Zoltán Jekelfalussy

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Zoltán Jekefalussy
Rakousko-uherský guvernér v Rijece
Ve funkci:
31. července 1917 – 29. října 1918
PředchůdceStephan hrabě Wickenburg
Nástupcefunkce zanikla
Stranická příslušnost
Členstvínezávislý

Narození4. června 1862
Varechovce
Úmrtí5. února 1945 (ve věku 82 let)
Budapešť
Profesepolitik a kancelářský úředník
CommonsZoltán Jekelfalussy
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Zoltán Jekelfalussy (maďarsky jekelfalusi és margitfalvi Jekelfalussy Zoltán) (4. června 1862 Varechovce17. listopadu 1945 Budapešť) byl rakousko-uherský státní úředník a maďarský politik. Jako absolvent práv působil od mládí ve státní správě a zastával nižší funkce na několika ministerstvech v Uhrách. V letech 1917–1918 byl rakousko-uherským guvernérem v Rijece, po zániku monarchie byl aktivní v politice jako člen Horní sněmovny v Maďarsku.

Životopis[editovat | editovat zdroj]

Erb rodu Jekelfalussy

Pocházel ze staré uherské šlechtické rodiny,,[pozn. 1][1] byl nejmladším synem Sándora Jekelfalussyho (1823–1882)[2] a jeho manželky Kamily, rozené hraběnky Feštetićové (1825–1903).[3][4] Studoval práva na univerzitách ve Vídni a Budapešti, začínal jako notář na uherském ministerstvu orby,[5] v roce 1887 získal titul c. k. komořího.[6] Později byl úředníkem na ministerstvu financí,[7] sekčním šéfem na ministerstvu vnitra[8]a nakonec sekčním šéfem na ministerstvu vnitra, kde setrval několik let. V roce 1916 byl pověřen vedením komise pro organizaci korunovace Karla I. uherským králem. Od července 1917 do konce první světové války byl rakousko-uherským guvernérem v Rijece.[9]

Ve funkci guvernéra v Rijece obdržel v roce 1917 titul c. k. tajného rady s nárokem na oslovení Excelence. Ještě v době monarchie se stal členem Sněmovny magnátů, kde mu v roce 1927 bylo potvrzeno doživotní členství.[10] Během svého působení ve státní správě obdržel několik vyznamenání, byl komandérem Řádu sv. Štěpána, rytířem Leopoldova řádu, nositelem Jubilejní pamětní medaile. Za první světové války obdržel Vyznamenání za zásluhy o Červený kříž s válečnou dekorací. Od zahraničních panovníků získal velkokříž bulharského Řádu sv. Alexandra, komandérský kříž španělského Řádu Karla III., německý Řád pruské koruny II. třídy, Řád nizozemského lva a čínského Řádu dvojitého draka II. třídy.[11]

Byl dvakrát ženatý, z druhého manželství s Irmou Balásovou (1868–1937) měl dceru Mariettu (1891–1944), provdanou za Wladimira Rosena.[12]

Jeho starší bratr Lájos (1848–1911) byl rakousko-uherským generálem a v letech 1906–1910 ministrem uherské zeměbrany.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Poznámky[editovat | editovat zdroj]

  1. Rod Jekelfalussy má velmi starou historii a připomíná se již ve 13. století, kdy byl gelnický měšťan Jekel obdarován lesy a pozemky v oblasti řeky Hornád. Stal se zakladatelem rodu pánů z Jakloviec. Od jejich nejstarších majetků byly odvozeny také predikáty Jekelfalva (Jaklovce) a Margitfalva (Margecany). I když Jekelfalussyové nikdy nedosáhli vyššího šlechtického titulu, až do 20. století si udrželi postavení nižší pozemkové aristokracie a v jejich rodokmenu se objevuje řada jmen významných uherských rodin.

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. JÁCHIM, Lukáš: Páni z Jakloviec ve 13. a 14. storočí in: Montánna Historia: Ročenka o dejinách baníctva a hutníctva; Slovenská spoločnosť pre sociálne a hospodárske dejiny; 2015 dostupné online
  2. Rodina Sándora Jekelfalussyho na webu geni.com dostupné online
  3. Gothaisches genealogisches Taschenbuch der gräflichen Häuser 1896; Gotha, 1896; s. 343 dostupné online
  4. Rodokmen Festeticsů na webu euweb.cz dostupné online
  5. Hof- und Staats Handbuch für das Jahr 1888; Vídeň, 1888; s. 957 dostupné online
  6. Hof- und Staats-Handbuch der Österreichisch-Ungarischen Monarchie: für das Jahr 1888; Vídeň, 1888; s. 250 dostupné online
  7. Hof- und Staatshandbuch der Österreichisch-Ungarischen Monarchie für das Jahr 1905; Vídeň, 1905; s. 938 dostupné online
  8. Hof- und Staats-Handbuch der Österreichisch-Ungarischen Monarchie: für das Jahr 1909; Vídeň, 1909; s. 987 dostupné online
  9. Seznam představitelů státní správy v Chorvatsku na webu worldstatesmen dostupné online
  10. Zoltán Jekelfalussy in: Almanach des Oberhauses dostupné online
  11. Přehled řádů a vyznamenání Zoltána Jekelfalussyho in: Hof- und Staatshandbuch der Österreichisch-Ungarischen Monarchie für das Jahr 1918; Vídeň, 1918; s. 1133 dostupné online
  12. Rodina Zoltána Jekelfalussyho na webu geni.com dostupné online

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]