Českobratrský kostel v Kralovicích

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Českobratrský kostel v Kralovicích
Místo
StátČeskoČesko Česko
Souřadnice
Map
Základní informace
CírkevČeskobratrská církev evangelická
Současný majitelFarní sbor Českobratrské církve evangelické v Kralovicích a Farní sbor Českobratrské církve evangelické v Chrástu u Plzně
Architektonický popis
ArchitektHanuš Zápal
Výstavba1934
Další informace
AdresaKralovice, ČeskoČesko Česko
UliceŽatecká
Kód památky10207/4-4953 (PkMISSezObrWD)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Českobratrský kostel v Kralovicích je sborovým domem Českobratrské církve evangelické. Je chráněn jako nemovitá kulturní památka ČR.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Českobratrská církev evangelická zahájila svou činnost v Kralovicích v roce 1921[1] a současně započala i sbírka na postavení sborového domu. V roce 1927 bylo zakoupeno stavební místo v Žatecké ulici. Z několika architektonických návrhů stavby budoucího kostela byl vybrán návrh architekta Hanuše Zápala, který je taktéž autorem sborového Husova domu v nedaleké obci Čistá. Slavnostní výkop provedli nejstarší členové sboru 13. června 1934 a 24. června téhož roku byl položen základní kámen. Stavba byla financována z darů z domova i zahraničí a na vlastní stavbě se podíleli i členové sboru. 21. října 1934 se konalo slavnostní otevření a posvěcení sborového domu.

Pomníček Mistra Jana Husa

Na prostranství před kostelem byl 5. července 1946 umístěn pomníček Mistra Jana Husa, zhotovený z kamenů pocházejících z hradu Krakovce.[2] Jeden z kamenů byl přivezen z obce Lidice.[2] Na pomníčku je upevněna Husova plaketa.

V roce 1994 byl kostelu přiznán status kulturní památky ČR. V současné době kostel slouží jako místo bohoslužeb evangelické a husitské církve a konají se zde i koncerty a přednášky.[3]

Popis stavby[editovat | editovat zdroj]

Kostel byl podle Zápalova návrhu postaven ve stylu severské architektury. Stavba má půdorys tvaru T, na ústřední budovu modlitebny vzadu navazují křídla s bytem faráře a učebnou. Objekt je přízemní, částečně podsklepený. Modlitebna se sedlovou střechou je obrácena směrem k silnici, v jejím průčelí je hlavní vchod umístěný mezi pilíři z pískovcových kvádrů. V nároží kostela je viditelný základní kámen s vytesaným datem 24. června 1934. Modlitebnu tvoří prosvětlený válcovitě zaklenutý prostor s dominantní kazatelnou. Podlaha, kostelní lavice i kazatelna jsou ze dřeva. Dominantou stavby je hranolová věž s pláštěm z červených pálených cihel zakončená zvonicí se střechou stanového tvaru z měděného plechu.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. DOMANICKÝ, Petr. Hanuš Zápal: Architekt Plzeňska, 1885-1964. 1. vyd. Plzeň: Starý most, 2015. 272 s. ISBN 978-80-87338-49-0. 
  2. a b Před 80 lety III: Pomník Mistra Jana Husa | Českobratrská církev evangelická v Kralovicích. kralovice.evangnet.cz [online]. [cit. 2019-03-05]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2019-03-06. 
  3. ŠIMR, Karel. Zápalův kostel v Kralovicích slaví osmdesátiny. Novinky.cz. 2014-10-15. Dostupné online [cit. 2018-11-07]. 

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Českobratrský sbor v Kralovicích. Vlastivědný sborník: čtvrtletník pro regionální dějiny severního Plzeňska, 1994, 4(3), s. 3-4.
  • ŠIMR, Karel. Zápalův kostel slaví osmdesát. Plzeňský deník, 2014, 23(244), s. 4.

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]