) opštin.

Statistické regiony[editovat | editovat zdroj]

V Srbsku existuje pět statistických regionů: Vojvodina, Bělehrad, Kosovo a Metochie, Šumadija a Západní Srbsko a Jižní a Východní Srbsko. Bělehrad, Šumadija a Západní Srbsko a Jižní a Východní Srbsko jsou součástí Centrálního Srbska, Vojvodina a Kosovo jsou autonomními oblastmi.

Okruhy[editovat | editovat zdroj]

Srbsko se dělí na 24 okruhů (včetně Kosova 29 či 31 okruhů), z toho 7 ve Vojvodině, 8 v Šumadiji a Západním Srbsku a 9 v Jižním a Východním Srbsku. Bělehrad tvoří pouze jeden městský okruh.

Na území Kosova uznává Srbsko 5 okruhů, Kosovo své území naopak dělí na 7 okruhů. Ani stejnojmenné okruhy si územím přesně neodpovídají, ale přibližný vztah mezi srbským a kosovským systémem je:

  • Kosovský okruh byl rozdělen na Přištinský okruh a Uroševacký okruh
  • Kosovskomitrovický okruh zůstal přibližně stejný (v originále ale přejmenován na Mitrovický okruh)
  • Kosovsko-pomoravský okruh byl přejmenován na Gnjilanský okruh
  • Pećský okruh byl rozdělen na menší Pećský okruh a Đakovický okruh
  • Prizrenský okruh byl zmenšen zejména ve prospěch Đakovického okruhu
Název okruhu Statistický region Počet obyvatel

(2011)

Hlavní město Rozloha

(km²)

Hustota zalidnění

(obyv./km²)

Počet

opštin

Počet

sídel

Bělehrad Bělehrad 1 687 132 Bělehrad 3 223 514 17 168
Borský Jižní a Východní Srbsko 123 848 Bor 3 507 35,3 4 90
Braničevský Jižní a Východní Srbsko 180 480 Požarevac 3 865 46,7 8 189
Jablanický Jižní a Východní Srbsko 215 463 Leskovac 2 769 77,8 6 336
Jihobačský Vojvodina 615 371 Novi Sad 4 016 151,3 12 77
Jihobanátský Vojvodina 291 327 Pančevo 4 245 68,6 8 94
Kolubarský Šumadija a Západní Srbsko 174 228 Valjevo 2 474 70,4 6 218
Kosovský Kosovo a Metochie 672 292 Priština 3 310 203,1 10 424
Kosovskomitrovický Kosovo a Metochie 275 904 Kosovska Mitrovica 2 053 134,4 6 267
Kosovsko-pomoravský Kosovo a Metochie 217 726 Gnjilane 1 389 156,8 4 287
Mačvanský Šumadija a Západní Srbsko 297 778 Šabac 3 268 91,1 8 228
Moravický Šumadija a Západní Srbsko 212 149 Čačak 3 016 70,3 4 206
Nišavský Jižní a Východní Srbsko 373 404 Niš 2 729 136,8 7 285
Pčinjský Jižní a Východní Srbsko 158 717 Vranje 3 520 45,1 7 363
Pećský Kosovo a Metochie 414 187 Peć 2 459 168,4 5 288
Pirotský Jižní a Východní Srbsko 92 277 Pirot 2 761 33,4 4 214
Podunajský Jižní a Východní Srbsko 198 184 Smederevo 1 248 158,8 3 58
Pomoravský Šumadija a Západní Srbsko 212 839 Jagodina 2 614 84,8 6 191
Prizrenský Kosovo a Metochie 376 085 Prizren 2 196 171,3 4 195
Rasinský Šumadija a Západní Srbsko 240 463 Kruševac 2 667 90,2 6 296
Rašský Šumadija a Západní Srbsko 300 102 Kraljevo 3 918 76,6 5 359
Severobačský Vojvodina 185 552 Subotica 1 784 104 3 45
Severobanátský Vojvodina 146 690 Kikinda 2 329 63 6 50
Středobanátský Vojvodina 186 851 Zrenjanin 3 256 57,4 5 55
Sremský Vojvodina 311 053 Sremska Mitrovica 3 486 89,2 7 109
Šumadijský Šumadija a Západní Srbsko 290 900 Kragujevac 2 387 121,8 7 174
Toplický Jižní a Východní Srbsko 90 600 Prokuplje 2 231 40,6 4 267
Zaječarský Jižní a Východní Srbsko 118 295 Zaječar 3 623 32,6 4 173
Západobačský Vojvodina 187 581 Sombor 2 420 77,5 4 37
Zlatiborský Šumadija a Západní Srbsko 284 729 Užice 6 140 46,4 10 438

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byly použity překlady textů z článků Administrative divisions of Serbia na anglické Wikipedii a Districts of Kosovo na anglické Wikipedii.

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]