Wikipedista:Elektracentrum/Pískoviště

±

Zemědělský dvůr Popovice
Fara Popovice
Účel stavby
obecní úřad, pošta, hasičská zbrojnice, bez využití
Základní informace
Sloh	baroko, klasicismus
Výstavba	18. století, před rokem 1841
Přestavba	1964
Další majitelé	Rytířský řád křižovníků s červenou hvězdou
Současný majitel	fyzické osoby, Obec Popovice Římskokatolická církev
Poloha
Adresa	Popovice, Česko Česko
Souřadnice	49°41′43,4″ s. š., 14°45′8,84″ v. d.
Další informace
Rejstříkové číslo památky	51594/2-4459 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD)

Zemědělský dvůr Popovice je soubor budov bývalého hospodářského dvora vodní tvrze Popovice, později zámku v Popovicích v okrese Benešov. Dochované objekty dvora jsou zapsány v Ústředním seznamu kulturních památek České republiky pod jedním číslem ÚSKP 51594/2-4459 jako Zemědělský dvůr Popovice. Předmětem památkové ochrany zemědělského dvora je obytný dům čp. 2 a obytný dům čp. 94, stodola, sýpka, obytný dům čp. 29 a čp. 20, chlévy, bývalá manufaktura čp. 78, bývalý ovčín a pozemky areálu. Hospodářský areál je situován v bezprostřední blízkosti popovické tvrze. Budovy jsou v zčásti v jádru barokní, patrně z 1. poloviny 18. století. Jejich současná podoba je výsledkem stavebních úprav v 19. století a novodobé stavební úpravy zejména ze 60. let 20. století

Historie

Situační plánek dvora z let 1730 - 1732

Popovický dvůr je – stejně jako u jiných feudálních sídel v Čechách ve stejném období – součástí areálu tvrze. Zaujímá zřejmě stejnou polohu jako ve vrcholném středověku a pozdním středověku i v renesanční době, kdy je dvůr poprvé zmiňován v roce 1574. Podobně jako u jiných českých sídel i v Popovicích tvořil průchozí „předpolí“ tvrze, tedy přístup do branské věže. Tato situace je charakteristická pro tento typ feudálního sídla v Čechách. Významnou změnou bylo zřízení textilní manufaktury, která fungovala ve dvoře od sklonku 18. století (nejdříve od roku 1796) v době hraběte Jindřicha Rotenhahna. Budovy tvořící v dochované podobě zemědělský dvůr Popovice byly vystavěny (nebo rozestavěny) v 18. a 19. století v době kdy popovické panství patřilo Rytířského řádu křížovníků s červenou hvězdou. Tento stav dokládá nákres Popovic z období 1730 - 1732 dochovaný v křižovnickém archivu. Významnou změnou ve způsobu využití dvora bylo zřízení textilní manufaktury v době hraběte Heinricha Franze von Rottenhan (1738 - 1809) . Jako manufaktura byl využit dnešní objekt obecního úřadu (předtím školy) a ovčína. Na dobu činnosti přádelny byla přechodně užívána sýpka jako ubytovna pro dělníky pracující v přádelně. Dispozici a funkci hospodářského dvora necitlivě, radikálně a nevratně změnilo přeložení silnice ve 1920–20. letech 20. století, která jakoby „rozřízla“ areál dvora. Komunikace tak dodnes diagonálně protíná původní obdélníkovou plochu dvora. Na přeložení silnice jako úhlopříčky dvora navázala ve 40. letech 20. století v průběhu 2. světové války další úprava, v rámci které byla dále vedena mostem přes hráz Popovického rybníka. Podstatná část původního dvora se tak stala veřejným prostorem a počala plnit funkci nové návsi Popovic, zatímco původní uliční náves se stala bezvýznamnou místní komunikací. K této urbanistické proměně centra obce přispěly i vlastnické změny v 50. letech 20. století a dodnes aktuální dislokace obecního úřadu do jedné z budov původního hospodářského dvora. Od roku 1958 byla po vyvlastnění tvrz a objekty dvora v užívání JZD Popovice a následně i dalších organizací.Po roce 1990 byla většina budov a jejich pozemků předmětem restituce. Stavby jsou ve vlastnictví různých fyzických a právnických osob. Část není využívána (stodola, hovězí stáj (porodna vepřů), sýpka), část slouží jiným než původním účelům (rodinné domy, sídlo obecního úřadu, pošta). Od 60. let 20. století do současnosti je hospodářský dvůr předmětem stavebně-historických průzkumů jako významný urbanistický prvek obce Popovice a popovické tvrze. V těchto průzkumech jeho autoři navrhují alespoň částečnou rehabilitaci původních stavebních prvků jednotlivých dochovaných avšak většinou necitlivě přestavěných budov. Tato rehabilitace je předpokladem pro vytvoření příznivého urbanistického okolí tvrze, jejíž obnova dlouhodobě probíhá i zlepšení vzhledu centra Popovic.

Popis

Hospodářský dvůr leží v mírném svahu ve směru k Popovickému rybníku a přiléhá ze severovýchodu a severu bezprostředně k tvrzi. Půdorysně má tvar nepravidelného uzavřeného lichoběžníka. Dispozici hospodářského dvora vytváří jeho křídla: severní křídlo dvora tvoří sýpka a stodola, východní křídlo obytné objekty a západní křídlo pak chlév. Na jihu je areál uzavřen tvrzí, Popovický rybníkem a menším obytným objektem v jihozápadním rohu areálu. V minulosti dvůr s tvrzí tvořily funkčně i urbanisticky vždy jeden celek.

Zemědělský dvůr v dobových pramenech

Zemědělský dvůr je opakovaně doložen v písemných pramenech. Nejstarší zmínka je z roku 1644.

" ....tvrz Popovice a dvůr při ní poplužní, druhý dvůr ve vsi Mladovicích a třetí dvůr ve vsi Vozlicích, se vším na té tvrzi a dvořích stavením, pivovarem, sladovnou"

Záznam z roku 1729 dvůr popisuje jako příslušenství zámku.

" ....pěkný velký zámek a vedle něj filiální kostel, tři poplužní dvory, kamenné stáje, jedny stáje dřevěné, pivovar, spilka, hvozd, byt sládka, dvě hospody, sklepy, dva kamenné ovčíny s bytem pro ovčáka "

Záznam z roku 1730 popisuje podrobně zámek a dvůr shodně jako předchozí záznam. Není zde ovčín (případně manufaktura), jehož prostor je popsán jako:

" proti panskému bytu v přední ovocné zahradě je pěkný prostor, obklopený vysokými lipami"

Inventář z roku 1737 popisuje zámecké zařízení a dvůr s příslušenstvím:

"pivovar, sýpka, sladovna, poplužní dvůr, kravín, hostinec, židovský domek, kovárna, malý židovský domek, domek učitelův, zahradníkův, myslivcův, hospodářský kvelb"

Záznam z roku 1796 uvádí pouze statek Popovice "se všemi budovami"

Záznam z roku 1836 vyjmenovává zámeček, vinopalnu, poplužní dvůr, myslivnu, hospodu a mlýn"

V roce 1880 byl zpracován popis pro protipožární pojistku, který obsahuje 13 položek počínaje zámkem, jde se poprvé objevuje "ovčín, dobře postavený, kryt šindelem, byla to dříve budova továrny, cena 1080 zl."

V roce 1906 postihla Popovice povodeň. Jako jedno z opatření byl zpracován v roce 1907 návrh na zvýšení hráze o 2, 4 m a tím i hladiny Popovického rybníka o 2, 2 m. S těmito úpravami hráze rybníka souvisí další úpravy silnice zřejmě v letech 1922 a 1928. Touto stavební úpravou silnice definitivně oddělila areál zámku a dvora o kostela sv. Jakuba. Na tuto úpravu silnice dále navázala regulace silnice do Kondratic a Pičína v letech 1939 a 1941 (napřímení stávajícího oblouku)

Zemědělský dvůr v roce 1732

Situaci a účel staveb v době Rytířského řádu křižovníků s červenou hvězdou dokládá nákres Popovic z období 1730 - 1732 dochovaný v křížovnickém archivu. Legenda nákresu označuje:

• budovu zámečku (a)
• kostela sv. Jakuba Staršího (b).

Nákres podrobně popisuje části dvora:

• ovocná zahrada (c),
• sladovna (d),
• pivovar (e),
• sýpka 3. podlaží (f),
• kravín (g),
• obydlí šafáře (h),
• stodola s třemi mlaty (i),
• nová zeleninová a ovocná zahrada (k),
• stáj pro koně a voly (l),
• studna (m),
• vinopalna a masný krám (n),
• mlýn o dvou složeních (o),
• hospoda (p),
• rybník (q),
• nádvoří (r).

Zemědělský dvůr v roce 1788

První podrobná zmínka o zemědělském dvoře je doložena v Josefském katastru z roku 1788, ve kterém jsou jednotlivé objekty a pozemky podrobně specifikovány včetně způsobu využití.

Č.	No top.	Popis v Josefském katastru	Poznámky
1	1	Tento místní plac jest bez užitku
2	2	panskej zámek a dvůr k řádu křižovníků s červenou hvězdou blíž mostu pražského patřící, při kterým pivovar, byt pro sládka a ponocného, též jiné k hospodářství potřebné stavení se vynachází Cons. Nro 1.
3	3	1-ní zahrada za palasaty
4	4	2-a nazývaná malá zahrádka
5	5	3-ti dtto pod špejcharem
6	6	4-ta dtto za pivovarem
7	7	5-ta deto nazvaná velká zahrada ležíc nad panskýma stodolama
8	8	v tý zahradě kousek pole
9	9	místní plac vsi popovský, v kterém mnoho vozních cest, žádný užitek nenese
10	10	kostel s krchovem
11	81	Panský mlejn s dvojím složením a jednou stoupou
12	82	při něm dvorní plac bez užitku
13	83	jeho první zahrádka za splavem
14	84	2ha zahrádka u splavu
15	85	panská chalupa, v který činžovní židi zůstávají...
16	86	panská vinopalna a flusárna s celým přináležejícím stavením, v který Žid ročně činže ...platí
17	87	při panský vinopalně a flusárně dvorní plac bez užitku
18	88	obecní chalupa

Zemědělský areál v roce 2019 podle katastru

Č.	Druh parcely	Číslo parcely	Plocha	Způsob využití	Účel	Stavba na pozemku	Odkaz na původní dvůr
1
2
3
4
5
6
7
8
9
10
11
12
13
14
15
16
17
18

• st. 107/1 stodola
• st. 107/2 čp. 78 (přádelna)*
• st. 107/3 čp. 2
• st. 107/4 ovčín
• st. 107/5 sýpka
• st. 107/6 přístavek přádelny
• st. 107/7 čp. 29
• st. 107/8 čp. 94
• st. 107/9 čp. 20
• st. 107/14 bez staveb
• pp. 1338/2
• pp. 1338/3
• pp. 1343

Bývalá stodola

A Severní křídlo dvora vytváří stodola. Její průzkum doložil dvě stavební fáze. Starší fázi (bez hloubkového průzkumu nelze blíže časově určit) probíhala jako barokní v 18. století, nejpozději v 1. polovině 19. století. Historické souvislostí nasvědčují spíše 1. polovině 18. století. Byly zjištěny svislé větrací štěrbiny, západní štít včetně zbytků omítek a pravděpodobně polovalba. Mladší fáze na konci 19. století patrně probíhala současně s poslední přestavbou tvrze. Střecha má menší úhel. Stávající krov má stejné vazby jako krov na tvrzi. Na severní fasádě se dochovaly vyřezávané konce krokví. Ze stejné doby pochází stávající nadezdívka s ležatými větračkami a doplnění štítu nad bývalou polovalbou. V 60. – 70. letech 20. století byly na jižní fasádě přistavěn přístřešek z ocelové konstrukce, který znehodnocuje výraz stavby (jde však povětšinou o zásahy odstranitelné). Na stodolu navazuje krátké severovýchodní křídlo s klasicistním krovem, pokryté bobrovkami. Severovýchodní křídlo má dochované volské oko a podávací vikýř na jihu, kde je rovněž s volským okem v jižní valbě. V interiéru stodoly jsou placky do eliptických pasů. Na mapě stabilního katastru (1841) stodola není zachycena a musí být tedy mladší než 1841. Západním směrem ke stodole přiléhá nižší kamenná kolna s bobrovkovou střechou, orientačně z 1. polovině 19. století. Podle stabilního katastru v roce 1841 budova stodoly již stála.

Bývalá hovězí stáj, později porodna vepřů

B. Západní křídlo tvoří bývalý kravín, používaný naposledy před restitucí jako vepřín. Uvnitř je dvoulodní, plackami do čtverhranných pilířů klenutý prostor. Na severu budovy je krátká jednoosá část (pravděpodobně přípravna krmiva), původně plochostropá na konci 19. století zaklenutá segmenty do traverz. Placky byly vloženy patrně druhotně do starších obvodových stěn. Tomu nasvědčuje jejich založení na příložkách, v dochované podobě vesměs podsekaných. Krov tvoří klasicistní stojatá stolice se širokými lichoběžníkovými volskými oky, která lze srovnat se dvorem v Líšně. Římsa s odsazeným fabionem se zachovala nejvíce na půdě recentního jihovýchodního přístavku. V jiných částech budovy byla znejasněna novodobými omítkami. Budova je patrně barokního původu, obvodové zdivo pochází z 1. polovině. 18. století z doby křižovníků. Plackové klenby a krov pocházejí z 1. pol. 19. století. Novodobá cementová omítka ze 60. let 20. století nevratně poničila historickou situaci budovy a tvoří podstatnou stavebně-technickou závadu, která dále poškozuje objekt vlhkostí.

Bývalý dům šafáře, později fara, dům čp. 2 se slunečními hodinami

C. Východní křídlo areálu dvora tvoří na severovýchodě krátké křidélko navazující na stodolu na severním křídle dvora. Hlavní část východního křídla vyplňuje patrový obytný objekt, rozdělený na dvě popisná čísla, čp. 2 a čp. 94. Dům čp. 2 sloužil naposledy jako fara u kostela sv. Jakuba Staršího (nyní nevyužívaná) upravená do dnešní podoby v několika stavebních fázích. Interiér budovy je klasicistní, jak dokládají klenby, dveře a fabiony u plochých stropů. Další úpravy proběhly ve 20. letech 20. století. Z této doby pocházejí vstupní dveře s ještě klasicistní supraportou (římsou). Dveře jsou výplňové a profilované z konce 19. stol., zvenčí jsou pobité novodobými palubkami. Vaznicový krov budovy je z 20. století a při jeho sestavení byl druhotně použit starší materiál. Okna budovy z 20. let 20. stol jsou členěna do „T“ osazená v místech starších klasicistních. Nad okny tvoří výzdobu iluzivní vnější žaluzie, naznačené plasticky ve štuku. U oken tedy lze původně předpokládat tytéž žaluzie funkční ze dřeva. Fasádní úprava s iluzivně vysokými okny, dělenými na slepé horní 2/5 a dolní 3/5 připomíná pravděpodobně členění některých oken barokní nebo klasicistní vývojové fáze tvrze – zámečku. Na jižní fasádě fary jsou sluneční hodiny s datováním 1801, které určuje klasicistní přestavbu. Rok je totožný se zařízením přádelní manufaktury na dvoře. Z též doby pochází římsa i nárožní klasicistní rustika.

Bývalá sýpka

D Sýpka je ve zdivu kompletně zachována barokní. Portál s barokní supraportou s kartuší je datován 1755 se zachovanými barokními dveřmi a zazděným nadsvětlíkem. Střecha s menším sklonem pochází ze 60. let 20. století a byla sestavena z druhotně použitého materiálu. Novodobé degradující přístavky s ocelovou konstrukcí pocházejí podle datování z roku 1964. Ze stejného roku je cementová omítka je na všech stěnách sýpky, která zničila starší situaci a je rovněž stavebně-technickou závadou, poškozující dále objekt vlhkostí uzavřenou do zdiva. V interiéru sýpky se dochovaly dřevěné barokní konstrukce. Ty byly, dodatečně podepřené stojkami a průvlaky v 60. letech 20. století s použitím částí rozřezaného krovu. Příčné dělící klasicistní zdi pocházejí z doby zřízení ubytovny v přádelně (1801 – 1818). To dokládají nápisy na dveřních zárubních napsané klasicistním psacím písmem (No 1 a No 2). Okna 1. patra byla mírně zvětšena pro účely ubytovny na počátku 19. století. Původní starší okna měla záklenky, z nichž dva se zachovaly. Mladší okna se od starších liší vyššími dřevěnými překlady.

Bývalá manufaktura, později ovčín, nyní hasičská zbrojnice v Popovicích

E. Budova na místě dnešního ovčína byla postavena před rokem 1841 v prostoru bývalé zahrady v délce 33, 12 m To lze dovodit z dochovaných starších pramenů, které v soupise nemovitostí v prostoru dvora budovu ovčína neuvádějí a z popisů je zřejmé, že v tomto prostoru žádná budova nestála.Teprve Stabilní katastr v roce 1841 existenci domu potvrzuje. Bez hloubkového průzkumu však nelze spolehlivě určit, zda tato budova stále již v současné podobě. V roce 1999 byl proveden podrobnější stavebně-historický průzkum včetně sond.Do současné podoby byl bývalý ovčín uveden novodobou přestavbou na garáž a požární zbrojnici, která budovu zcela degradovala.

Přestavba v 80. letech 19. století

Prameny z roku 1880 ovčín popisují jako dobře postavený

Přístavek a vývoj situace do roku 1930

Na počátku 20. století byl k jihozápadnímu rohu postaven přístavek s pultovou střechou.

Oprava na počátku 30. let

Úpravy ovčína ve 30. letech 20. století probíhaly návazně na úpravy budovy tvrze. Na budově zámku byla mezi rokem 1928 - 1931 vyměněna lepenková krytina za eternit.Současně byla zřejmě stejná krytina položena i na střeše ovčína.

Přestavba ve 2. polovině 40. let

Po skončení 2. světové války došlo k další přestavbě budovy ovčína, v rámci které byla na východní straně zřízena autobusová garáž a místnost pro přespávání řidiče autobusu.

Přestavby v 50. a 60. letech

V 50. letech byly v budově zřízeny dvě garáže

Přestavba v 70. letech

V 70. letech pokračovaly utilitární přestavby budovy. Západní část byla upravena na garáž s plechovými vraty. Vrata ze 60. let na severní straně byla zazděna. V této nově vytvořené garáži byla zvýšena úroveň podlahy cca o 110 cm proti stavu z roku 1960

Památková hodnota budovy bývalého ovčína

Budova bývalé manufaktury, později ovčína není sice klíčovým prvkem zástavby zemědělského dvora, ale významně tuto zástavbu doplňuje Pro zachování urbanistické funkce budovy ovčínaje nezbytné:

Kolizní prvky situace v blízkosti budovy bývalého ovčína

Jak ukazuje historický vývoj situace budovy s pozemní komunikací v její blízkosti nastala již přeložením silnice ve 20. letech 20. století a přes dílčí úpravy trvá dodnes.

Dům čp. 20

F Dům čp. 20 na jihozápadním okraji areálu je klasicistního původu s fabionovou římsou, lizénovými rámy a strukturou omítek jako na tvrzi v její podobě z 19. stol. Nelze vyloučit v jádru starší zbytky. Podle literatury byl v této části v 18. století pivovar.

Bývalá přádelna, nyní Obecní úřad Popovice a pošta

G Hlavní část patrová budova uprostřed dvora (dnes návsi) pochází z 19. století. Později zde byla umístěna škola. Na severní fasádě v 1. patře jsou okna členěná na 10 tabulek s otevíráním ven-dovnitř. To je srovnatelné s tvrzí-zámkem na západní fasádě a na budově fary. Vnější výraz budovy je výsledkem zjednodušujících úprav ze 2. třetiny 20. století. Podle známých historických pramenů zde byla přádelna. Tehdy byla patrně přízemní, západní část byla ubourána již v roce 1896. Také část ubouraná v 80. a 90. letech byla součástí zdiva původní budovy a nebyla tedy jejím přístavkemV budově sídlí Obecní úřad Popovice.

Dům čp. 94

Do domu čp. 94 prochází plynule římsa z domu čp. 2. Původní fasáda byla novodobě nahrazena jinak esteticky a stavebně-technicky nevhodným brizolitem. V přízemí domu jsou čtyři pole plackových kleneb a pilíř, který je pokračováním původních konstrukcí z domu čp. 2. Poslední severní travé je zcela přestavěno, ale údajně nebylo klenuté. 1. patro je plochostropé a bez podrobnějšího stavebně historického průzkumu nelze o jeho vývoji uvést uvést nic bližšího. Hambalkový krov pochází z 1. poloviny. 19. století. Štít byl původně bedněn pouze překládanými prkny (tato část konstrukce je částečně zachována) a byl spojen s domem čp. 2. Funkce domu v době výstavby je prozatím neznámá. V klenutém přízemí byly patrně , částečně stáje. V klenuté patro a jižní díl přízemí dnes situována v domě čp. 2 byl patrně šafářský byt. U celého domu lze předpokládat původ starší než 1. polovině 19. století. Baroknímu původu nasvědčuje nepravidelné zdění kónických zdí, které v kontextu ostatního zdiva působí dost archaicky. Mapa stabilního katastru zachycuje budovu v dochovaném rozsahu. Schématický zákres dvora z 19. století uvádí na východě budovy „stáj pro koně a voly“.

Literatura o zemědělském dvoře Popovice

Stavební a hospodářský vývoj zemědělského dvora Popovice je dokumentován v řadě monografií, map a stavebně-historických průzkumů

Stavebně historické výzkumy zemědělského dvora

Základním pramenem poznání historie dvora jsou samy jednotlivé stavby, které jej vytvářejí. Informace o vývoji budov jsou nejaktuálněji (1995, 1999), pramenech, literatuře a nálezových situacích shrnuty ve stavebně-historických průzkumech a publikacích Doc. Ing. Michaela Rykla, Ph.D. z Fakulty architektury Českého vysokého učení technického v Praze a dokumentace Národního památkového ústavu v Praze..

Zemědělský dvůr v archivech

Dochoval se i situační plán ze 30. let 18. století zpracovaný Rytířským řádem křižovníků. Půdorys dvora před rokem 1841 je doložen i ve stabilním katastru. Dějiny křižovnického řadu z roku 1930 uvádějí v poznámkách překlad latinského textu, který upřesňuje podrobnosti koupě a prodeje popovického panství a rozsah výstavby budov zemědělského dvora a ztrátu, kterou prodejem popovického panství v roce 1795 řád utrpěl:

„…které bylo v roce 1795 prodáno i s pozemky za tutéž cenu, za niž bylo v r. 1729 koupeno totiž za 56 000 florentských (zlatých), avšak bez oněch větších budov, které předtím s velkými náklady postavil (…) Beinlich, a bez mnoha jiných, které nelze vyjmenovat bez hlubokého zármutku a jež by nyní S. Ř. (Svatému řádu) zmnohonásobily výnosy.“ (Překlad prof. Ludmila Freiová)

Zemědělský dvůr na mapách

Důležitým dokladem o vývoji dvora (a celých Popovic) jsou plány a mapy, zachycující stavební vývoj areálu v letech, kdy byly vyhotoveny:

• Skica obce Popovice a dvora z křižovnického archivu z roku 1730 - 1732,
• Identifikační skica k mapě stabilního katastru z roku 1841
• Katastrální mapa v měřítku 1:2880 z roku 1906
• Katastrální mapa v měřítku 1:2880 z roku 1936
• Skica v měřítku v měřítku 1:1000 situace objektů zámku a okolí v zaměření SÚRPMO z r. 1960
• Katastrální mapa v měřítku 1:2880 reambulovaná naposledy r. 1992

Galerie

Vodní tvrz Popovice a její hospodářský dvůr v pohledu přes Popovický rybník

• 
  Vodní tvrz Popovice a její hospodářský dvůr z jižního břehu Popovického rybníka.
• 
  Západní křídlo tvrze z jižního břehu Popovického rybníka
• 
  Vodní tvrz Popovice - z jižního břehu rybníka v zeleni stromů
• 
  Vodní tvrz Popovice z jižního břehu rybníka-na podzim
• 
  Vodní tvrz Popovice
• 
  Tvrz, kostel a čp. 2 z jižního konce hráze Popovického rybníka
• 
  Tvrz z hráze Popovického rybníka
• 
  Pohled z jižního břehu rybníka na jihozápad - pohled hovězí stáj a dům čp. 20 a čp. 29

Pohledy na bývalý hospodářský dvůr z popovické návsi a z tvrze

• 
  Pohled přes náves na domy čp. 2 a 94
• 
  Pohled ze středu návsi na jižní stěnu stodoly
• 
  Náves - dříve hospodářský dvůr ze schodů OÚ na jihovýchod
• 
  Pohled z okna severního křídla tvrze (OU,stodola,hasičská zbrojnice)

Bývalý dům šafáře, později fara, dům čp. 2 se slunečními hodinami

• 
  Průčelí domu čp. 2 z návsi ve směru na východ.
• 
  Dům čp. 2 z hráze rybníka. Jižní stěna s hodinami.
• 
  Dům čp. 2 v pohledu od kostela (jižní stěna s hodinami a východní stěna se slepými okny)
• 
  Dům čp. 2 detail letopočtu na hodinách, okna se žaluziemi v 1.patře jižní stěny
• 
  Detail slunečních hodin s letopočtem na jižní stěně domu čp. 2
• 
  Detail iluzivní žaluzie nad oknem v přízemí domu čp. 2
• 
  Přízemí jižní stěny domu čp.20 (pohled na sever)

Bývalý ovčín, nyní hasičská zbrojnice v Popovicích

• 
  Pohled na přízemí nároží východní a jižní stěny domu čp. 2 a ovčín (hasičárnu)
• 
  Hasičská zbrojnice (ovčín), kostel a domy čp. 2 a 94 pohled na jihovýchod ze schodů OU
• 
  Východní stěna hasičská zbrojnice (dříve ovčín)
• 
  Hasičská zbrojnice (dříve ovčín) pohled na jižní stěnu a západní stěnu
• 
  Hasičská zbrojnice (dříve ovčín) v pohledu ze severního konce hráze rybníka (pohled na sever)
• 
  Hasičská zbrojnice z okna 1.patra rizalitu severního křídla tvrze

Bývalá přádelna, nyní Obecní úřad Popovice a pošta

• 
  Pohled na náves od čp. 2 ilustruje velikost hospodářského dvora
• 
  Budova Obecního úřadu - původně škola a přádelna
• 
  Pohled ze středu návsi na budovu obecního úřadu (vpravo sýpka, vlevo hovězí stáj)
• 
  Pohled na obecní úřad z jihu z pozemku před tvrzí
• 
  Pohled na jih na zadní trakt obecního úřadu
• 
  Budova OU z okna 1.patra rizalitu severního křídla

Bývalá stodola

• 
  Pohled na kolnu a severnní stěnu stodoly
• 
  Pohled od západu na severní stěnu stodoly
• 
  Pohled z východu na severní stěnu stodoly
• 
  Pohled na západní stěnu kolny a stodoly
• 
  Kolna na západní stěně stodoly
• 
  Západní štítová zeď stodoly
• 
  Detail zdiva západní štítová zeď stodoly
• 
  Detail nadezdění a ležatých větracích otvorů na jižní stěně stodoly
• 
  Detail zdiva jižní stěny kolny
• 
  Detail západní stěny kolny
• 
  Detail nadezdění a ležatých větracích otvorů na jižní stěně stodoly
• 
  Stodola z okna 1.patra rizalitu severního křídla tvrze

Bývalá hovězí stáj, později porodna vepřů

• 
  Hovězí stáj později vepřín z východu
• 
  Hovězí stáj později vepřín pohled na severní štítovou stěnu a východní stěnu
• 
  Hovězí stáj později vepřín pohled na severní štítovou stěnu a západní stěnu
• 
  Hovězí stáj později vepřín ze severu
• 
  Hovězí stáj později vepřín pohled na jižní štítovou stěnu a západní stěnu
• 
  Hovězí stáj později vepřín pohled na jižní štítovou stěnu
• 
  Hovězí stáj později vepřín pohled na východní stěnu
• 
  Hovězí stáj později vepřín pohled na jižní štítovou stěnu a východní stěnu

Bývalá sýpka

• 
  Pohled na štítovou zeď a jižní stěnu sýpky z návsi
• 
  Pohled na štítovou zeď a severní stěnu sýpky z návsi
• 
  Sýpka pohled na východní štítovou stěnu od stodoly
• 
  Pohled ze silnice na sýpku vpravo a stodolu vlevo demonstruje jak silnice protíná původní dvůr
• 
  Detailní pohled na kamenné zdivo severní stěny sýpky
• 
  Novodobé nástavby a střecha sýpky (1964)

Dům čp. 94

• 
  Pohled přes náves na domy čp. 2 a 94

Dům čp. 20

• 
  Dům čp. 20 zbřehu rybníka na severozápad
• 
  Jižní stěna domu čp. 20 a tvrz z hráze Popovického rybníka
• 
  Pohled z okna západního křídla na západ a dům čp. 20
• 
  Pohled od západního křídla na západ a dům čp. 20
• 
  Pohled z okna západního křídla na západ a dům čp. 20 , vpravo hovězí stáj, sýpka a obecní úřad
• 
  Pohled od domu čp. 20 na tvrz na jihovýchod

Odkazy

Související články

• Popovice (vodní tvrz)
• Rytířský řád křižovníků s červenou hvězdou

Literatura

• Dějiny českých křižovníků s červenou hvězdou. [Díl první, díl druhý] V. Bělohlávek, J Hradec Zpráva. Český časopis historický. Roč. 36 (1930), čís. 3-4, s. 595. 
• BĚLOHLÁVEK, Václav; HRADEC, Josef. Dějiny českých křižovníků s červenou hvězdou.. [Díl první, díl druhý] [Obsahuje: Konvent pražský / P.V. Bělohlávek -- Konvent vratislavský / P.J. Hradec]. Praha: Řádu českých křižovníků, 1930. 233 (1. díl), 202 (2. díl) s. 
• KAŠIČKA, František; NOVOSADOVÁ, Olga. Popovice, stavebně-historický průzkum zámku. Rukopis SÚRPMO. Praha: Státní ústav pro rekonstrukci památkových měst a objektů, 1971. nečíslováno s. S. 1. 
• Kniha památní na sedmisetleté založení Českých křížovníků s č. hv., 1233-1933. Praha: Českolovenská akc. tiskárna, 1933. 375 s. 
• PODLAHA, Antonín. Soupis památek historických a uměleckých v Království Českém od pravěku do počátku XIX. století. XXXV. Politický okres Benešovský. Praha: Archeologická kommisse při České akademii císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění, 1911. 300 s. Dostupné online. Kapitola Popovice - Tvrz, s. 211 − 212. 
• RYKL, Michael. Hospodářský dvůr Popovické tvrze. Orientační stavebně-historické posouzení pro potřebu návrhu k zápisu do seznamu nemovitých kulturních památek. Nepublikovaný text.. Praha: Michael Rykl, Stavebně historické průzkumy., 1997. 4 strany textu 2 strany příloh - plány a mapy. s. S. 1-6. Posouzení bylo zpracováno v říjnu 1997 pro potřebu návrhu k zápisu do seznamu nemovitých kulturních památek.. 
• RYKL, Michael, Ebel Martin (archivní spolupráce). Popovice. Okres Benešov. Bývalý ovčín v hospodářském dvoře u zámku (původně objekt textilní manufaktury). Stavebně-historický průzkum a dokumentace.. Praha: Michael Rykl, 1999. 18 stran textu, 11 s. mapy, 17 s. zaměření stavu, 18 s. fotodokumentace (51 ČB foto) s. S. 1 - 18. Dokument navazuje na orientační průzkum hospodářského dvora Popovice z roku 1995. 
• SEDLÁČEK, August. Hrady, zámky a tvrze Království českého,díl 15, Kouřimsko, Vltavsko a J-Z Boleslavsko. Praha: Šolc a Šimáček, 1927. 348 s. S. 92, 93, 96. 
• SEDLÁČEK, August. Hrady, zámky a tvrze Království českého,díl 15, Kouřimsko, Vltavsko a J-Z Boleslavsko [online]. Praha: Šolc a Šimáček, 1927 [cit. 2019-09-02]. Dostupné online. 
• TYWONIAK, Jiří. Z dějin zemědělského průmyslu na Podblanicku. In: Sborník vlastivědných prací z Podblanicka. Benešov: Muzeum Podblanicka, 1959. Http://www.muzeumpodblanicka.cz/o-muzeu/sbornik-vlastivednych-praci-podblanicka/. S. 97-112.
• VANĚČEK, Edvard. Lihovarský průmysl na Benešovsku. Pod Blaníkem. Roč. 1933 - 34, čís. XIII, s. 151. 
• VLASÁK, Antonín Norbert. Okres Benešovský. Praha: Fr. A. Urbánek, 1874. 140 s. Dostupné online. Kapitola XIII. Popovice, s. 108. 

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Elektracentrum/Pískoviště na Wikimedia Commons
• Památkový katalog Zemědělský dvůr (Popovice)
• Obec Popovice
• Rytířský řád Křižovníků s červenou hvězdou
• Seznam velmistrů řádu
• Heinrich Franz von Rottenhan

Portály: Architektura | Česko | Historie