Základní škola Prachatice, Zlatá stezka 240

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Základní škola Prachatice, Zlatá stezka 240
Informace
Právní formapříspěvková organizace
ZřizovatelPrachatice
Datum založení14. března 1996
Poloha
MěstoPrachatice
AdresaZlatá stezka 240/0, Prachatice, 383 01, Česko
Zeměpisné souřadnice
Map
Identifikátory
IČO70932174 (VR)
REDIZO600063038
Oficiální webwww.zlatastezka.cz
Obory vzdělání
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Základní škola Prachatice, Zlatá stezka 240, známá též mezi místními pod názvem Sova (podle sochy kamenné sovy v průčelí)[1] se nachází v jižní části města Prachatice.

Budova[editovat | editovat zdroj]

Jednopatrová budova s bohatě zdobenou fasádou byla značně ovlivněna tehdy populárním secesním stylem. Prostory mezi jednotlivými okny i patry jsou zdobeny rostlinnými motivy. Budova má kromě jednoho průčelí i dvě křídla, v 60. letech 20. století byla rozšířena o řadu typizovaných pavilonů, kde byly otevřeny další třídy.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Budova vznikla v době rychlého rozvoje Prachatic na přelomu 19. a 20. století. Dokončena byla v roce 1903.[1] a původně sloužila jako domov pro studenty[2] (německy Studentenheim[3]), pro které by dojiždění do Prachatic bylo příliš časově nebo technicky náročné. Realizaci stavby provedl v Prachaticích působící stavitel Rudolf Zobel. Až do zrušení původního německého gymnázia v roce 1923[4] byla pro tento účel využívána; po roce 1934 zde sídlila německá obecná i měšťanská škola.[1] Po skončení druhé světové války nemělo již význam vyučovat v německém jazyce vzhledem k vysídlení německého obyvatelstva a sloužila jako škola řemeslná, kde bylo vyučováno truhlářské a tesařské řemeslo. Tato škola působila v Prachaticích až do roku 1951, kdy byla přesunuta do Volyně.[5] Od 60. let slouží jako základní škola. Vzhledem k nedostatku školských kapacit v Prachaticích byla tato škola postupně rozšířena o několik pavilonů, které se nacházejí jihozápadním směrem od původní budovy.[6] Pavilony jsou přízemní a některé i patrové.

Galerie[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b c FENCL, Pavel; MAGER, Jan Antonín; JURČO, Antonín. Prachatice, obrazy z paměti města. Prachatice: Město Prachatice, 2012. ISBN 978-80-260-2975-5. S. 269. 
  2. FENCL, Pavel; KOUTNÁ, Jana; KUBŮ, František; MAGER, Jan Antonín. Prachatice. Praha: Paseka, 2007. ISBN 978-80-7185-843-0. S. 30. 
  3. FENCL, Pavel. Prachatice 1918-1923. Prachatice: Prachatické muzeum, 2018. S. 32. 
  4. FENCL, Pavel. Prachatice 1918-1923. Prachatice: Prachatické muzeum, 2018. S. 71. 
  5. FENCL, Pavel. Prachatice. Prachatice: Město Prachatice, 2005. ISBN 80-239-5443-1. S. 23. 
  6. FENCL, Pavel. Prachatice. Prachatice: Město Prachatice, 2005. ISBN 80-239-5443-1. S. 24. 

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]