Wikipedista:Jezercë/pískoviště4
| Meluzína | |
|---|---|
 | |
| Vrchol | 1097 m n. m. |
| Prominence | 62 m |
| Izolace | 1 km → Macecha |
| Poloha | |
| Světadíl | Evropa |
| Stát |  Česko |
| Pohoří | Krušné hory / Klínovecká hornatina / Jáchymovská hornatina / Vykmanovská hornatina |
| Souřadnice | 50°23′25″ s. š., 13°0′30″ v. d. |
  Meluzína | |
| Hornina | ortorula, eklogit |
| Povodí | Ohře, Polava |
Meluzína (německy Wirbelstein) je hora (skalnatý vrchol) v Krušných horách. S nadmořskou výškou 1097 metrů jde o čtvrtou nejvyšší horu české části Krušných hor. Leží asi dva kilometry východně od Klínovce blízko silnice z Božího Daru do Měděnce, v katastrálním území Vrch obce Krásný Les.
Vrchol[editovat | editovat zdroj]
Nejvyšším místem Meluzíny je dvojvrcholová eklogitová skalka uprostřed rozlehlé vrcholové plošiny. Geodetický bod (s kótou 1094,2 m) leží na severní okrajové skále, to ale není nejvyšší bod. Ten leží necelých 100 m jihozápadně a podle podrobného geodetického měření z května 2008 dosahuje nadmořské výšky 1096,8 m.[1]
Geologie[editovat | editovat zdroj]
Oblast: Krušnohorské krystalinikum; karlovarský masiv (sz. část) Lokalizace: Asi 4.8 km JJZ. od železniční stanice Kovářská, a 500 m JJV. od odbočky na Srní ze silnice Boží Dar - Měděnec. Přístup k lokalitě: - bez omezení - autem přístupná bez zákazu vjezdu (v dosahu 250 m) Charakteristika objektu: Morfologicky nápadný hřbet přibližně 700 m dlouhý a 250 m široký, který se nad okolní terén zvedá asi o 40 m. Jeho úbočí i vrcholová plošina jsou pokryty řadou skal a balvanů.
Největší výskyt eklogitů v Krušných horách. Eklogity jsou situované v jádře klínovecké antiklinály, tvořené převážně ortorulami. Jsou to většinou horniny hrubě zrnité, zelenošedé, často s červenohnědými zrnkami granátu. V některých partiích mají eklogity zřetelnou páskovanou stavbu. Ta je podmíněna střídáním zelenošedých mm až cm pásků, složených převážně z pyroxenů a amfibolů s tenčími červenavě hnědými čočkami a proužky bohatými granátem. Bloky páskovaných eklogitů se většinou uklánějí pod strmými úklony k jihu. Místy jsou zprohýbány cm, dm nebo i metrových vrás. Kvantitativně mají eklogit v Krušných horách jen nepatrné zastoupení. Oproti okolním horninám mají však výjimečnou genezi a postavení. Zatímco metamorfované horniny v jejich okolí (ať již primárně před metamorfozou, byly vyvřelinami či sedimenty), byly metamorfovány ve svrchní kůře, v hloubkách nepřesahující 15 km, krušnohorské eklogity, jež chemicky odpovídají různým typům bazaltů, prodělaly metamorfózu v hloubce podstatně větší. Jak ukazují výpočty založené na distribuci prvků v koexistujících minerálech primární metamorfní asociace těchto eklogitů (granát, Na - pyroxen, t.zv. omphacit - rutil - kyanit) vznikla ve spodní kůře, v hloubkách okolo 40 km. Jejich vyzdvižení do dnešní tektonické pozice zřejmě probíhalo při pohybech podél některých střižných zón se značně hlubokým dosahem. Tektonický výzdvih eklogitových těles do vyšších pater zemské kůry byl doprovázen jejich budináží a rozpadem na menší segmenty často seřazené do linií. V okolí Meluzíny můžeme takovou linii s řadou tektonických vložek eklogitů sledovat na vzdálenost asi 4 km (hřbet Křížové hory na opačné straně silnice představuje jednu z těchto čoček). Současně z výzdvihem docházelo v eklogitech i k určitým minerálním změnám. V důsledku poklesu teploty, ale především tlaku a současně i přítomnosti určitého množství vod ve vyšších patrech zemské kůr, původně vysokotlaká minerální asociace začala být nestabilní a postupně byla nahrazována minerály nižších minerálních facií (Na - chudými pyroxeny, amfiboly, slídami, zoisitem, klinozoisitem a dalšími). Na puklinách eklogitů se občas vyskytují žíly šedobílého křemene. Hydrotermální roztoky z nichž se křemen vysrážel, výrazně ovlivnily i bezprostřední okolí eklogitu. Křemenné žíly jsou proto lemovány tmavozelenými zónami, ve kterých byl eklogit přemněněn především na agregáty amfibolů a chloritů. Eklogity jsou celkově značně masivní, tvrdé a houževnaté horniny, vůči větrání výrazně odolnější než okolní ortoruly. Tyto vlastnosti způsobily selektivní vyvětrání eklogitů, které se v současné době vynořují z ortorul jako nápadný morfologický hřbet. Regionální členění: Český masiv - krystalinikum a prevariské paleozoikum - sasko-durynská oblast (saxothuringikum) - krušnohorsko-smrčinské krystalinikum Stratigrafie: proterozoikum Témata: geomorfologie, petrologie Jevy: skála, charakteristická hornina Původ geologických jevů (geneze): metamorfní (regionální metamorfóza) Hornina: eklogit Geologický význam: geotop (turisticky zajímavé), regionálně-geologický význam (mapování)
Geologické lokality doporučené k ochraně Ochrana geologického fenoménu: B - je důvodem k doporučení lokality k ochraně (evidovaná lokalita) Důvod ochrany, nebo důvod zařazení do databáze: Významná morfologická dominanta krajiny, po odlesnění místo dobrého rozhledu, nejrozsáhlejší přírodní odkryv eklogitu v Krušných horách. Střety zájmů: bez střetů [1]
Výhled[editovat | editovat zdroj]
Vrchol je skalnatý a odlesněný, takže poskytuje kruhový rozhled do všech stran:
- západ: Klínovec
- sever: Fichtelberg, větrné elektrárny u Háje u Loučné, Bärenstein, Pöhlberg, větrné elektrárny u Jöhstadtu
- východ: Velký Špičák, Jelení hora, Mědník, Měděnec a větrné elektrárny na hřebeni, elektrárny Tušimice a okolí Kadaně, Vodní nádrž Nechranice
- jih: údolí řeky Ohře a Ostrov nad Ohří
Přístup[editovat | editovat zdroj]
Přímo na vrchol nevede žádná značená cesta. Nejschůdnější přístup vede ze severu od rozcestí Pod Meluzínou ze zmíněné silnice z Božího daru do Měděnce. Odtud vedou dvě značené cesty - červená značka obchází vrchol z východu a zelená ze západu. V místě, kde se zelená značka stáčí k jihu, z ní doprava odbočuje asfaltová silnička a doleva nevýrazná pěšina, která vede až na vrchol.
Reference a odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Meluzína na Wikimedia Commons