Wikipedista:Marekantbeekeeper/Pískoviště

Dům Antonína a Marie Markových
Základní informace
Sloh	funkcionalismus
Architekt	Oskar Oehler Elly Oehler-Sonnenschein (interiéry)
Výstavba	1931–1932
Poloha
Adresa	Na Bateriích 820/13, Praha 6, Česko

Dům Antonína a Marie Markových je funkcionalistická vila v Praze. Stavbu vily zadal ředitel Ústřední sociální pojišťovny Antonín Marek s chotí Marií. Architekt Oskar Oehler a jeho partnerka Elly Sonnenschein byli spolužáci na Německé vysoké škole technické v Brně. Oba byli světoběžníci, ovlivnění francouzskými a holandskými vzory. Elly byla bytovou návrhářkou.

Lokalita[editovat | editovat zdroj]

Vila stojí na jižním svahu pískovcových skal nad bývalými pražskými viničními svahy ve Střešovicích. Ke stavbě byla vybrána parcela s výhledem do Břevnova, na Petřín, na Katedrálu svatého Víta na Hradčanech a dále přes střechy Strahovského kláštera a Černínského paláce do pražské kotliny.

Popis stavby[editovat | editovat zdroj]

Vila, ovlivněná holandskými vzory, působí přísně a racionálně. Štíhlý železobetonový korpus domu klesá v postupném sledu od severu k jihu, přes stupně plochých střech, přes podélnou jižní terasu, jižní trasy, až do zahrady. Velké okenní plochy jsou situované na východní stranu směrem k Hradčanům. Zimní zahrada s terasou, situovaná na jih k Břevnovu, propojuje stavbu s exteriérem. Kompozice různě dimenzovaných oken v jižním průčelí střídá rytmus oken na východní straně, zatím co na západ a na sever jsou vzhledem k podmínkám situovány pouze méně důležitá okna provozních místností v přízemí. Velkoryse řešený vchod upoutá kombinací štíhlé černé ocelové konstrukce a plošnými výplněmi z bílého mléčného skla.

Interiéry[editovat | editovat zdroj]

Nosná železobetonová konstrukce umožňuje volné členění prostoru nenosnými příčkami. V nejvyšším patře ve tvaru kostky byly navrženy prostory pro hosty, v prvním patře 4 ložnice pro rodinu, šatny a příslušenství. V přízemí domu je prostorná společenská hala s výhledem na Hradčany. V severní čísti byly umístěny provozní místnosti, přípravna jídel, jídelna, místnosti pro služebnictvo. I přes to, že se nedochovaly návrhy interiérů, jsou ve vile dodnes patrné jednotlivé prvky jasně signalizující styl Elly Oehlerové. Místnosti pro soukromý život rodiny byly vybaveny barevným moderním nábytkem, barevně laděným v emočním stylu spolu s podlahami a stěnami v pastelových barvách. Společenské místnosti dominuje hráčský kout s kulatým stolem, nad kterým je zavěšen masivní alabastrový lustr ve tvaru zvonu, přitápění z technické místnosti má tvar travertinového krbu. Stěny jsou po celé ploše obloženy kavkazským ořechem. Zajímavým prvkem haly a zimní zahrady je souvislé osvětlení nad okenními rámy, skryté v celé jeho délce nepřerušeným pásem z mléčného skla. Společenskou halu lze rozdělit posuvnou skleněnou stěnou. Ze společenské haly lze sestoupit do sníženého prostoru zimní zahrady, z východní strany obrácené k Hradčanům, z jižní strany obrácené do Břevnova. Zimní zahrada je přes verandu a schodiště propojena se zahradou. Zahradě dominuje velký růžový záhon a skalka z lámaného barrandovského vápence.

Vliv francouzské a holandské architektury dvacátých let[editovat | editovat zdroj]

Když Oskar Oehler a Elly Oehlerová, rekapitulovali rozhodující vlivy, které určovaly začátky jejich tvorby, vzpomínali především na francouzskou a holandskou architekturu dvacátých let a umění z okruhu německého Bauhausu. Vzory, které je ovlivnily, byli Johannes Duiker, Leendert Cornelis van den Vlugt, Johannes Andreas Brinkman, Mart Stam, Le Corbusier, Wassili Luckhart s bratrem Hansem, Alfons Anker. Střešovickou stavbu též ovlivnily studie vil ve svahu s ocelobetonovým skeletem od Oehlerova spolužáka Alfreda Neumanna.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Související články[editovat | editovat zdroj]

Zatloukal Pavel, Elly a Oskar Oehlerovi, Bulletin Moravské galerie, s. 138, Brno 1997
Pelčák Petr, Potůček Jakub, Šlapeta Vladimír, Zatloukal Pavel, monografie k výstavě Architektonické dílo Elly Oehler, Oskar Oehler, Muzeum umění Olomouc 2007
Kratochvil Jan, Židovská Morava - Židovské Brno, s. 80, Brno 2001
Peichl Gustav, Šlapeta Vladimír, Czech Functionalism 1918-1938, s. 69, London 1987
Šácha Rostislav, Od moderny k funkcionalismu, s. 411, 415, 476, 516, Praha 1985
Šlapeta Vladimír, Průvodce po moderní architektuře, s. 42, Praha 1978

Literatura[editovat | editovat zdroj]

OEHLER, Oskar. L'architecture d'aujourd'hui. 7. 1936, s. 57.

OEHLER, Oskar. Měsíc. 2. 1936, s. 13-17.