Adalbert Widmann

Adalbert Widmann
Adalbert Widmann
	Adalbert svobodný pán Widmann
Moravský zemský hejtman
	Ve funkci:; 1871 – 1884
Panovník	František Josef I.
Předchůdce	Hugo Karel Eduard Salm-Reifferscheidt-Raitz
Nástupce	Felix Vetter z Lilie
	Ve funkci:; 1870 – 1871
Panovník	František Josef I.
Předchůdce	Emanuel Dubský z Třebomyslic
Nástupce	Hugo Karel Eduard Salm-Reifferscheidt-Raitz
Člen moravského zemského sněmu
	Ve funkci:; 1861 – 1884
Panovník	František Josef I.
	Ve funkci:; 1848 – 1849
	Ve funkci:; ? – ?
C. k. tajný rada
C. k. komoří
Stranická příslušnost
Členství	Strana ústavověrného velkostatku
Narození	14. ledna 1804 ; Brno; Rakouské císařství
Úmrtí	23. srpna 1888 (ve věku 84 let) ; Plaveč; Rakousko-Uhersko
Choť	I. Julie Puthonová (1804–1852) ; II. Ervína Scharffensteinová (1833–1883)
Rodiče	Vincenz Widmann ; Arnoštka Rodenová z Hirzenau
Děti	Adalbert von Widmann
Příbuzní	bratr: Antonín Widmann ; synovec: Victor Widmann-Sedlnitzky (1836–1886) ; prasynovec: Antonín Widmann-Sedlnitzky (1865–1949)
Zaměstnání	politik
Profese	politik
Náboženství	římskokatolické
Ocenění	1869 velkokříž Řádu Františka Josefa
Commons	Adalbert Widmann
	1884 čestný občan Brna
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Adalbert (Vojtěch) svobodný pán Widmann (15. ledna 1804 Brno^[1] – 23. srpna 1888 Plaveč^[2]) byl moravský politik a velkostatkář. V letech 1870–1884 zastával funkci moravského zemského hejtmana.

Rodina[editovat | editovat zdroj]

Narodil se v rodině Widmannů usídlené na Moravě od 18. století (statek Plaveč) jako syn Vincenze Widmanna a jeho ženy Ernestiny Rodenové z Hirzenau. Byl dvakrát ženatý, poprvé s Julií Puthonovou (1804–1852) a podruhé s Ervínou Scharffensteinovou (1833–1883). Jeho syn Adalbert se stal později ministrem zemědělství v Bienerthově a Gautschově vládě, a poté slezským zemským prezidentem. Jeho bratr Antonín, stejně jako synovci Antonín a Viktor byli také poslanci moravského zemského sněmu.

Politická kariéra[editovat | editovat zdroj]

Téměř celý svůj život byl politicky aktivní. Již ve 30. letech spoluinicioval založení moravské spořitelny, později se stal členem moravského sněmu, tehdy ještě stavovského.

Byl aktivní i během roku 1848. Od roku 1848 do roku 1849 zasedal také jako poslanec Moravského zemského sněmu. Nastoupil sem po zemských volbách roku 1848 za kurii virilistů a velkostatků.^[3]

Do voleného zemského sněmu byl vybrán hned po obnovení ústavního života v roce 1861 a setrval v něm až do roku 1884. Přes blízkost ke straně ústavověrného velkostatku zůstával nadstranickým politikem. Snažil se nalézat kompromis nejen mezi jednotlivými politickými, ale i národnostními tábory, kdy například navrhoval střídání jazyků při čtení sněmovních protokolů. Roku 1869 navrhoval také obnovu univerzity v Brně. Od roku 1870 až do roku 1884 zastával (s výjimkou části roku 1871) pozici moravského zemského hejtmana, tedy předsedy zemského sněmu.

Spolková činnost[editovat | editovat zdroj]

Byl prezidentem Vlasteneckého zemského pomocného spolku, kurátorem Moravského ústavu hluchoněmých, ředitelem Moravskoslezského ochranného spolku.

Ocenění[editovat | editovat zdroj]

Za své zásluhy byl jmenován c. k. komořím a tajným radou, roku 1869 vyznamenán velkokřížem Řádu Františka Josefa, roku 1884 se stal čestným občanem Brna.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

↑ Matriční záznam o narození a křtu
↑ Správa o úmrtí A.Wildmana, Arbeiterfreund , ročník 1888 , 9.9.1888 , stránka č.5
↑ DVOŘÁK, Jindřich. Moravské sněmování roku 1848-49: na padesátiletou památku na novodobého sněmu a zrušení roboty na Moravě, jakož i nastoupení císaře a krále Františka Josefa I. na trůn, Svazek 1. [s.l.]: Nákladem českého knihkupectví Emila Šolce, 1898. 262 s. Dostupné online. S. 247–253.

Literatura[editovat | editovat zdroj]

Martin Markel. Widmann, Vojtěch. In: Jiří Malíř a kol. Biografický slovník poslanců moravského zemského sněmu v letech 1861-1918. Brno: Centrum pro studium demokracie a kultury, 2012. ISBN 978-80-7325-272-4. S. 789–790.