Wikipedista:Mihcahel/Hani lidé

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Typické denní oblečení etnických Hani v Číně. V okrese Yuanyang, provincie Yunnan .
Žena Ho (Hani) a její dítě v Laosu, cca 2003.

Chaniové (Hani: Haqniq; Čínština: 哈尼族; Pchin-jin: Hānízú; Vietnamština: Người Hà Nhì / 𠊛何贰) jsou etnická menšinová skupina nacházející se na jinu Číny, severu Laosu a ve Vietnamu. Jsou jedním z 56 oficiálně uznávaných národností dle ČLR a také jedním z 54 oficiálně uznávaných etnických skupin Vietnamu. Na Laosu se často označují jako Ho. Chaniové mluví tzv. jazykem Hani (Haqniqdoq), který se řadí do větve Sinotibetských jazyků zvané Lolo-barmsko-naxské jazyky.

Distribuce[editovat | editovat zdroj]

Ve vietnamských provinciích Lai Châu a Lào Cai se nachází 12,500 Chaniů. Ho žijí v hornatých severních oblastech Laoské provincie Phongsaly, která se nachází na hranicích Číny a Vietnamu.

Čína[editovat | editovat zdroj]

Přes 80% dnešní Chanijské populace žije ve výše zmíněné provincii Jün-nan, mezi řekami Mekong a Rudou řekou.

Pododdělení Chanijských autonomních okresů v rámci měst na úrovni prefektury a prefektury v rámci Jün-nanu:

Původ[editovat | editovat zdroj]

Původ Chaniů není přesně znám, avšak předopkládá se, že pochází ze starověkého kmene Qiang, který migroval na jih z Qinghai – tibetské náhorní plošiny před třetím stoletím našeho letopočtu.

Dle Chanijské slovně předávané tradice pochází z tzv. Ijů, od kterých se oddělili jakožto samostatný kmen padesát generací nazpět. Jednou z jejich tradic je recitace jmen předků z prvního rodu Chaniů až po ty současné.

Kultura[editovat | editovat zdroj]

Dům Hani ve Vietnamu.

Chanijská obydlí mají většinou dvě až tři patra a jsou stavena z bambusu, kamene, bláta a dřeva.

Jejich tradiční oděvy jsou vyrobeny z tmavě modré látky. Muži nosí krátká saka, dlouhé široké kalhoty a bílé či černé turbany. Ženy se oblékají dle toho, do kterého klanu patří. Pro děti po sedm let není v oblékání žádný rozdíl nehledě na pohlaví.

Dále jsou známí pro své polyfonické zpěvy, jako například osmihlasá polyfonie, jež byla nahrána v 90. letech 20. století. [1] Jejich tradiční hudební nástroje jsou flétna labi (俄比). a třístrunná drnkací loutna lahe.

Chaniové jsou významní hlavně pro jejich zemědělské praktiky. Právě tato skupina je odpovědná za terasovitá pole, která můžeme najít v okrese Jüan-jang. Tento okres nalezneme v Chanijské a Iské autonomní prefektuře Chung-che, patřící do provincie Jün-nan. [2]

Starší dámy Hani užívající si zmrzlinu na trhu Laomeng. Poblíž Yuanyang, provincie Yunnan, Čína.

Náboženství[editovat | editovat zdroj]

Chaniové jsou polyteisté a kladou důraz na uctívání duchů svých předků. [2] Praktikují mnoho rituálů k uctívání různých bohů k získání jejich ochrany.

V tomto systému existují tři osobnosti, které jsou rozděleny dle hierarchie. První je zuima, která vede veškeré hlavní oslavy. Druhá je beima, která je odpovědná za exorcizmy a magické rituály. A poslední je nima, kterým mohou být jak muži, tak ženy, bez rozdílů. Jejich úkolem je vydávat předpovědi a léčivé byliny.

Někteří Chaniové vyznávají také Théraváda buddhismus.

Jazyk[editovat | editovat zdroj]

Jazyk Hani, patří do lolo-barmské větve čínsko-tibetské jazykové rodiny. Ústní tradice vyprávějící o starověkém psaném písmu říká, že se písmo ztratilo při migraci ze Sichuanu. Nyní používají romanizaci luchunského dialektu jako psané písmo. </link>[ <span title="This claim needs references to reliable sources. (October 2020)">Citace je zapotřebí</span> ]

Zemědělské praktiky[editovat | editovat zdroj]

Chaniové přispěli k biologické rozmanitosti agroekosystémů a horských krajin prostřednictvím svých rozsáhlých tradičních znalostí a udržování kultury . [3] Terasovitá rýžová pole jsou jednou z nejznámějších praktik Chanijů. Jedná se o tradiční postup starý více než 1300 let, který vytváří jedinečný agroekosystém přitahující turisty i výzkumníky. [4] Terasy jsou uznávány jako památka UNESCO a jsou často uváděny jako příklad tradičních zemědělských metod. [4]

Chaniové začali pěstovat rýži na terasovitých polích ve svahu asi před 1300 lety, kdy začali vytvářet udržitelný agroekosystém tvořený lesy, vesnicemi, terasovitými rýžovými poli a říčními systémy. [4] Dnes existuje mnoho variant rýžových zrn, jež jsou přizpůsobená studeným a suchým podmínkám hor. V roce 1984 vyhlásila provincie Jün-nan 5285 odrůd rýže, z čehož 196 byla z okresu Jüan-jang. [3] Tohoto Chaniové dosáhli pomocí inovativních zemědělských praktik, jako integrovaný chov ryb a kachen, zvýšení produkce a stabilizace agroekosystému. Dále také posílení zdraví a boj proti škůdcům, dosaženo využitím zeleného hnojení. [3] K zavodnění rýžových polí nepoužívali nádrže, ale vodu ze zalesněných hor, čemuž komplimentovalo i vlhké horké podnebí regionu, tvořící hustou mlhu, díky které je tato oblast celoročně vlhká. [3] Toto zemědělské uspořádání, spojující terasy, řeky, vesnice a lesy jsou ztělesněním propojení Chanisjké kultury a jejich vztahu k přírodě. Právě tyto tradiční znalosti v ochraně biodiverzity si vysloužily v roce 2013 zápis do UNESCA jakožto světové dědictví. [3]

Kultura byla důležitá při zachování terasovité krajiny, zejména tváří v tvář urbanizaci. Mezitím, co většina čínských zemědělců, kteří zamířili do více rozvinutých regionů za lepšími platy, Chaniové si vyhledávají nefarmářské práce na poloviční úvazek poblíž jejich domovů, aby se mohli účastnit tradičních akcí. K zachování a údržbě polí, je tento kulturně ovlivněný přístup nezbytný. [5]

Yuanyang hani farmář

I přes snahu k zachování těchto tradičních praktik však existuje mnoho překážek. Méně a méně lidí je schopno zdokonalit dovednosti tradičního hospodaření, převážně mladší generace. Ve vesnici Aichun se nachází okolo 600 lidí mezi 20 a 40 lety, avšak pouze 40 lidí z tohoto počtu zná celý postup pěstování červené rýže. Aby se předešlo opuštění půdy, zbylí venkované se o ni starají. Zároveň místní vláda spolu s turistickými podniky spolupracuje s farmáři, kteří své pozemky pronajímají podnikům, a zajištují tak organizovaný management půdy a příjmy pro pracující vesničany.

[6]

Podskupiny[editovat | editovat zdroj]

Čína[editovat | editovat zdroj]

Podle You Weiqiong (2013:159–160) [7] byli Chaniové v roce 1954 rozdělení do 11 hlavních. Vypsány jsou i s okresy ve kterých přebývají.

  • Hani 哈尼
    • Nuobi 糯比: v Xinping, Mojiang
    • Qidi 其弟/期弟: v Honghe, Mojiang, Puer, Zhenyuan, Sipsongpanna
    • Mahei麻黑: v Puer, Jinggu, Zhenyuan
    • Luomian 罗勉: v Luquan, Wuding
    • Lami 腊米: v Zhenyuan, Mojiang, Honghe, Sipsongpanna
    • Kabie 卡别: v Mojiang
    • Duota 堕塔: v Puer, Xinping, Zhenyuan
    • Sanda 三达: v Sipsongpanna. Původně klasifikování jako Iové, dnes však jako Chaniové.
    • Haini 海尼: v Jinggu
    • Huagu花姑: v Yuanyangu
    • Akhové阿卡: v Puer
  • Yeni 耶尼(exonymum: Kaduo卡多): v Mojiang, Xinping, Puer, Zhenyuan, Jingdong, Jinggu, Sipsongpanna
  • Biyue 碧约: v Mojiang, Puer, Honghe, Xinping, Zhenyuan, Simao, Jinggu, Sipsongpanna, Jingdong
  • Haoni 豪尼
    • Budu 布都: v Mojiang, Puer, Honghe, Sipsongpanna, Zhenyuan, Jinggu, Simao, Xinping
    • Bujiao 补角: v Sipsongpanna
    • Baike 白壳: v Zhenyuanu
  • Gecuo 哥搓(exonymum: Kucong苦聪): v Zhenyuan, Xinping, Jinping, Mojiang, Puer, Honghe, Sipsongpanna, Yuanyang, Jinggu, Jingdong, Shuangbai
  • Axiluma 阿西鲁吗(exonymum: Ximoluo 西摩洛): v Mojiang, Puer, Honghe, Sipsongpanna, Zhenyuan, Jinggu, Simao, Jingdong
  • Duoni 多尼: v Yuanyang, Jinping
  • Amu 阿木: v Mojiang, Zhenyuan, Puer
  • Suoni 梭尼(exonymum: Asuo 阿梭): v Jinpingu
  • Luomei 罗美(exonymum: Suobi 梭比): v Xinping
  • Bukong 布孔(exonyma: Heni 合尼, Baihong 白宏): v Mojiang, Honghe, Puer, Sipsongpanna, Zhenyuan, Jingdong

Vietnam[editovat | editovat zdroj]

Zde jsou jednotlivé skupiny vietnamských Chaniů (Vu 2010: 10–11). [8]

  • Květinoví Chaniové ( Hà Nhì Hoa ), nacházející se v provincii Lai Châu a dále se dělí na dvě podskupiny.
    • Hà Nhì Cồ Chồ
    • Hà Nhì La Mí
  • Černí Chaniové, kteří se nacházejí v okrese Bát Xát v provincii Lào Cai

Obce obydlené převážně chanijskou populací jsou Sín Thầu, Chúng Chải, Mù Cả, Ka Lăng, Thu Lủm (všechny v okrese Mường Tè ), Y Tý a A Lù (vše v okrese Bát Xát ). Chaniové z A Lù původně pocházel z okresu Jinping v Číně. Ppozději se rozšířil z A Lù do obcí Lao Chải, Nậm Pung a Ngài Thầu.

Viz také[editovat | editovat zdroj]

  • Autonomní prefektura Honghe, Hani a Yi
  • Okres Yuanyang, Yunnan, s chanijskou majoritou a obrovskými rýžovými terasovitými horami
  • Akhové, blízce příbuzní lidé, kteří se rozšířili z provincie Yunnan do Barmy, Vietnamu, Laosu a Thajska . Akhové, kteří stále žijí v Číně, jsou považováni za součást lidu Hani. [9]
  • Hanojské jazyky
  1. ↑ Zhang, Xingrong (1997).
  2. ↑ a b [s.l.]: [s.n.] Dostupné online. ISBN 978-0-415-24129-8. OCLC 902156338 
  3. ↑ a b c d e YANG, Jingbiao; WANG, Yi-Chen; WANG, Dan; GUO, Luo. Application of Traditional Knowledge of Hani People in Biodiversity Conservation. Sustainability. December 2018, s. 4555. ISSN 2071-1050. DOI 10.3390/su10124555. (anglicky) 
  4. ↑ a b c LUO, Binsheng; LIU, Bo; ZHANG, Hongzhen; ZHANG, Hongkang; LI, Xuan; MA, Lijuan; WANG, Yizhou. Wild edible plants collected by Hani from terraced rice paddy agroecosystem in Honghe Prefecture, Yunnan, China. Journal of Ethnobiology and Ethnomedicine. 2019-11-27, s. 56. ISSN 1746-4269. DOI 10.1186/s13002-019-0336-x. PMID 31775804. 
  5. ↑ www.sciencedirect.com. Dostupné online. 
  6. ↑ Dostupné online. 
  7. ↑ You Weiqiong [尤伟琼].
  8. ↑ Vũ Quốc Khánh.
  9. ↑ Dostupné online. 

externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

[[Kategorie:Etnické skupiny ve Vietnamu]] [[Kategorie:Etnické skupiny v Laosu]] [[Kategorie:Čína]] [[Kategorie:Vietnam]] [[Kategorie:Laos]]

Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Wikipedista:Mihcahel/Hani_lidé&oldid=23448856“