Wikipedista:Gampe/Pískoviště4

Moskva - hranice
Autor	Jiří Weil
Ilustrátor	Josef Sudek
Obálku navrhl	Otakar Mrkvička
Země	Československo
Jazyk	čeština
Edice	živé knihy a, svazek 157 (ročník XV. svazek 15)
Vydavatel	Družstevní práce
Počet stran	384
Náklad	6600

Moskva - hranice je román Jiřího Weila z roku 1937.

Děj románu

Kniha první Ri

Hrdinka románu Ri je dcera z bohaté rodiny majitele továrny v malém moravském městě. Měla anglické vychovatelky, s matkou jezdila do Vídně, do Francie a doprovázela ji do lázní. Začala studovat českou obchodní školu, ale protože neuměla dobře česky, studia zanechala. Zůstala doma, kde ošetřovala nemocnou matku. Ze zvědavosti navštívila schůzi mladých sionistů. Tam potkala sionistického agitátora Karla Geisingera, do kterého se zamilovala. Odjela s ním na pracovní soustředění na Slovensko, kde musela spát na slámě a pracovat v hospodářství. Před odjezdem do Palestiny si Karla vzala za manžela. Otcova továrna v té době zkrachovala a tak otec souhlasil s dceřiným odjezdem i sňatkem. Život v kibucu je pro ni těžký. Kdyý zjistí, že jí je manžel nevěrný s jinou členkou osady, rozhodne se vrátit se do Evropy za příbuznými do Vídně. Cestou zjistí, že je těhotná. Obrátí se na svého kamaráda Pavla, který je ve Vídni porodníkem. Potrat je komplikovaný, Ri málem zemře. Během rekonvalescence se seznámí s Pavlovým známým Roberetem, který chce odjet do Sovětského svazu jako smluvní inženýr v továrně na kabely. Po rozvodu s Karlem se vdá za Roberta, který vzápětí odjede do Moskvy pracovat.

Román začíná odjezdem Ri za manželem do SSSR. S neklidem pozoruje změny krajiny a cestujících během cesty vlakem přes Polsko a Rusko. V Moskvě si těžko zvyká. Má sice k dispozici dvoupokojový byt s vlastní koupelnou a "domrabotnicu" Anisju, nemůže se ale smířit s bezohledným chováním lidí, kteří se tlačí do přeplněné tramvaje nebo se systémem poukazů a lístků pro nákup ve speciálních obchodech pro cizince "Insnab". Postupně si ale zvyká. Navštěvuje s manželem a jeho příteli Klub Džeržinského pro zahraniční inženýry a snaží se zachovávat "evropské" zvyky - pití ravé kávy a tanec při gramofonu.

Při rozhovorech s Robertem Ri zjišťuje, že je manžel ovlivněn prací v továrně a politickou agitací. Nechová se jako běžná zaměstnanec. Zapojil se do údernického hnutí, navštěvuje schůze, podává zlepšovací návrhy. Ona sama začne navštěvovat kroužky ruštiny a politické ekonomie při Klubu zahraničních inženýrů. V roli manželky zahraničního inženýra si začne připadat zbytečná. Na popud "partorga" Tronina se rozhodne, že bude také pracovat. Odmítne místo administrativní síly nebo učitelky němčiny a začne pracovat jako prostá dělnice v továrně na kuličková ložiska. Poté začne ve volném čase navštěvovat technická školení a také agitátorsky pracovat mezi manželkami českých dělníků. Náhodou se seznámí s českou komunistkou Jarmilou a ta ji seznámí s dalším českým komunistou Janem Fischerem. Pro Ri je svět komunstické strany záhadný a nepochopitelný, jakési tajné bratrstvo. Brzy ale pozná, co to jsou stranické čistky, kdy "nepodplatitelná a čestná strana se zbavuje ulejváků, šplhounů a zlodějů". Robertův kolega Míša je po úspěšně absolvované čistce dětinsky nadšený, že jí prošel. Ri se pak ve své továrně musí zůčastnit čistky jejich oddělení a nemůže se zbavit dojmu, že se jedná o předem připravené a zinscenované divadlo, jehož výsledek je dávno rozhodnut. Ri si představuje, jak by asi v takové čistce obstála ona, dcera továrníka z Moravy.

Kniha druhá Jan Fischer

Jan Fischer je překladatel z ruštiny do češtiny, člen komunistické strany. Po pracovní době provádí ideologické školení dělníků Metrostroje. Cestou ze školení už jsou prodejny Konsumu i dělnické jídelny zavřeny a tak ho napadne zastavit se u Roberta a Ri. V jejich bytě byla větší společnost a tančilo se při hudbě z gramofonu. Spolu s Ri nalézají společné téma: vzpomínky na Prahu.

Jan Fischer se v úřadu zastal německé písařky, čímž si získal přítele v osobě rumunského revolucionáře Rudolfa Herzoga a nepřítele v ruském administrativním řediteli Minkinovi. Během nedělního výletu klubu Džerdžinského se Jan a Ri velice sblížili. Hned v pondělí po výletu ale musel Jan vzdorovat útokům ze strany vedení úřadu. Ty se mu ale s Herzogovou pomocí podařilo odrazit.

Vydání

• 1937 Družstevní práce, kniha vyšla v edici živé knihy, řada a, svazek 157 (ročník XV. svazek 15), portrét autora od Josefa Sudka, grafická úprava Ladislav Sutnar, obálku a vazbu navrhl Otakar Mrkvička.
• 1991 Mladá fronta, připravily Jarmila Víšková a Eva Štědroňová

Překlady

Román byl přeložen do několika jazyků:

• 1970 italština - La frontiera di Mosca, překlad Gianlorenzo Pacini, Bari: Editori Lateraza
• 1992 němčina - Moskau-die Grenze, překlad Reinhard Fischer, Berlin : Aufbau-Verlag, ISBN 3-351-02159-3
• 2002 ruština - Москва - граница, překlad Иржи Вайль, Moskva: MIK, ISBN 5-87902-003-7
• 2005 španělština - Moscú: frontera, překlad Eduardo Fernández Couceiro, Guadarrama: Ediciones del Oriente y del Mediterráneo, ISBN 84-96327-21-3
• 2014 nizozemština - De hartslag van Moskou, překlad Kees Mercks, Amsterdam: Cossee, ISBN 978-90-5936-535-3
• 2018 maďarština - Moszkva-a határ, překlad Varga György, Budapest: Park, ISBN 978-963-355-400-5

Odkazy

Literatura

• VOHRYZEK, Josef. Weilův román Moskva-hranice. Respekt [online]. 1991-12-23 [cit. 2021-01-31]. Dostupné online. ISSN 0862-6545. 

• • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • -