Wikipedista:Endy2018/Pískoviště
Naučná stezka Svatojánské proudy je pozoruhodná, avšak obtížně schůdná cesta, vedoucí v délce 8 kilometrů[1] po úbočí svahu vysoko nad vodní hladinou Vltavy mezi hrázemi vodních nádrží Slapy a Štěchovice. Na stezce je 12 informačních zastávek, které upozorňují na zdejší přírodní zajímavosti, hlavním zaměřením stezky je botanika, zoologie, ekologie a informace o voroplavbě a přehradách.
Naučná stezka vede zčásti po strmém úbočí a je určena jen pěším návštěvníkům, je to náročný terén, nevhodný pro cyklisty - hrozí smrtelné úrazy.[2]
Svatojánské proudy[editovat | editovat zdroj]
Vltava byla v minulosti významnou dopravní cestou z jihu Čech do Prahy. Hlavním plavidlem byly vory, jimž způsobovaly problémy prahy a skály v řece. Nejznámější a nejobtížnější úsek řeky byl v údolí mezi Štěchovicemi a Slapy [1] , zvaný Svatojánské proudy. Symbol proudů, socha sv. Jana Nepomuckého, zde byla postavena na památku utonulých v roce 1721.[1] První pěší turistická trasa KČT vznikla právě tady 11. května 1889, kdy „označovací družstvo“ spojilo červenou značkou Štěchovice a Svatojánské proudy. [3] Největší popularitu měla tato stezka v meziválečném období, kdy na březích Vltavy vznikaly trampské osady a zde i ta nejstarší, legendární Ztracená naděje, zvaná Ztracenka. Výletníci jezdili parníkem do Štěchovic. Pěšky šli přes Homol k Hotelu Záhoří a odtud jeli prámem Svatojánskými proudy zpět do Štěchovic. Krása proudů, původních trampských osad i první turistické trasy zmizela s napuštěním Štěchovické přehrady. [1]
Geologická stavba území[editovat | editovat zdroj]
Řeka, která se v těchto místech prodírala starohorními vulkanity tzv. jílovského pásma, vytvořila hluboké kaňonovité údolí s rozervanými skalními stěnami.Tam, kde se jílovské pásmo stýkalo s okolními žulami, docházelo ke zrudnění s ložisky zlata. [1]
Štěchovická přehrada[editovat | editovat zdroj]
Štěchovická přehrada, vystavěná v letech 1939 - 1943, vytvořila nejmenší jezero na celé vltavské kaskádě. Přehrada má zdymadlo s plavební komorou vysokou 20 metrů, nejvyšší v Čechách. Voda v přehradní nádrži je chladná, protože sem přitéká spodní voda z vyšší Slapské nádrže, ale zase ne natolik studená, aby v zimě zamrzala. Břehy nezarůstají, vodním ptákům takové podmínky nevyhovují, a tak se tu s nimi téměř nesetkáváme.[1]
Slapská přehrada[editovat | editovat zdroj]
Tato vodní nádrž byla vybudována v letech 1945 - 1954. Socha sv. Jana Nepomuckého byla při budování přehrady přemístěna pod její hráz . [1] Podle rozlohy (11,626 km2) je šestou největší přehradou v České republice. [4]
Zastavení na naučné stezce [2][editovat | editovat zdroj]
- Popis přehrad a Vltavského kaňonu
- Jedle a dravci
- Naše zvěř
- Ochrana přírody
- Voroplavba
- Osada Ztracenka a osada Svatojánské proudy
- Osada Ztracenka
- Na výsluní
- Suťová pole
- Voda a fauna
- Les a ptáci
- Vltavský kaňon
Přístup[editovat | editovat zdroj]
Stezku je možno jít jak ze Štěchovic tak od Slapské přehrady. Nejlépe je zaparkovat auto na koncovém bodu a zpět se vrátit autobusem č.390. Nebo v létě jet parníkem, což je velmi hezký zážitek.[2]
Pokud zahájíme cestu v Nových Třebenicích, jdeme po zelené turistické značce k modré trase východně od hráze Slapské přehrady, dále po modré do Štěchovic. [1]