Wikipedista:Andenika/Pískoviště 2

Šamánkův dům a bývalá matiční škola v Liberci jsou dvě budovy v ulici Na Svahu, které spolu sousedí jednou domovní stěnou. Oba domy historicky propojuje české vlastenecké hnutí na přelomu 19. a 20. století a osobnost Václava Šamánka – významného libereckého lékaře a bojovníka za práva české menšiny v tehdy německém Liberci.

Budovy se nacházejí nedaleko Resslova parku a kostela svatého Antonína Velikého na Sokolovském náměstí.

Šamánkův dům

Šamánkův dům je označení pro dům č. p. 64/6 v ulici Na Svahu na Novém Městě v Liberci.

Historie

Na místě domu stávala roubená chalupa, která pocházela přibližně ze 17. století. Roku 1833 zde byl postaven jednopatrový měšťanský dům s klasicisním vstupním portálem.

Roku 1881 ho koupil od soukeníka Gottlieba Schütze liberecký lékař Václav Šamánek, který dům dále upravoval. Václav Šamánek tu bydlel se svou rodinou, měl zde od roku 1884 soukromou ordinaci, část domu pronajímal a v přízemí zřídil malý obchod s českým tiskem. (Řeh, Choch)

Osm let po Šamánkově smrti, dne 28. 9. 1924, nechal Spolek českých vojenských vysloužilců pro Liberec a okolí na dům instalovat pamětní desku s nápisem, že zde žil a pracoval doktor Václav Šamánek. V té době dům vlastnila česká obchodnice s textilem Barbora Klimešová. Během druhé světové války byla deska pravděpodobně ukrytá a později opět instalovaná. (Řeh)

Nejznámější obyvatelé domu

Dům se dodnes nazývá podle svého nejznámějšího vlastníka, Václava Šamánka, což byl významný liberecký lékař a český vlastenec. Do Liberce byl přeložen jako vojenský lékař v roce 1873. Když měl být jeho vojenský prapor přeložen na Bukovinu, odešel z armády a zůstal do konce života v Liberci, kde byl předsedou jedenácti českých spolků. V letech 1885 až 1908 zastával funkci předsedy České besedy, která pořádala kulturní akce pro českou libereckou menšinu. Dále se podílel na založení Sokola v Liberci, Klubu českých turistů a České záložny. Byl zakladatelem českých škol např. v Českém Dubu, Hodkovicích nad Mohelkou, Rašovce, Petrašovicích a v Liberci. Dále byl např. čestným členem Národní jednoty severočeské. Za jeho života byl Liberec německým městem, kde žilo asi 35 tisíc obyvatel. Čechů byly jen 2 tisíce. Všeobecná nálada v regionu byla v té době protičeská. (Jizerky, Choch)

Národní listy opakovaně uveřejňovaly informace, že noviny Reichenberger Zeitung vystupují proti Šamánkovi a píšou, že Liberec je „německé město“, kde hlavně doktor Šamánek má za úkol „drážditi, provokovati a zlobiti liberecké Němce“ (Šamánek dráždí...) prosazováním dvojjazyčných nápisů, vystavováním lékařských zpráv a úmrtních listů v češtině, zakládáním českých škol, sdružováním Čechů ve vlasteneckých spolcích a organizováním českých kulturních akcí. I přesto se dochovaly zprávy o tom, že jeho lékařských služeb Němci rádi využívali a že měl i mezi nimi jako praktický lékař dobrou pověst. (Dobrá pověst, Jizerky).

Žena Václava Šamánka, Johanna Šamánková, manžela velmi podporovala. Kvůli českému vlastenectví se jí zřeklo německé příbuzenstvo (Jiz). V letech 1885 až 1908 byla předsedkyní spolku Karolina Světlá, který podporoval chudé děti v liberecké matiční škole a v dalších menšinových českých školách. (Choch)

Dům v době Václava Šamánka

V bytě u Šamánků se konaly mimořádné schůze České besedy v době, kdy se hledala nová budova pro tento český spolek. (Choch)

26. srpna 1885 rozbil dav německých fanatiků okna v České besedě a také v Šamánkově domě. Následně uveřejnily Národní listy informaci, že noviny Reichenberger Zeitung obvinily Šamánka ze lži, protože předmět vyšetřování (dlažební kostka), byl údajně větší než díra v okně. Očití svědci u krajského soudu ale svědčili v Šamánkův prospěch a ukázalo se, že Němci vytloukli kameny více oken a že policejní strážník nezkoumal, zda by konkrétní kámen mohl nějakým z rozbitých oken proletět. (Kameny)

Roku 1897 byla opět kameny vytlučena okna v České besedě, v Šamánkově domě i v matiční škole. (Choch, 37)

Václav Šamánek bydlel v domě Na Svahu 6 v letech 1881 až 1916. V té době zažil ve svém životě závažné události. Byl říšským poslancem za Nové Město pražské, předsedal mnoha vlasteneckým spolkům a zažil v nich bouřlivé nepokoje. Zemřely mu čtyři děti (Jan, František, Marta a Hana) na spálu, záškrt a zánět slepého střeva. V roce 1912 také zemřela jeho žena Johanna Šamánková.(Choch)

Šamánek byl velmi hrdý na Českou záložnu, kterou pomáhal zakládat, aby Češi nebyli závislí na německém kapitálu. Začátek první světové války ale dostal záložnu do finančních obtíží, které Šamánek a další tři členové výboru řešili tím, že na sebe převedli vzniklé ztráty. Šamánek na sebe vzal největší část dluhu, kvůli jeho uhrazení prodal svoji cihelnu a statek v Doubí a peníze vložil do záložny. V té době už mu bylo 70 let. Následkem těchto bouřlivých událostí postihl Václava Šamánka 9. května 1916 na zpáteční cestě od pacienta smrtelný infarkt, který byl v té době označován jako ochrnutí srdce.(Jiz, Choch)

Z domu Na Svahu 6 byly ostatky Václava Šamánka odvezeny 12. května 1916 v půl osmé ráno na zpopelnění do krematoria do německé Žitavy. Šamánek, který od roku 1883 vystavoval úmrtní listy v češtině a který trval od roku 1873 na české verzi svého jména, má v matrice německý zápis o úmrtí pod jménem MUDr. Wenzel Šamánek.(matrika)

Matiční škola

Šamánkův dům sousedí jednou stěnou s bývalou budovou matiční školy, kde se nyní nachází ubytovna. Jedná se o dům č. p. 65/8 v ulici Na Svahu na Novém Městě v Liberci.

Historie matiční školy

V roce 1865 byla podána žádost k českému zemskému sněmu, aby v Liberci vznikla česká škola, to se ale Čechům nepodařilo prosadit. V listopadu 1880 vznikla v Praze Ústřední matice školská, kterou liberečtí Češi žádali o pomoc. Ve stejném roce 1880 vznikl v České besedě odbor Ústřední matice školské v Liberci, kterému Šamánek předsedal. Poté organizoval finanční sbírky na vybudování české školy. Stavbou byl pověřen stavitel Makovec z Hrádku nad Nisou. Škola byla vysvěcena a otevřena 14. září 1884. Kromě školního vyučování v češtině zde např. cvičil Sokol a zpíval sbor České besedy. Mnozí učitelé byli činní i v České besedě. V té době byly nejdůležitějšími centry české menšiny v Liberci budova České besedy Na Rybníčku, Česká záložna a matiční škola se sousedícím Šamánkovým domem.

V letech 1887 a 1888 byl Václav Šamánek kritizován za nepoctivost při koupi matiční školy. Členové liberecké České besedy se postavili na Šamánkovu stranu. (Choch 14)

Václav Šamánek se zasloužil o to, aby byla v roce 1887 v matiční škole založena první Česká živnostenská škola pokračovací. (Choch 46)

V roce 1919 existovaly v matiční škole čtyři třídy pro dívky. Chlapci chodili do tří tříd ve škole v Oblačné ulici.

Odkazy

pohled do ulice Na Svahu z Široké ulice, fotografováno v lednu 2015, kdy za bývalou matiční školou stál ještě dům s trojúhelníkovou střechou

Literatura

CHOCHOLOUŠKOVÁ, Hana. Česká Beseda: krajanské sdružení rodáků a přátel Liberecka : 150 let činnosti pro český národ a Liberec. Liberec: Roman Karpaš RK pro Českou Besedu, 2013, 107 s. Zprávy České besedy, č. 105. ISBN 978-80-87100-22-6.

ŘEHÁČEK, Marek. Liberecké zajímavosti. Ilustroval Petr POLDA. Liberec: Petr Polda, 2009-, ^^^svazků. ISBN 978-80-903056-2-5.

Liberecké zajímavosti. Kniha třetí. ISBN 978-80-905590-0-4.

Externí odkazy

https://ceskabesedaliberec.webnode.cz/

http://www.jizerky.cz/dr-cs/17582-samanek-vaclav.html

https://www.idnes.cz/liberec/zpravy/vyroci-smrti-a-narozeni-bojovnika-za-prava-cechu-vaclav-samanek.A160429_154228_liberec-zpravy_tm