Wikipedista:Horecak/Kraje:Administrativní dělení

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Středočeský kraj[editovat | editovat zdroj]

Administrativní dělení[editovat | editovat zdroj]

Okresy Středočeského kraje

Středočeský kraj se dělí na 12 okresů, a to Benešov, Beroun, Kladno, Kolín, Kutná Hora, Mělník, Mladá Boleslav, Nymburk, Praha-východ, Praha-západ, Příbram a Rakovník. V současnosti však okresy nemají takový význam jako obce s rozšířenou působností a jejich správní obvody, ve Středočeském kraji jich je 26.[1] Ve Středočeském kraji se nachází celkem 1145 obcí.[2]

Základní charakteristika okresů
Okres Zkratka Rozloha (v km2) Obyvatelstvo (2023)[3] Hustota zalidnění (v obyv./km2) Počet obcí
Benešov BN 1 475 102 228 69,3 114
Beroun BE 704 100 517 142,8 85
Kladno KD 720 168 708 234,3 100
Kolín KO 748 107 268 143,4 90
Kutná Hora KH 917 78 072 85,1 88
Mělník ME 701 113 100 161,3 69
Mladá Boleslav MB 1 023 133 876 130,9 120
Nymburk NB 846 105 463 124,7 86
Praha-východ PY 755 198 312 262,7 110
Praha-západ PZ 580 158 235 272,8 79
Příbram PB 1 563 117 554 75,2 120
Rakovník RA 896 56 058 62,6 83
Administrativní dělení Středočeského kraje na správní obvody ORP a POU[4]
Okres Obec s rozšířenou působností Obce s pověřeným obecním úřadem
Benešov Benešov Benešov, Sázava, Týnec nad Sázavou
Vlašim Vlašim
Votice Votice
Beroun Beroun Beroun
Hořovice Hořovice
Kladno Kladno Kladno, Unhošť
Slaný Slaný, Velvary
Kolín Český Brod Český Brod
Kolín Kolín, Kouřim, Pečky, Týnec nad Labem
Kutná Hora Čáslav Čáslav
Kutná Hora Kutná Hora, Uhlířské Janovice, Zruč nad Sázavou
Mělník Kralupy nad Vltavou Kralupy nad Vltavou
Mělník Mělník, Mšeno
Neratovice Neratovice
Mladá Boleslav Mladá Boleslav Bělá pod Bezdězem, Benátky nad Jizerou, Mladá Boleslav
Mnichovo Hradiště Mnichovo Hradiště
Nymburk Lysá nad Labem Lysá nad Labem
Nymburk Nymburk, Sadská
Poděbrady Městec Králové, Poděbrady
Praha-východ Brandýs nad Labem-Stará Boleslav Brandýs nad Labem-Stará Boleslav, Čelákovice, Odolena Voda, Úvaly
Říčany Kamenice, Kostelec nad Černými lesy, Říčany
Praha-západ Černošice Černošice, Hostovice, Jesenice, Jílové u Prahy, Mníšek pod Brdy, Roztoky
Příbram Dobříš Dobříš
Příbram Březnice, Příbram, Rožmitál pod Třemšínem
Sedlčany Sedlčany
Rakovník Rakovník Jesenice, Křivoklát, Nové Strašecí, Rakovník

Města[editovat | editovat zdroj]

Následující tabulka zahrnuje všechna města ve Středočeském kraji s počtem obyvatel větším než 10 tisíc a zobrazuje i demografickou historii.[5][6][7][8][9][10][11][12][13][14][15][16]

Město Okres Počet obyvatel (1961) Počet obyvatel (1980) Počet obyvatel (2001) Počet obyvatel (2023)[17]
Kladno Kladno 55 919 71 141 71 132 68 436
Mladá Boleslav Mladá Boleslav 26 021 41 226 44 255 45 000
Kolín Kolín 25 301 32 501 30 258 33 289
Příbram Příbram 26 803 35 123 35 886 32 743
Kutná Hora Kutná Hora 16 835 20 927 21 453 21 417
Beroun Beroun 16 134 17 387 17 459 20 809
Mělník Mělník 13 076 18 941 19 271 20 202
Brandýs nad Labem-Stará Boleslav Praha-východ 13 292 14 412 15 298 19 767
Kralupy nad Vltavou Mělník 11 629 17 928 17 506 18 770
Benešov Benešov 9 774 14 258 16 323 16 875
Říčany Praha-východ 9 611 10 703 10 876 16 775
Slaný Kladno 12 890 14 748 15 237 16 557
Neratovice Mělník 7 719 15 025 16 318 16 220
Rakovník Rakovník 11 956 16 233 16 695 15 574
Nymburk Nymburk 12 585 14 033 14 407 15 424
Poděbrady Nymburk 13 132 13 782 13 364 14 902
Milovice Nymburk 3 872 1 521 4 212 13 634
Čelákovice Praha-východ 8 226 10 390 10 031 12 444
Vlašim Benešov 8 747 12 613 12 270 11 438
Čáslav Kutná Hora 10 107 9 950 9 904 10 468
Králův Dvůr Beroun 5 362 6 013 5 562 10 428
Jesenice Praha-západ 1 345 1 455 2 475 10 169
Lysá nad Labem Nymburk 8 902 9 113 8 208 10 047

Jihočeský kraj[editovat | editovat zdroj]

Administrativní dělení[editovat | editovat zdroj]

Okresy Jihočeského kraje

Jihočeský kraj se dělí na 7 okresů, a to České Budějovice, Český Krumlov, Jindřichův Hradec, Písek, Prachatice, Strakonice a Tábor. V současnosti však okresy nemají takový význam jako obce s rozšířenou působností a jejich správní obvody, v Jihočeském kraji jich je 17.[1] V Jihočeském kraji se nachází celkem 623 obcí.[2]

Základní charakteristika okresů
Okres Zkratka Rozloha (v km2) Obyvatelstvo (2023)[3] Hustota zalidnění (v obyv./km2) Počet obcí
České Budějovice CB 1 638 200 426 122,4 109
Český Krumlov CK 1 614 62 038 38,4 46
Jindřichův Hradec JH 1 944 90 401 46,5 106
Písek PI 1 127 72 525 64,4 75
Prachatice PT 1 377 51 444 37,4 65
Strakonice ST 1 032 71 571 69,4 112
Tábor TA 1 326 103 898 78,4 110
Administrativní dělení Jihočeského kraje na správní obvody ORP a POU[18]
Okres Obec s rozšířenou působností Obce s pověřeným obecním úřadem
České Budějovice České Budějovice České Budějovice, Hluboká nad Vltavou, Lišov, Zliv
Trhové Sviny Nové Hrady, Trhové Sviny
Týn nad Vltavou Týn nad Vltavou
Český Krumlov Český Krumlov Český Krumlov, Horní Planá, Vojenský újezd Boletice, Vyšší Brod
Kaplice Kaplice
Jindřichův Hradec Dačice Dačice, Slavonice
Jindřichův Hradec Jindřichův Hradec, Nová Bystřice
Třeboň České Velenice, Suchdol nad Lužnicí, Třeboň
Písek Milevsko Milevsko
Písek Mirotice, Mirovice, Písek, Protivín
Prachatice Prachatice Netolice, Prachatice, Volary
Vimperk Vimperk
Strakonice Blatná Blatná
Strakonice Strakonice, Volyně
Vodňany Vodňany
Tábor Soběslav Soběslav, Veselí nad Lužnicí
Tábor Bechyně, Mladá Vožice, Sezimovo Ústí, Tábor

Města[editovat | editovat zdroj]

Následující tabulka zahrnuje všechna města v Jihočeském kraji s počtem obyvatel větším než 10 tisíc a zobrazuje i demografickou historii.[19][20][21][22][23][24][25]

Město Okres Počet obyvatel (1961) Počet obyvatel (1980) Počet obyvatel (2001) Počet obyvatel (2023)[17]
České Budějovice České Budějovice 64 661 88 448 97 339 96 417
Tábor Tábor 24 528 31 867 36 557 34 301
Písek Písek 21 228 28 104 29 796 30 742
Strakonice Strakonice 14 297 21 731 23 800 22 583
Jindřichův Hradec Jindřichův Hradec 12 621 19 923 22 695 20 828
Český Krumlov Český Krumlov 9 294 13 776 14 443 12 901
Prachatice Prachatice 5 381 10 354 11 843 11 211

Plzeňský kraj[editovat | editovat zdroj]

Administrativní dělení[editovat | editovat zdroj]

Okresy Plzeňského kraje

Okresy Středočeského kraje

Plzeňský kraj se dělí na 7 okresů, a to Domažlice, Klatovy, Plzeň-jih, Plzeň-město, Plzeň-sever, Rokycany a Tachov. V současnosti však okresy nemají takový význam jako obce s rozšířenou působností a jejich správní obvody, v Plzeňském kraji jich je 15.[1] V Plzeňském kraji se nachází celkem 501 obcí.[2]

Základní charakteristika okresů
Okres Zkratka Rozloha (v km2) Obyvatelstvo (2023)[3] Hustota zalidnění (v obyv./km2) Počet obcí
Domažlice DO 1 052 55 796 53,0 76
Klatovy KT 1 946 86 853 44,6 94
Plzeň-jih PJ 1 068 70 989 66,5 99
Plzeň-město PM 261 201 517 772,1 15
Plzeň-sever PS 1 287 83 069 64,5 98
Rokycany RO 657 50 258 76,5 68
Tachov TC 1 379 56 906 41,3 51
Administrativní dělení Plzeňského kraje na správní obvody ORP a POU[26]
Okres Obec s rozšířenou působností Obce s pověřeným obecním úřadem
Domažlice Domažlice Domažlice, Kdyně, Poběžovice
Horšovský Týn Horšovský Týn, Staňkov
Klatovy Horažďovice Horažďovice
Klatovy Klatovy, Nýrsko, Plánice
Sušice Kašperské Hory, Sušice
Plzeň-jih Blovice Blovice, Spálené Poříčí
Nepomuk Nepomuk
Přeštice Přeštice
Stod Dobřany, Holýšov, Stod
Plzeň-město Plzeň Plzeň, Starý Plzenec
Plzeň-sever Kralovice Kralovice, Manětín, Plasy
Nýřany Město Touškov, Nýřany, Třemošná, Všeruby
Rokycany Rokycany Radnice, Rokycany, Zbiroh
Tachov Stříbro Bezdružice, Stříbro
Tachov Bor, Planá, Tachov

Města[editovat | editovat zdroj]

Následující tabulka zahrnuje všechna města v Plzeňském kraji s počtem obyvatel větším než 10 tisíc a zobrazuje i demografickou historii.[27][28][29][30][31][32][33]

Město Okres Počet obyvatel (1961) Počet obyvatel (1980) Počet obyvatel (2001) Počet obyvatel (2023)[17]
Plzeň Plzeň-město 140 106 171 599 166 118 181 240
Klatovy Klatovy 17 294 21 744 23 033 22 496
Rokycany Rokycany 11 934 13 555 14 305 14 309
Tachov Tachov 5 606 11 847 12 696 13 800
Domažlice Domažlice 7 723 11 256 11 048 11 010
Sušice Klatovy 8 937 11 047 11 462 10 820

Karlovarský kraj[editovat | editovat zdroj]

Administrativní dělení[editovat | editovat zdroj]

Okresy Karlovarského kraje

Karlovarský kraj se dělí na 3 okresy, a to Cheb, Karlovy Vary a Sokolov. V současnosti však okresy nemají takový význam jako obce s rozšířenou působností a jejich správní obvody, v Karlovarském kraji jich je 7.[1] V Karlovarském kraji se nachází celkem 132 obcí.[2]

Základní charakteristika okresů
Okres Zkratka Rozloha (v km2) Obyvatelstvo (2023)[3] Hustota zalidnění (v obyv./km2) Počet obcí
Cheb CH 1 046 92 636 88,6 40
Karlovy Vary KV 1 511 114 995 76,1 55
Sokolov SO 754 85 964 114,0 38
Administrativní dělení Karlovarského kraje na správní obvody ORP a POU[34]
Okres Obec s rozšířenou působností Obce s pověřeným obecním úřadem
Cheb Aš Aš
Cheb Cheb
Mariánské Lázně Mariánské Lázně
Karlovy Vary Karlovy Vary Karlovy Vary, Nejdek, Toužim, Vojenský újezd Hradiště, Žlutice
Ostrov Ostrov
Sokolov Kraslice Kraslice
Sokolov Horní Slavkov, Chodov, Kynšperk nad Ohří, Loket, Sokolov

Města[editovat | editovat zdroj]

Následující tabulka zahrnuje všechna města v Karlovarském kraji s počtem obyvatel větším než 10 tisíc a zobrazuje i demografickou historii.[35][36][37]

Město Okres Počet obyvatel (1961) Počet obyvatel (1980) Počet obyvatel (2001) Počet obyvatel (2023)[17]
Karlovy Vary Karlovy Vary 50 034 56 992 53 358 49 043
Cheb Cheb 22 133 30 883 32 893 31 954
Sokolov Sokolov 15 242 24 763 25 081 22 227
Ostrov Karlovy Vary 17 136 19 450 17 451 15 894
Mariánské Lázně Cheb 12 882 14 930 14 741 13 766
Aš Cheb 11 209 12 925 12 584 12 804
Chodov Sokolov 4 551 14 704 14 687 12 733

Ústecký kraj[editovat | editovat zdroj]

Administrativní dělení[editovat | editovat zdroj]

Okresy Ústeckého kraje

Ústecký kraj se dělí na 7 okresů, a to Děčín, Chomutov, Litoměřice, Louny, Most, Teplice a Ústí nad Labem. V současnosti však okresy nemají takový význam jako obce s rozšířenou působností a jejich správní obvody, v Ústeckém kraji jich je 16.[1] V Ústeckém kraji se nachází celkem 354 obcí.[2]

Základní charakteristika okresů
Okres Zkratka Rozloha (v km2) Obyvatelstvo (2023)[3] Hustota zalidnění (v obyv./km2) Počet obcí
Děčín DC 909 127 269 140,0 52
Chomutov CV 936 124 035 132,5 44
Litoměřice LT 1 032 119 357 115,7 105
Louny LN 1 121 87 040 77,6 70
Most MO 467 108 116 231,5 26
Teplice TP 469 127 681 272,2 34
Ústí nad Labem UL 404 118 839 294,2 23
Administrativní dělení Ústeckého kraje na správní obvody ORP a POU[38]
Okres Obec s rozšířenou působností Obce s pověřeným obecním úřadem
Děčín Děčín Benešov nad Ploučnicí, Česká Kamenice, Děčín
Rumburk Rumburk, Šluknov
Varnsdorf Varnsdorf
Chomutov Chomutov Chomutov, Jirkov
Kadaň Kadaň, Klášterec nad Ohří, Vejprty
Litoměřice Litoměřice Litoměřice, Štětí, Úštěk
Lovosice Libochovice, Lovosice
Roudnice nad Labem Roudnice nad Labem
Louny Louny Louny, Postoloprty
Podbořany Podbořany
Žatec Žatec
Most Most Most
Litvínov Litvínov
Teplice Bílina Bílina
Teplice Duchcov, Krupka, Teplice
Ústí nad Labem Ústí nad Labem Libouchec, Ústí nad Labem, Velké Březno

Města[editovat | editovat zdroj]

Následující tabulka zahrnuje všechna města v Ústeckém kraji s počtem obyvatel větším než 10 tisíc a zobrazuje i demografickou historii.[39][40][41][42][43][44][45]

Město Okres Počet obyvatel (1961) Počet obyvatel (1980) Počet obyvatel (2001) Počet obyvatel (2023)[17]
Ústí nad Labem Ústí nad Labem 72 148 89 272 95 436 91 963
Most Most 56 857 61 543 68 263 63 856
Teplice Teplice 49 360 53 964 51 060 50 843
Děčín Děčín 46 339 53 207 52 506 47 180
Chomutov Chomutov 33 070 51 769 51 007 46 940
Litoměřice Litoměřice 16 830 22 869 24 879 23 124
Litvínov Most 24 990 29 551 27 397 22 695
Jirkov Chomutov 9 928 11 980 20 717 19 305
Žatec Louny 15 661 19 145 19 919 19 044
Kadaň Chomutov 10 010 18 614 17 579 18 275
Louny Louny 12 537 17 543 19 639 18 121
Varnsdorf Děčín 14 089 16 356 16 040 14 837
Bílina Teplice 13 726 18 836 15 890 14 633
Klášterec nad Ohří Chomutov 5 838 13 255 15 757 14 324
Roudnice nad Labem Litoměřice 10 541 13 956 13 132 12 747
Krupka Teplice 9 059 9 336 13 318 12 710
Rumburk Děčín 9 459 10 255 11 024 10 937

Liberecký kraj[editovat | editovat zdroj]

Administrativní dělení[editovat | editovat zdroj]

Okresy Libereckého kraje

Liberecký kraj se dělí na 4 okresy, a to Česká Lípa, Jablonec nad Nisou, Liberec a Semily. V současnosti však okresy nemají takový význam jako obce s rozšířenou působností a jejich správní obvody, v Libereckém kraji jich je 10.[1] V Libereckém kraji se nachází celkem 215 obcí.[2]

Základní charakteristika okresů
Okres Zkratka Rozloha (v km2) Obyvatelstvo (2023)[3] Hustota zalidnění (v obyv./km2) Počet obcí
Česká Lípa CL 1 073 103 344 96,3 59
Jablonec nad Nisou JN 439 92 908 211,6 35
Liberec LI 989 179 921 181,9 59
Semily SM 662 73 004 110,3 64
Administrativní dělení Libereckého kraje na správní obvody ORP a POU[46]
Okres Obec s rozšířenou působností Obce s pověřeným obecním úřadem
Česká Lípa Česká Lípa Česká Lípa, Doksy, Mimoň
Nový Bor Cvikov, Nový Bor
Jablonec nad Nisou Jablonec nad Nisou Jablonec nad Nisou
Tanvald Tanvald
Železný Brod Železný Brod
Liberec Frýdlant Frýdlant, Nové Město pod Smrkem
Liberec Český Dub, Hodkovice nad Mohelkou, Hrádek nad Nisou, Chrastava, Jablonné v Podještědí, Liberec
Semily Jilemnice Jilemnice, Rokytnice nad Jizerou
Semily Lomnice nad Popelkou, Semily
Turnov Turnov

Města[editovat | editovat zdroj]

Následující tabulka zahrnuje všechna města v Libereckém kraji s počtem obyvatel větším než 10 tisíc a zobrazuje i demografickou historii.[47][48][49][50]

Město Okres Počet obyvatel (1961) Počet obyvatel (1980) Počet obyvatel (2001) Počet obyvatel (2023)[17]
Liberec Liberec 78 193 95 924 99 102 107 389
Jablonec nad Nisou Jablonec nad Nisou 36 116 42 179 45 266 45 830
Česká Lípa Česká Lípa 15 864 24 862 39 358 37 262
Turnov Semily 12 270 14 550 14 513 14 472
Nový Bor Česká Lípa 7 868 10 828 12 342 11 485

Královéhradecký kraj[editovat | editovat zdroj]

Administrativní dělení[editovat | editovat zdroj]

Okresy Královéhradeckého kraje

Královéhradecký kraj se dělí na 5 okresů, a to Hradec Králové, Jičín, Náchod, Rychnov nad Kněžnou a Trutnov. V současnosti však okresy nemají takový význam jako obce s rozšířenou působností a jejich správní obvody, v Královéhradeckém kraji jich je 15.[1] V Královéhradeckém kraji se nachází celkem 448 obcí.[2]

Základní charakteristika okresů
Okres Zkratka Rozloha (v km2) Obyvatelstvo (2023)[3] Hustota zalidnění (v obyv./km2) Počet obcí
Hradec Králové HK 892 166 989 187,2 104
Jičín JC 887 80 578 90,8 111
Náchod NA 852 110 322 129,5 78
Rychnov nad Kněžnou RK 982 80 186 81,7 80
Trutnov TU 1 147 117 192 102,2 75
Administrativní dělení Královéhradeckého kraje na správní obvody ORP a POU[51]
Okres Obec s rozšířenou působností Obce s pověřeným obecním úřadem
Hradec Králové Hradec Králové Hradec Králové, Chlumec nad Cidlinou, Nechanice, Smiřice, Třebechovice pod Orebem
Nový Bydžov Nový Bydžov
Jičín Hořice Hořice
Jičín Jičín, Kopidlno, Lázně Bělohrad, Sobotka
Nová Paka Nová Paka
Náchod Broumov Broumov, Teplice nad Metují
Jaroměř Jaroměř
Náchod Červený Kostelec, Česká Skalice, Hronov, Náchod, Police nad Metují
Nové Město nad Metují Nové Město nad Metují
Rychnov nad Kněžnou Dobruška Dobruška, Opočno
Kostelec nad Orlicí Kostelec nad Orlicí, Týniště nad Orlicí
Rychnov nad Kněžnou Rokytnice v Orlických horách, Rychnov nad Kněžnou, Vamberk
Trutnov Dvůr Králové nad Labem Dvůr Králové nad Labem
Trutnov Svoboda nad Úpou, Trutnov, Úpice, Žacléř
Vrchlabí Hostinné, Vrchlabí

Města[editovat | editovat zdroj]

Následující tabulka zahrnuje všechna města v Královéhradeckém kraji s počtem obyvatel větším než 10 tisíc a zobrazuje i demografickou historii.[52][53][54][55][56]

Město Okres Počet obyvatel (1961) Počet obyvatel (1980) Počet obyvatel (2001) Počet obyvatel (2023)[17]
Hradec Králové Hradec Králové 66 608 96 145 97 155 93 506
Trutnov Trutnov 25 214 29 506 31 997 29 660
Náchod Náchod 18 846 20 713 21 400 19 936
Jičín Jičín 13 176 16 182 16 489 16 210
Dvůr Králové nad Labem Trutnov 16 904 17 911 16 381 15 348
Jaroměř Náchod 12 396 12 046 12 921 12 628
Vrchlabí Trutnov 9 969 12 419 13 171 12 205
Rychnov nad Kněžnou Rychnov nad Kněžnou 7 248 10 069 11 736 11 178

Pardubický kraj[editovat | editovat zdroj]

Administrativní dělení[editovat | editovat zdroj]

Okresy Pardubického kraje

Pardubický kraj se dělí na 4 okresy, a to Chrudim, Pardubice, Svitavy a Ústí nad Orlicí. V současnosti však okresy nemají takový význam jako obce s rozšířenou působností a jejich správní obvody, v Pardubickém kraji jich je 15.[1] V Pardubickém kraji se nachází celkem 451 obcí.[2]

Základní charakteristika okresů
Okres Zkratka Rozloha (v km2) Obyvatelstvo (2023)[3] Hustota zalidnění (v obyv./km2) Počet obcí
Chrudim CR 993 106 398 107,1 108
Pardubice PU 880 179 537 204,0 112
Svitavy SY 1 379 104 576 75,8 116
Ústí nad Orlicí UO 1 267 138 250 109,1 115
Administrativní dělení Pardubického kraje na správní obvody ORP a POU[57]
Okres Obec s rozšířenou působností Obce s pověřeným obecním úřadem
Chrudim Hlinsko Hlinsko
Chrudim Heřmanův Městec, Chrast, Chrudim, Nasavrky, Skuteč, Třemošnice
Pardubice Holice Holice
Pardubice Lázně Bohdaneč, Pardubice
Přelouč Chvaletice, Přelouč
Svitavy Litomyšl Litomyšl
Moravská Třebová Jevíčko, Moravská Třebová
Polička Polička
Svitavy Svitavy
Ústí nad Orlicí Česká Třebová Česká Třebová
Králíky Králíky
Lanškroun Lanškroun
Ústí nad Orlicí Ústí nad Orlicí
Vysoké Mýto Choceň, Vysoké Mýto
Žamberk Jablonné nad Orlicí, Letohrad, Žamberk

Města[editovat | editovat zdroj]

Následující tabulka zahrnuje všechna města v Pardubickém kraji s počtem obyvatel větším než 10 tisíc a zobrazuje i demografickou historii.[58][59][60][61]

Město Okres Počet obyvatel (1961) Počet obyvatel (1980) Počet obyvatel (2001) Počet obyvatel (2023)[17]
Pardubice Pardubice 65 240 92 486 90 889 92 149
Chrudim Chrudim 16 460 21 393 23 898 23 443
Svitavy Svitavy 13 878 16 297 17 626 16 186
Česká Třebová Ústí nad Orlicí 14 470 16 107 17 036 15 203
Ústí nad Orlicí Ústí nad Orlicí 11 634 15 288 15 192 14 141
Vysoké Mýto Ústí nad Orlicí 9 827 11 152 12 279 12 333
Litomyšl Svitavy 8 427 10 253 10 358 10 441

Kraj Vysočina[editovat | editovat zdroj]

Administrativní dělení[editovat | editovat zdroj]

Okresy Kraje Vysočina

Kraj Vysočina se dělí na 5 okresů, a to Havlíčkův Brod, Jihlava, Pelhřimov, Třebíč a Žďár nad Sázavou. V současnosti však okresy nemají takový význam jako obce s rozšířenou působností a jejich správní obvody, v Kraji Vysočina jich je 15.[1] V Kraji Vysočina se nachází celkem 704 obcí.[2]

Základní charakteristika okresů
Okres Zkratka Rozloha (v km2) Obyvatelstvo (2023)[3] Hustota zalidnění (v obyv./km2) Počet obcí
Havlíčkův Brod HB 1 265 95 176 75,2 120
Jihlava JI 1 199 116 041 96,8 123
Pelhřimov PE 1 290 74 133 57,5 120
Třebíč TR 1 463 110 393 75,5 167
Žďár nad Sázavou ZR 1 579 119 034 75,4 174
Administrativní dělení Kraje Vysočina na správní obvody ORP a POU[62]
Okres Obec s rozšířenou působností Obce s pověřeným obecním úřadem
Havlíčkův Brod Havlíčkův Brod Golčův Jeníkov, Havlíčkův Brod, Přibyslav
Chotěboř Chotěboř
Světlá nad Sázavou Ledeč nad Sázavou, Světlá nad Sázavou
Jihlava Jihlava Jihlava, Polná, Třešť
Telč Telč
Pelhřimov Humpolec Humpolec
Pacov Pacov
Pelhřimov Kamenice nad Lipou, Pelhřimov, Počátky
Třebíč Moravské Budějovice Jemnice, Moravské Budějovice
Náměšť nad Oslavou Náměšť nad Oslavou
Třebíč Hrotovice, Jaroměřice nad Rokytnou, Třebíč
Žďár nad Sázavou Bystřice nad Pernštejnem Bystřice nad Pernštejnem
Nové Město na Moravě Nové Město na Moravě
Velké Meziříčí Velká Bíteš, Velké Meziříčí
Žďár nad Sázavou Žďár nad Sázavou

Města[editovat | editovat zdroj]

Následující tabulka zahrnuje všechna města v Kraji Vysočina s počtem obyvatel větším než 10 tisíc a zobrazuje i demografickou historii.[63][64][65][66][67]

Město Okres Počet obyvatel (1961) Počet obyvatel (1980) Počet obyvatel (2001) Počet obyvatel (2023)[17]
Jihlava Jihlava 36 528 49 770 50 702 52 548
Třebíč Třebíč 20 387 29 017 39 021 34 712
Havlíčkův Brod Havlíčkův Brod 17 533 23 146 24 375 23 398
Žďár nad Sázavou Žďár nad Sázavou 10 305 20 864 24 289 20 519
Pelhřimov Pelhřimov 9 754 14 239 16 590 16 423
Velké Meziříčí Žďár nad Sázavou 8 424 10 505 11 811 11 517
Humpolec Pelhřimov 8 955 10 786 10 929 11 333

Jihomoravský kraj[editovat | editovat zdroj]

Administrativní dělení[editovat | editovat zdroj]

Okresy Jihomoravského kraje

Jihomoravský kraj se dělí na 7 okresů, a to Blansko, Brno-město, Brno-venkov, Břeclav, Hodonín, Vyškov a Znojmo. V současnosti však okresy nemají takový význam jako obce s rozšířenou působností a jejich správní obvody, v Jihomoravském kraji jich je 21.[1] V Jihomoravském kraji se nachází celkem 673 obcí.[2]

Základní charakteristika okresů
Okres Zkratka Rozloha (v km2) Obyvatelstvo (2023)[3] Hustota zalidnění (v obyv./km2) Počet obcí
Blansko BK 863 110 046 127,5 116
Brno-město BM 230 396 101 1722,2 1
Brno-venkov BI 1 499 231 056 154,1 187
Břeclav BV 1 038 117 576 113,3 63
Hodonín HO 1 099 152 119 138,4 82
Vyškov VY 869 94 274 108,5 79
Znojmo ZN 1 591 116 028 72,9 144
Administrativní dělení Jihomoravského kraje na správní obvody ORP a POU[68]
Okres Obec s rozšířenou působností Obce s pověřeným obecním úřadem
Blansko Blansko Adamov, Blansko
Boskovice Boskovice, Letovice, Velké Opatovice
Brno-město Brno Brno
Brno-venkov Ivančice Ivančice
Kuřim Kuřim
Pohořelice Pohořelice
Rosice Rosice
Šlapanice Šlapanice
Tišnov Tišnov
Židlochovice Židlochovice
Břeclav Břeclav Břeclav
Hustopeče Hustopeče, Klobouky u Brna
Mikulov Mikulov
Hodonín Hodonín Hodonín
Kyjov Bzenec, Kyjov, Ždánice
Veselí nad Moravou Strážnice, Velká nad Veličkou, Veselí nad Moravou
Vyškov Bučovice Bučovice
Slavkov u Brna Slavkov u Brna
Vyškov Ivanovice na Hané, Rousínov, Vojenský újezd Březina, Vyškov
Znojmo Moravský Krumlov Miroslav, Moravský Krumlov
Znojmo Hrušovany nad Jevišovkou, Vranov nad Dyjí, Znojmo

Města[editovat | editovat zdroj]

Následující tabulka zahrnuje všechna města v Jihomoravském kraji s počtem obyvatel větším než 10 tisíc a zobrazuje i demografickou historii.[69][70][71][72][73][74][75]

Město Okres Počet obyvatel (1961) Počet obyvatel (1980) Počet obyvatel (2001) Počet obyvatel (2023)[17]
Brno Brno-město 324 173 371 463 376 172 396 101
Znojmo Znojmo 27 456 34 550 35 758 34 146
Břeclav Břeclav 17 185 22 671 25 485 24 544
Hodonín Hodonín 18 021 25 485 27 361 23 805
Vyškov Vyškov 13 922 19 288 22 514 20 426
Blansko Blansko 12 673 18 912 20 594 20 174
Boskovice Blansko 8 235 11 045 11 359 11 996
Kuřim Brno-venkov 5 944 7 695 8 930 11 263
Kyjov Hodonín 9 081 12 632 12 431 10 844
Veselí nad Moravou Hodonín 7 387 12 464 12 256 10 642

Olomoucký kraj[editovat | editovat zdroj]

Administrativní dělení[editovat | editovat zdroj]

Okresy Olomouckého kraje

Olomoucký kraj se dělí na 5 okresů, a to Jeseník, Olomouc, Prostějov, Přerov a Šumperk. V současnosti však okresy nemají takový význam jako obce s rozšířenou působností a jejich správní obvody, v Olomouckém kraji jich je 13.[1] V Olomouckém kraji se nachází celkem 399 obcí.[2]

Základní charakteristika okresů
Okres Zkratka Rozloha (v km2) Obyvatelstvo (2023)[3] Hustota zalidnění (v obyv./km2) Počet obcí
Jeseník JE 719 36 991 51,4 24
Olomouc OC 1 608 237 940 148,0 97
Prostějov PV 777 108 717 139,9 97
Přerov PR 854 128 180 150,1 105
Šumperk SU 1 313 119 974 91,4 78
Administrativní dělení Olomouckého kraje na správní obvody ORP a POU[76]
Okres Obec s rozšířenou působností Obce s pověřeným obecním úřadem
Jeseník Jeseník Javorník, Jeseník, Zlaté Hory
Olomouc Litovel Litovel
Olomouc Hlubočky, Olomouc, Vojenský újezd Libavá
Šternberk Moravský Beroun, Šternberk
Uničov Uničov
Prostějov Konice Konice
Prostějov Němčice nad Hanou, Prostějov
Přerov Hranice Hranice
Lipník nad Bečvou Lipník nad Bečvou
Přerov Kojetín, Přerov
Šumperk Mohelnice Mohelnice
Šumperk Hanušovice, Šumperk
Zábřeh Zábřeh

Města[editovat | editovat zdroj]

Následující tabulka zahrnuje všechna města v Olomouckém kraji s počtem obyvatel větším než 10 tisíc a zobrazuje i demografickou historii.[77][78][79][80][81]

Město Okres Počet obyvatel (1961) Počet obyvatel (1980) Počet obyvatel (2001) Počet obyvatel (2023)[17]
Olomouc Olomouc 80 246 99 328 102 607 101 825
Prostějov Prostějov 39 559 47 267 46 910 43 551
Přerov Přerov 36 101 50 593 48 335 41 634
Šumperk Šumperk 19 266 28 108 29 490 25 061
Hranice Přerov 14 033 17 634 19 670 17 978
Zábřeh Šumperk 9 293 14 253 14 561 13 434
Šternberk Olomouc 11 873 13 808 14 144 13 239
Uničov Olomouc 9 072 12 270 12 466 11 122
Jeseník Jeseník 8 914 12 342 12 700 10 665

Moravskoslezský kraj[editovat | editovat zdroj]

Administrativní dělení[editovat | editovat zdroj]

Okresy Moravskoslezského kraje

Moravskoslezský kraj se dělí na 6 okresů, a to Bruntál, Frýdek-Místek, Karviná, Nový Jičín, Opava a Ostrava-město. V současnosti však okresy nemají takový význam jako obce s rozšířenou působností a jejich správní obvody, v Moravskoslezském kraji jich je 22.[1] V Moravskoslezském kraji se nachází celkem 300 obcí.[2]

Základní charakteristika okresů
Okres Zkratka Rozloha (v km2) Obyvatelstvo (2023)[3] Hustota zalidnění (v obyv./km2) Počet obcí
Bruntál BR 1 537 89 834 58,4 67
Frýdek-Místek FM 1 208 214 669 177,7 72
Karviná KI 356 242 166 680,2 17
Nový Jičín NJ 882 151 814 172,1 54
Opava OP 1 116 175 042 156,8 77
Ostrava-město OV 332 316 149 952,3 13
Administrativní dělení Moravskoslezského kraje na správní obvody ORP a POU[82]
Okres Obec s rozšířenou působností Obce s pověřeným obecním úřadem
Bruntál Bruntál Bruntál, Horní Benešov, Vrbno pod Pradědem
Krnov Krnov, Město Albrechtice, Osoblaha
Rýmařov Rýmařov
Frýdek-Místek Frýdek-Místek Frýdek-Místek
Frýdlant nad Ostravicí Frýdlant nad Ostravicí
Jablunkov Jablunkov
Třinec Třinec
Karviná Bohumín Bohumín
Český Těšín Český Těšín
Havířov Havířov
Karviná Karviná
Orlová Orlová
Nový Jičín Bílovec Bílovec, Studénka
Frenštát pod Radhoštěm Frenštát pod Radhoštěm
Kopřivnice Kopřivnice, Příbor
Nový Jičín Nový Jičín
Odry Fulnek, Odry
Opava Hlučín Hlučín
Kravaře Kravaře
Opava Opava
Vítkov Vítkov
Ostrava-město Ostrava Ostrava, Vratimov

Města[editovat | editovat zdroj]

Následující tabulka zahrnuje všechna města v Moravskoslezském kraji s počtem obyvatel větším než 10 tisíc a zobrazuje i demografickou historii.[83][84][85][86][87][88]

Město Okres Počet obyvatel (1961) Počet obyvatel (1980) Počet obyvatel (2001) Počet obyvatel (2023)[17]
Ostrava Ostrava-město 254 297 322 073 316 744 283 504
Havířov Karviná 51 103 85 946 85 855 70 245
Opava Opava 48 091 58 778 61 382 55 512
Frýdek-Místek Frýdek-Místek 31 364 55 191 61 400 54 188
Karviná Karviná 49 418 78 334 65 141 50 172
Třinec Frýdek-Místek 27 660 39 750 38 953 34 306
Orlová Karviná 21 543 28 733 34 856 27 966
Český Těšín Karviná 18 462 22 155 26 429 23 487
Nový Jičín Nový Jičín 17 647 22 796 25 325 23 015
Krnov Bruntál 21 493 25 463 25 764 22 848
Kopřivnice Nový Jičín 9 689 19 044 23 747 21 669
Bohumín Karviná 21 833 25 177 23 284 20 643
Bruntál Bruntál 8 239 14 029 17 627 15 415
Hlučín Opava 10 446 14 526 14 346 13 506
Frenštát pod Radhoštěm Nový Jičín 7 754 9 853 11 361 10 709

Zlínský kraj[editovat | editovat zdroj]

Administrativní dělení[editovat | editovat zdroj]

Okresy Zlínského kraje

Zlínský kraj se dělí na 4 okresy, a to Kroměříž, Uherské Hradiště, Vsetín a Zlín. V současnosti však okresy nemají takový význam jako obce s rozšířenou působností a jejich správní obvody, ve Zlínském kraji jich je 13.[1] Ve Zlínském kraji se nachází celkem 307 obcí.[2]

Základní charakteristika okresů
Okres Zkratka Rozloha (v km2) Obyvatelstvo (2023)[3] Hustota zalidnění (v obyv./km2) Počet obcí
Kroměříž KM 796 104 522 131,3 79
Uherské Hradiště UH 991 141 496 142,8 78
Vsetín VS 1 131 142 180 125,7 59
Zlín ZL 1 045 192 333 184,1 91
Administrativní dělení Zlínského kraje na správní obvody ORP a POU[89]
Okres Obec s rozšířenou působností Obce s pověřeným obecním úřadem
Kroměříž Bystřice pod Hostýnem Bystřice pod Hostýnem
Holešov Holešov
Kroměříž Hulín, Chropyně, Koryčany, Kroměříž, Morkovice-Slížany
Uherské Hradiště Uherské Hradiště Staré Město, Uherské Hradiště, Uherský Ostroh
Uherský Brod Bojkovice, Uherský Brod
Vsetín Rožnov pod Radhoštěm Rožnov pod Radhoštěm
Valašské Meziříčí Valašské Meziříčí
Vsetín Horní Lideč, Karolinka, Vsetín
Zlín Luhačovice Luhačovice, Slavičín
Otrokovice Napajedla, Otrokovice
Valašské Klobouky Brumov-Bylnice, Valašské Klobouky
Vizovice Vizovice
Zlín Zlín

Města[editovat | editovat zdroj]

Následující tabulka zahrnuje všechna města ve Zlínském kraji s počtem obyvatel větším než 10 tisíc a zobrazuje i demografickou historii.[90][91][92][93]

Město Okres Počet obyvatel (1961) Počet obyvatel (1980) Počet obyvatel (2001) Počet obyvatel (2023)[17]
Zlín Zlín 61 203 77 460 78 833 74 191
Kroměříž Kroměříž 23 178 27 835 29 225 28 185
Vsetín Vsetín 18 213 27 932 29 190 25 393
Uherské Hradiště Uherské Hradiště 15 616 25 015 26 876 24 812
Valašské Meziříčí Vsetín 13 981 23 253 24 130 22 630
Otrokovice Zlín 10 486 18 082 19 261 17 634
Uherský Brod Uherské Hradiště 12 565 17 459 17 592 16 410
Rožnov pod Radhoštěm Vsetín 7 671 15 468 17 845 16 205
Holešov Kroměříž 10 944 12 317 12 463 11 538

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. ↑ a b c d e f g h i j k l m INFO@AION.CZ, AION CS-. 51/2020 Sb. Zákon o územně správním členění státu. Zákony pro lidi [online]. [cit. 2023-05-29]. Dostupné online. 
  2. ↑ a b c d e f g h i j k l m https://www.czso.cz/documents/10180/20567175/93833271.pdf/883077e4-0060-438a-9b29-f23607742a29?version=1.0
  3. ↑ a b c d e f g h i j k l m Počet obyvatel v regionech soudržnosti, krajích a okresech České republiky k 1. 1. 2023 [online]. Český statistický úřad [cit. 2023-06-10]. Dostupné online. 
  4. ↑ Obec s pověřeným obecním úřadem (POU). vdp.cuzk.cz [online]. [cit. 2023-06-04]. Dostupné online. 
  5. ↑ Historický lexikon obcí České republiky - 1869 - 2011 Okres Benešov [online]. Český statistický úřad [cit. 2023-06-27]. Dostupné online. 
  6. ↑ Historický lexikon obcí České republiky - 1869 - 2011 Okres Beroun [online]. Český statistický úřad [cit. 2023-06-27]. Dostupné online. 
  7. ↑ Historický lexikon obcí České republiky - 1869 - 2011 Okres Kladno [online]. Český statistický úřad [cit. 2023-06-27]. Dostupné online. 
  8. ↑ Historický lexikon obcí České republiky - 1869 - 2011 Okres Kolín [online]. Český statistický úřad [cit. 2023-06-27]. Dostupné online. 
  9. ↑ Historický lexikon obcí České republiky - 1869 - 2011 Okres Kutná Hora [online]. Český statistický úřad [cit. 2023-06-27]. Dostupné online. 
  10. ↑ Historický lexikon obcí České republiky - 1869 - 2011 Okres Mělník [online]. Český statistický úřad [cit. 2023-06-27]. Dostupné online. 
  11. ↑ Historický lexikon obcí České republiky - 1869 - 2011 Okres Mladá Boleslav [online]. Český statistický úřad [cit. 2023-06-27]. Dostupné online. 
  12. ↑ Historický lexikon obcí České republiky - 1869 - 2011 Okres Nymburk [online]. Český statistický úřad [cit. 2023-06-27]. Dostupné online. 
  13. ↑ Historický lexikon obcí České republiky - 1869 - 2011 Okres Praha-východ [online]. Český statistický úřad [cit. 2023-06-27]. Dostupné online. 
  14. ↑ Historický lexikon obcí České republiky - 1869 - 2011 Okres Praha-západ [online]. Český statistický úřad [cit. 2023-06-27]. Dostupné online. 
  15. ↑ Historický lexikon obcí České republiky - 1869 - 2011 Okres Příbram [online]. Český statistický úřad [cit. 2023-06-27]. Dostupné online. 
  16. ↑ Historický lexikon obcí České republiky - 1869 - 2011 Okres Rakovník [online]. Český statistický úřad [cit. 2023-06-27]. Dostupné online. 
  17. ↑ a b c d e f g h i j k l m Počet obyvatel v obcích České republiky k 1. 1. 2023 [online]. Český statistický úřad [cit. 2023-06-10]. Dostupné online. 
  18. ↑ Obec s pověřeným obecním úřadem (POU). vdp.cuzk.cz [online]. [cit. 2023-06-04]. Dostupné online. 
  19. ↑ Historický lexikon obcí České republiky - 1869 - 2011 Okres České Budějovice [online]. Český statistický úřad [cit. 2023-06-27]. Dostupné online. 
  20. ↑ Historický lexikon obcí České republiky - 1869 - 2011 Okres Český Krumlov [online]. Český statistický úřad [cit. 2023-06-27]. Dostupné online. 
  21. ↑ Historický lexikon obcí České republiky - 1869 - 2011 Okres Jindřichův Hradec [online]. Český statistický úřad [cit. 2023-06-27]. Dostupné online. 
  22. ↑ Historický lexikon obcí České republiky - 1869 - 2011 Okres Písek [online]. Český statistický úřad [cit. 2023-06-27]. Dostupné online. 
  23. ↑ Historický lexikon obcí České republiky - 1869 - 2011 Okres Prachatice [online]. Český statistický úřad [cit. 2023-06-27]. Dostupné online. 
  24. ↑ Historický lexikon obcí České republiky - 1869 - 2011 Okres Strakonice [online]. Český statistický úřad [cit. 2023-06-27]. Dostupné online. 
  25. ↑ Historický lexikon obcí České republiky - 1869 - 2011 Okres Tábor [online]. Český statistický úřad [cit. 2023-06-27]. Dostupné online. 
  26. ↑ Obec s pověřeným obecním úřadem (POU). vdp.cuzk.cz [online]. [cit. 2023-06-04]. Dostupné online. 
  27. ↑ Historický lexikon obcí České republiky - 1869 - 2011 Okres Domažlice [online]. Český statistický úřad [cit. 2023-06-27]. Dostupné online. 
  28. ↑ Historický lexikon obcí České republiky - 1869 - 2011 Okres Klatovy [online]. Český statistický úřad [cit. 2023-06-27]. Dostupné online. 
  29. ↑ Historický lexikon obcí České republiky - 1869 - 2011 Okres Plzeň-město [online]. Český statistický úřad [cit. 2023-06-27]. Dostupné online. 
  30. ↑ Historický lexikon obcí České republiky - 1869 - 2011 Okres Plzeň-jih [online]. Český statistický úřad [cit. 2023-06-27]. Dostupné online. 
  31. ↑ Historický lexikon obcí České republiky - 1869 - 2011 Okres Plzeň-sever [online]. Český statistický úřad [cit. 2023-06-27]. Dostupné online. 
  32. ↑ Historický lexikon obcí České republiky - 1869 - 2011 Okres Rokycany [online]. Český statistický úřad [cit. 2023-06-27]. Dostupné online. 
  33. ↑ Historický lexikon obcí České republiky - 1869 - 2011 Okres Tachov [online]. Český statistický úřad [cit. 2023-06-27]. Dostupné online. 
  34. ↑ Obec s pověřeným obecním úřadem (POU). vdp.cuzk.cz [online]. [cit. 2023-06-04]. Dostupné online. 
  35. ↑ Historický lexikon obcí České republiky - 1869 - 2011 Okres Cheb [online]. Český statistický úřad [cit. 2023-06-27]. Dostupné online. 
  36. ↑ Historický lexikon obcí České republiky - 1869 - 2011 Okres Karlovy Vary [online]. Český statistický úřad [cit. 2023-06-27]. Dostupné online. 
  37. ↑ Historický lexikon obcí České republiky - 1869 - 2011 Okres Sokolov [online]. Český statistický úřad [cit. 2023-06-27]. Dostupné online. 
  38. ↑ Obec s pověřeným obecním úřadem (POU). vdp.cuzk.cz [online]. [cit. 2023-06-04]. Dostupné online. 
  39. ↑ Historický lexikon obcí České republiky - 1869 - 2011 Okres Děčín [online]. Český statistický úřad [cit. 2023-06-27]. Dostupné online. 
  40. ↑ Historický lexikon obcí České republiky - 1869 - 2011 Okres Chomutov [online]. Český statistický úřad [cit. 2023-06-27]. Dostupné online. 
  41. ↑ Historický lexikon obcí České republiky - 1869 - 2011 Okres Litoměřice [online]. Český statistický úřad [cit. 2023-06-27]. Dostupné online. 
  42. ↑ Historický lexikon obcí České republiky - 1869 - 2011 Okres Louny [online]. Český statistický úřad [cit. 2023-06-27]. Dostupné online. 
  43. ↑ Historický lexikon obcí České republiky - 1869 - 2011 Okres Most [online]. Český statistický úřad [cit. 2023-06-27]. Dostupné online. 
  44. ↑ Historický lexikon obcí České republiky - 1869 - 2011 Okres Teplice [online]. Český statistický úřad [cit. 2023-06-27]. Dostupné online. 
  45. ↑ Historický lexikon obcí České republiky - 1869 - 2011 Okres Ústí nad Labem [online]. Český statistický úřad [cit. 2023-06-27]. Dostupné online. 
  46. ↑ Obec s pověřeným obecním úřadem (POU). vdp.cuzk.cz [online]. [cit. 2023-06-04]. Dostupné online. 
  47. ↑ Historický lexikon obcí České republiky - 1869 - 2011 Okres Česká Lípa [online]. Český statistický úřad [cit. 2023-06-27]. Dostupné online. 
  48. ↑ Historický lexikon obcí České republiky - 1869 - 2011 Okres Jablonec nad Nisou [online]. Český statistický úřad [cit. 2023-06-27]. Dostupné online. 
  49. ↑ Historický lexikon obcí České republiky - 1869 - 2011 Okres Liberec [online]. Český statistický úřad [cit. 2023-06-27]. Dostupné online. 
  50. ↑ Historický lexikon obcí České republiky - 1869 - 2011 Okres Semily [online]. Český statistický úřad [cit. 2023-06-27]. Dostupné online. 
  51. ↑ Obec s pověřeným obecním úřadem (POU). vdp.cuzk.cz [online]. [cit. 2023-06-04]. Dostupné online. 
  52. ↑ Historický lexikon obcí České republiky - 1869 - 2011 Okres Hradec Králové [online]. Český statistický úřad [cit. 2023-06-27]. Dostupné online. 
  53. ↑ Historický lexikon obcí České republiky - 1869 - 2011 Okres Jičín [online]. Český statistický úřad [cit. 2023-06-27]. Dostupné online. 
  54. ↑ Historický lexikon obcí České republiky - 1869 - 2011 Okres Náchod [online]. Český statistický úřad [cit. 2023-06-27]. Dostupné online. 
  55. ↑ Historický lexikon obcí České republiky - 1869 - 2011 Okres Rychnov nad Kněžnou [online]. Český statistický úřad [cit. 2023-06-27]. Dostupné online. 
  56. ↑ Historický lexikon obcí České republiky - 1869 - 2011 Okres Trutnov [online]. Český statistický úřad [cit. 2023-06-27]. Dostupné online. 
  57. ↑ Obec s pověřeným obecním úřadem (POU). vdp.cuzk.cz [online]. [cit. 2023-06-04]. Dostupné online. 
  58. ↑ Historický lexikon obcí České republiky - 1869 - 2011 Okres Chrudim [online]. Český statistický úřad [cit. 2023-06-27]. Dostupné online. 
  59. ↑ Historický lexikon obcí České republiky - 1869 - 2011 Okres Pardubice [online]. Český statistický úřad [cit. 2023-06-27]. Dostupné online. 
  60. ↑ Historický lexikon obcí České republiky - 1869 - 2011 Okres Svitavy [online]. Český statistický úřad [cit. 2023-06-27]. Dostupné online. 
  61. ↑ Historický lexikon obcí České republiky - 1869 - 2011 Okres Ústí nad Orlicí [online]. Český statistický úřad [cit. 2023-06-27]. Dostupné online. 
  62. ↑ Obec s pověřeným obecním úřadem (POU). vdp.cuzk.cz [online]. [cit. 2023-06-04]. Dostupné online. 
  63. ↑ Historický lexikon obcí České republiky - 1869 - 2011 Okres Havlíčkův Brod [online]. Český statistický úřad [cit. 2023-06-27]. Dostupné online. 
  64. ↑ Historický lexikon obcí České republiky - 1869 - 2011 Okres Jihlava [online]. Český statistický úřad [cit. 2023-06-27]. Dostupné online. 
  65. ↑ Historický lexikon obcí České republiky - 1869 - 2011 Okres Pelhřimov [online]. Český statistický úřad [cit. 2023-06-27]. Dostupné online. 
  66. ↑ Historický lexikon obcí České republiky - 1869 - 2011 Okres Třebíč [online]. Český statistický úřad [cit. 2023-06-27]. Dostupné online. 
  67. ↑ Historický lexikon obcí České republiky - 1869 - 2011 Okres Žďár nad Sázavou [online]. Český statistický úřad [cit. 2023-06-27]. Dostupné online. 
  68. ↑ Obec s pověřeným obecním úřadem (POU). vdp.cuzk.cz [online]. [cit. 2023-06-04]. Dostupné online. 
  69. ↑ Historický lexikon obcí České republiky - 1869 - 2011 Okres Blansko [online]. Český statistický úřad [cit. 2023-06-27]. Dostupné online. 
  70. ↑ Historický lexikon obcí České republiky - 1869 - 2011 Okres Brno-město [online]. Český statistický úřad [cit. 2023-06-27]. Dostupné online. 
  71. ↑ Historický lexikon obcí České republiky - 1869 - 2011 Okres Brno-venkov [online]. Český statistický úřad [cit. 2023-06-27]. Dostupné online. 
  72. ↑ Historický lexikon obcí České republiky - 1869 - 2011 Okres Břeclav [online]. Český statistický úřad [cit. 2023-06-27]. Dostupné online. 
  73. ↑ Historický lexikon obcí České republiky - 1869 - 2011 Okres Hodonín [online]. Český statistický úřad [cit. 2023-06-27]. Dostupné online. 
  74. ↑ Historický lexikon obcí České republiky - 1869 - 2011 Okres Vyškov [online]. Český statistický úřad [cit. 2023-06-27]. Dostupné online. 
  75. ↑ Historický lexikon obcí České republiky - 1869 - 2011 Okres Znojmo [online]. Český statistický úřad [cit. 2023-06-27]. Dostupné online. 
  76. ↑ Obec s pověřeným obecním úřadem (POU). vdp.cuzk.cz [online]. [cit. 2023-06-04]. Dostupné online. 
  77. ↑ Historický lexikon obcí České republiky - 1869 - 2011 Okres Jeseník [online]. Český statistický úřad [cit. 2023-06-27]. Dostupné online. 
  78. ↑ Historický lexikon obcí České republiky - 1869 - 2011 Okres Olomouc [online]. Český statistický úřad [cit. 2023-06-27]. Dostupné online. 
  79. ↑ Historický lexikon obcí České republiky - 1869 - 2011 Okres Prostějov [online]. Český statistický úřad [cit. 2023-06-27]. Dostupné online. 
  80. ↑ Historický lexikon obcí České republiky - 1869 - 2011 Okres Přerov [online]. Český statistický úřad [cit. 2023-06-27]. Dostupné online. 
  81. ↑ Historický lexikon obcí České republiky - 1869 - 2011 Okres Šumperk [online]. Český statistický úřad [cit. 2023-06-27]. Dostupné online. 
  82. ↑ Obec s pověřeným obecním úřadem (POU). vdp.cuzk.cz [online]. [cit. 2023-06-04]. Dostupné online. 
  83. ↑ Historický lexikon obcí České republiky - 1869 - 2011 Okres Bruntál [online]. Český statistický úřad [cit. 2023-06-27]. Dostupné online. 
  84. ↑ Historický lexikon obcí České republiky - 1869 - 2011 Okres Frýek-Místek [online]. Český statistický úřad [cit. 2023-06-27]. Dostupné online. 
  85. ↑ Historický lexikon obcí České republiky - 1869 - 2011 Okres Karviná [online]. Český statistický úřad [cit. 2023-06-27]. Dostupné online. 
  86. ↑ Historický lexikon obcí České republiky - 1869 - 2011 Okres Nový Jičín [online]. Český statistický úřad [cit. 2023-06-27]. Dostupné online. 
  87. ↑ Historický lexikon obcí České republiky - 1869 - 2011 Okres Opava [online]. Český statistický úřad [cit. 2023-06-27]. Dostupné online. 
  88. ↑ Historický lexikon obcí České republiky - 1869 - 2011 Okres Ostrava-město [online]. Český statistický úřad [cit. 2023-06-27]. Dostupné online. 
  89. ↑ Obec s pověřeným obecním úřadem (POU). vdp.cuzk.cz [online]. [cit. 2023-06-04]. Dostupné online. 
  90. ↑ Historický lexikon obcí České republiky - 1869 - 2011 Okres Kroměříž [online]. Český statistický úřad [cit. 2023-06-27]. Dostupné online. 
  91. ↑ Historický lexikon obcí České republiky - 1869 - 2011 Okres Uherské Hradiště [online]. Český statistický úřad [cit. 2023-06-27]. Dostupné online. 
  92. ↑ Historický lexikon obcí České republiky - 1869 - 2011 Okres Vsetín [online]. Český statistický úřad [cit. 2023-06-27]. Dostupné online. 
  93. ↑ Historický lexikon obcí České republiky - 1869 - 2011 Okres Zlín [online]. Český statistický úřad [cit. 2023-06-27]. Dostupné online. 
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Wikipedista:Horecak/Kraje:Administrativní_dělení&oldid=23840533“