Wikipedistka:Svehlovka/Pískoviště
Hydroptéra je druh lodě, přesněji křídlového člunu, pohybující se díky patentovanému systému podvodních nosných křídel nad vodní hladinou. Byl vyvinutý ve Francii. Systém pod kýlem minimalizuje tření, vytvoří vztlak, a tím je zvýšena rychlost, hydroptéra "letí" nad vodní hladinou. Pohon je především plachtami, ale může být i přidaným motorem.
Základními materiály konstrukce jsou uhlíková vlákna a slitiny titanu. Vysoké rychlosti je dosaženo snížením smáčeného povrchu se zvýšením rychlosti. V optimálním režimu pohybu se trimaran opírá o tři body: dvě boční křídla na plovácích a ocasní jednotku. Plocha smáčeného povrchu je asi 2 metry čtvereční.
Slovo hydroptéra pochází z francouzského názvu plavidla L’Hydroptère. Jde o spojení starořeckého ὕδωρ (voda) a πτερόν (křídlo). Anglicky se užívá název hydroptére.
Historie[editovat | editovat zdroj]
Tvůrcem nové konstrukce triamaranu je Francouz Alain Thébault. Rychlá „létající“ loď může být poháněna plachtami i motorem. Má jedinečnou konstrukci - s pomocí podvodních křídel, používaných dosud jen u motorových lodí, byl kontakt lodního tělesa s vodou snížen na nejnižší možnou míru.
V roce 2024 by měla být patentovaná konstrukce THE JET s nulovými emisemi. Myšlenka na stavbu plachetního křídlového triamaranu pochází od francouzského jachtaře jménem Éric Tabarly a ten pro její uskutečnění hledal odborníky již od počátku 90. let.
Projekt Hydroptère řídil Alain Thébault (nar. 1962 v Dijonu) od počátku 80. let. S návrhem pomohli designéři i konstruktéři lodí a výrobu zajistila skupina francouzských high-tech společností. Konstrukce s vícetrupými křídly umožňuje i plavidlu poháněnému pouze plachtou dosáhnout na vodě vysokých rychlostí.
V roce 2019 musela být tato rekordní loď prodána v aukci kvůli insolvenci majitelů. Kupci (Chris Welsh (USA) a Gabriel Terrasse (Francie) byla loď částečně opravena a byla doplněna výstroj (GPS navigace, plachty a dieselový motoru Lombardini). V lednu 2019 byla loď vedená profesionální jachtařem kapitánem Mikem Pricem přesunuta z Honolulu do San Francisca a zde probíhá její další renovace.[1]
Rychlostní rekordy[editovat | editovat zdroj]
Dosahované zrychlení je pro loď rekordní: z 37 na 83 km/h během 10 vteřin.[2]
Již dne 5. října 2008 dosáhla hydroptéra rekordní rychlosti 97,90 km/h (52,86 námořních uzlů; 60,83 mph), avšak tato vzdálenost byla kratší než 500 m nutných ke kvalifikaci na oficiální světový rekord. Loď opakovaně překonala pomyslnou „zvukovou bariéru“ plachetnic, za kterou je považována rychlost 50 uzlů za hodinu (cca 92 km/h). Od té doby získaly jednotlivé modely několik rekordů, rychlost se vždy blížila 100 km/h.
21. prosince 2008 dosáhla Hydroptéra rychlosti 56,3 uzlů (104,3 km/h), ale převrátila se a rekord také nebyl zaznamenán.
4. září 2009 překonal Hydroptéra stávající světový rychlostní rekord pro plachetnice, když dosáhl průměrné rychlosti 52,86 uzlů (97,90 km/h) na 500 metrů při větru o síle 30 uzlů.
Během července 2015 se nová velká Hydroptéra plavila 2215 námořních mil z Los Angeles do Honolulu a zakotvila v přístavu Kewalo a později v Keehi, kde zůstala zakotvena 3 roky a byla tam i částečně vykradena. Měla to být první etapa ambiciózního pokusu o nejrychlejšího obeplutí Země (plánováno bylo méně než 40 dnů plavby).
V roce 2016 byla loď na druhém místě v tabulce světových rychlostních rekordů plavby na vzdálenost jedné námořní míle, v tabulkách rychlostních rekordů ji nahradila Sailrocket.
Maximální dosažená rychlost je 112 km/h (61 uzlů).[3]
- ↑ You say you want a revolution?. sailing anarchy [online]. 2019-11-24 [cit. 2023-5-5]. Dostupné online.
- ↑ Létající plachetnice. www.ceskykorzar.cz [online]. [cit. 2023-5-3]. Dostupné online.
- ↑ C. LEVY. Hydroptere: 61knots and huge crash with 35-38knots, gusts over 45. Catamaran racing [online]. [cit. 2023-5-5]. Dostupné online.