Švédské šance (Chloumek)
| Švédské šance | |
|---|---|
.jpg) Pohled z hradištního valu | |
| Základní informace | |
| Výstavba | eneolit |
| Zánik | 963 |
| Poloha | |
| Adresa | Chloumek, Dobrovice,  Česko |
| Souřadnice | 50°23′26,83″ s. š., 14°55′39,19″ v. d. |
  Švédské šance | |
| Další informace | |
| Rejstříkové číslo památky | 46568/2-1785 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD) |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Švédské šance jsou hradiště severně od Chloumku, části města Dobrovice v okrese Mladá Boleslav, ležící v nadmořské výšce 365 m. Tradiční interpretací názvu je domněnka, že v těchto místech se mohlo nacházet švédské ležení během třicetileté války. První známky o užívání areálu pocházejí již z eneolitu, starší opevnění, které dnes překrývají pozůstatky mohutné středověké fortifikace, vzniklo v době bronzové. Od 3. května 1958 je hradiště památkově chráněno.[1] Roku 2000 bylo okolí prohlášeno přírodním parkem.[2] Plocha zaniklého hradiště je dnes užívána k zemědělské činnosti.
Historie[editovat | editovat zdroj]
Jelikož na chloumeckých Švédských šancích nebyl dosud proveden zevrubnější archeologický průzkum, známe historii hradiště jen díky nahodilým archeologickým nálezům, na základě nichž se usuzuje, že byla lokalita využívána již v eneolitu. Během mladší a pozdní doby bronzové bylo hradiště opevněno. Jeho dominance je podtržena situováním na hřbet, jenž okolní krajinu převyšuje o 100-120 m.[3]
V 8. století vzniklo mohutné fortifikační dílo, jehož šířka (mezi valem a příkopem) činí 40 m a výška od koruny valu po dno příkopu 11 m. V severní části se na hradiště, které zaujímá plochu 4 ha, napojuje domnělé předhradí, jehož existenci dokládají stupňovitě oddělené terasy, které jsou dnes zarostlé lesní vegetací, a objevený val o délce 400 m. Ve středu plochy hradiště se nachází vyvýšené místo, jež poskytlo nejvíce archeologických artefaktů, objevených např. v 19. století Josefem Ladislavem Píčem. Zánik hradiště je ve Widukindových Dějinách Sasů spojován s rokem 963, kdy bylo, jakožto sídlo západních Charvátů, dobyto Boleslavem I. Přemyslovská dynastie si své mocenské sídlo přenesla na soutok Jizery s Klenicí, kde byl později vystavěn mladoboleslavský hrad.
Nejasná je konekce s nedalekým zaniklým hradem na Chlumu.
Dobrovický beránek[editovat | editovat zdroj]
I přestože v místě zaniklého hradiště probíhaly jen povrchové sběry, byla zde amatérským archeologem o Velikonocích roku 1992 objevena pálená soška berana z doby kolem roku 3500 př. n. l. Artefakt je vystaven v dobrovickém muzeu.[4]
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2023-03-05]. Identifikátor záznamu 159079 : Opevnění Švédské šance, archeologické stopy. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1].
- ↑ KRAUS, Jindřich. Přírodní park chlum. adoc.pub [online]. [cit. 2023-03-05]. Dostupné online.
- ↑ KUNA, Martin (ed.). Archeologický atlas Čech: vybrané památky od pravěku do 20. století = Archaeological atlas of Bohemia: selected sites from prehistory to the 20th century. Praha: Archeologický ústav AV ČR, 2015. 517 s. ISBN 978-80-87365-82-3. Kapitola Chlumek u Mladé Boleslavi, s. 129–132.
- ↑ NOVÁKOVÁ, Jolana. Dobrovický beránek je starší než pyramidy. Uvidíte ho v dobrovickém muzeu. Český rozhlas [online]. 2018-04-02 [cit. 2023-03-05]. Dostupné online.
Literatura[editovat | editovat zdroj]
- KUNA, Martin (ed.) Archeologický atlas Čech: vybrané památky od pravěku do 20. století = Archaeological atlas of Bohemia: selected sites from prehistory to the 20th century. Praha: Archeologický ústav AV ČR, 2015. 517 s. ISBN 978-80-87365-82-3. S. 129-132.
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Hradiště Švédské šance na Wikimedia Commons
