Wikipedista:Premek1946/Pískoviště

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Rehor Uram Podtatranský občanským jménem Gregor Uram (12. březen 1846 Mikulášský Hušták, Rakouské císařství8 září 1924 Košice) byl slovenský národní buditel, učitel, redaktor, spisovatel, básník, prozaik, dramatik, publicista, folklórista, překladatel a varhaník.

Životopis[editovat | editovat zdroj]

Narodil se v rodině Jána Urama (1808–1854) kožešnického mistra a Terézie roz. Antoškové. Měl pět sourozenců: Jozefa (1844), Žofii Horáčkovou (1848), Jána (1850–1858), Karola (1852–1938) a Jozefa (1855–1890).

Když měl 13 let matka si vypůjčila od církve 40 zlatých a vyprovodila ho ke studiu do Banské Štiavnice. Na Evangelickém lyceu v Banské Štiavnici studoval mezi lety 1859–1867. V roce 1868 studoval na lékařské fakultě univerzity ve Vídni, ale studium nedokončil, kvůli nedostatku peněz. V roce 1872 na učitelské přípravce v Kláštore pod Znievom složil zkoušky na učitele. Jako učitel působil v Liptovském Mikuláši od roku 1867. V roce 1912 byl penzionován. Od roku 1920 žil v Košicích.

Jako redaktor působil v Národných novinách, kde psal články, recenze, překlady, přispíval i svou tvorbou – poezií, prózou. Přispíval do časopisu Dom a škola, do dětských časopisů: Včelka, Priatelia dietok, Noviny malých a Zornička. Přispíval do časopisu Dětské květiny, který byl později přejmenován na Dětský máj. Jeho tvorba kromě časopisů vycházela i v kalendářích. Autorsky se podílel na tvorbě učebnic, slabikářů a čítanek. Byl překladatelem divadelních her z maďarštiny, které překládal pro divadelní ochotníky. V letech 1894–1896 přispíval do Slovenských pohľadov literárně-historickými články v rubrice Zemianski veršovníci slovenskí.

Od roku 1898 působil jako tajemník v nakladatelském a knihkupeckém spolku Tranoscius. Používal pseudonymy: Mura, Podtatranský, Stránan, Žalostin, Drahotín, Národovec, Wážský.

Zemřel ve věku 78 let, dne 8. září 1924 v Košicích.

Rodina[editovat | editovat zdroj]

R. 1873 se oženil s Ludmilou Scholtzovou, narodily se jim čtyři děti: Ján (1883–1958), Jozef (1885–1944), Maria Poloncová (1887) a Anna Marendiaková (1889–1968). Syn Jozef se podepsal pod Martinskou deklaraci. Jako lékař provedl v dubnu 1919, spolu s týmem chirurgů, operaci slepého střeva (nejstarší zaznamenanou operaci v nemocnici Louisa Pasteura v Košicích).

Památník[editovat | editovat zdroj]

Pamětní deska se nachází v Košicích na obytném domě na Štefánikově ulici 4–6, deska byla umístěna vedle vchodu číslo 4. Bytový dům byl zapsán jako Národní kulturní památka od roku 1963. Pamětní desku odhalila v roce 1928 Matice slovenská, která ji také nechala zhotovit. Autorem díla byl akademický sochař Frico Motoška. Na desce je reliéf Urama Podtatranského, košický Dóm sv. Alžběty, lipová ratolest, kniha a text: „SLOVENSKÝ UČITEL A SPISOVATEL REHOR URAM PODTATRANSKÝ 1864–1924“.

Dílo[editovat | editovat zdroj]

Próza[editovat | editovat zdroj]

  • Srbský junák (1893)
  • V zajatí (1893), historický román, podtitul: historicko-romantický obraz z hôr Kavkazu
  • Sedmoro rozpoviedok (1894), vytlačil Ján Bežo a spol. v Senici
  • Striga (1907), dejohra v piatich dejstvách. Tlačou a nákladom Klimeša a Pivku v Liptovskom Sv. Mikuláši.
  • Poviestky (1908)
  • Pijan gazda, alebo, Opilci dědictví království Božího nedojdou, (1925), Tranoscius, Liptovský Sv. Mikuláš.

Literatura pro děti a mládež[editovat | editovat zdroj]

  • Zlaté perličky pre dobré detičky (1882), poézia
  • Rozprávky (1899), próza
  • Výlet do hory (1908), próza, Tranoscius v Liptovskom svätom Mikuláši
  • Pekné kvietky pre pilné dietky (1910), poézia
  • Vianočné rozprávky (1922), Tranoscius, Liptovský Sv. Mikuláš
  • Milému dieťaťu (1924), poézia
  • Pre domov (1924), poézia
  • Na výslní (1925), poézia

Odborná literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Obrázkový šlabikar a prvá čitanka pre školy evanjelické augš. vyz. (1902), V Liptovskom Sv. Mikuláši nákladom spolku Tranoscius.
  • Kronika slovenského ochotníckeho divadla v Liptovskom Sv. Mikuláši od roku 1837–1908 (1909)
  • Sobrané práce Rehora Urama-Podtatranského 1–3 (1922), vydáva Július Kustra
  • Zemianski veršovníci slovenskí

Paměti[editovat | editovat zdroj]

  • Rozpomienky a črty (1922), vydal Július Kustra, Košice

Editorská činnost[editovat | editovat zdroj]

  • Pohräbné verše, poézia (1879, 1879, 1883, 1906, prvé dve časti zostavil s Karolom Salvom)

Články[editovat | editovat zdroj]

  • Morské oko, Orol, 1874
  • Na Kriváni, Národnie noviny, č. 147, 1883
  • Víla Štrbského plesa, Národnie noviny, 1894
  • Nad hrobom Jakuba Greichmana, Slovenské pohľady 11/VI, roč. 17, 1897
  • Nemoce a ich liečenie u pospolitého ľudu, Sborník Museálnej slovenskej spoločnosti (MSS), roč. 3, 1898
  • Slovenské názvy obcí a miest, Sborník MSS, 1898
  • Hlas Kriváňa, Časopis MSS, 1901
  • Vznik a zdokonaľovanie sa remesiel, Časopis MSS, č.2, ročník VIII., 15. apríl 1905
  • Príčiny sťahovania sa nášho ľudu z Liptova. (Dokončenie.), Časopis MSS. roč. X, č. 4. Turčiansky Sv. Martin, 1907
  • Liek sĺz, Slovenské Pohľady, roč. XXVII., rubrika: Básne, str. 108, 1907
  • Pohrebné verše, Slovenské Pohľady, roč. XXVII., rubrika: Literatúra a umenie, str. 128, 1907
  • Na Všechsvätých, Slovenské Pohľady, roč. XXVII., rubrika: Básne, str. 621, 1907
  • Vo víchre, Slovenské Pohľady, roč. XXVII., rubrika: Básne, str. 689, 1907
  • Pamätník na Kriváni, Krásy Slovenska, 1923
  • Ajhľa, kacír!, Brat. listy, Mladá Boleslav, pred r. 1930, 2 s
  • O živote a smrti Juraja Jánošíka, Slovenská politika, roč. 11., č. 33, s. 5, 1930

Jiné[editovat | editovat zdroj]

  • K výšinám: (antológia slovenskej poézie evanjelickej.), Zväzok 1, Tranoscius, 1936
  • Zlatá muzika – Antológia slovenskej poézie pre deti, zostavil Ondrej Sliacky, ilust. Maja Dusíková, Mladé letá, 1980, dve básne na str. 16: Chlapec na drevenom koni, Dievča s pajácikom.

V češtině[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Rehor_Uram_Podtatranský na slovenské Wikipedii.

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • František Sekanina1000 nejkrásnějších novel... č. 93; s. 6. J. R. Vilímek, 1916
  • Dr. Ormis, Ján Vladimír: Zo života slovenského, Tranoscius, Liptovský Sv. Mikuláš, 1933, (str. 121–122)
  • Kolivošková, Elena: Pamätné tabule mesta Košice, Verejná knižnica Jána Bocatia Košice, 1996
  • Kocák, Michal: Rehor Uram-Podtatranský – život a dielo, LitArch, 1996
  • Kaššayová, Terézia: Literárna pozostalosť Rehora Urama-Podtatranského, LitArch, 1996
  • Pšenák, Jozef: Rehor Uram Podtatranský – pedagóg. Časť 1.–2 Jozef Pšenák 49, 1997
  • Pšenák, Jozef: Rehor Uram Podtatranský (1846–1924), autor šlabikárov, čítaniek a detskej literatúry, Muzeum Komenského, Přerov, 2005, materiály z odbornej konferencie, 22.–23. júna 2004 v Přerove, Učitelé – autoři učebnic a dětské literatury
  • Michníková, Mária, Salajová, Ivona: Rehor Uram – Podtatranský: výberová personálna bibliografia pri príležitosti 160. výročia narodenia, Knižnica G. F. Belopotockého, Liptovský Mikuláš, 2006 Profantová: Od folklóru k literárnemu folklorizmu, Ústav etnológie SAV v Bratislave, 2011, (Vklad Rehora Urama-Podtatranského do slovenskej etnografie a folkloristiky, str. 60–67)

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Logo Wikimedia Commons Obrázky, zvuky či videa k tématu Premek1946/Pískoviště na Wikimedia Commons

  • Literárne informačné centrum
  • Spolok slovenských spisovateľov
  • Kováči mysle, časopis Zvesti č. 1/2016, str. 8, autorka: Mgr. Daniela Fiačanová
  • Učiteľ Rehor Uram-Podtatranský zarábal päťsto zlatých štvrťročne, myliptov.sme.sk