Přeskočit na obsah

Wikipedista:LKlaudia/Pískoviště

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Definice konceptu všímavosti[editovat | editovat zdroj]

Koncept všímavosti je zkoumán v rámci mnohých teoretických konceptů založených na různých východiskách, cílech a s jiným pozadím. Z tohoto důvodu není jednoznačná shoda na definici všímavosti. Přístupy ke studiu všímavosti je možné rozdělit do tří skupin: sociálně-psychologický, klinicko-psychologický a filozoficko-psychologický[1].

Sociálně-psychologický přístup poukazuje na souvislost mezi kognitivním zpracováním informací a kognitivními styly. Všímavost je chápána jako uvolněný stav mysli, v němž je člověk otevřen přijímaní nových informací, perspektiv a úhlů pohledů.

Příklady definic:  

„Všímavost může být chápána jako proces vytváření nových kategorií. Nezáleží na tom, jestli jsou tato rozlišení důležitá či triviální, dokud zůstávají nová pro samotného pozorovatele. Aktivní tvoření těchto kategorií nás udržuje v současném okamžiku. Dále si díky němu více uvědomujeme kontext a perspektivu našeho chování, než kdybychom spoléhali na rozlišení a kategorie vytvořené v minulosti.“[2]

Klasická klinicko-psychologická definice nahlíží na všímavost jako na uvědomování si přítomného okamžiku.

Příklady definic:  

„Uvědomování si, jež vyvstává prostřednictvím úmyslného soustředění pozornosti v přítomném okamžiku a bez posuzování na zkušenost odhalující se okamžik za okamžikem.“[3]

„Stav, ve kterém si člověk uvědomuje a je pozorný k tomu, co se děje v přítomném okamžiku“.[4]

„Uvědomování si přítomných prožitků s postojem přijetí.“[5]

Filozoficko-psychologické definice vychází z buddhismu. Všímavost je pokládána za základní nástroj vedoucí k zmenšení psychického utrpení.

Příklady definic:  

„Jasné a soustředěné uvědomování si toho, co se nám a v nás děje v jednotlivých po sobě následujících okamžicích vnímání“[6]

„Všímavost znamená všímat si věcí takových, jaké skutečně jsou, přímo a bezprostředně si uvědomovat to, co je přítomné a opravdové. Skutečná všímavost se vyznačuje plností a opravdovostí, jde o vnášení celého srdce a mysli, plné pozornosti, do každého okamžiku vědomí.“[7]

Historický vývoj konceptu všímavosti[editovat | editovat zdroj]

Buddhistické kořeny[editovat | editovat zdroj]

Koncept všímavosti má své základy vo filozofii a psychologii buddhismu. Již v prvních formách Buddhova učení a v základním buddhistickém kanonizovaném textu Tipitaka je obsažen koncept všímavosti (sati v jazyce páli).[8] Všímavost je první ze sedmi faktorů probuzení, třetí z pěti schopností mysle a sedmým krokem tzv. „Ušlechtilé osmidílné stezky“ vedoucí k vysvobození od utrpení.[9]

Podle buddhistické filozofie je možné všímavost rozvíjet pomocí meditace všímavosti a vhledu (satipatthána-vipassaná). Pomocí meditace všímavosti a vhledu sleduje meditující své vlastní fyzické a psychické procesy, zjišťuje, jak jsou pomíjivé, neuspokojivé a neosobní. Cílem je postupně překonat a osvobodit se od všech forem utrpení a dosáhnout štěstí (nibbánu).[10].

Všímavost v západní psychologii[editovat | editovat zdroj]

Koncepty vycházející z buddhismu, jako je všímavost, meditace a vhled, lze najít již v původní západní psychologii v na začátku 20. století.[11]

Již Freud rozlišoval psychický stav člověka když přemýšlí, od stavu, kdy člověk pozoruje své psychické pochody.[12] Freud taktéž pracuje s technikou „volně se vznášející pozornosti“, která odpovídá všímavosti.[8] Kromě Freuda lze nalézt koncepce odpovídající všímavosti také u jiných odborníků věnující se introspekci, například: Edmund Husserl, Wilhelm Dilthey, František Krejčí nebo Arthur Deikman.[11]

V šedesátých letech vznikly nové psychologické směry, humanistická psychologie a transpersonální psychologie, ve kterých lze nalézt myšlenky vycházející z buddhismu. Tito směry přinesly do psychologie nový, spirituální rozměr. Hlavní představitel humanistické psychologie, Abraham Maslow, vytvořil koncept seberealizace, v kterém se seberealizovaný člověk vyznačuje právě jasným vnímáním reality, což je jedná z hlavních myšlenek všímavosti.[13]

V sedmdesátých letech se začala meditace zkoumat i výzkumně, byly provedeny stovky studií zaměřujících se na sledování proměnných spojených s meditací. Výzkumy byly prováděny na klinické a take na neklinickcé vzorce. [14]Zkoumání přineslo empirické důkazy o meditaci všímavosti na průběh standardní terapie dlouhodobé i krátkodobé.[15] [16]

První terapeutický program založený na všímavosti - Mindfulness-based stress reduction vznikl v roce 1979, kdy Jon Kabat-Zinn otevřel Centrum všímavosti (Center for Mindfulness). Na program Jona Kabata-Zinna navázalo mnoho programů (např. MBCT (Mindfulness Based Cognitive Therapy; Segal, Williams & Teasdale, 2002, Dialektická behaviorální terapie (DBT, Dialectical Behavioral Therapy; Linehan; 1993).[17]

Přístup založený na všímavosti bývá v současné době často označován jako třetí vlna behaviorální terapie.[18]

Měření všímavosti[editovat | editovat zdroj]

Hlavní metodou pro měření všímavosti jsou dotazníkové metody. Existuje několik sebeposuzovacích škál vycházejících z různých východisek a určených k různým cílům. Mezi nejznámější škály patří:

  • Škála všímavé pozornosti a uvědomování (MAAS, Mindful Attention Awareness Scale[4]). Je to 15 otázkový dotazník měřící základní dispoziční všímavost, sklon uvědomovat si současnost a být pozorný k přítomnosti v průběhu každodenního života.
  • Dotazník pěti aspektů všímavosti (FFMQ, Five Facets Mindfulness Questionnaire[19]). Jedná se o dotazník pozůstávající z 39 položek, které měří pět aspektů všímavosti: uvědomělé jednání, pozorování, nehodnocení intrapsychických prožitků, popisování a nereagování na tyto prožitky.
  • Torontská škála všímavosti (TMS, Toronto Mindfulness Scale[20]). Jedná se o 10 položkový dotazník, který měří dva faktory všímavosti: zvídavost a decentraci.
  • Kentucký inventář všímavých dovedností (KIMS, Kentucky Inventory of Mindfulness Skills[21]). Tento 39 otázkový dotazník zjišťuje čtyři aspekty všímavosti: pozorování vnitřních i vnějších podnětů probíhajících v přítomném okamžiku, popisování těchto jevů, uvědomělé jednání a přijetí bez hodnocení.
  • Filadelfská škála všímavosti (PHLMS, Philadelphia Mindfulness Scale[22]). Je to 20ti položková metoda, která se zaměřuje na dva hlavní aspekty všímavosti: přijetí a uvědomování si přítomného okamžiku.

Alternativou k sebeposuzovacím škálám jsou performační testy. Výsledky této oblasti však dosud nejsou dostatečně přezkoumány. Grosmann a Van Dam navrhují použití přístup založený na rozhovoru[23]. Bishop navrhuje k měření všímavosti použít testy přesouvání pozornosti.[24]

Aplikace všímavosti v psychoterapii[editovat | editovat zdroj]

Integrace východních směrů do euro-amerického prostředí nebyla snadná. Psychoterapeuti začali postupně zakomponovávat prvky budhistické psychologie do své praxe a za posledních 20 let se všímavost (mindfulness) stala součástí klasických směrů [25][26][27][28]. Její využití je široké, můžeme vzpomenout třeba oblast pomoci při chronických bolestech, stresu, poruch příjmu potravy, úzkost při výkonu, problémech ve vztazích nebo při depresi, PTSD a OCD [26][28][29]. Ještě před integrací budhistických prvků do psychoterapeutických směrů, je však možné vypozorovat jisté znaky východního myšlení v psychologické praxi. Například Schultzův autogenní trénink a důraz na tělesné zakotvení prožívání nebo důraz na prožívaní “tady a teď”, který tvoří základ gestalt přístupu a má své kořeny v zenbudhizmu [27].

V současnosti si můžeme všimnout principy všímavosti nejvíce v přístupech kognitivně-behaviorální terapie. Tyto přístupy se nazývají tzv. třetí vlnou KBT [30], která ke všímavosti přistupuje jako k dovednosti. Tuto dovednost je možné praktikovat nezávisle na tom, jaké náboženství jedinec vyznává a je možné se ji věnovat jak ve skupině tak i individuálně [27] [31]. Na území české republiky je všímavost reprezentována samostatním směrem -  satiterapií[32][27]. Ve světě jsou nejvyužívanějšími dva směry, které v tomhle texu představíme do hloubky: mindfulness-based stress reduction a mindfulness-based cognitive therapy[33].

Na všímavosti založená redukce stresu[editovat | editovat zdroj]

Zakladatelem přístupu redukce stresu založené na všímavosti (Midfulness-Based Stress Reduction, MBSR) je Jon Kabat-Zin[27]. Program vznikl v USA v roku 1979 [34] [27][26] a původně byl zaměřen na chronické nemoci – zejména bolesti[26]. Terapie pozůstává z osmitýdenního výcvikového programu ve skupině, která se setkává jednou týdně na dobu 2-2,5 hodiny[33][35][31][34]. Doporučuje se i samostatná praxe všímavosti jako doplněk k navštěvování setkání[27]. Program zahrnuje meditaci všímavosti, jógu, přednášky o zvládání stresu a skupinové diskuze [31][36]. Rozvíjí se v něm meditace o rozvíjení všímavosti v běžném životě [33][34]. Kabat-Zinn viděl možnou změnu v tom, jak člověk na svůj aktuální stav nahlíží, pracuje se s rozpoznáním a akceptací, což zmírní mentální bolest[26] . Centrem tohoto přístupu se stala Univerzita v Massechusetts, kde bylo založeno Centrum pro všímavost [26][27]. MBSR je účinnou terapií při bolestech, či úzkostech [31].

Na všímavosti založená kognitivní terapie[editovat | editovat zdroj]

Dalším ze směrů třetí vlny KBT je na všímavosti založená kognitivní terapie (Mindfulness-Based cognitive therapy, MBCT). Jedná se o aplikaci předcházejícího programu MBSR ze kterého přebírá základní prvky, MBCT se však soustředí primárně na léčbu deprese [34] [27] [37] [38][36]. Zakladateli přístupu jsou Segal, Williams a Teasdale [37]. Na všímavosti založená kognitivní terapie se nesnaží o změnu myšlenek, spíše o změnu uvědomování si (chápání těchto myšlenek a o změnu postoje k nim). Její cíle je nezaujatý postoj k myšlenkám [34]. Jedná se o skupinový [33] 8 týdenní program, součástí jsou kognitivní cvičení i pravidelné 3 minutové zakotvení v přítomnosti (probíhá pomocí soustředění na nádech a výdech, uvědomění si těla...)[27][33]. Bylo také založeno centrum pro výzkum a praxe všímavosti [27]. MBCT je účinna při léčbě deprese a omezení relapsů [31].    

Dialektická behaviorální terapie[editovat | editovat zdroj]

Dialektická behaviorální terapie, byla původně vyvinuta jako terapie speciálně zaměřena na hraniční poruchu osobnosti [34][27][39][35]. Pracuje s protichůdnými sílami snahy o změnu a přijetím skutečnosti takové jaká je (přijetí vs. změna)[34][35].S těmito dvěma sílami pracuje na podkladě všímavosti. V průběhu terapie se formuje skupina, proto je podmínkou závazek navštěvovat jí alespoň rok [34][27]. Více než v předchozích dvou terapiích se soustředí na individuálního klienta, který si sám stanovuje cíle[35]. Program se skládá z rozvoje všímavosti a emoční regulace, zvládání stresu i vztahových dovedností.  Kromě skupinové práce se (stejně jako předchozí přístupy) počítá s individuální aktivitou ve formě rozvoje všímavosti v běžném životě [34]. Zakladatelkou je Martha Linehan [39],  centrem přístupu se stal Washington a Klinika pro výzkum a terapii chování [27].

Acceptance Commitment Therapy[editovat | editovat zdroj]

Terapie přijetím a odevzdáním (ACT, Acceptance Commitment Therapy) je rozšířením přístupů třetí vlny KBT[27][40]. Zakladatelé z předpokladu, že psychické problémy mají původ ve snaze člověka ovládat své myšlenky a ve vyhýbaní se nepřijatelnému prožívání a chování [35][40]. ACT je přístup, který má méně definované kroky a postupy [40]. Cílem je zbavit se snahy ovládat své myšlenky a přijat situaci takovou jaká je, stát se jen “vnitřním pozorovatelem”[40][11]. Terapie zakládá na všímavosti a principu přijetí. Mezi konkrétní techniky patří akceptace, či kognitivní utlumení (“defusion”) a důraz na přítomnost tady a teď [40]. Do spektra využití patří deprese, chronické bolesti, schizofrenie, stres, úzkostní poruchy, závislosti[27]. Centrem ACT je Nevada.

Satiterapie (Všímavost v České republice)[editovat | editovat zdroj]

Reprezentantem mindfulness v Čerské republice je Frýba s jeho satiterapii [11][27]. Satiterapie vychází z přístupu zaměřeného na člověka [27] a využívá techniky, které vypadají jako klasický rozhovor[32] ale i techniky psychodramatu, pohybové vyjadřování a satidrama[27]. S pomocí terapeuta klient rozlišuje mezi minulou situací a tomu, co je “tady a teď”. Terapeut a klient utvářejí jeden systém, kde terapeut neinterpretuje, jen vytváří podmínky navádějící klienta na uvědomování[32]. K satiterapii, na rozdíl od výše uvedených terapií nepatří meditace všímavosti[11][27].    

Zdroje[editovat | editovat zdroj]

  1. ↑ BROWN, Kirk Warren; RYAN, Richard M.; CRESWELL, J. David. Mindfulness: Theoretical Foundations and Evidence for its Salutary Effects. Psychological Inquiry. 2007-10-19, roč. 18, čís. 4, s. 211–237. Dostupné online [cit. 2017-11-20]. ISSN 1047-840X. DOI 10.1080/10478400701598298. 
  2. ↑ LANGER, Ellen J.; MOLDOVEANU, Mihnea. The Construct of Mindfulness. Journal of Social Issues. 2000-01-01, roč. 56, čís. 1, s. 1–9. Dostupné online [cit. 2017-11-20]. ISSN 1540-4560. DOI 10.1111/0022-4537.00148. (anglicky) 
  3. ↑ KABAT-ZINN, Jon. Mindfulness-Based Interventions in Context: Past, Present, and Future. Clinical Psychology: Science and Practice. 2003-06-01, roč. 10, čís. 2, s. 144–156. Dostupné online [cit. 2017-11-20]. ISSN 1468-2850. DOI 10.1093/clipsy.bpg016. (anglicky) 
  4. ↑ a b BROWN, Kirk Warren; RYAN, Richard M. The benefits of being present: Mindfulness and its role in psychological well-being.. Journal of Personality and Social Psychology. Roč. 84, čís. 4, s. 822–848. Dostupné online [cit. 2017-11-20]. DOI 10.1037/0022-3514.84.4.822. (anglicky) 
  5. ↑ Mindfulness and psychotherapy. Second edition. vyd. New York: [s.n.] xviii, 382 pages s. ISBN 9781462528370. OCLC 948734554 
  6. ↑ 1901-1994., Nyanaponika Thera,. Jádro buddhistické meditace : Satipaṭṭhána : příručka pro výcvik mysli na základě Buddhovy cesty uvědomění : s antologií textů přeložených z pálijštiny a sanskrtu. 2., opr. a dopl. vyd. vyd. V Praze: DharmaGaia 259 s. s. ISBN 9788074360305. OCLC 842343132 
  7. ↑ 1944-, Goldstein, Joseph,. Hledání srdce moudrosti : učebnice buddhistické meditace. Praha: Alternativa 275 s s. ISBN 8085993309. OCLC 37961924 
  8. ↑ a b 1943-, Frýba, Mirko,. Psychologie zvládání života : aplikace metody abhidhamma. Vyd. 1. vyd. Brno: Albert 222 s. s. ISBN 9788073261351. OCLC 244813785 
  9. ↑ 1951-, Keown, Damien,. Buddhism : a very short introduction. New ed. vyd. Oxford: Oxford University Press xx, 158 pages s. ISBN 0199663831. OCLC 812686123 
  10. ↑ BENDA, J. Meditace, všímavost a nové směry KBT. Konfrontace, časopis pro psychoterapii. Roč. 3, čís. 17, s. 132-135. 
  11. ↑ a b c d e BENDA, J. Všímavost v psychologickém výzkumu a v klinické praxi.. Československá psychologie. Roč. 2, čís. 51, s. 129-140. 
  12. ↑ 1856-1939., Freud, Sigmund,. Výklad snů ; O snu. V Psychoanalytickém nakl. vyd. 1. vyd. Praha: Psychoanalytické nakladatelství 711 s. s. ISBN 8086123073. OCLC 41218997 
  13. ↑ 1954-, Plháková, Alena,. Dějiny psychologie. Vyd. 1. vyd. Praha: Grada 328 s. s. ISBN 802470871X. OCLC 85554888 
  14. ↑ WALSH, Roger; SHAPIRO, Shauna L. The meeting of meditative disciplines and western psychology: A mutually enriching dialogue.. American Psychologist. Roč. 61, čís. 3, s. 227–239. Dostupné online [cit. 2017-11-20]. DOI 10.1037/0003-066x.61.3.227. (anglicky) 
  15. ↑ DEATHERAGE, G. The clinical use of "mindfulness" meditation techniques in shortterm psychotherapy. Journal of Transpersonal Psychology. Roč. 2, čís. 7, s. 133-143. 
  16. ↑ KUTZ, Han; LESERMAN, Jane; DORRINGTON, Claudia. Meditation as an Adjunct to Psychotherapy. Psychotherapy and Psychosomatics. 1985, roč. 43, čís. 4, s. 209–218. Dostupné online [cit. 2017-11-20]. ISSN 0033-3190. DOI 10.1159/000287881. (english) 
  17. ↑ DOW, M. M. Mindfulness in the experience of the therapist A constructivist grounded theory study of psychotherapists integrating mindfulness into psychotherapy (Unpublished Doctoral dissertation). Colorado Springs: Colorado School of Professional Psychology. 
  18. ↑ Mindfulness and acceptance : expanding the cognitive-behavioral tradition. Paperback edition. vyd. New York: Guilford Press xvi, 319 pages s. ISBN 1609189892. OCLC 719428205 
  19. ↑ BAER, Ruth A.; SMITH, Gregory T.; HOPKINS, Jaclyn. Using Self-Report Assessment Methods to Explore Facets of Mindfulness. Assessment. 2016-07-26, roč. 13, čís. 1, s. 27–45. Dostupné online [cit. 2017-11-20]. DOI 10.1177/1073191105283504. (anglicky) 
  20. ↑ LAU, Mark A.; BISHOP, Scott R.; SEGAL, Zindel V. The toronto mindfulness scale: Development and validation. Journal of Clinical Psychology. 2006-12-01, roč. 62, čís. 12, s. 1445–1467. Dostupné online [cit. 2017-11-20]. ISSN 1097-4679. DOI 10.1002/jclp.20326. (anglicky) 
  21. ↑ BAER, Ruth A.; SMITH, Gregory T.; ALLEN, Kristin B. Assessment of Mindfulness by Self-Report. Assessment. 2016-07-26, roč. 11, čís. 3, s. 191–206. Dostupné online [cit. 2017-11-20]. DOI 10.1177/1073191104268029. (anglicky) 
  22. ↑ CARDACIOTTO, LeeAnn; HERBERT, James D.; FORMAN, Evan M. The Assessment of Present-Moment Awareness and Acceptance. Assessment. 2008-06-01, roč. 15, čís. 2, s. 204–223. Dostupné online [cit. 2017-11-20]. DOI 10.1177/1073191107311467. (anglicky) 
  23. ↑ GROSSMAN, Paul; DAM, Nicholas T. Van. Mindfulness, by any other name…: trials and tribulations ofsatiin western psychology and science. Contemporary Buddhism. Roč. 12, čís. 1, s. 219–239. Dostupné online. DOI 10.1080/14639947.2011.564841. 
  24. ↑ BISHOP, Scott R.; LAU, Mark; SHAPIRO, Shauna. Mindfulness: A Proposed Operational Definition. Clinical Psychology: Science and Practice. 2004-09-01, roč. 11, čís. 3, s. 230–241. Dostupné online [cit. 2017-11-20]. ISSN 1468-2850. DOI 10.1093/clipsy.bph077. (anglicky) 
  25. ↑ DAVIS, Daphne M.; HAYES, Jeffrey A. What are the benefits of mindfulness? A practice review of psychotherapy-related research.. Psychotherapy. Roč. 48, čís. 2, s. 198–208. Dostupné online [cit. 2017-11-21]. DOI 10.1037/a0022062. (anglicky) 
  26. ↑ a b c d e f HARRINGTON, Anne; DUNNE, John D. When mindfulness is therapy: Ethical qualms, historical perspectives.. American Psychologist. Roč. 70, čís. 7, s. 621–631. Dostupné online [cit. 2017-11-21]. DOI 10.1037/a0039460. (anglicky) 
  27. ↑ a b c d e f g h i j k l m n o p q r s t Současná psychoterapie. Vyd. 1. vyd. Praha: Portál 743 s. s. ISBN 9788073676827. OCLC 641505287 
  28. ↑ a b ŠKODLAR, Borut. Applications of Mindfulness in Psychotherapy – Contemporary Dilemmas. Asian Studies. 2016-08-10, roč. 4, čís. 2, s. 123–138. Dostupné online [cit. 2017-11-21]. ISSN 2350-4226. DOI 10.4312/as.2016.4.2.123-138. (anglicky) 
  29. ↑ HONZÍK, Honza. o mindfulness - Psychoterapeutické centrum Lávka. centrum-lavka.cz [online]. [cit. 2017-11-21]. Dostupné online. 
  30. ↑ HAYES, Steven C. Acceptance and commitment therapy, relational frame theory, and the third wave of behavioral and cognitive therapies. Behavior Therapy. Roč. 35, čís. 4, s. 639–665. Dostupné online [cit. 2017-11-21]. DOI 10.1016/s0005-7894(04)80013-3. 
  31. ↑ a b c d e TEASDALE, John D.; SEGAL, Zindel; WILLIAMS, J.Mark G. How does cognitive therapy prevent depressive relapse and why should attentional control (mindfulness) training help?. Behaviour Research and Therapy. Roč. 33, čís. 1, s. 25–39. Dostupné online [cit. 2017-11-21]. DOI 10.1016/0005-7967(94)e0011-7. 
  32. ↑ a b c BENDA, J.; HORÁK, M. Moudrost Abhidhammy v psychoterapii: Hojivé balzámy pro duši. Psychoterapie. Roč. 2, čís. 2, s. 85-93. 
  33. ↑ a b c d e GU, Jenny; STRAUSS, Clara; BOND, Rod. How do mindfulness-based cognitive therapy and mindfulness-based stress reduction improve mental health and wellbeing? A systematic review and meta-analysis of mediation studies. Clinical Psychology Review. Roč. 37, s. 1–12. Dostupné online [cit. 2017-11-21]. DOI 10.1016/j.cpr.2015.01.006. 
  34. ↑ a b c d e f g h i BENDA, J. Všímavost v psychologickém výzkumu a v klinické praxi.. Československá Psychologie. 2007, roč. 2, čís. 51, s. 129-140. 
  35. ↑ a b c d e NILSSON, Hakan; KAZEMI, Ali. Mindfulness Therapies and Assessment Scales: A Brief Review. International Journal of Psychological Studies. 2015-12-17, roč. 8, čís. 1, s. 11. Dostupné online [cit. 2017-11-21]. ISSN 1918-722X. DOI 10.5539/ijps.v8n1p11. (anglicky) 
  36. ↑ a b TEASDALE, John D.; SEGAL, Zindel V.; WILLIAMS, J. Mark G. Prevention of relapse/recurrence in major depression by mindfulness-based cognitive therapy.. Journal of Consulting and Clinical Psychology. Roč. 68, čís. 4, s. 615–623. Dostupné online [cit. 2017-11-21]. DOI 10.1037/0022-006x.68.4.615. (anglicky) 
  37. ↑ a b 1956-, Segal, Zindel V.,. Mindfulness-based cognitive therapy for depression : a new approach to preventing relapse. New York: [s.n.] xiv, 351 pages s. ISBN 1572307064. OCLC 47283265 
  38. ↑ KUYKEN, Willem; WATKINS, Ed; HOLDEN, Emily. How does mindfulness-based cognitive therapy work?. Behaviour Research and Therapy. Roč. 48, čís. 11, s. 1105–1112. Dostupné online [cit. 2017-11-21]. DOI 10.1016/j.brat.2010.08.003. 
  39. ↑ a b MARSHA., Linehan,. Cognitive-behavioral treatment of borderline personality disorder. New York: Guilford Press xvii, 558 pages s. ISBN 9780898621839. OCLC 27854187 
  40. ↑ a b c d e HOFMANN, Stefan G.; ASMUNDSON, Gordon J.G. Acceptance and mindfulness-based therapy: New wave or old hat?. Clinical Psychology Review. Roč. 28, čís. 1, s. 1–16. Dostupné online [cit. 2017-11-21]. DOI 10.1016/j.cpr.2007.09.003. 
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Wikipedista:LKlaudia/Pískoviště&oldid=17723648“