4T1

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Buněčná kultura 4T1 - 50% pokryv

4T1 je buněčná linie rakoviny prsu odvozená z rakovinné tkáně mléčné žlázy myšího kmene BALB/c.[1] Buňky 4T1 jsou epiteliální a jsou rezistentní na 6-thioguanin.[1] V klinickém výzkumu byly buňky 4T1 použity ke studiu metastáz rakoviny prsu, protože mohou metastazovat do plic, jater, lymfatických uzlin, mozku a kostí [2].[3] O buňkách je známo, že jsou v živých tkáních vysoce agresivní.[4]

Historie[editovat | editovat zdroj]

Buněčná linie 4T1 byla původně izolována Fredem Millerem a kolegy jako jedna ze čtyř subpopulací odvozených z nádoru 410.4, který byl izolován ze spontánně vzniklého nádoru mléčné žlázy.[5]

Vlastnosti[editovat | editovat zdroj]

4T1 se podobá lidské metastatické triple-negativní rakovině prsu (TNBC) podle chybějící exprese estrogenového receptoru (ER), progesteronového receptoru (PR) a receptoru pro epidermální růstový faktor 2 (HER2).[6]

Aplikace[editovat | editovat zdroj]

Pro pochopení patogeneze u pacientů s rakovinou je nutné mít modelové systémy, které věrně napodobují tento stav. Aplikace myší buněčné rakovinné linie, jako je 4T1, v myším modelu má vysokou vypovídající hodnotu pro preklinické studie TNBC. Buněčná linie 4T1 je široce používána jako syngenní model pro lidský triple-negativní karcinom prsu, který je zodpovědný za více než 17% karcinomů prsu, které jsou každoročně diagnostikovány po celém světě.[7] Buňky mohou být transplantovány do tukového polštářku myší mléčné žlázy, kde jsou vysoce tumorigenní, invazivní a spontánně metastazují do vzdálených orgánů, jako jsou plíce, játra, lymfatické uzliny, mozek a kosti.

Kultivace[editovat | editovat zdroj]

Buňky 4T1 rostou při 37 °C s 95 % vzduchu a 5 % oxidu uhličitého (CO2). Jejich průměrná doba dělení je 14 hodin. Základním médiem pro tuto buněčnou linii je médium RPMI-1640 s fetálním bovinním sérem v konečné koncentraci 10 %. Buňky 4T1 by neměly být 100% konfluentní. Doporučuje se přesazení buněk při 80% pokryvu. Pro oddělení buněk z povrchu se používá propláchnutí 0,25% roztokem trypsinu - 0,53 mM EDTA při pokojové teplotě. Jako zamrazovací médium se používá úplné růstové médium - 95 % a DMSO - 5%. Buňky se skladují při teplotě plynné fáze kapalného dusíku.[8]

Varianty[editovat | editovat zdroj]

Dostupné varianty [9]
CVCL_0125 (4T1)
CVCL_QZ56 ( 4T1-eGFP-Puro)
CVCL_QZ59 (4T1-Fluc-Neo / iRFP-Puro)
CVCL_L899 (4T1-luc2)
CVCL_QZ61 (4T1-mNIS (monoklonální))
CVCL_QZ64 (4T1-mNIS-Puro)
CVCL_5I85 (4T1-Red-FLuc-GFP)
CVCL_GR31 (4T1.13)
CVCL_XG69 ( 4T1 / GFP / FlucII)
CVCL_QZ57 (4T1-Fluc-Neo)
CVCL_QZ60 (4T1- iRFP -Puro)
CVCL_5J28 ( 4T1-luc2-GFP)
CVCL_QZ62 (4T1-mNIS-Neo / eGFP-Puro)
CVCL_QZ65 ( 4T1-mNIS-Puro / Fluc-Neo)
CVCL_HE47 (4T1-S) [10]
CVCL_GR32 (4T1.2)
CVCL_QZ58 (4T1-Fluc-Neo / eGFP-Puro)
CVCL_J239 (4T1-Luc)
CVCL_5J46 ( 4T1-luc2-tdTomato)
CVCL_QZ63 (4T1-mNIS-Neo / iRFP-Puro)
CVCL_5I84 ( 4T1-Red-FLuc)
CVCL_5J45 (4T1-tdTomato)
CVCL_JG34 (4T1 / CMV-Luc # 6)

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku 4T1 na anglické Wikipedii.

  1. ↑ a b PULASKI, BA; OSTRAND-ROSENBERG, S. Mouse 4T1 breast tumor model. Current Protocols in Immunology. May 2001, s. Unit 20.2. DOI 10.1002/0471142735.im2002s39. PMID 18432775. 
  2. ↑ LELEKAKIS, Maria; MOSELEY, Jane M.; MARTIN, T. John; HARDS, Daphne; WILLIAMS, Elizabeth; HO, Patricia; LOWEN, Darren. [No title found]. Clinical & Experimental Metastasis. 1999, s. 163–170. Dostupné online. DOI 10.1023/A:1006689719505. .
  3. ↑ SHENGYU, Yang. Mouse Models for Tumor Metastasis. Methods in Molecular Biology. 2012, s. 221–228. DOI 10.1007/978-1-62703-008-3_17. PMID 22956145. .
  4. ↑ DISCH, Bryan. Development and Characterization of a Preclinical Model of Breast Cancer Lung Micrometastatic to Macrometastatic Progression. PLoS ONE. 30 May 2014, s. e98624. Dostupné online. DOI 10.1371/journal.pone.0098624. PMID 24878664. .
  5. ↑ ASLAKSON, Cheryl J.; RAK, Janusz W.; MILLER, Bonnie E.; MILLER, Fred R. Differential influence of organ site on three subpopulations of a single mouse mammary tumor at two distinct steps in metastasis. International Journal of Cancer. 1991-02-01, s. 466–472. Dostupné online. ISSN 0020-7136. DOI 10.1002/ijc.2910470327. .
  6. ↑ SCHRÖRS, Barbara; BOEGEL, Sebastian; ALBRECHT, Christian; BUKUR, Thomas; BUKUR, Valesca; HOLTSTRÄTER, Christoph; RITZEL, Christoph. Multi-Omics Characterization of the 4T1 Murine Mammary Gland Tumor Model. Frontiers in Oncology. 2020. Dostupné online. ISSN 2234-943X. DOI 10.3389/fonc.2020.01195. (English) .
  7. ↑ ANDERS, Carey K.; CAREY, Lisa A. Biology, Metastatic Patterns, and Treatment of Patients with Triple-Negative Breast Cancer. Clinical Breast Cancer. 2009-06, s. S73–S81. Dostupné online. DOI 10.3816/CBC.2009.s.008. PMID 19596646. (anglicky) .
  8. ↑ Dostupné online. 
  9. ↑ Dostupné online. 
  10. ↑ ABE, Hirotake; WADA, Haruka; BAGHDADI, Muhammad; NAKANISHI, Sayaka; USUI, Yuu; TSUCHIKAWA, Takahiro; SHICHINOHE, Toshiaki. Identification of a highly immunogenic mouse breast cancer sub cell line, 4T1-S. Human Cell. 2016-04, s. 58–66. Dostupné online. ISSN 1749-0774. DOI 10.1007/s13577-015-0127-1. (anglicky) .

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=4T1&oldid=21359683“