Zaječice (Pyšely)
| Zaječice | |
|---|---|
 | |
| Lokalita | |
| Charakter | vesnice |
| Obec | Pyšely |
| Okres | Benešov |
| Kraj | Středočeský kraj |
| Historická země | Čechy |
| Stát |  Česko |
| Zeměpisné souřadnice | 49°53′39″ s. š., 14°40′55″ v. d. |
| Základní informace | |
| Počet obyvatel | 409 (2021)[1] |
| Katastrální území | Zaječice (3,17 km²) |
| PSČ | 251 67 |
| Počet domů | 125 (2011)[2] |
  Zaječice | |
| Další údaje | |
| Kód části obce | 137073 |
| Kód k. ú. | 737071 |
| Geodata (OSM) | OSM, WMF |
 multimediální obsah na Commons | |
 Zdroje k infoboxu a českým sídlům.Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Zaječice je vesnice, část města Pyšely v okrese Benešov. Nachází se asi 2 km severně od Pyšel. V roce 2009 zde bylo evidováno 133 adres.[3] Zaječice je také název katastrálního území o rozloze 3,17 km².[4]
Název[editovat | editovat zdroj]
Název vesnice je odvozen ze staročeského osobního jména Zajiec ve významu ves lidí Zajícových. V historických pramenech se jméno vesnice vyskytuje ve tvarech: de Zaiacics (1194), de Zayeticz (1362), in Zagiecziczich (1394), de Zagyeczicz (1406), in Zagieczicz (1437), z Zaječic (1465), Zagecžicz (1544), Zageczicze (1654), Zagecžicze (1788) a Zaječice (1848).[5] Jiná varianta původu jména název odvozuje od lovu zajíců, kterých mělo v okolí nově založené vsi žít velmi mnoho, proto se ves stávala oblíbeným loveckým cílem.
Historie[editovat | editovat zdroj]
První písemná zmínka o vesnici pochází z roku 1194,[6] kdy byly sídlem Martina ze Zaječic. Další zmínky pocházejí z druhé poloviny 14. století, kdy jsou jako držitelé části této vsi jmenováni Oldřich z Říčan a jeho syn Jimram. Protože Jimram zemřel v roce 1394 bez potomků, přihlásili se jako dědicové jeho dílu vsi bratři Oldřich, Mikuláš a Jan z Říčan. Tento rod pak držel ves až do poloviny 15. století.
V této době zde zřejmě vznikla tvrz, o které ale neexistují písemné záznamy – doložena je pouze rozebráním zdí na konci 18. století a následně archeologickými nálezy v průběhu stavby nové silnice.
Od rodu z Říčan koupil na počátku 60. let 15. století jejich díl Jan Přezlecký z Přezletic a ze Sluh, přičemž druhou část vsi držel Heřman ze Sulic. Tito dva majitelé se mezi sebou často přeli kvůli zaječickým polnostem, které nebyly jasně vymezené ve prospěch toho či onoho. V průběhu 16. století se majitelé Zaječic velmi často střídali, nejdéle je držel zřejmě rod Hrzsků ze Mšena (1553–1587). V roce 1587 byly pak Zaječice přikoupeny ke statku Pyšely, u kterého setrvaly až do správní reformy v roce 1848.
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-11-01].
- ↑ Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. Český statistický úřad. 21. prosince 2015. Dostupné online.
- ↑ Ministerstvo vnitra ČR. Adresy v České republice [online]. 2009-10-10 [cit. 2009-10-22]. Dostupné online.
- ↑ Územně identifikační registr ČR. Územně identifikační registr ČR [online]. 1999-01-01 [cit. 2009-10-22]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2018-10-25.
- ↑ PROFOUS, Antonín; SVOBODA, Jan. Místní jména v Čechách. Jejich vznik, původní význam a změny. Svazek IV. S–Ž. Praha: Nakladatelství Československé akademie věd, 1957. 868 s. Heslo Zaječice, s. 711.
- ↑ Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005. Díl 1. Praha: Český statistický úřad, 2006. 760 s. Dostupné online. ISBN 80-250-1310-3. S. 80.
Literatura[editovat | editovat zdroj]
- Josef Vejmelka: Kronika: Zaječice - Kovářovice - Pyšely. Okresní dům osvěty Praha-východ 1970, 1. vydání, bez ISBN.
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Zaječice na Wikimedia Commons 
Encyklopedické heslo Zaječice v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích- Katastrální mapa katastru Zaječice na webu ČÚZK
