Wikipedista:Lelekp/Pískoviště
Marie Křížková (26. listopadu 1928 Praha – 7. září 2022) byla česká filmová kameramanka a střihačka věkově spjatá se silnou generací střihaček narozených v letech 1926 až 1928, kterými byly například Marie Hladká, Milada Sádková, Zdena Navrátilová a Vlasta Styblíková.
| Marie Křížková | |
|---|---|
| Rodné jméno | Marie Huttaryová |
| Narození | 26. listopadu 1928 Praha |
| Úmrtí | 7. září 2022 Praha |
| Národnost | česká |
| Vzdělání | Státní grafická škola na Smíchově |
| Povolání | filmová střihačka a kameramanka |
| Aktivní roky | 1945 - 1989 |
| Zaměstnavatel | Krátký film Praha |
| Chybí svobodný obrázek. | |
Život a dílo[editovat | editovat zdroj]
Narodila se 26. listopadu 1928 v Praze jako Marie Huttaryová.
Na popud svého otce šla studovat fotografický obor do ateliéru Arno Paříka. Následně vychodila Státní grafickou školu na Smíchově (zde jí učili např. Kamil Hilbert či Rudolf Skopec - třídní učitel). Z fotografie se chtěla přeorientovat na film a tak se přes otce kontaktovala Vladimíra Kabelíka st., který ji odkázal na Jana Kučeru, střihače, režiséra a vedoucí osobu Krátkého filmu. A tak se v instituci, kterou brigádně navštěvovala už během studií, stala zřejmě úplně první českou kameramankou. Jako kameramanka Krátkého filmu natáčela nejprve na vlastní, později už na přídělenou různé krátkometrážní reportáže napříč státem (musela se dopravovat sama vlakem), například o sověstkém ministru zahraničí Andreji Vyšinském (na pátrání po něm vzpomínala jako na nepříjemný, ale dobrodružný zážitek). Zpočátku také jezdili pracovníci Krátkého filmu pod vedením samotného Kučery na Filmový festival v Mariánských lázní natáčet reportáže, ale i se jakožto mladý kolektic družit. Na této pozici působila tři roky dokud ji ve dvaceti letech nepostihla dětská obrna a neochrnula ji pravá ruka. Svou poslední plánovanou reportáž o 11. Všesokolském sletu již nedokončila. Tehdejší kamerová technika byla fyzicky těžká, a proto ani po půl roce rehabilitací v lázních nebyla schopná vykonávat své řemeslo. Kučera ji proto nabídl pozici střihačky. Jelikož nabízenou práci znala, kameramani samoukové byli tehdy vedeni k seznamování se se střižnou i k občasnému stříhání, aby lépe pochopili, jak vybírat a natáčet záběry, věděla, že práci zvládne a tak ji přijala.
Bylo jí sice nabídnuto večerní studium filmového oboru jako třeba i Vlastě Styblíkové, ale kvůli těhotenství odmítla.
Během své kariéry spolupracovala s předními osobnostmi českého filmu spojenými právě s Krátkým filmem např. Petrem Schulhoffem, Čeňkem Zahradníčkem, Janem Špátou, Bohumilem Havránkem, Ferdinand Bučina, Josef Čepelák, Miloslav Třešňák, Josef Kořán, Svatopluk Studený, Bruno Šefranka, Jiří Papoušek, Rudolf Granec, Václav Hapl, Milan Peer.
Samotnou ji nejvíce bavilo stříhat snímky týkající se tématu kultury.
Nebyla politicky aktivní, a proto jejím největšími přešlapy bylo, že si v 50. letech nechala ostříhat vlasy nakrátko, což prý bylo vnímáno jako americký styl, že nikdy nestříhala vyloženě propagandistické materiály a že nikoho neoslovovala oslovením "soudruhu". Nikdy však nebyla vyloženě politicky stíhaná.
Celý život byla spojena s Krátkým filmem, tam vydržela až do svého důchodu v roce 1989.[1]
Zemřela 7. září roku 2022 ve věku 93 let.[2]
Filmografie[editovat | editovat zdroj]
Střih (výběr)[editovat | editovat zdroj]
- Respice finem (1967).
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ Rozhovor s Marií Křížkovou vedla Dr. Eva Strusková, 19. 3. 1997. Sbírka zvukových záznamů, Národní filmový archiv, 279 OS.
- ↑ Marie Křížková. csfd.cz [online]. [cit. 2023-01-31]. Dostupné online.
- ↑ Marie Křížková. Filmový přehled [online]. [cit. 2023-01-31]. Dostupné online.
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Marie Křížková ve Filmovém přehledu