Wikipedista:Olga-EVC/Pískoviště
Bezpečnostní centrum Evropské hodnoty (dříve think tank Evropské hodnoty[1]) je česká politická nevládní nezisková organizace. Vznikla v roce 2005 jako občanské sdružení nezávislé na politických stranách.
Organizace se věnuje výzkumné a vzdělávací činnosti. Vedle vydávání odborných publikací a komentářů pro média, pořádá konference a diskusní setkání pro odbornou veřejnost, předkládá politikům odborná doporučení a systematicky sleduje a hodnotí jejich práci.
Programy[editovat | editovat zdroj]
Kremlin Watch[editovat | editovat zdroj]
Kremlin Watch je strategický program Bezpečnostního centra Evropské hodnoty, jehož cílem je odhalovat a konfrontovat způsoby, kterými Ruská federace rozšiřuje svůj politický vliv a řídí dezinformační operace namířené proti západním demokraciím. Analytici z Kremlin Watch týmu denně odhalují a sledují dezinformace a jejich trendy. Od roku 2016 pravidelně vychází týdenní Kremlin Watch briefing, který informuje o nejnovějších akademických studiích, protiopatřeních spojeneckých institucí a nejkvalitnějších odborných komentářích.
Bezpečnostní experti programu Kremlin Watch dlouhodobě analyzují dezinformační scénu a o pravidelně vydávají "Výroční zprávu o stavu české dezinformační scény", která mimo jiné zahrnují seznam největších dezinformačních médií v ČR.
Red Watch[editovat | editovat zdroj]
Program Red Watch se zaměřuje na analýzu a potírání čínského zhoubného vlivu. Právě čínský vliv se (nejen v Evropě) postupně stává zásadním bezpečnostním problémem. Komunistická Čína zatím na rozdíl od Ruska nepředstavuje pro evropské státy přímé vojenské ohrožení, nicméně v oblasti snah o nepřátelské ovlivňování cílových států jsou její aktivity obdobně nebezpečné, na což poukazují naše i spojenecké zpravodajské služby.
V lednu 2022 otevřelo Bezpečnostní centrum Evropské hodnoty kancelář na Tchaj-wanu a stalo se tak legislativně prvním evropským think tankem, který zde má aktivní zastoupení. Evropské hodnoty na Tchaj-wanu veřejně podpořila prezidentka Tchaj-wanu, Tsai Ing-Wen a tamní Ministerstvo zahraničních věcí[2]. Centrum se také mimo jiné podílelo na cestách delegace tchajwanského ministerstva obrany po České republice s cílem prohloubit bezpečnostní spolupráci proti společným hrozbám Čínské lidové republiky.
Program bezpečnostních akademií[editovat | editovat zdroj]
Cílem Programu Bezpečnostních akademií je posílit znalosti, kompetence a kapacity v oblastech zahraniční a bezpečnostní politiky u různých cílových skupin. Program přispívá k výchově mladých talentů a jejich uplatnění v bezpečnostních institucích, ve státní správě a v nevládním sektoru a tím rozšiřuje počet odborníků na bezpečnostní hrozby na místech, kde se jimi mohou efektivně zabývat. Stěžejním projektem programu je Bezpečnostní akademie.
Východoevropský program[editovat | editovat zdroj]
Hlavním cílem Východoevropského programu je podporovat státy v regionu Východního partnerství, a to primárně v oblasti posilování jejich celkové odolnosti vůči vnějším působení autoritářských režimů jako jsou Rusko a Čína. V rámci tohoto programu Bezpečnostní centrum Evropské hodnoty přenáší praktické zkušenosti z České republiky a dalších západních států do zemí jako je Ukrajina, Gruzie, nebo Bělorusko.
Od května 2022 patří mezi projekty Centrum informačního odboje, kde analytici Bezpečnostního centra Evropské hodnoty společně s ukrajinskými expertkami vydávají pravidelné veřejné i neveřejné analytické newslettery a zpravodaje shrnující nejnovější vývoj ruské agrese v Ukrajině včetně analýz zásadních oblastí konfliktu. O práci ukrajinských expertek v rámci projektu informovala významná česká média, např. Česká televize, Novinky.cz, Aktuálně.cz a Hospodářské noviny. Odborníci Centra informačního odboje se dále účastní setkání s vysokými úředníky, novináři a zástupci občanské společnosti.
Ostatní aktivity a akce[editovat | editovat zdroj]
European Values Summit[editovat | editovat zdroj]
European Values Summit (dříve Stratcom summit) je každoroční mezinárodní bezpečnostní akce pořádaná za zavřenými dveřmi, zaměřená na boj proti zhoubným ruským a čínským vlivovým aktivitám. Je zavedenou a uznávanou platformou pro vládu a vybrané důvěryhodné nevládní partnery, odborníky, politiky a vysoké představitele NATO a spojeneckých států. Hlavním cílem konference je vytvořit platformu pro příslušné osobnosti ze státní správy a transatlantické občanské společnosti, aby diskutovaly o účinných postupech a politikách boje proti ruskému a čínskému vlivu. Účastníky tvoří vládní úředníci, vojenští důstojníci a analytici zastupující více než 400 účastníků z více než 30 zemí, které tvoří mimo jiné země EU, Spojené státy, Kanada, Austrálie, Tchaj-wan a Singapur.
Atlas ruského a čínského vlivu[editovat | editovat zdroj]
Atlas ruského a čínského vlivu[3] v České republice vytvořený Bezpečnostním centrem Evropské hodnoty představuje kompletní přehled všech dostupných informací o tom, zda a jak poslanci a vláda zvolena v říjnu 2021 napomáhají nebo naopak brání šíření ruského a čínského vlivu v Česku, a to od roku 2014 do současnosti.
Vedení[editovat | editovat zdroj]
Od roku 2018 je výkonným ředitelem Jakub Janda. V minulosti tuto pozici zastával Radko Hokovský, který byl rovněž předsedou správní rady. Výkonnou radu tvoří v současné době Petr Holec (předseda), Jakub Janda a Klára Veverka. V dozorčí radě jsou Jan Famfollet (předseda), Jana Holcová a Kateřina Hamplová.
Vedení organizace dále tvoří zástupkyně ředitele a vedoucích jednotlivých úseků a programů.
Financování[editovat | editovat zdroj]
Bezpečnostní centrum Evropské hodnoty má veřejný transparentní účet[4]. Mezi hlavní zdroje financování patří nadace, veřejné instituce a soukromí dárci - seznam partnerů za daný rok je uveden ve zveřejněných výročních zprávách. Bezpečnostní centrum Evropské hodnoty není financováno ani spojeno s žádnou politickou stranou.
Kritika[editovat | editovat zdroj]
Způsob práce think-tanku dříve kritizovala skupina vědců a vysokoškolských pedagogů z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy. Podle akademiků „studie think tanku Evropské hodnoty o výhledu vývoje vnějšího bezpečnostního prostředí ČR, obsahující pouze katastrofické scénáře, navíc s absurdně vysokými pravděpodobnostními hodnotami, není odbornou studií, ale projevem ideologie, který připravuje půdu pro radikální opatření odůvodněná jako prevence proti (neurčitým a nejistým) budoucím hrozbám.“[5] Podle Petra Bittnera z Deníku Referendum, „Janda není ochoten uznat politickou pozici, která vybočuje z primitivního studenoválečného schématu, na kterém stojí jeho vnímání světa i sama politická orientace think-tanku Evropské hodnoty.“[6]
Deník Referendum následně zveřejnil reakci Bezpečnostního centra Evropské hodnoty reakci ředitele Jakuba Jandy a jeho zástupkyně pro obsahové řízení Veroniky Víchové, kteří zdůraznili, že se Bezpečnostní centrum Evropské hodnoty nehlásí k žádné ideologii: "V odporu k masové migraci a islámskému extremismu máme blíže ke konzervativcům, v obraně před ruskými a čínskými vlivovými aktivitami najdeme větší shodu mezi liberály. Když se hlásíme k obraně liberální demokracie, často musíme konzervativnějším přátelům vysvětlovat, že liberální demokracie může a podle nás musí být velmi důrazná vůči bezpečnostním hrozbám a že je zároveň například potřebné vozit novináře na střední školy v regionech, aby se mladí lidé potkávali s praktiky mediálního světa."[7]
- ↑ CISAR, Ondrej; HRUBES, Milan. Think Tanks and Policy Discourses in the Czech Republic. www.academia.edu. Dostupné online [cit. 2022-09-19].
- ↑ ING-WEN, Tsai. Taiwan and the Fight for Democracy. www.foreignaffairs.com. 2022-09-02. Dostupné online [cit. 2022-09-19]. ISSN 0015-7120. (anglicky)
- ↑ Z.S, Evropské hodnoty. Atlas Vlivu. www.atlasvlivu.cz [online]. [cit. 2022-09-19]. Dostupné online.
- ↑ Internetové bankovnictví | Fio banka. ib.fio.cz [online]. [cit. 2022-09-19]. Dostupné online.
- ↑ POLEMIKA: Podivné postupy Evropských hodnot. Mluvme o bezpečnosti, ale bez ideologie. Lidovky.cz [online]. 6. listopadu 2016. Dostupné online.
- ↑ Think-tank Evropské hodnoty: Jestřáb v rouše expertním. Deník Referendum [online]. 25. srpna 2018. Dostupné online.
- ↑ JANDA, Jakub; VÍCHOVÁ, Veronika. Janda, Víchová: Odpověď Petru Bittnerovi: O jestřábech a bezpečnostní politice. Deník Referendum [online]. 2018-08-27 [cit. 2022-09-19]. Dostupné online.