Wikipedista:ChuracekPetr/Pískoviště

Kostel Navštívení Panny Marie (Borovany)

Kostel Navštívení Panny Marie
Pohled na Škapulířovou kapli
Účel stavby
Farnost má dodnes vlastního duchovního správce, který kromě Borovan spravuje jako administrátor ex currendo také farnosti Jílovice, Ledenice a Mladošovice. Od srpna 2016 je jím R.D. Andrzej Urbisz.
Základní informace
Sloh	gotický
Výstavba	1466
Přestavba	Barokní přístavby z 18.století (věž 1729, klenba presbytáře 1746)
Stavitel	neznámý; severní a východní křídlo ambitu - Mistr trhosvinského trojlodí
Poloha
Adresa	Římskokatolická farnost Borovany Žižkovo náměstí 220 373 12 Borovany, Borovany, Česko Česko
Souřadnice	48°53′53,1″ s. š., 14°38′33,79″ v. d.
Borovany
Další informace
Rejstříkové číslo památky	20118/3-35 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD)
multimediální obsah na Commons

Historie

Založen v roce 1455, dokončen ve 3.čtvrtině 15.století.

Kostel byl založen Petrem z Lindy na místě původního farního kostela sv. Václava (připomínaného v r. 1339), vybudován do r. 1466, poté se začalo se stavbou kláštera.

Barokní přístavby z 18.století (věž 1729, klenba presbytáře 1746). Protáhlé jednolodí s vtaženými pilíři v lodi je zaklenuto čtyřmi poli jednoduchých síťových hvězdových kleneb, žebra hruškového profilu vybíhají z válcových přípor s římsovými hlavicemi. Kruchta je podklenuta hvězdovou klenbou se stejným vzorcem jako v lodi.

Umístění

Na severní straně přiléhá ke kostelu klášter – 3. čtvrtiny 15.století, byl vybudován po r. 1466 (po smrti zakladatele za patronátu Rožmberků). Křížová chodba je zaklenuta síťovými žebrovými klenbami předhusitských vzorců (východní a severní křídlo srv. Žumberk a Horní Stropnice). V patře jsou pozdně gotické pravoúhlé portály s okoseným ostěním a diamantovými patkami. Jedná se o jediný příklad jiho-bavorského vlivu u nás (Líbal).

Popis stavby

Půdorys kláštera v Borovanech

Chrám Navštívení Panny Marie (farní) je budova orientovaná, omítnutá. Jižní stěna lodi je rozčleněna čtyřmi dekorativními pilíři, které vystupují ze soklu v různé výšce od země bez podpory, klínovitě dvěma stranami (0,35 m) trojbokého hranolu a dvakrát jsou přerušeny malou římsou. Dva vybíhají do štítků, lemované záclonovým obloučkem a zakončené bambulkou, dva mají na vrcholu cimbuří tři zuby. Rohový, částečně zazděný pilíř na jihozápadním konci vyniká pravidelně třemi stranami čtyřbokého hranolu, přerušen římsami a zakončen štítkem. Zdivo presbytáře je rozčleněno pilastry.

           V jižní zdi lodní jsou čtyři velká gotická okna zbavená prutů a kružeb, presbytář má z každé strany jednoduché barokní okno. V západním průčelí je patrno původní gotické okno, později v okrouhlé proměněné a konečně docela zazděné. Vysoký průčelní štít je proveden z neomítnutých cihel a rozčleněn na způsob panelu zdoben lesénkami a hrotitými obloučky, profilována obruba je čistě vypracována z granulitu, nahoře se nachází ozdobný kříž. Barokní věž je kryta ozdobnou cibulovitou bání.

Interiér kostela Navštívení Panny Marie zdobí tři oltáře – hlavní z roku 1679, dále novogotický oltář sv. Anny z roku 1861 a oltář sv. Maří Magdaleny z 18. století. Vynikajícími pozdně gotickými pracemi jsou sochy sv. Ludmily a Piety. V 18. století byly pořízeny varhany, kamenná křtitelnice a nástropní freska v presbytáři od známého jihočeského malíře Františka Jakuba Prokyše.

Vstup z exteriéru a následné vnitřní prostory

Z předsíně později přilepené k jižní straně vcházíme prostě upravenými dveřmi, s pohodlnými rozměry, do kostela. Je 32,68 m dlouhý, 8,10 m široký a 12,20 m vysoký. Tři páry opěrných pilířů s příporami uvnitř umístěných a z líce zdi na 80 cm vystupujících děl, rozdělujících loď na čtyři nestejně dlouhá travé (6,30-5,20-6,10-6,30 m).

Západní z nich vyplňuje empora, na níž bývala mnišská kruchta. Patky klenby jsou založeny u roviny dlažby, z každého koutu vystupují dvě silná, hruškovitě profilovaná žebra rozvětvující se ve čtyř-paprskovou hvězdu; při výšce 3,80 m působí klenba tísnivě a otevírá se do lodi bohatě profilovaným hrotitým obloukem.

Pilíře 0,73 m široké mají hrany otupené žlábkem a šikmým páskem a na čelní straně válcovitou příporu, vystupující dvěma třetinami obvodu; ta leží na 0,45 m vysokém, osmihranném podvalu, má antickou patku a hlavici složenou z oblounů a žlábků, krytou polygonální deskou.

Klenutý strop

Od hlavic se rozvětvují hruškovitě profilovaná žebra jednoduché hvězdové klenby s vloženým obrazcem, ve vrcholech se nachází několik svorníků různé velikosti a podoby. Presbytáři nejbližší, veliký lichoběžníkový svorník nese znak Petra z Lindy, následující je ozdoben jetelovým čtyřlistem, třetí trojlistem, ve čtvrtém je otvor.

Presbytář

Barokní kněžiště(presbytář) má eliptický závěr, stěny rozčleněné pilastry a římsami, báňovitou klenbu, zdobenou zašlými freskami. Původní presbytář byla polygonální a měla na venek pilíře se dvěma ústupky.

Sakristie

Z prvního travé lodi vedou jednoduché dveře do sakristie zbudované v 18. století. V ní je veliká kredenční síň, na hořejší části zdobená intarsiemi, a cínová, porouchaná lavatoř v podobě koule s dračí hlavičkou na výtoku.

Oratoř

Nad sakristií se nachází oratoř se dvěma okny ven, dvěma menšími okny do prostoru kostela a dveřmi vedoucími přes emporu na kazatelnu Škapulířové kaple. Oratoř je spojena se sakristií točitým kamenným schodištěm, vedle kterého jsou zároveň dveře vedoucí do prostor horního patra kláštera.

Věž se zvony

Po levé ruce před vstupem do oratoře najdeme dveře vedoucí k dřevěnému schodišti do věže se třemi zvony.

Zvon Nejsvětější Trojice z roku 1498

Průměr 105 cm, výška 84 cm, má kolem čepce minuskulní nápis;

Ξ ad honorem Ξ somme frinifati † 7 † individve † vnifati † anno † domini † milesinno † quadringentesimo † nanjesimo † vetavo iohanes cantarista (lvíček.)

Na plášti sv. Jan Evg.

Zvon sv. Václava z roku 1437

Průměr 73 cm a vážil 245 kg, kolem čepce byl minuskulní nápis:

† anno domini † m° † ccc° † χ χ χviii † fufa † elt † Campana † in honore fci † menceflan † amen

           Na plášti relief čtverhraný, 13 cm dlouhý a 10 cm široký, v něm kříž, na jeho koncích pelikáni, u patky lebka, po stranách P. Maria a sv. Jan , nahoře andělé s odznaky slunce a měsíce a kolem drobný nápis

A vos amnes qui tran

litis figuram hanc conlpicite

Memores mei lemper li

Tis et mundom nune delpicite

Reliéf byl vyříznut a uložen v městském českobudějovickém muzeu, odlitek pak i se starým nápisem dán na nový zvon.

Zvon Panny Marie

Průměr 69 cm, vážil 200 kg a měl kolem čepce nápis:

X ave % maria % grafia % plena % dominos % tecum % bene

Škapulířová kaple

K severní straně kostelní sakristie byla v roce 1747, kde se pod podlahou nalézají základy středověké kaple Panny Marie Kramelské, postavena Škapulířová kaple, přístupná také z křížové chodby kláštera. Nad lavicemi se nachází cibulovitá báň zdobená nástropní freskou a nad oltářem je křížová klenba s freskamiami andělíčků. Oltář má vyřezávané antické motivy. Tvarosloví portálu a také to, že není umístěn na osu klenebného pole ambitu, ukazuje, že kapitulní síň byla dokončena kolem roku 1490, v době kdy ještě nestálo východní křídlo křížové chodby. Škapulířová kaple dostala jméno podle škapulíře, což býval amulet s obrázkem Panny Marie, který měl chránit jeho vlastníka před živelnými pohromami. To ostatně znázorňuje i nástropní freska od F. J. Prokyše, který namaloval i oltářní obraz. V nikách stojí dřevěné sochy sv. Josefa, sv. Jáchyma, sv. Anny a sv. Alžběty od sochaře Josefa Dietricha.

Ambit

Z neveliké stavby bývalého konventu je hodnotný ambit, do něhož se vstupuje z kostelní lodi zmodernizovanými dveřmi prolomenými v severní zdi. Čtvercová chodba, 4 m široká obkličuje 10 m dlouhé a široké nádvoří, do něhož z líce zdi vystupují po každé straně dva široké opěrné pilíře. Až do výše prvního patra mají obyčejný tvar, dále jsou však osazeny prohnutou, římsovitě přečnívající kosinou, nad níž klínovitě vynikají ze stěny, ostrou hranou pětibokého hranolu; nahoře jsou koso seříznuty a patrně pozdějšími opravami porouchány. Mezi pilíři se po každé straně nad čistě vypracovaným soklem otevírají tři okna, bez prutů a kružeb.

V severním, východním a jižním křídle jsou překlenuta hrotitými oblouky s téměř přímými rameny, v západním křídle jsou polokruhové okenní oblouky, nad nimi se však přepínají vysoké oslí hřbety téměř záclonového tvaru.

Pilíře, sokl, ostění i oblouky jsou čistě provedeny z jemného granulitu.

Rovněž jsou provedeny rozmanitě s hravým tvarem klenby ambitu. V jižním křídle, z jehož stěny vynikají slabé trojboké kostelní přípory, je hvězdová klenba, zdobená na svornících erbem Petra z Lindy a pětilistou růží, v západním křídle je poloviční hvězdová klenba, jejíž konzoly jsou zapuštěny na jedné straně v pilířích, na druhé ve stěnách proti osám oken. V severním a východním křídle jsou klenby síťové se spletenými žebry v rohových polích.

Zdroje