Šošůvka

Šošůvka
	Pohled na obec od kaple svatého Václava a Anežky České
	znakvlajka
Lokalita
Status	obec
Pověřená obec	Blansko
Obec s rozšířenou působností	Blansko; (správní obvod)
Okres	Blansko
Kraj	Jihomoravský
Historická země	Morava
Stát	Česko
Zeměpisné souřadnice	49°24′38″ s. š., 16°45′7″ v. d.
Základní informace
Počet obyvatel	680 (2023)
Rozloha	5,12 km²
Katastrální území	Šošůvka
Nadmořská výška	575 m n. m.
PSČ	679 13
Počet domů	230 (2021)
Počet částí obce	1
Počet k. ú.	1
Počet ZSJ	1
Kontakt
Adresa obecního úřadu	Šošůvka 187; 679 13 Sloup v Moravském Krasu ; obecniurad@sosuvka.com
Starosta	Stanislav Šindelka
	Oficiální web: www.sosuvka.com
	Šošůvka
Další údaje
Kód obce	582484
Kód části obce	162931
Geodata (OSM)	OSM, WMF
	multimediální obsah na Commons
	Zdroje k infoboxu a českým sídlům.; Některá data mohou pocházet z datové položky.

Obec Šošůvka se nachází v okrese Blansko v Jihomoravském kraji. Žije zde 680^[1] obyvatel.

Název[editovat | editovat zdroj]

Nejstarší písemný doklad (1374) ukazuje podobu Sušovec. To byla zdrobnělina staršího Sušov odvozeného od osobního jména Suš (které se zakládalo na přídavném jménu suchý) a znamenajícího "Sušův majetek". Od 15. století je doložena nová zdrobnělina v ženském rodě Sušůvka. Počáteční Š- vzniklo dálkovou asimilací palatálnosti k š ve druhé slabice. -o- v první slabice je nářeční. Kvůli neprůhlednosti základu bylo jméno vesnice v průběhu staletí všelijak komoleno (Šušnovka, Šišulka, Šešulka, Šošulka, Šušunka).^[4]

Historie[editovat | editovat zdroj]

První písemná zmínka o obci pochází z roku 1374, kdy Mikuláš z Petrovic připsal manželce Dorotě ve vsi Šošůvka jeden lán. Další zápis pochází z roku 1437, kdy Vok V. z Holštejna prodal Hynkovi z Valdštejna holštejnské panství, k němuž patří i tři lány v Šošůvce. Část vsi patrně náležela k otaslavickému panství, protože ji po smrti svého nevlastního bratra Jana Pušky z Kunštátu nejml. zdědila jeho nevlastní sestra Machna z Valdštejna. Ta roku 1463 poháněl Půtu ze Sovince a Doubravice, který v té době vlastnil hrad Holštejn, že jí protiprávně držel vsi Sloup, Šošůvku, Gadišinu, Bohdalůvku, Svatoňůvku, Vaňkouš, Hartmanice a les Bič.

Koncem 15. století měl v Šošůvce majetek Jakub ze Šárova, který ho prodal roku 1491 Ludmile z Kunštátu, jež byla manželkou Vratislava z Pernštejna. Ves se tak stala součástí plumlovského panství. V roce 1587 koupil vesnice Sloup, Šošůvku a pustou ves Bohdalevsko Bernard z Drnovic na Rájci. Od této doby se stala obec součástí rájeckého panství, které vlastnili od roku 1667 Rogendorfové a od roku 1763 Salmové.

V roce 1846 zde bylo 65 domů a 342 obyvatel. Roku 1900 v obci žilo 703 obyvatel.^[5]

Pamětihodnosti[editovat | editovat zdroj]

Kaple svatého Václava a svaté Anežky České vysvěcená v září roku 2002^[6]
Polní kříž (tzv. „bílý“) vytvořený zdejším Bratrstvem živého růžence roku 1905.
Kříž z roku 1855
Fragment zvonu ze zvoničky zbořené roku 1943, který nejspíš pocházel z původní sloupské kaple (předchůdce dnešního poutního kostela) z roku 1730.
Pramen „Na Troubkách“, ze kterého byl veden trativod do dnes již zaniklého hradu Holštejna

Významní rodáci[editovat | editovat zdroj]

František Mikulášek, římskokatolický kněz jezuitského řádu
Bohumil Horáček, řeckokatolický kněz jezuitského řádu a misionář pro ruské země, rektor papežské koleje Rusicum, poradce biskupa Františka Tomáška na druhém vatikánském koncilu
Drahoslav Gric, varhaník
Josef Pernica, politik, člen KSČ, poslanec Sněmovny národů Federálního shromáždění

Přírodní poměry[editovat | editovat zdroj]

Jižní část obce a katastru leží v chráněné krajinné oblasti Moravský kras. Západně od obce se v podzemí nacházejí Sloupsko-šošůvské jeskyně a z východní a západní strany podzemím vede jeskynní systém Amatérská jeskyně.

Hranice katastru s obcí Sloup tvoří Sloupský potok, jehož hlavní zdrojnicí je potok Luha. ^[zdroj?]