Štola Prokop (Stříbro)
.jpg) | |
| Základní údaje | |
|---|---|
| Jiné názvy | Královská Prokopská dědičná štola, Kašparova štola, C.k. Prokopi Erbstollen, Brokárna |
| Typ díla | historické hornické dílo, skanzen, hornické a mineralogické muzeum |
| Poloha | |
| Stát |  Česko |
| kraj | Plzeňský |
| okres | Tachov |
| Obec | Stříbro |
| Revír | Stříbrský |
| Souřadnice | 49°45′7,17″ s. š., 13°0′32,41″ v. d. |
  Štola Prokop | |
| Provozní údaje | |
| Provozovatel | Hornický spolek Stříbro |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Štola Prokop neboli Královská Prokopská dědičná štola, někdy podle místního dolu a hutě zvaná též Brokárna, se nachází ve městě Stříbro v okrese Tachov v Plzeňském kraji. Hornická činnost byla v této lokalitě ukončena v roce 1966, v celém někdejším stříbrském revíru pak v roce 1975.[1] Na počátku 21. století vznikl ve Stříbře Hornický spolek, jehož členové postupně zpřístupnili návštěvníkům podzemní prostory Prokopské štoly.[2] Prohlídka štoly Prokop je součástí zdejšího hornického skanzenu s venkovní expozicí důlní techniky, který byl otevřen 10. září 2005.[3]
Geografická poloha a geologie[editovat | editovat zdroj]
Vstup do štoly Prokop a hornický skanzen leží na pozemcích města v údolí na pravém břehu řeky Mže,[4] asi 200 metrů vzdušnou čarou směrem na jihovýchod od Masarykova náměstí. Vstup do štoly je pod tělesem hlavní železniční tratě Plzeň - Cheb, na úpatí západního svahu Křížového vrchu (472 m n. m.), jehož masív je protkán desítkami kilometrů důlních děl.
.jpg)
Několik set metrů proti proudu řeky se nacházejí ještě štoly Svatá Barbora a Gottwill, dále po proudu pak štoly Horní Marie, Michael, Maria Heimsuchung a další.
Z geologického hlediska se důlní díla stříbrského revíru vesměs nacházejí v horninách neoproterozoického stáří (nejmladší éra proterozoika neboli starohor, období před cca 541 milióny až jednou miliardou let), které jsou nositeli zdejších rudních žil.[5] Mezi nejčastěji se vyskytujícími zdejšími minerály můžeme jmenovat galenit, který je zdrojem olova, dále sfalerit, kalcit, křemen, cerusit, pyromorfit a jiné.
Historie[editovat | editovat zdroj]
První písemná zmínka o štole Prokop je z roku 1513. V 2. knize Registru o vydání a příjmech hor olověných u Stříbra je zaznamenáno, že onoho roku "počal Kašpar se svými podílníky razit hlubokou dědičnou štolu z důvodu odvodnění stávajících i budoucích hornických děl v prostoru rudní žíly Reichen Seegen (Bohaté požehnání)".[6]
.jpg)
V roce 1743, kdy ji převzal rakouský stát, byla štola přejmenována na C.k. Prokopi Erbstollen. Štola byla v té době cca 2 500 metrů dlouhá, přičemž 340 m od vchodu byla hlavní těžební jáma Göppelschacht. V letech 1796 - 1820 bylo v náhonové komoře postaveno kolo vodotěžního stroje, aby bylo možno těžit rudní žíly pod úrovní dědičné štoly a řeky Mže. Pomocí překopů č. I a II byly těžbě zpřístupněny další žíly a štola byla propojena se systémem žíly Langenzug. Mocnost této 2,4 km dlouhé žíly byla až 6 metrů. V roce 1863 prodal rakouský stát toto důlní dílo třem soukromým těžařstvím za 16 800 rakouských zlatých.[6]
Ve 20. století byla těžba několikrát obnovena a poté opět ukončena. O možnost převzetí těžby se v roce 1937 zajímala i firma Baťa, avšak tyto snahy ukončila Mnichovská dohoda v roce 1938. Po druhé světové válce nastala poslední etapa dolování v této lokalitě. V roce 1950 byla vyzmáhána štola Prokop v délce téměř 2 km a v roce 1953 bylo zahájeno zmáhání jámy Göppelschacht, přejmenované na Brokárnu. Jáma Brokárna byla po několika letech prohloubena až na konečnou hloubku 272 metrů. Těžba byla definitivně ukončena 28. února 1966.[6]
Dostupnost[editovat | editovat zdroj]
.jpg)
Prohlídky štoly se konají o sobotách v době od 9 do 12 hodin v období od začátku května do konce září, v letní sezóně od 15. června do konce srpna též ve středu od 13 do 17 hodin. Mimo sezónu je umožněna návštěva jen skupinám na základě telefonické objednávky.[7] Prohlídková trasa měří 700 metrů a prohlídka trvá 1,5 hodiny. V roce 2013 štolu Prokop navštívilo cca 5000 osob.[8]
Hornický skanzen a štola Prokop leží na trase naučné stezky Historie hornictví na Stříbrsku. Od železniční stanice Stříbro je štola vzdálena cca 2 km, od Masarykova náměstí, kde je zastávka místních autobusů, činí vzdálenost po červeně a žlutě značené turistické cestě necelých 400 metrů.[9]
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ Staré Stříbro. Doly a dolování [online]. [cit. 2017-01-21]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-04-02.
- ↑ Toulavá kamera:Stříbro [online]. Česká televize, 2016-07-17 [cit. 2017-01-21]. Video. Dostupné online.
- ↑ Hornický skanzen ve Stříbře [online]. Stříbro: Hornický spolek ve Stříbře [cit. 2017-01-21]. Dostupné online.
- ↑ Informace o pozemku [online]. [cit. 2017-01-21]. Dostupné online.
- ↑ VRÁNA, P. Plzeňský kraj,. okres Tachov, katastrální území Stříbro. Michael [online]. Praha: Česká geologická služba, 1993-10-29 [cit. 2017-01-21]. Dostupné online.
- ↑ a b c Královská dědičná štola Prokop [online]. Hornický spolek Stříbro [cit. 2017-01-21]. Dostupné online.
- ↑ Otevírací doba [online]. [cit. 2017-01-21]. Dostupné online.
- ↑ ČTK. Expozice štoly přibližuje těžký život horníků. novinky.cz [online]. 2014-09-01 [cit. 2017-01-21]. Dostupné online.
- ↑ Turistická mapa Stříbra
Literatura[editovat | editovat zdroj]
- DAVID, Petr, DOBROVOLNÁ, Věra, SOUKUP, Vladimír. Plzeňsko - Sever. Plzeň. Průvodce po Čechách, Moravě a Slezsku sv. 48. Praha: Soukup & David, 2005, 176 s., str. 114. ISBN 80-86899-06-3
Související články[editovat | editovat zdroj]
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu štola Prokop na Wikimedia Commons - Hornický skanzen a štola Prokop na stránkách města
