Wikipedista:Brezov/pískovistě
== Krajská knihovny Vysočiny ==
Krajská knihovna Vysočiny (KKV), příspěvková organizace se sídlem v Havlíčkově Brodě, je veřejná knihovna s univerzálními knihovními fondy a regionální centrum knihovnických, bibliografických a informačních služeb pro síť veřejných knihoven Kraje Vysočina. Knihovnu zřizuje Kraj Vysočina. KKV současně plní také funkci městské knihovny ve městě Havlíčkův Brod.
Vize[editovat | editovat zdroj]
Chceme být otevřenou knihovnou poskytující odborné služby široké veřejnosti – stále se rozvíjejícím a snadno dostupným informačním, kulturním a vzdělávacím centrem regionu. Nabídneme prostor k setkávání i širokou škálu služeb, s důrazem na zpřístupňování rozsáhlého fondu dokumentů a nových informačních technologií. Hlavní oporou naší činnosti bude tým profesionálních zaměstnanců. Vytvoříme moderní instituci, která bude splňovat vysoké nároky našeho oboru i zřizovatele – Kraje Vysočina.
Motto[editovat | editovat zdroj]
Knihovna – důležité místo ve Vašem životě.
Historie[editovat | editovat zdroj]
Dějiny dnešní Krajské knihovny Vysočiny v Havlíčkově Brodě se začaly psát 24. prosince 1894, přesněji řečeno ve chvíli, kdy se akademický spolek Barák usnesl na založení veřejné městské knihovny v tehdejším Německém Brodě. Členové spolku se obrátili se žádostí o spolupráci na ostatní místní spolky, zejména v oblasti doplňování knihovních fondů této knihovny. Na městskou radu byla odeslána petice, ve které spolek požáda l o účinnou pomoc a podporu pro nově vznikající kulturní instituci. Spolek svým činem navázal na bohatou tradici v myšlence zakládání veřejných knihoven, jako účinného prostředku národního uvědomění. Významným propagátorem této myšlenky se stal i spisovatel a politik Karel Havlíček Borovský, jehož jméno knihovna dlouho nesla.
O dva roky později – v roce 1896 – měla tato knihovna již 650 svazků knih a začala se potýkat s nejstarším problémem všech knihoven – s nedostatkem místa.
V roce 1905 byla Lidová knihovna Havlíčkova převedena do péče a správy města a knihovna našla, stejně jako veřejná čítárna, umístění v Tylově ulici. Rok 1919 – tedy rok, kdy vyšel I. československý knihovnický zákon – se příznivě odrazil i v rozvoji a činnosti této knihovny. V roce 1920 byla zvolena knihovnická rada, která spravovala a řídila záležitosti knihovny a snažila se o řešení všech problémů spojených s fungováním této instituce.
V roce 1953 se přestěhovala do adaptovaných a upravených prostor Hanusovského domu, kde sídlila až do roku 1974. V tomto období také přestala fungovat jen jako městská veřejná knihovna, ale převzala funkci okresní a později i střediskové knihovny a přešla ze správy města pod Okresní národní výbor. Nejprve působila jako okresní knihovna v Jihlavském kraji a po roce 1960 ve Východočeském kraji.
V roce 1959 byl přijat II. Knihovnický zákon a změnila se legislativa ovlivňující chod a fungování celé sítě veřejných knihoven a tedy i bývalé Lidové knihovny Havlíčkovy. V průběhu 60. let se knihovna začala opět potýkat s prostorovými problémy. Po dlouhých jednáních o novém umístění našla knihovna v roce 1974 vhodné a účelné umístění v nově adaptovaných prostorách Staré radnice, vybavených na míru pro potřeby čtenářů i pracovníků knihovny. Tyto prostory knihovna využívá dodnes.
Novodobá historie[editovat | editovat zdroj]
- Nová kapitola v dějinách knihovny v Havlíčkově Brodě se začala psát 16. února 1994, kdy byl zakoupen automatizovaný knihovnický systém LANius určený veřejným knihovnám. Bylo zahájeno automatizované zpracování knihovního fondu.
- V roce 1998 zde byla zpřístupněna první internetová stanice se speciálním softwarem pro nevidomé v rámci projektu Internet pro nevidomé v knihovnách ČR. Knihovna se tak stala první veřejnou institucí v republice, která poskytuje nevidomým a slabozrakým občanům přístup k informacím přes počítač..
- V roce 2001 knihovna přešla na knihovnický systém Clavius.
- Za finanční podpory Ministerstva kultury České republiky a grantového programu VISK 2 bylo v průběhu roku 2001 při Krajské knihovně Vysočiny vybudováno výukové centrum.
- 1. ledna 2002 se nástupnickou organizací okresní knihovny stala Krajská knihovna Vysočiny Havlíčkův Brod..
- V roce 2003 začala Krajská knihovna Vysočiny provozovat ojedinělý vzdělávací projekt – Univerzitu volného času.
- V roce 2006 byl zahájen provoz digitalizačního pracoviště
- Rok 2008 byl ve znamení dvou prvenství ve významných soutěžích, kterých se KKV zúčastnila. Jednalo se o Zlatý erb 2008 a Biblioweb 2008, obě soutěže hodnotí webové stránky, jejich funkčnost i celkový vzhled.
Krajská knihovna dnes ve své činnosti naplňuje úlohu regionálního centra knihovnických, bibliografických a informačních služeb pro síť veřejných knihoven v Kraji Vysočina a vyvíjí celou řadu aktivit.
A pár suchých čísel za rok 2014:
- Počet čtenářů: 6.581
- z toho do 15 let: 1.295
- Počet návštěvníků: 365.666
- Počet výpůjček: 388.630
- Denně knihovnu navštíví cca 700 návštěvníků.
Více o knihovně se dozvíte na jejím webu.