14. armádní sbor (rakousko-uherská armáda)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
14. armádní sbor
Areál kasáren v Innsbrucku (1910)
Areál kasáren v Innsbrucku (1910)
ZeměRakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Existence1883 - 1918
Vznik1. ledna 1883
Zánik1918
PosádkaInnsbruck
Účast
VálkyPrvní světová válka

14. armádní sbor byl na přelomu 19. a 20. století vyšší vojenskou jednotkou rakousko-uherské armády s působností pro Tyrolsko a Salcbursko se sídlem v Innsbrucku. Za první světové války byl sbor nasazen na východní frontu, v roce 1915 byl převelen na italskou frontu.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Územní rozdělení působnosti armádních sborů rakousko-uherské armády 1898

14. armádní sbor (14. Korpskommando) vznikl k datu 1. ledna 1883 reorganizací rakousko-uherské armády rozdělením dosavadních zemských velitelství pro jednotlivé korunní země. Pod 14. armádní sbor spadalo Tyrolsko, Vorarlbersko, Horní Rakousko a Salcbursko.[1] Sborové velitelství sídlilo v areálu kasáren v Innsbrucku postavených již v 18. století. Doplňovacími okresy byly Linz, Innsbruck, Salzburg a Trento.

Ke 14. armádnímu sboru patřila 3. pěší divize v Linzi rozdělená do 5. jezdecké brigády v Innsbrucku a 6. jezdecké brigády v Salzburgu, dále pak 8. pěší divize v Bolzanu rozdělená do pěti brigád v Bolzanu, Trentu, Roveretu a Brunecku. Součástí sboru byly dále 14. brigáda polního dělostřelectva v Linzi, 3. brigáda pevnostního dělostřelectva v Trentu a 1. horská brigáda v Brixenu. K jednotkám sboru patřila také 1. jezdecká brigáda c. k. zeměbrany. Sbor disponoval dvěma posádkovými nemocnicemi (Innsbruck, Linz) a čtyřmi útvarovými nemocnicemi (Trento, Salzburg, Riva, Brixen). Sborovému velitelství byly podřízeny dále čtyři posádkové věznice (Innsbruck, Linz, Salzburg, Trento).[2]

Na začátku první světové války byl 14. armádní sbor přeložen na východní frontu, kde byl začleněn do 3. armády generála Brudermanna.[3] V říjnu 1914 byly ke sboru přičleněny další divize a pod názvem armádní skupina Roth se jeho jednotky vyznamenaly v bojích v Haliči. Po vstupu Itálie do války na straně Trojdohody se 14. sbor vrátil do Tyrolska a do roku 1918 bojoval na italské frontě. Po odchodu většiny sborových jednotek na východní frontu v roce 1914 zůstala v Innsbrucku menší posádka, v jejímž velení se během první světové války vystřídali Ludwig Koennen-Horák (1914–1915), Franz Daniel von Drinamünde (1915, 1916–1917), Heinrich Tschurtschenthaler von Helmheim (1915–1916), Franz Scholz von Benneburg (1917–1918) a Theodor von Gabriel (1918).[4]

Velitelé 14. armádního sboru[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Ottův slovník naučný, díl XXI.; Praha, 1904; s. 231 dostupné online
  2. 14. armádní sbor na webu valka.cz dostupné online
  3. Přehled vrchního velení rakousko-uherské armády na východní frontě 1914 na webu austro-hungarian army dostupné online
  4. Přehled velitelů v Innsbrucku na webu weltkriege.at dostupné online

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • GSCHIEßLER, Oswald: Zur Geschichte der Heerwesens in Tirol, 4. Teil, Die Zeit von 1861–1914, Innsbruck, 1960; 151 s. dostupné online

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]