Wikipedista:LisakPlysak/Pískoviště

VZDĚLÁVÁNÍ NADANÝCH ŽÁKŮ

Nadaní žáci mají nejen výjimečné schopnosti, ale i speciální vzdělávací potřeby. Pro jejich vzdělávání je nutné vytvořit vhodné podmínky – výuku přizpůsobit obsahově, organizačně i metodologicky, individualizovat, diferencovat a uplatňovat principy akcelerace a obohacování a také využívat podpůrná opatření, vhodné metody práce a pomůcky, které jsou dostatečně stimulující, prohlubují znalosti a dovednosti nadaných žáků a respektují jejich osobnost i potenciál. Pokud zůstanou nadané děti neodhalené a nerozvíjí se jejich potenciál, je to škoda jak pro ně samotné, tak pro celou společnost.

Definice nadaného žáka

Za nadané žáky lze podle Vyhlášky 27/2016 Sb. považovat ty, kteří při adekvátní podpoře vykazují ve srovnání s vrstevníky vysokou úroveň v jedné či více oblastech rozumových schopností, v pohybových, manuálních, uměleckých nebo sociálních dovednostech. Mají nadprůměrný vývoj v určité oblasti a v ní podávají mimořádné výkony. Jejich vývoj bývá akcelerovaný, výborně logicky uvažují, jsou zvídavější, dobře motivované, kreativní, rychle se učí a chápou, dělají větší pokroky než jejich vrstevníci, mají velmi dobré vyjadřovací schopnosti, často čtou už před nástupem do školy, mívají široký okruh zájmů, preferují vlastní způsoby řešení problémů. Běžné školní postupy nadaným dětem nemusí vyhovovat, odmítají jednoduché rutinní úkoly, dril a mechanické opakovaní, pokud nejsou přiměřeně zaměstnané, tak se nudí a mohou rušit učitele i spolužáky, cítit se nepochopené a sociálně izolované.

Za vysoce intelektově nadané jsou podle odborné literatury považovaní jedinci s IQ nad 130, což odpovídá asi 2% populace.

Nadání je chápáno nejen ve vztahu k intelektovým schopnostem, ale jako komplexní jev, který zahrnuje celou osobnost jedince. Optimální rozvoj nadání závisí na součinnosti nadprůměrných rozumových dispozic, motivace, kreativity i externích faktorů (vliv rodiny, školy, vrstevníků).

Legislativa

Vzdělávání nadaných žáků je v ČR upraveno zákonem, nadaní žáci jsou postaveni na stejnou úroveň jako žáci, kteří mají speciální vzdělávací potřeby. Významnou změnou ve vzdělávání nadaných žáků bylo především přijetí reformy ve vzdělávání, tzv. inkluzivní vzdělávání a nový systém podpůrných opatření, který je účinný od 1. 9. 2016. Podpora nadání byla také zařazena mezi prioritní témata Národního pedagogického institutu České republiky.

Mezi základní legislativní dokumenty, které se zabývají problematikou vzdělávání nadaných žáků, patří:

·       Zákon č. 561/2004 Sb. o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon) upravuje vzdělávání nadaných dětí, žáků a studentů především v § 17 a § 18. Umožňuje nadaným žákům např. rozšířenou výuku některých předmětů, přeskakování ročníků či výuku dle individuálního vzdělávacího plánu.

·       Vyhláška č. 27/2016 Sb. o vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami a žáků nadaných se věnuje nadaným žákům v části čtvrté, v § 27 až § 31. Ředitel školy může pro nadané vytvářet skupiny, případně se mohou nadaní žáci vzdělávat formou stáží v jiné škole a je možné jim rozšířit obsah vzdělávání, případně umožnit účast na výuce ve vyšším ročníku.

·       Státní úroveň v systému kurikulárních dokumentů představují rámcové vzdělávací programy vydávané pro každý obor vzdělávání (předškolní, základní i střední).   Školní úroveň pak představují školní vzdělávací programy. Škola je povinna rozvíjet potenciál každého žáka a využívat k tomu podpůrná opatření podle individuálních potřeb žáka i úpravy vzdělávacího procesu nadaných žáků.

Organizační formy práce s nadanými

Výuka nadaných žáků se podle Hříbkové (2009), Laznibatové (2001) a Machů (2010), realizuje ve třech základních organizačních formách:

·       Segregace - v této variantě jde o výuku v samostatné škole, nebo třídě pro nadané žáky. Výhodou je nižší počet žáků, uzpůsobení podmínek, učeben, pomůcek a větší pokrok v rozvoji nadání, nevýhodou je pak jistá sociální izolovanost. K této variantě patří i domácí vzdělávání.

·       Integrace – v této variantě je nadaný žák vzděláván v běžné škole a třídě v heterogenní skupině dětí a učitelé se mu individuálně věnují např. s využitím individuálního vzdělávacího plánu a dalších podpůrných opatření. Výhodou této varianty je, že žák může docházet do spádové školy v místě bydliště a nemění kamarády, nevýhodou pak nízká motivace a nedostatečná stimulace.

·       Přechodové (kombinované formy) s koexistencí nebo vzájemnou kombinací obou předchozích variant, kdy část výuky probíhá v běžné třídě a na část se nadaní žáci seskupují do skupin či bloků, ve kterých získávají rovnocenné partnery pro komunikaci a spolupráci.

Základní přístupy ve vzdělávání nadaných žáků

V edukaci nadaných existují dva přístupy, které lze aplikovat na každé úrovni vzdělávání – akcelerace (urychlení) a enrichment (obohacení) (Fořtík & Fořtíková, 2007; Hříbková, 2008; Jurášková, 2006; Laznibatová, 2001).

·       Akcelerace (urychlení) - umožňuje dítěti výuku na vyšší úrovni, než mu náleží dle věku. Jde o zrychlení tempa výuky, případně vynechání učiva, které už dítě zná. Nadaný žák může postupovat rychleji v jednom, několika nebo ve všech předmětech Urychlení zahrnuje předčasný nástup do školy před šestým rokem, dřívější vstup na vyšší stupeň vzdělávání, přeskakování ročníků, paralelní studium ve více třídách, seskupování studentů s lepšími výsledky v určitých předmětech nebo zhuštění studia. Dále také mentoring, kdy žák pracuje s odborníkem na danou oblast či korespondenční kurzy, kdy žák absolvuje středoškolské či vysokoškolské kurzy korespondenční formou. Dalšími možnostmi jsou různé mimoškolní aktivity a vzdělávací kurzy. Výhodou akcelerace je snížení monotónní opakování učiva, tím se zvýší produktivita práce nadaného žáka a sníží případná neúspěšnost. Podnětné a zajímavé prostředí zvyšuje motivaci žáka.

·       Enrichment (obohacení) - jde o prohloubení, rozšíření a obohacení učiva nad rámec běžných osnov. Cílem je učivo obohatit o další informace, ale také rozvíjet vyšší úroveň myšlení, stimulovat žáka k objevování, vyhledávání dalších souvislostí, kreativnímu řešení problémů a aplikaci poznatků v praxi. Modifikace výuky znamená jednak prohloubení informací, současně ale také rozšíření tematického kruhu informací. Nadaní tak nepřekračují svůj ročník a mohou zůstat mezi svými vrstevníky. Formy enrichmentu jsou např. nezávislé studium, výzkum, práce na projektech, exkurze, soutěže, vzdělávací kluby, zapojení externích spolupracovníků do výuky. Principy obohacení jsou známé i v českých školách – a to na víceletých gymnáziích a ve specializovaných jazykových a matematických třídách.

Zásady práce s nadanými žáky

Klasická frontální výuka v běžné škole je pro nadané žáky ztrátou času, výuka nadaných žáků by měla být dostatečně náročná, motivující a stimulující, aby podněcovala vyšší úroveň myšlení a proces objevování. Učitel by měl vzdělávací postupy optimalizovat podle potřeb nadaných žáků. Mezi hlavní zásady podle Machů (2010) a Fořtíka & Fořtíkové (2007) patří:

·       Neautoritativní komunikace, naslouchání

·       Prostot pro prezentaci

·       Společné hodnocení

·       Umožnit pracovat rychlejším tempem

·       Méně procvičování a mechanického opakování

·       Náročnější výuka

·       Větší samostatnost a nezávislost

·       Kreativní a abstraktní úkoly

·       Opora o vlastní zájmy

Metody práce s nadanými žáky

Metody práce s nadanými žáky by podle Machů (2010) měly akceptovat jejich specifické potřeby, respektovat jejich osobnost, podporovat motivaci, samostatnost a podněcovat vyšší úroveň myšlení. Jako příklad lze uvést inovativní metody výuky, např. metody aktivizující, kdy je žák aktivním partnerem učitele a aktivně se zapojuje do výuky.  Mezi tyto metody, které lze využít (nejen) pro nadané žáky patří podle Maňáka & Švece (2003) například:

·      Diskuzní metody

·      Heuristické metody

·      Projektové učení

·      Samostatná práce

·      Situační a inscenační metody

·      Didaktické hry

·      Brainstorming

·      Kritické čtení a psaní

·      Mentální mapy

Literatura

• Fořtík, V., & Fořtíková, J. (2007) Nadané dítě a rozvoj jeho schopností. Praha: Portál.

• Fořtíková, J. (2009) Talent a nadání. Jejich rozvoj ve volném čase. Praha: NIDM MŠMT
• Hříbková, L. (2008) Nadaní a nadání. Praha: Grada, 2008
• Jurášková, J. (2006) Základy pedagogiky nadaných. Praha: IPPP
• Laznibatová, J. (2001) Nadané dieťa – jeho vývin, vzdelávanie a podporovanie. Bratislava IRIS
• Machů, E., (2010). Nadaný žák. Brno: Paido
• Maňák, J. & Švec, V. (2003) Výukové metody. Brno: Paido
• Mudrák, J. (2015) Nadané děti a jejich rozvoj. Praha: Grada
• Portešová, Š. (2021) Vhodné strategie při vzdělávání nadaných žáků. https://www.nadanedeti.cz/odborne-zdroje-clanky-strategie-vzdelavani
• Vyhláška 27/2016 Sb. o vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami a žáků nadaných.
• Zákon č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon).

[[Kategorie:Vzdělávání]] [[Kategorie:Nadané dítě]]