Čínský racek

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Čínský racek
Čínský racek modrý pruhový
Čínský racek modrý pruhový
Základní informace
Země původuNěmeckoNěmecko Německo
Využitíokrasné plemeno
Stupeň prošlechtěníušlechtilé plemeno
Tělesná charakteristika
Tělesný rámecmalý
Klasifikace a standard
Plemenná skupinaStrukturoví holubi
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah v kategorii na Commons

Čínský racek, též čínský holub[1] je plemeno holuba domácího, nápadné pernatými ozdobami, límcem na krku a poduškami z peří na hrudi a holeních. Navzdory svému názvu nepochází z Číny,[2] plemeno bylo vyšlechtěné v Německu. V seznamu plemen EE patří do plemenné skupiny strukturových plemen je zapsán pod číslem 0609.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Pravlastí plemene je severní Afrika,[1] odkud se drobní holubi se zkadeřeným peřím dostali do Španělska, kde vznikl čínskému rackovi podobný španělský correra.[3] Do Německa se ptáci dostali v druhé polovině 19. století a to pod názvem čínský racek, exotické jméno mělo za cíl zvýšit jejich cenu na trhu.[1]

Čínský racek je ve své podstatě skutečně racek, příslušník plemenné skupiny okrasných holubů s kulatou hlavou a  pernatou náprsenkou na hrudi. Protože se však jeho šlechtění postupem času zaměřilo na rozvoj pernatých ozdob, řadí se dnes mezi strukturová plemena, pro které je vyšlechtění těchto ozdob a zvláštní struktury peří charakteristickým znakem.[2][4]

Charakteristika[editovat | editovat zdroj]

Čínský racek je malý holoubek, který však působí statným dojmem. Jeho postava je krátká, široká a působí hluboce. Hlava je lehce protáhlá, s vysokým a širokým čelem, které tvoří s temenem až do záhlaví středně vysoký, jemný oblouk. Vyloženě kulatá hlava není cílem chovu čínského racka, tímto se čínský racek odlišuje od jiných plemen racků. Zobák je široce nasazený, z profilu dotváří obloukovitou linii hlavy, je kratší, ale přesto stále středně dlouhý a barvou odpovídá barvě opeření. Ozobí je hladké, nepříliš rozvinuté, oči naopak velké, s živým výrazem a duhovkou oranžové až rybízové barvy, v bílém opeření jsou oči tmavé. Obočnice jsou nenápadné a hladké. Krk je krátký a široce nasazený a zvýrazňuje šířku prsou. Hrdlo ptáka je vyplněné dobře vyvinutým lalůčkem. Trup je krátký a široký s lehce spadajícím hřbetem, křídla lehce spočívají na krátkém a úzce složeném ocase. Nohy jsou nízké a široce nasazené, s neopeřenými běháky.

Čínský racek modrý a jeho pernaté ozdoby zepředu

Nejdůležitějším znakem čínského racka je jeho peří. Opeření je bohaté a měkké a bohatě rozvinuté jsou také pernaté ozdoby, kterých má toto plemeno asi nejvíce ze všech plemen.[1] Pernatá náprsenka racků je u čínského racka zvláště vyvinutá, rozdělená vodorovnými pěšinkami na tři díly:[4] Horní díl tvoří límec, který zakrývá asi 1/4 krku. Je tvořený vzpřímeně rostoucími pery, je hustě propeřený, zasahuje od hrdla na obě strany krku, na hlavě sahá až ke spodnímu okraji očí a na šíji přechází v hřívu. Střední a dolní část tvoří podušky. Hodní poduška je tvořená dlouhými a širokými pery, které rostou směrem nahoru, kryjí celé vole a dosahují až k límci. Od jednoho ohbí křídla k druhému se táhne pěšinka široká 1-2 mm, která odděluje hodní a dolní podušku. Dolní poduška je tvořena měkkým peřím, které roste dolů a do stran a které zakrývá ohbí křídel. Dolní poduška přechází v kalhotky na stehnech. Další pernaté podušky jsou na přední straně obou holení, peří se v nich rozprostírá do všech stran a mělo by sahat až po prsty ptáka.

Chová se v celé řadě barevných a kresebných rázů, mezi nejznámější patří ráz bílý, černý, modrý a modrý kapratý, stříbřitý a stříbřitý kapratý, červený a červený kapratý, žlutý a žlutě kapratý, červený a žlutý plavý, bělouš, tygr a štítník a běloštítní a barevnoocasí holubi.[2]

Je to klidný pták vhodný do voliéry, jeho chov je snadný, nemá žádné speciální nároky, je plodný a k odchovu nepotřebuje chůvy,[2] naopak on sám může plnit roli chůvky pro krátkozobá plemena.[1]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Čínský racek celobarevně žlutý

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b c d e VESELÝ, Alexandr. Čínský holub [online]. Fauna, 01.01.2010 [cit. 2013-07-01]. Dostupné online. 
  2. a b c d PETRŽÍLKA, Slavibor; TYLLER, Milan. Holubi. 5. vyd. Praha: Aventinum, 2004. 223 s. ISBN 80-7151-235-4. Kapitola Čínský racek, s. 72. 
  3. HAVLÍN, Jiří, a kol. Domácí chov zvířat. 3. vyd. Praha: Zemědělské nakladatelství Brázda, 1991. 338 s. ISBN 80-209-0189-2. Kapitola Okrasný chov, s. 198. 
  4. a b TUREČEK, Václav, a kolektiv. Holubářství. Praha: Státní zemědělské nakladatelství, 1985. 156 s. Kapitola Rackové, s. 57. 

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • PETRŽÍLKA, Slavibor; TYLLER, Milan. Holubi. 5. vyd. Praha: Aventinum, 2004. 223 s. ISBN 80-7151-235-4. 
  • HAVLÍN, Jiří, a kol. Domácí chov zvířat. 3. vyd. Praha: Zemědělské nakladatelství Brázda, 1991. 338 s. ISBN 80-209-0189-2. 
  • BUREŠ, Jan. Chov holubů. Praha: Státní zemědělské nakladatelství, 1965. 338 s. 
  • TUREČEK, Václav, a kolektiv. Holubářství. Praha: Státní zemědělské nakladatelství, 1985. 156 s. 
  • BUREŠ, Jan; ZAVADIL, Rostislav. Příručka chovatele holubů. Praha: Státní zemědělské nakladatelství, 1974. 322 s. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]