V prezidentských volbách v Chile zvítězila bývalá ministryně Michelle Bacheletová. Stala se tak první ženou v historii této země, která stane v jejím čele.
Ploutvonožci jsou značně rozšířená skupina masožravýchsavců uzpůsobených k životu ve vodě. Moderní taxonomie je považuje za nezařazený klad v řádušelem a podřádu psotvární. Patří k nim tři čeledi: tuleňovití, mrožovití a lachtanovití. Počet druhů přesahuje tři desítky. Ploutvonožci mají hydrodynamická těla s končetinami přeměněnými v ploutve. Velikost a váha ploutvonožců se pohybuje od cca 1,1 m a 55 kg až po cca 6 m a 4 tuny. Rypouš sloní je nejen největší ploutvonožec, ale i největší zástupce řádu šelem na světě. Všichni ploutvonožci se umí potápět, některé druhy i na dobu přesahující hodinu a do hloubek přes jeden kilometr. Vrstva podkožního tuku jim slouží jako termoizolace. Mroži jako jediní z ploutvonožců mají kly dlouhé až 1 m.
Většina druhů ploutvonožců žije v chladných vodách jižní a severní polokoule. Většinu času tráví ve vodě a na souš vystupují pouze kvůli páření, vrhům a výchově mláďat, během línání či na útěku před predátory. Loví převážně bezobratlé živočichy, ryby, hlavonožce, některé agresivnější druhy i tučňáky či jiné ploutvonožce. Mroži se specializují na sběr mlžů z mořského dna. Většina ploutvonožců je polygynní, míra polygynie však závisí na druhu. Ploutvonožci byli loveni lidmi již od doby kamenné, zvláště arktické národy je dodnes loví pro jejich maso, tuk i srst. V 18. a 19. století byla řada druhů komerčně lovena na pokraj vyhynutí, ve 20. století byla zahájena jejich ochrana.
cropped.jpg)
.jpg){kind=link}