Wikipedista:Kychot/test/MedFyz

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Termika (přednáška)

Přednáška o termice pro přípravný kurs fyziky – viz http://cs.wikiversity.org/wiki/MedFyz


Termika[editovat | editovat zdroj]

= "nauka o teple a o teplotě"

  • Termometrie = měření teploty, definování teplotních stupnic (teploměry) – Galileo Galilei 1597
  • Kalorimetrie = určování tepelného obsahu, měření (tepla)
  • Šíření tepla = jak se různé formy tepla šíří prostředím.
  • Termodynamika – termodynamické systémy, vztah tepelných jevů k dalším oblastem fyziky a biofyziky
    • Rovnovážná termodynamika – systémy směřující k rovnovážnému stavu
      • Klasická termodynamika – makroskopické hledisko, fenomenologický popis
      • Statistická termodynamika – mikroskopické hledisko, kinetická teorie látek
    • Nerovnovážná termodynamika – systémy v nerovnovážném stavu, biologické systémy

Termometrie[editovat | editovat zdroj]

Fyzikální veličiny[editovat | editovat zdroj]

  • extenzivní = veličiny množství, jsou aditivní (teplo)
  • intenzivní = veličiny kvality, nejsou aditivní (teplota);
    lze je měřit pouze prostřednictvím jiných fyzikálních veličin
  • protenzivní = veličiny času

Pojmy teplo a teplota rozlišil až skotský chemik Joseph Black (~1800)

Teploměry[editovat | editovat zdroj]

  • → změna hustoty kapaliny
  • plynové
    • → objem plynu: termobaroskop: Galileo Galilei 1597; teploměry z Florencie nejlepší po celé 17. století
    • → tlak plynu: Guillaume Amontons 1695: konstrukce barometrů, vlhkoměrů a teploměrů: tlakový plynový teploměr
  • kapalinové → objem kapaliny:
    • 1631 ? francouzský lékař Jean Rey (voda)
    • 1641 Ferdinand II. (líh)
    • Gabriel Daniel Fahrenheit: vyráběl lihové teploměry, 1717 rtuťové
  • parní → tlak (tenze) nasycených par
  • bimetalové → rozdílá délková roztažnost dvou kovů
  • odporové → teplotní závislost měrného elektrického odporu
  • termoelektrické → vznik elektrického napětí na termočlánku
  • termistorové → změna vodivosti PN přechodu polovodiče
  • radiační → spektrum infračerveného záření tělesa; termovize
  • kapalné krystaly → barevné změny kapalných krystalů


Teplotní stupnice[editovat | editovat zdroj]

  • zpočátku: žádná stupnice (termoskop)
  • později mnoho různých stupnic:
    • každý teploměr má svůj průběh stupnice
    • mnoho teplotních bodů, mezi nimi interpolace
    • dva teplotní body, lineární interpolace a extrapolace
    • jeden teplotní bod a definovaný přírůstek (tj. derivace v bodě)
  • termodynamická stupnice = bez ohledu na druh teploměru

Jednotka "stupeň"[editovat | editovat zdroj]

  • úhlový stupeň
  • různé další veličiny: cukernatost, stupňovitost piva atd.
  • 1 teplotní stupeň
  • teplotní rozdíl ∆ 1° = 1 deg (už se moc neužívá)
  • jednotka teploty může znamenat absolutní teplotu, ale i rozdíl teplot

Teplotní stupně dle vynálezců[editovat | editovat zdroj]

  • °F Gabriel Daniel Fahrenheit, zač. 18. stol
    • 1709 V Gdaňsku nejnižší teplota 0 °F; později (1724) směs choridu amonného, vody a ledu
    • 96 °F = teplota lidského těla
  • °R 1730 René Réaumur
    • 0° R = bod mrazu (rovnovážná směs ledu a vody)
    • ∆ 1° R ≙ zvětšení objemu 80% lihu o 1/1000 → tání ledu = 0°R. var vody 80°R
  • °C 1724 švédský astronom Anders Celsius:
    • tání ledu 100°, var vody 0°
    • později to někdo (Carl von Linné anebo jeho žák Martin Strömer obrátil), takže dnes:
    • tání ledu 0° C, var vody 100° C
  • °K skotský matematik a fyzik William Thomson → 1892 Lord Kelvin
    • 0 °K = teplota absolutní nuly
    • ∆ 1 °K = ∆ 1 °C

Soustava SI[editovat | editovat zdroj]

  • za základ termodynamické stupnice posloužil stupeň Kelvina
  • definice:
    • 0 K = teplota absolutní nuly
    • 273,16 K = teplota trojného bodu vody (tj. rovnovážný stav, při tlaku 610,6 Pa) = 0.01 °C

Převody teplotních stupnic[editovat | editovat zdroj]

  • K je teplota v kelvinech
  • C je teplota ve stupních Celsia
  • R je teplota ve stupních Réamura
  • F je teplota ve stupních Fahrenheita

°C[editovat | editovat zdroj]

  • 0°C = 273,15 K
  • ∆ 1 K = ∆ 1 °C

°R[editovat | editovat zdroj]

  • 0 °R = bod marazu = 0 °C
  • 80 °R = bod varu vody při normálním tlaku = 100 °C

°F[editovat | editovat zdroj]

32 °F = bod marazu = 0 °C, 212 °F bod varu vody = 100 °C


Kalorimetrie[editovat | editovat zdroj]

  • stará představa: tepelné fluidum = calorikum
  • čím více obsahuje těleso calorika, tím má vyšší teplotu, obsahuje více tepla
  • to je hlavní důvod, proč se dlouho nerozlišovalo mezi teplem a teplotou
  • kupodivu tento jednoduchý model v praxi často funguje

Příklad[editovat | editovat zdroj]

Kolik litrů studené a horké vody (10°C a 70°C) musíme smíchat, abychom dostali 120 l vlažné vody 30°C?

Můžeme počítat stejně, jako by se jednalo o roztok nějaké chemické látky (v našem případě "calorika"), např. křížovým pravidlem:

  • 70 - 30 = 40 = 2 díly → 80 l vody 10 °C
  • 30 - 10 = 20 = 1 díl → 40 l vody 70 °C

Specifické teplo[editovat | editovat zdroj]

Výše uvedený příklad by selhal, kdybychom míchali různé látky, např. různě teplou vodu a líh – mají různě velké specifické teplo.

měrná tepelná kapacita c (= specifické teplo) = množství tepla, kterým se ohřeje jednotkové množství látky (tj. 1 kg) o 1 K.

Z toho dříve odvozena jednotka tepla:

  • "malá kalorie": 1 kalorie = 1 cal = množství tepla, kterým se ohřeje 1 g vody o 1 °C.
  • "velká kalorie": 1 kilokalorie = 1 kcal = množství tepla, kterým se ohřeje 1 kg vody o 1 °C.

Teplo[editovat | editovat zdroj]

Soustava SI: Teplo je forma energie, tudíž základní jednotky jsou stejné: 1 joule = 1 J.

Příklad[editovat | editovat zdroj]

Měrné teplo vody je 4 184 J K-1 kg-1(kapalina při 20 °C). Jaký je převodní vztah mezi jednotkami cal a J ?

Tepelná kapacita[editovat | editovat zdroj]

Vidíme, že různě velká množství vody pojmou různě velké množství tepla, které se opět uvolní, když se dané množství vody ochladí o 1 K. A to platí i pro různá tělesa:

tepelná kapacita C = množství tepla, které těleso pojme při zvýšení teploty o 1 K

  • C ∼ hmotnosti tělesa m
  • C ∼ měrné tepelné kapacitě c
  • → C = m . c

Šíření tepla[editovat | editovat zdroj]

  • kondukce = vedení
  • konvekce = proudění
  • radiace = vyzařování

Ochlazování: to samo, k tomu ještě:

  • evaporace = odpařování

šíření tepla = šíření energie prostorem v průběhu času (tok energie)

jednotka: W . m>sup>-2

Teplo se ztrácí povrchem těles – přestupuje z teplejších těles na chladnější.


Stavová rovnice ideálního plynu[editovat | editovat zdroj]

p . V =  n . R . T

Termodynamické izoprocesy (děje):

  • izotermický: T = konst
  • izochorický: V = konst
  • izobarický: p = konst

Stavová rovnice vznikla sloučením tří zákonů:

  • izotermický děj: Boyleův-Mariottův: pV = konst
  • izobarický děj: Gay-Lussacův zákon: V / T = konst
  • izochorický děj: Charlesův zákon: p / T = konst