Wikipedie:Pod lípou/Archiv 2005/02

Archiv diskuse Pod lípou
Předchozí:		Následující:
2005/01	2005/02	2005/03

www.dejepis.com

Autor webu http://www.dejepis.com Ing. Václav Němec souhlasí s pouzitim obsahu jeho stranek na Wikipedii - pod podminkou, ze dane clanky budou obsahovat link na jeho stranky. Cituji presne jeho mail: " Samozřejmě je možné něco na Wikipedii použít - chtěl bych jen odkaz na moje stránky." Vzhledem k tomu, jak v soucasne dobe vypada mnoho dejepisnych clanku, neni spatny napad nekde vychazet z jeho dila. (Presto, ze se obvykle nejedna o prilis encyklopedicke stranky.) Nebo co si o tom myslite? Macronyx 21:08, 20. 1. 2005 (UTC)

Takové svolení nestačí. Autor stránek by musel souhlasit se zveřejněním pod GNU FDL. Uvedení zdroje může Wikipedie zaručit jen v rámci FDL, dodatečné podmíny nejsou možné. Samozřejmě se můžeme snažit aby u odpovídajícíh článků na Wikipedii přímý link byl, ale nelze to zaručit. Už jen proto že celý obsah Wikipedie může kdokoli vzít, zveřejnit jinde a ten link vymazat. --Wikimol 23:49, 25. 1. 2005 (UTC)

Slovníková vs. encyklopedická hesla

Nepatří heslo encyklopedie v současné podobě spíš do Wikcionáře? Definice + etymologie AFAIK patří právě tam a článek nic moc navíc neobsahuje, ne? A právě přemýšlím, kam napsat pár vět vysvětlení pojmu teorie. Asi je to otázka nějaké hranice, kdy je heslo dostatečně obsažné na encyklopedii a kdy stačí slovník. Připadá mi to rozlišení trošičku umělé, tak bych prosil někoho o bližší vysvětlení, abych to dostal do krve. Nastíním situaci. Píšu článek o čemsi a k vysvětlení mi schází důležitý pojem (třeba teorie). Tak k němu napíšu jen definici a případně etymologii (na víc nemám čas, píšu jiné heslo). Mám ho dát do Wikcionáře? A když se později rozšíří, může se přesunout do Wikipedie? Teorie se může rozšířit třeba o přehled a krátkou charakteristiku nejdůležitějších současných vědeckých teorií (evoluce, relativita, kvantovka apod.). Podobně s heslem encyklopedie. Je tato potenciální možnost rozšíření znakem, že bych měl napsat zatím pahýl do encyklopedie a ne jen do Wikcionáře? Ale to by ve Wikcionáři byla jen hesla, která mají z principu jen malý obsah. Není to divné? Zkušenější, uveďte mé úvahy na pravou míru, prosím.
-- Egg 22:03, 18. 12. 2004 (UTC)

První část toho hesla je slovníková definice. To je v pořádku. Druhá část (věta o tom, kdo tvořil první velké encyklopedie) je již typickým encyklopedickým článekm (tedy, spíše jeho pahýlem, že…). Takže, třebaže je encyklopedie poněkud pahýlovitý článek, má na encyklopedii své místo. Nejde přímo o objem obsahu, jde o obsah jako takový – pokud by obsahem hesla teorie měl být pouze význam tohoto slova (pro lidi, kteří to slovo neznají) a jeho etymologie, pak patří do Wikcionáře. Ale jelikož si u tohoto hesla dokáži představit ryze encyklopedický obsah (a to nejenom odkazy na různé konkrétní teorie, ale třeba i to, co znamená teorie pro moderní vědeckou metodu atd.), lze podle mě zcela bez problémů vytvořit článek teorie, který bude označen jako pahýl.

Ve Wikcionáři hesla samozřejmě mají jisté omezení rozsahu, ale nikoli rozsahem (u některých základních slov bude jenom vysvětlení všech možných významů delší než nemalá část článků z naší Wikipedie), ale spíše oborem působnosti.

(Tohle je samozřejmě můj pohled na věc, žádný exaktní 100% algoritmus na rozpoznání, kam článek patří, samozřejmě neexistuje.)

--Mormegil 12:11, 19. 12. 2004 (UTC)

Obecné nebo speciálnější?

Mám dotaz, jestli se na wikipedii snažit spíš dělat dlouhé obecnější články, nebo kratší specializovanější (v nichž se může část informací opakovat z těch obecnějších termínů). Např. existuje-li heslo Chráněná území, teoreticky pod něj může spadat celá řada dalších hesel, počínaje termínem národní park a konče termínem významný krajinný prvek. O každém z těchto termínů lze napsat článek 1-10 kB dlouhý. Je vhodné, aby to bylo vše na jedné stránce, nebo spíše by se měl dodržovat princip papírových encyklopedií, kde i národní park a významný krajinný prvek mají své vlastní, byť třeba kratší heslo (v rozsahu třeba i jen 3-4 odstavce), v němž se část toho obecného hesla objeví znovu (protože některé věci mají všechny kategorie společné, třeba že jsou zřizovány dle zákona 114/92). Uvádím tento problém na konkrétním příkladě, ale jde spíš o obecnější problém, proto se ptám zde a ne formou diskuse u zmiňovaného příspěvku.

Obecně se na to odpovídá dost těžko, musí se vzít v úvahu jednak rozsah uvažovaných článků ale i význam jejich tématu jako samostatného hesla. Pro tento případ si myslím, že termíny typu národní park a příbuzné si vlastní hesla zaslouží. -- Egg 23:00, 25. 1. 2005 (UTC)

Všeobecnou radou je: „spíše delší obecnější“. Platí to ovšem do té míry, do které jsou ty specializovanější články krátké (čtyři 1KB články je asi lepší sloučit do jednoho a z ostatních termínů udělat přesměrování). Jako příklad bych uvedl první posouvání hlásek (viz též jeho historii) – v daném rozsahu asi nemá smysl první a druhé posouvání hlásek rozdělovat, proto byly sloučeny. Pokud by však někdo ten článek zásadním způsobem rozšířil, jistě by nevadilo jeho rozdělení na dva.

Slučování těsně souvisejících článků má totiž spoustu výhod: např. už zmíněné vysvětlování některých společných základních termínů, nebo také snazší vysvětlení rozdílů (typická otázka čtenáře může být např. „jak se tedy liší CHKO a NP?“ – v jednom článku se to snadno systematicky vysvětlí, ve více článcích je třeba buď duplikovat informace, nebo neustále odkazovat jinam).

Ale samozřejmě vždycky záleží na konkrétní situaci, 100% platné jednoznačné pravidlo se asi vytvořit nedá.

--Mormegil ✉ 10:03, 26. 1. 2005 (UTC)

I já jsem v současném stavu české Wikipedie pro méně obecnějších (resp. delších) článků. --Malýčtenář 14:58, 10. 2. 2005 (UTC)

Naléhavá potřeba formalizace pravidel

Navazuji na posledních pár replik výše: I já si myslím, že současný vývoj ukazuje, že cs: přerostla konsensuální stadium a bude potřebovat ne nutně přímo "tribunál", ale nějaká pevná pravidla, co v případě podobně zuřících sporů dělat. Zatím se to řešilo na základě (implicitního předpokladu), že po dostatečně dlouhém flejmvóru všech proti všem se lidé buďto unaví a dospějí k jakémus-takémus kompromisu, anebo znechucenější strana odejde; přestává to být únosné. Je potřeba vytvořit jednou pro vždy nějaký jasný proces pro řešení sporů (Dispute resolution nebo jak tomu říkají na en:?), respektive rozhodování o nejednoznačných otázkách - aby někde byl shromážděno momentální seznam sporných bodů a lidé o něm věděli a mohli se (budou-li chtít) zapojit do rozhodování; aby se prostě vědělo, co a jak, jaký krok k čemu povede, kdo kdy po jakém rozhodnutí bude/může blokovat stránky a aby skončila tahle hrůza.

Berenova pravidla pro Hlasování o porušení pravidel jsou, no, víceméně jako návrh jednoho člověka, který další označil za nezávazný, a bez zájmu dalších zapadla. Asi by bylo nejlepší spolehnout se na to, že metody bratrské a vzorové angloamerické wikipedie jsou dostatečně prověřené, a převzít je - koukám, že Wikimol už ty hlavní stránky přeložil - Wikipedie:Řešení konfliktů (někde možná trochu moc doslova, respektive bez meta-upozornění, že jde o text popisující en: a nikoli nezbytně závazný pro nás); jenže chybí jednak lidé, kteří by měli zájem stát se arbitrátory (natožpak ta Rozhodčí komise), jednak širší schválení/přijetí komunitou. Dosavadní pokusy o aplikaci Žádost o komentář skončily zase obvyklým chaosem.

Takže co teď dělat? Nějaké meta-ratifikační řízení o přijetí pravidel (a podle jakých pravidel ho vést?)? Nebo si s ohledem na to, jaké hrůzy vznikly z dosavadního jediného formálního hlasování, zkusit počkat, jestli to nebude přijato takňák tichou aklamací, a začít všemožně verbovat arbitrátory, bez kterých se proces prostě neobejde?

Další otázka je, jestli by bylo lepší začít to řešit až poté, co hlasování o pravopisu (doufejme) nějak definitivně skončí, nebo hned a souběžně.

Prosím, snažte se ve svých reakcích být stručnější a věcnější než já :-) --Malýčtenář 15:09, 26. 1. 2005 (UTC)

Rozhodně bych věci řešil až po hlasování. Uvidíme, smírčí komise je podle mě dobrý nápad, jenom se do ní nesmí dostat Ti nejkonfliktnější, ale Ti na nichž se schodnou obě strany Vrba 15:25, 26. 1. 2005 (UTC)

Vše ukazuje na to, že se Miraceti mýlí a že tribunál potřebujeme. Nemyslím si, že by jeho složení muselo být kontroversní. Za sebe si dokážu představit jako jeho člena např. Berena (snad to není polibek smrti, ale připomínám, že několikrát napomenul i mne). Možná bychom to měli zkusit s tím, že právo veta by měl každý wikipedista. Je jasné, že členové AAA ani má maličkost se do tribunálu nehodí. -- Vít Zvánovec 15:56, 26. 1. 2005 (UTC)

Navrhoval bych zhruba toto:

Při tvorbě pravidel se zhruba držet en: Wikipedie. Největší výhoda je zjevná - prokazatelně ta pravidla umožňují vytvořit Wikipedii se stotisícíci článků a většinou celkem příjemně spolupracovat tisícům lidí se značně rozdílným zázemím. Nevýhoda taky - cs: je o několik řádů menší a řada procedurálních věcí je pro naše potřeby overkill, ale věřím, že se to většinou dá rozumně zjednodušit, zbytečné instituce vypustit atd. Dál - celkem dost wikipedistů pravidla en: přibližně zná. Z různých vyjádření mám dojem že Wikimedia Foundation by si spíš představovala "jeden projekt v n jazycích" než "n projektů pro každý jazyk, vzájemně prolinkovaných", takže v budoucnu lze očekávat spíš snahy o sbližování.

Způsob schvalování

• Pokud někdo přibližně převede (doslovný překlad obvykle není žádoucí) nějakou stránku z en:, schvalovat "souhlasným mručením" (na názvu netrvám :-). Probíhalo by tak, že by na diskusní stránce v sekci "Mručení" by měli možnost se podepsat uživatelé, kteří stránku četli a souhlasí. Pokud by někdo nesouhlasil, měl by též možnost se vyjádřit na diskusní stránce. Nesouhlas by se řešil diskusí, myslím že cs: je dosud tak malá, že si můžeme dát za cíl konsensus. Tedy - pravidlo neplatí, dokud není v diskusi a úpravách dosaženo shody.
• Statut "oficiální" by stránka získala, pokud by řekněme dva týdny nikdo nevyjádřil nesouhlas. Tedy "souhlasné mručení" by nemělo žádný dopad ve smyslu hlasování, pouze by fungovalo jako zpětná vazba pro pře(d)kladatele, že návrh někdo čte, a pro případné oponenty.

• Dosud nepřevedeným pravidlům a doporučením z en: bych přiznal status "skoro-pravidel" (?) (semi-policy), t.j. návrhů vhodného chování, které ale není nijak vynucováno, a v případě porušení ani trestáno. (A neznalost zcela omlouvá.)

• U návrhů pravidel v en: neexistujících by bylo vhodné prozkoumat, jak problém řeší další významné okolní Wikipedie, např. de: a pl:, a spíš se snažit inspirovat, než být originální. Otázka je, zda schvalovat stejně jako u en:

• U originálních návrhů jinde nemajících obdobu schvalování jako u přejatých (t.j. konsensus), ale pro "přijetí" by bylo potřeba alespoň 15 souhlasných hlasů po dvou týdnech. (s možností opakování hlasování nejdříve za půl roku, třeba)

(Komentujte a editujte s odvahou :-)

Ještě k některým postřehům z příspěvku Maléhočtenáře - připadlo mi, že do ŽoKu někdo bez úprav prostě zkopírovat starší žádost a debatu z nějaké diskusní stránky, takže jsem to vyhodil do diskuse. IMO lze v tomhle aplikovat přístup - když žádost o komentář žadateli nestojí za uvedení do patřičné formy, pravděpodobně to není tak důležité, aby se tomu měla věnovat širší komunita.

Asi bude třeba lépe vysvětlit, že stránka slouží k žádostem o komentáře, a ne k žádostem o potrestání nebo nějakou akci správců. Přinejmenším, pokud to nemáme, by se asi hodila stránka "Žádosti o zamknutí a odemknutí stránek". --Wikimol 19:55, 26. 1. 2005 (UTC)

Jo, aby to nezapadlo: mrůůů... :-) --Malýčtenář 14:58, 10. 2. 2005 (UTC)

Opakování všeobecného apelu zejména na nováčky

Používejte PROSÍM!!! tlačítko Náhled a rozhodně neukládejte každých pár minut. S tím, jak na české Wikipedii přibývá přispěvatelů, je to stále rušivější: kromě znepřehlednění Posledních změn představuje podobý problém, když člověk studuje historii konkrétního článku; navíc ukládání nadbytečných verzí zatěžuje systém Wikipedie (i když to není hlavní příčina problémů). Pokud se bojíte o svůj text, pak (nejstručněji popsatelné a nejnenáročnější na znalosti práce s počítačem) řešení je - kopírujte si ho do textového editoru a ukládejte u sebe.

Dále, vyplňujte Shrnutí editace co nejkonkrétněji (u malých oprav stačí příslušnou změnu kopírovat do okénka). Opět je to cenná a potřebná meta-informace jak při sledování aktuálního dění na Wikipedii, tak zjišťování vývoje konkrétního článku; dobře zvolený popis ušetří nahlížení do rozdílu, tj. dalším uživatelům čas a systému zatížení. Dvojnásob to platí pro lidi, kteří přispívají systematičtěji bez založení konta a tudíž vyžadují důkladnější prověřování na rozlišení od anonymních vandalů.

Zároveň bych rád vyzval všechny, kdo zakládají nové články: pokud i jen pasivně ovládáte některý z cizích jazyků (natož pokud podle něj překládáte), přidejte do článku mezijazykové odkazy alespoň na heslo v daném jazyce (není hned nutné z něj kopírovat celou interwiki) - ušetří to ruční práci a edit navíc někomu, kdo by ho musel přidávat později, a umožní to robotovi poté doplnit (a udržovat aktuální) veškerou interwiki. (Nojo, ale je robot ještě spouštěn?) Pro kategorie dtto - ve valné většině případů není tak těžké správnou najít. Kategorie by také měly přijít před mezijazykové odkazy (jsou víc součástí českého textu), a i když jsem pro to nikde nenašel jednoznačný pokyn, zdá se mi jasné, že v každém jazyce by se mělo odkazovat jen na jediné heslo a ne více, jak to činil ve verzi [1] například stíhač tanků.

A externí odkazy: Myslím, že nikomu neuškodí a kvalitě Wikipedie může výrazně pomoci, když si pokaždé zkusíte vložit název čláku do vyhledávače, jestli už něco na internetu neexistuje. V en: sice existují názory, že třeba k filmovým heslům by se neměly přidávat odkazy na IMDB - "nejsme katalog odkazů, cílem je veškeré informace mít i u nás pod GFDL", ale se zdroji české Wikipedie to zdaleka není reálné; pro čtenáře je jistě výrazně lepší, pokud se z nějakého skoropahýlu může odpíchnout dál. Ale proč jsem to načal: měl jsem dojem, že jsem tohle pravidlo viděl na en:, teď ho nikde nemůžu najít, ale stejně mi přijde dobré, tak ho navrhuju :-) URL, které dávají smysl v přirozeném jazyce, uvádět viditelně s komentářem zvlášť a pojmenovávat jen takové, které jsou spletité. Tj něco jako u hesla Lhota mít sekci Externí odkazy

* http://www.obec-lhota.cz - Stránky obecního úřadu

* [http://bflm.psvz.net/www/info.php?id=42a7&name=lhota Turistické informace]

A pro skoro všechny pak upozorňuji na druhý bod v Wikipedie:Diskusní stránka#Standardy_a_konvence_v_diskus.C3.ADch:

• Odsazujte pro vyjasnění průběhu diskuse: První diskutující začne na levém okraji, další začne svůj příspěvek jednou dvojtečkou (:), další dvěma dvojtečkami. Pokud první diskutující odpoví, opět začne na levém okraji a druhý a třetí opět použijí jednu, resp. dvě dvojtečky. Tím je zřejmé, který diskutující co řekl.

Není to jen prázdná formalita, ale čistě praktická a výhodná záležitost, jak se můžete přesvědčit třeba v Diskuse:5. Mojžíšova: diagonální postup "každou novou repliku odsadit o dvojtečku víc" možná není mnohem méně přehledný, ale rozhodně vytváří ošklivé úzké a dlouhé nudle textu tísnící se u pravého kraje stránky, po kterých oko klouže, zatímco cik-cak zubatost je jasná od pohledu (a úspornější). Netvrdím, že u složitějších diskusí s účastí většího počtu lidí může mít každý své vlastní odsazení, ale pro 3-4 lidí je to tak nejlepší (viz třeba i mé retroaktivní přeformátování výše.)

Konečně, trochu jsem tu teď poklidil a zaarchivoval staré věci, ale pořád to nestačí. Zachoval jsem jednak věci, o nichž jsem nevěděl, co s nimi (pozůstatky Bojů o pravopisy odklidit všechny do jednoho komunitního kompostéru?), jednak naopak záležitosti, které mi přijdou stále platné. Možná by stálo za pokus i vytvořit samostatnou stránku pro žádosti cizinců (i když odkazy odjinud je stejně vedou sem). Dále, možná je lepší přemísťovat diskuse o konkrétních jevech na odpovídající diskusní stránky, tam budou mít nějaký smysl spíš než totálně pohřbené v archívu. A konečně není špatné to nekopírovat i s chlupama, ale zachovat jenom to, co opravdu může mít po čase ještě smysl, s vymazáním všech "já taky", "díky" ap.

Uff, to je snad všechno; jdu se regenerovat. --Malýčtenář 14:58, 10. 2. 2005 (UTC)

Zakládání přesměrování

Když zakládáte nějaké přesměrování a napíšete to do shrnutí - za což vás chválím! - uveďte tam prosím zároveň i, kam vede; docela stačí zkopírovat do shrnutí #REDIRECT [[blabla]] z editačního okna - ušetří vám to psaní, a že jde o založení, ukáže systém sám. Děkuji. --Malý·čtenář 14:04, 9. 5. 2005 (UTC)

Jak na data narození a úmrtí?

Koukal jsem, že u osob se data narození a úmrtí píšou mnoho způsoby:

• se značkami * + Stalin
• se slovy narozen, zemřel August Ferdinand Möbius
• přitom je v nápovědě Wikipedie:Biografie psáno že se má mezi daty jen psát pomlčka

Li-sung 12:16, 13. 2. 2005 (UTC)

Inu, jednotnost je žádoucí, byť na Wikipedii nikdy nedosažitelná (na en: jsem teď o tom někde četl pěkné pojednání) - já se snažím to sjednocovat v rámci jiných editací, ovšem rozhodně nevidím smysl v nějakém specializovaném úsilí to procházet a změnit. Předpokládám, že lidé se návodu nedrží spíše proto, že o něm nevědí, a nemyslím, že by bylo vhodné ho měnit na některou z alternativ už v zájmu totožné úpravy mezijazykově.

Dodám ještě, že by se taky mělo spíš místo narození a úmrtí psát k datům (v prvním pádě, bez "v ...", stejně je to jen práce navíc na svislítkované odkazy) než začínat heslo "Narodil se tam a tam".

--Malýčtenář 11:53, 14. 2. 2005 (UTC)

UPDATE: Upozorňuji všechny biografy na pravidla Wikipedie:Biografie. Tj. místa psát v prvním pádě bez "v" a oddělování od data čárkou, ze symbolů jen hvězdička u žijících. Pokud pokládáte tento formát za nedostatečný, vyvolejte o tom diskusi, ale je to stávající doporučení a mělo by se používat jednotně. --Malýčtenář 12:39, 6. 4. 2005 (UTC), článků: 6877

Řečtina

Nějak se nám tu rozmáhají citáty alfabetou zejména v etymologických záhlavích. Proti tomu nic, ale myslím, že v zájmu lidí, kteří nemají příslušný font, by se měla vždycky uvést i transliterace latinkou; vhodný formát jsem nevymyslel s ohledem na to, že to beztak bývá většinou v závorce: do hranaté? oddělit lomítkem, pomlčkou, čárkou?

A ještě - z klasických jazyků umím asi tři kořeny, ale v Katechismus mě zarazilo "katécho pevně držet" - měl jsem dojem, že -o je jako v latině koncovka 1. os. sg. a infinitivy bývaly na -ein ap.??? --Malýčtenář 14:15, 16. 2. 2005 (UTC)

Ano je to 1. os. sg. a v tomto případě by asi bylo dobré překládat originál stejným tvarem, tedy např. laudo (chválím) nebo možná ještě lépe použít inf. laudare (chválit). Třeba poznamenat, že mnohdy se ve slovnících uvádí jako český ekvivalent jiného tvaru infinitiv. Tam to však není na překážku, protože u slovníků se předpokládá použití již poučeným uživatelem, který ví, že gramatický tvar cizího slova není přesným ekvivalentem gramatického tvaru jeho českého protějšku. Jinak podobné "nesrovnalosti" jsou i v případě jiných jazyků - taková maďarština užívá jako základní slovníkový tvar 3. os. sg. Miaow Miaow 18:20, 16. 2. 2005 (UTC)

Díky za připomínku; poměrně podnětná. Úzus v použití 1. sg. či infinitivu v klasických jazycích je oborově nesjednocená věc -- používá se obojí. Přesto v konkrétním případě uznávám jako chybu tvar 1.sg. překládat infinitivem. Pro transkripci alfabéty latinkou navrhuji přijímaný úzus -- přepis podle Encyklopedie antiky -- tedy čárkou označovat nikoli přízvuky, ale dlouhé samohlásky (α > a; ε > e; η > é; ι > i; o > o; ου > ú; υ > y; ω > ó; změna u krátkých může nastat pouze na základě dalších kritérií, např. α v substantivech 1. deklinace na konci slova) apod. Český přepis může být pro přehlednost kurzívou, oddělit stačí dle mého mezerou. U hebrejštiny snad přepis je téměř všude -- to se celkem rozumí, že znalost "rozsypaného čaje" je menší (taky neumím číst čínské znaky). Katechismus opravím. --Dodo 18:32, 16. 2. 2005 (UTC)

Celkem souhlas, akorát navrhuju odlišný přístup u zeměpisných názvů. Etymologické poznámky se téměř výhradně vztahují ke starořečtině a tam je transkripční úzus poměrně vžitý. Naproti tomu řada zeměpisných názvů je přejata z novořečtiny, kde je nejspíš už jiná výslovnost (nejsem řečtinář, tak snad neplácám blbosti) ale hlavně by mělo jít o přesnou transliteraci, která umožňuje jednoznačně rekonstruovat originální pravopis. Já všude používám α > a; ε > e; η > î; ι > i; o > o; ου > ou; υ > u; ω > ô. To υ > u sice vzhledem k časté výslovnosti "i" nevypadá pěkně, ale ου > oy (vyslovuje se "u") je ještě horší. Alternativně by bylo možné míchat u a y, protože tím k nejednoznačnosti při zpětném přepisu nedojde. --Dan Zeman 14:13, 12. 4. 2005 (UTC)

Novořecké názvy je vhodné samozřejmě přepisovat do latinky podle výslovnosti novořečtiny. Bohužel to může být docela problém, protože pravidla pro výslovnost novořečtiny jsou o poznání složitější než starořečtiny (tedy: u starořečtiny je obvyklá Erasmova humanistická výslovnost). Přepis, který nabízíte, je anglického původu a češtině příliš nevyhovuje. η je lepší přepisovat jako í, ου > u/ú, υ > y, ω > ó. Pak je tu otázka dvojhlásek, pak platí αι > e; ει, οι > í; αυ > av; ευ > ev; μπ na zač. slova > b; ντ na zač. slova > d; γκ na zač. slova > g, jinde nk; γγ > ng. A to jsem určitě na spoustu věcí zapomněl a vynechávám zvlášt. znaky pro zápis tak těžko zapsatelných znaků jako δ, γ, θ. Jednoznačný přepis dle mého názoru možný není, ale pokud se zároveň poskytne zápis v alfabétě (chcete-li alfavítě), pak je to stejně zbytečné. --Dodo ✉ 15:22, 12. 4. 2005 (UTC)

Škály

Ahoj, už delší dobu přemýšlím nad nějakým systémem škál fyzikálních jednotek. Třeba srovnání různých délek, objemů, hmotností, frekvencí, energií atd... Podobně to je uděláno v anglické Wiki. Něco už tady vzniklo, ale mám v tom hokej. Je tu někdo, kdo by se do toho se mnou pustil, nebo mě aspoň poučil o tom, co všechno to už je a jaké zvyklosti bych měl dodržovat? Díky. Miraceti 23:27, 1. 3. 2005 (UTC)

Těch několik málo článků jako 1 E0 m³ (budou někde pod Kategorie:Porovnání velikostí) jsem před nějakou dobou založil já (začalo to tím, že jsem napsal článek barel). Už asi dva měsíce mám tady lokálně rozepsaný článek porovnání délek, ale nejsem schopen se dokopat k jeho dokončení. Takže, pustit se do toho plánuji, ale moc mi to nejde. :-)

Jelikož skoro nic hotovo není, zvyklosti se v podstatě teprve musí ustavit. Oproti dřívějšku jsem změnil názor a teď si myslím, že články typu 1 E0 m, 1 E1 m atd. nejsou až tak skvělý nápad. IMHO je (přinejmenším do začátku) užitečnější jediný článek porovnání délek (popř. něco s řádové velikosti), ve kterém bude jediná velká tabulka po vzoru en:Orders of magnitude (length).

--Mormegil ✉ 08:16, 2. 3. 2005 (UTC)

Jména panovníků

Tíží mě to už nějaký čas, ale teď, když Jirka O. vytvořil Seznam francouzských panovníků, se problém projevil tak zřetelně, že musím podnítit diskusi. Jak označovat odkazy na panovníky, aby to bylo při psaní intuitivní a přitom se nám stejnojmenní monarchové totožného pořadového čísla nepomíchali?

Výše zmíněný seznam je dobrou ilustrací zmatku, jaký v současnosti ohledně toho na cs: panuje. Kfdyž kliknu v Seznamu francouzských králů na František I. nebo na František II., skončím na stránce o našem monarchovi z přelomu 18. a 19. století. Měli bychom to nějak vyřešit, dokud se celý problém týká jen několika desítek článků.

Rozcestník je dobrý, ale jen pro člověka zvenčí, který potřebuje najít článek o některém Karlu III. Pro odkazy mezi články je nepoužitelný. Tudíž musíme odkazy (tedy alespoň jejich část před svislítkem) psát tak, aby vedly přímo na článek nebo alespoň na redirect k němu. Aby se nám ke každému panovníkovi redirecty zase moc nepřemnožily, chce to prosazovat nějakou standardizovanou podobu odkazů.

Existující instrukce v nápovědě Wikipedie:Název článku praví:

"Jména panovníků a náboženských představitelů

Čeští panovníci měli být uváděni bez dodatku v závorce, např. Karel IV., ostatní jen tam, kde je to nutné, např. František II. (Francouzský).

Měl by být užit přídomek, pokud byl používán: Karel IV. Sličný (1322 – 1328). Titul naopak ne, pokud to není například u papežů nezbytné. Pak jej uvést v závorce: Nero, nikoliv císař Nero, Jan Pavel II., ale Jan I. (papež)."

Zde bych si dovolil vyjádřit menší výhrady k výše citované instrukci. Adjektivní podoba dodatku v závorce, např. Karel II. (Anglický) mi přijde poněkud násilná a zaměnitelná s přídomkem panovníka, problematické je i střídání mužských a ženských koncovek, např. Alžběta I. (Anglická). Navrhuji dodatek užívat v podobě substantivní, např. Karel II. (Anglie), Alžběta I. (Anglie).

Také nejsem přívržemcem přílišného užívání přídomků v přímých odkazech a názvech článků. Myslím, že to, zda byl král Tlustý nebo Dobrý stačí uvést na počátku článku. Přídomky v názvech článků užívat jen u nejvžitějších případů (Eduard Vyznavač, Ludvík Bavor, Vilém Dobyvatel apod.)

Pokud jsem zatím musel psát něco z evropských dějin (čemuž se právě pro nevyřešenost tohoto problému snažím vyhýbat), používám u "zaměnitelných" panovníků podle vzoru de: zpravidla odkazy (na beztak ještě neexistující články) ve formátu Jméno_Číslovka_(Země), např. Filip II. (Španělsko), Jakub I. (Aragon)... Myslím, že tento model je na velkou část "nízkočíselných" panovníků dobře aplikovatelný.

Prosím kolegy o názor. Miaow Miaow 15:24, 4. 3. 2005 (UTC)

Problém to je, časem bych chtěl seznamy panovníků dále rozšiřovat, protože jen tak člověk získá alespoň čátečnou představu o chronologii. A třeba Filipů je ve Španělsku pět, ve Francii šest, v Burgundsku tři atd. atd. Jsem ale počítačový laik, takže také nevím, jak to vyřešit technicky. Psát tam Francouzský, Španělský apod. mi však přijde nečeské, protože to kopíruje styl vyjadřování v cizích řečech (von Frankreich, de France atd.). V češtině se to obecně moc nedělá. Korektní český překlad německého spojení König Karl V. von Frankreich prostě zní: francouzský král Karel V. Už spíš se užívá predikátů podle dynastií: Karel IV. Lucemburský, Eliška Přemyslovna (nikoli Česká, jak by napsali Němci), Vladislav Jagellonský, atd. Ale uvádět to všude? Vážně nevím. Jirka O. 17:12, 4. 3. 2005 (UTC)

Název země to se mi nějak nelíbí. Jako to bude se svatou říší římskou? Stačí snad přídavná jména jakoby součást titulu. Karel IV. římský == Karel I. český (to je jen takový příklad) Li-sung 16:33, 4. 3. 2005 (UTC)

Římští panovníci by mohli mít v závorce SŘŘ, obdobu en: HRE a de: HRR.

Pokud jde o české krále, tam to může být bez dalšího rozlišení a ustáleným slovním spojením, tedy Jan Lucemburský, Karel IV. apod., veřejnost to tak nějak čeká a odkaz na rozcestník "ostatní panovníky toho jména vizte zde" se dá do záhlaví. Důležité je podchytit to hned při psaní článků, aby se nemuselo dodatečně překopávat velké množství odkazů. Když bude přímo v textu ten panovník mít odkaz "sám pro sebe" (ať už bude jeho přesná podoba jakákoliv), nebude už problém těch případných několik variant, týkajících se jedné osoby (dejme tomu Filip II. (Španělsko), Filip II. Španělský) svést pomocí redirectů na příslušný článek. Panovníci Svaté říše římské by nejspíš měli mít článek pod jejich číslem v této nejvyšší hodnosti, tedy Karel V. (SŘŘ), ostatní jejich tituly a čísla (v tomto případě např. Karel I. (Španělsko) by byly jen redirect.

Pak je tu problém titulární přesnosti versus intuitivnosti. Příkladem budiž náš poslední monarcha. Já bych na něj odkazoval stylem Karel I. (Rakousko-Uhersko), což je logicky odvoditelné, byť byl císařem rakouským a ne rakousko-uherským. Protože jde vlastně o skrytou část odkazu na levé straně svislítka, myslím, že uživatelskou snadnost a jednoznačnost lze nadřadit formální přesnosti. Miaow Miaow 17:11, 4. 3. 2005 (UTC)

Kalendář

V kalendáři v mnoha dnech chybí šablona. Onovy se nabídl že by ji tam přidal Botem. Nebylo by však lepší udělat jiný šablony alá en - větší jen pro 1 měsíc a další šblonu pro rok, aby to bylo přehlednější?? Takhle se v tom nějak španě vyznává. --Li-sung 21:15, 8. 3. 2005 (UTC)

Kdyby někdo zvládl botem dodělat šablony pro chybějící roky, tak to by bylo skvělé -- určitě by to ubralo spoustu práce a povzbudilo též k doplňování dalších údajů. Pak se též naskýtá otázka, zda šablonu pro roky též graficky naupravit; zatím je taková spartánská. --Dodo 21:41, 8. 3. 2005 (UTC)

Zajímavosti aneb DÍKY

Když jsem před chvilkou uviděl na Hlavní straně mezi zajímavostmi finštinu, vstaly mi hrůzou vlasy na hlavě, protože jsem věděl, že tam je chyba v názvosloví (substantiva jsou podmnožinou nomin), tak jsem to hned musel opravit. Ale pak mě velmi potěšilo, že ze tří článků jsem se na dvou (Albert Einstein a právě finština) podílel zásadně a na třetím (Velikonoce) alespoň částečně. Z toho mám radost, nečekal jsem to. Nevím, kdo za to může, ale děkuju mu :-). A slibuju, že už mám rozpracovaný další snad zajímavý článek. --Miraceti ✉ 22:04, 15. 3. 2005 (UTC)

Při zajímavostech vůbec nehledím na to, kdo dělal jaký článek, ale pouze na to, o čem jsou a jak vypadají. Velikonoce, resp. informaci o postním období, jsem dal proto, že se Velikonoce právě blíží. Einsteina proto, že je letos jeho výročí a má u sebe obrázek (chtěl bych vždy dávat jeden obrázek). A finština je tam jako zástupce dalšího oboru, zaručující jistou pestrost a nejednotvárnost zajímavostí. Kromě toho měla finština docela zajímavě napsanou otázku, která může zaujmout (holt musíme postupovat jako reklamní agentury). Tímto se zároveň omlouvám jiným wikipedistům, na které se třeba dosud v zajímavostech nedostalo, opravdu se nekoukám na historii článků. --Luděk 09:45, 16. 3. 2005 (UTC)

Aha. No ja zadnou otazku nikam nenavrhoval, takze o to mi to udelalo radost dvojnasob. Jinak verim, ze to je jen nahoda, neni zadny duvod myslet si opak. Na ostatni se dostane priste, stejne jako se na ne dostalo minule :-). --Miraceti ✉ 13:02, 16. 3. 2005 (UTC)

Místopis ČR

Chtěl jsem to nadhodit v komentáři k úpravičce Maria Rast, ale kocour mi přeběhl po klávesnici a odeslal vše v půli věty... :-P Navrhuji dávat články popisující jednotlivé lokality v ČR (Maria Rast, Petrovy kameny, Dřevíč (hradiště), Lovoš,...), jakož i obce a města (ta větší zřejmě jako podkategorie) také do kategorií vyznačujících příslušný okres (Kategorie:Okres Rakovník, Kategorie:Okres Litoměřice atp.). Zatím jsou ty články rozházené po Horských vrcholech, Poutních místech, Hradištích, Jeseníkách a já nevím kde ještě a obrázek o tom, co se nachází v okolí z toho žádný.

Takže by to vypadalo tak, že do kategorie Česko se dá podkategorie Místopis Česka (nebo ČR). V kategorii Místopis Česka by byla podkategorie Okres AB s příslušným článkem Okres AB, články jednotlivých obcí okresu, článkem CD-ská hora, EF-ské jezero, GH (hradiště)... V kategorii Místopis by pak vedle "okresních" podkategorií mohly být třeba i oblasti typu Krkonoše, Chodsko. Miaow Miaow 14:04, 20. 3. 2005 (UTC)

Nápad nějak kategorizovat místa je dobrý. Já ale nevím, jestli náhodou okresy nebyly zrušeny?? -- Pastorius 14:26, 20. 3. 2005 (UTC)

Okresy stále existují jako územní jednotka }a funguje podle nich ČSÚ a spousta dalších institucí]. Zrušeny byly pouze okresní úřady ve své správní funkci a jejich pravomoc přesunuta na města a kraje. Miaow Miaow 14:44, 20. 3. 2005 (UTC)

Tím ČSÚ bych si nebyl tak jistý. Onehdá přešel s velkou slávou na kraje, ale je pravda, že okresový NUTS se pořád užívá, a já do toho vlastně tak nevidím :-) Ale ano, koncept okresů všeobecně přežívá a nevidím důvod ho tu nepoužívat... kromě nížeuvedeného. --Malýčtenář 12:38, 21. 3. 2005 (UTC)

Nemělo by to být spíš Místopis Česka když už tu všude Česko je?? --Li-sung ✉ 21:14, 20. 3. 2005 (UTC)

Kdyby to trochu šlo, tak se přimlouvám za místopis ČR. Česko považuji za extrémně nešťastné (chtěl jsem napsat něco ostřejšího, ale nechci vyvolávat žádnou flame war) slovo. Respektuji, že máme heslo Česko a ne ČR, ale není-li to nutné, necpal bych tento tvar všude. --Radouch 21:44, 20. 3. 2005 (UTC)

Fandím názoru Radoucha. -jkb- 22:54, 20. 3. 2005 (UTC)

A co tedy Český místopis? Jednak se v kategoriích nemají používat zkratky, jednak ta republika tam na mě taky trčí. (Místopis českých zemí?) --Malýčtenář 12:38, 21. 3. 2005 (UTC)

Tak, škatulkování jakž takž hotovo (tedy, alepoň, co jsem vyslídil). Ukázkově rozmanitě se plní např. Kategorie:Okres Bruntál či Kategorie:Okres Kladno Zatím nejsou zahrnuty:

1. městské okresy Brno, Ostrava a Plzeň (Rád bych, aby všechny "okresní" škatulky byly pohromadě pod O a ostatní písmena zůstala volná pro neurčitější oblasti typu Krkonoše, Beskydy, ale nebyl jsem si v tom návalu práce jist, jak to nazvat. Asi pro tento účel udělat také kategorie z oficiálních názvů: Okres Brno-město, Okres Ostrava-město a Okres Plzeň-město s tím, že teprve uvnitř bude podkategorie Brno, Ostrava, Plzeň. Prahu okresem nazvat nemůžeme, ale když ta jediná bude stát pod P, tak to snad moc vadit nebude.)
   • Nojo, jenže je otázka, jestli se to vůbec má řadit pod O a ne přímo písmeno identifikujícího názvu: srovnej Kategorie:Wikipedie, nevím, jestli máme Kategorie:Seznamy atd. Na druhou stranu chápu, že by se tím užitečně oddělily ty okresy od zeměpisných pojmů jiného rázu, ale pak je zas otázka, má-li to být v jediné kategorii. --Malýčtenář 12:38, 21. 3. 2005 (UTC)
2. Větší řeky "přes více okresů typu Ohře, Vltava a větší pohoří (Bylo by nepřehledné, mít dole pod článkem dlouhý seznam kategorií, takže bychom je dali přímo do Místopis ČR a aby tam byla alespoň nějaká územní provázanost, mohlo by se u těchto větších útvarů v jejich textu zmínit "protéká okresy AB, CD, EF, GH a IJ" nebo rozkládá se na území okresů AB, CD, EF, a GH". To není až takový problém udělat dodatečně, protože těcho velkých objektů je, řekněme, jen několik tuctů a "nezakutálejí" se nám.)

Jinak pokud probíhá hranice vrcholem hory, přehradou, či potok protéká dvěma okresy, doporučuji zařadit do obou okresů.

Rozlišování duplicit

Pak tu máme další "časovanou bombu" v podobě ohromného množství duplicit typu Kamenice, Lhota. Na stránce Okres Kladno jsem již před časem vyhledal (doufám všechny) možné duplicity a rozšířil odkazy na takové obce do formátu Lhota (obec KD). Navrhuji přijmout tento postup, používající obvyklou dvojpísmennou zkratku okresu (zde například na stránkách Českého statistického úřadu) za standardní doporučení pro budoucí místopisné texty. Eventuálně by se dalo psát i Lhota (obec, okres Kladno), ale když uvážíme, jak dlouhé by bylo Chlumec (obec, okres Ústí nad Labem), přimlouvám se za zkratky Chlumec (obec UL). Pro každého se to nechá jednoduše a příručně zpřístupnit pomocí již existující tabulky na stránce Registrační značka - stačí jen vyznačit tučně preferovanou variantu.

Pokud jde o názvy vodních toků, zde bude asi nejvhodnější rozlišovat podle toho, do jaké větší řeky se vlévají. Kamenice (řeka, Jizera) Kamenice (řeka, Labe) Kamenice (potok, Malše).

U stejnojmenných horských vrcholů pak navrhuji rozlišovat podle výšky Černá hora (1299 m), Černá hora (1085 m). Miaow Miaow 05:16, 21. 3. 2005 (UTC)

Pranic nelíbí. Název by měl dávat nějaký zřetelný popisný smysl; 90% práce udělá systém, takže pro těch pár odkazů snad nebude problém Chlumec (obec, okres Ústí nad Labem) vypsat - ostatně, je ta "obec" nutná, pokud v témže okrese bude jen 1 objekt toho jména? Možná bych ustoupil jenom na "okr."; nebo "u Ústí"? Nebo jenom (Ústí nad Labem)? Ale co když budou v okrese 2 lhoty? Nebylo by teda lepší přejít na nejbližší větší město?

Kamenice (řeka, Labe) je taky podivně záhadné: spíš bych se držel téhož místopisného údaje jako jinde, nebo aspoň Kamenice (přítok Labe).

A podobně hory rozlišovat polohou, nejspíše asi pohořím; výšku se člověk chce/potřebuje dozvědět až z článku, polohu by vědět mohl.

Sakra, to jste zase otevřel plechovku červů; nebylo by lepší se na celý místopis vykašlat? ;-) Teď jsem si ještě přečetl prve nepovšimnuté "pokud probíhá hranice vrcholem hory, přehradou, či potok protéká dvěma okresy, doporučuji zařadit do obou" a to už mi zní tuplem šíleně... --Malýčtenář 12:38, 21. 3. 2005 (UTC)

"Zařadit do obou" Proč Vám to zní šíleně? U hor či řek je přece typické, že hranice jsou vedeny právě po nich. A patří tedy do obou oblastí. Taková Sněžka je přece taky v ČR i v Polsku. Labe je taky V ČR i v Německu.

U vrcholů jen pohoří nepomůže 1) jsou to trochu neurčité jednotky (mnoho, velmi mnoho různých názvů skládaných do sebe - mám psát Dokeská pahorkatina nebo Polomené hory? atp.), 2) VELMI ČASTO jsou stejnojmenné vrcholy ve stejném pohoří a oblasti. Doporučuji výšku jako primární znak do názvu. Kdo hledá jen název, může si vybrat na rozcestníku, kde bude napsáno

• Hradiště (934 m) je nejvyšší bod Doupovských hor
• Hradiště (545 m) je vrch v Českém Středohoří, 5 km sz. od Litoměřic

atd. Odpověď na první část předchozího příspěvku bude následovat za chvíli. Miaow Miaow 13:15, 21. 3. 2005 (UTC)

Ta věc má dva aspekty. Jeden je pohled čtenáře a jeden pohled autorský. Ve wikipedii jsme všichni autoři a čtenáři. Z hlediska autorského je to kontrukce děsně krkolomná. Pokud píšu článek v oboru A a chci se zmínit o nějaké hoře v Jesenících a shodou okolností je stejnojmenná hora v Krušných horách, budu vhodný odkaz hledat velmi těžce. A to proto, že systém má jistě svou logiku, která postihuje všechny možné varianty. Ale pro mne, laika v oboru místopisu je systém příliš složitý a komplikovaný. Nebylo by lepší vymyslet systém, který by postihoval pouze 95% všech možných variant a byl jednoduchý?

můj návrh

Podle mě by všude měli být jen okresy bez slova okres. Pokud budou rozdílné věci (např. obec, hora, město) mít stejný název, primárně bez rozlišení by se měli užívat jména obcí a měst a u jiných bude uveden druh.

• Hradiště (vrch, Karlovy Vary) je nejvyšší bod Doupovských hor
• Hradiště (vrch, Litoměřice) je vrch v Českém Středohoří, 5 km sz. od Litoměřic

Řeky by měli mít v názvu jméno kam ústí.

• Kamenice (řeka, Labe)

Pokud by se náhodu objevily 2 obce se stejným názvem v 1 okrese tak se vymyslí nějaké přízvisko (do závory).

--Li-sung ✉ 14:57, 21. 3. 2005 (UTC)

Jedno je jisté, něco se s tím dělat musí, než ty články přijdou. Odhaduji, že tak 25-30 % názvů hor (a kopců ještě víc) může být duplicitních. Neříkám uvádět povinně výšku u každé. Milešovka či Děčínský Sněžník to jistě nepotřebují, ty jsou jedny. Ale přinejmenším u různých Lysých, Bukových, Bílých hor, Chlumů, Homolí, Skalek atd., prostě tam, kde je duplicita pravděpodobná, dělat odkazy hned i s výškou. Autorsky to snad není tak složité. Když se zmiňujete o nějaké hoře, zpravidla v souvislosti s popisem nějakého místa či oblasti, asi o tom něco víte, máte mapu apod. Když ne, není problém mi napsat a najdu Vám tu cifru v lexikonu či v mapě. Přinejhorším, pokud myslíte, že duplicita není, vy uděláte odkaz jednoduchý, a ona se časem přece jen vynoří, bude to už jen malé procento odkazů, které bude třeba spravovat. A čtenářsky to je velmi jednoduché - čtenář mezi články ty závorky neuvidí vůbec (vyjma nadpisu) a čtenář, hledající podle názvu si na rozcestníku vybere, jak řečeno výše.

Takže návod zní: Dělám odkaz na horu (event. píšu článek o hoře). Zdá-li se mi název jedinečný, nechám v jednoduché podobě. Při podezření nebo jistotě duplicity udělám název (odkaz) s výškou v závorce a TAKÉ od základního tvaru redirect či (pokud vím i další cifry a polohy a chce se mi je zmínit) rozcestník. Co je na tom složitého?

Příklad: Luž, píšu Luž, hotovo

Lysá hora, píšu raději Lysá hora (1323 m) a udělám redirect Lysá hora, hotovo (kdo bude chtít psát o další Lysé hoře, snadno zjistí, že už jedna je popsaná a udělá z redirectu rozcestník

To "m" je zbytečné, stačilo by "Lysá hora (1323)". Já jsem ale proti používání nadmořské výšky jako rozlišovacího znaku! Pro řadu vrcholů existuje více než jeden údaj o nadmořské výšce, někdy se od sebe liší i velmi výrazně - takže nestačí, že mám mapu, někdo jiný může mít jinou! Pokud už je rozlišení potřeba, jsem každopádně pro název pohoří (přednostně; nejvžitější název, ale menší celek má přednost před nadřazeným). Pokud by to nepomohlo, tak cokoli dalšího, co pomůže ("Krkonoše, Janské Lázně" apod.) --Dan Zeman 13:10, 7. 4. 2005 (UTC)

Jinak alespoň stručně, musím za chvíli dělat něco jiného: Pro okres Kladno činí podíl duplicit s jinými názvy obcí 25 %!!! a lze očekávat, že v regionech jako Vysočina apod. se spoustou malých Lhot, Bystřic a Žďárů to bude kolem 35 %. Tolik tedy, aby byla představa o rozsahu problému. Naprostou většinu případů duplicity (odhadem 98 %) pokryje rozlišení okresem, u zbytku se pak doplní k okresu i větší sídlo poblíž, jak je běžnou praxí v rejstřících autoatlasů. To jestli spojení Bystřice (obec KD) vypadá kostrbatěji než Bystřice (okres Kladno) není až tak podstatné, uplatní se to především ve čtenářsky "neviditelné" části odkazu. Někdy stačí rozlišit v závorce jen (obec), (město). Je tu ještě jeden argument pro zkratkové závorky - výpisy obcí (a hor) v kategoriích se nám tam lépe vejdou a budou vypadat jednotněji

• Dolní Lhota (obec UL)
• Dolní Lhota (obec ZL),

než když tam bude

• Dolní Lhota (okres Ústí nad Labem)
• Dolní Lhota (okres Zlín)

U vodních toků preferuji vazbu (potok, Velká řeka) před (přítok Velké řeky), protože může pomoci rozlišení potoků a řek stejného jména. Li-sung

Podstatné je, abychom v tom z větší části používali nějaký jednotný systém, ty zbylé výskyty se pak už snadno vychytají. Miaow Miaow 15:23, 21. 3. 2005 (UTC)

Ještě doplněníčko k návrhu Li-sunga. U vrcholů, které to nemají přímo v názvu, je nevhodné označení vrch, hora, kopec, protože by se užívalo nejednotně. "Je tohle ještě kopce nebo už hora?..." Proto ty metry. A metry a ne okresy proto, že mnohem snáze najdete na každé turistické mapě výšku než okres, kde leží. Nemluvě o tom, že přes mnohé vrcholy prochází hranice okresů. A jak říkám, pohoří nebo oblast nepomůže. Názvy mnohdy vytvářejí celé nářečně výrazné skupiny ve své blízkosti. Výška je naopak téměř jednoznačným kritériem; případy, kdy stejnojmenné vrcholy se shodnou i v metrech by se asi spočetly na prstech hodně nešikovného tesaře. :-)

Není to tak hrozné, jak to vypadá. Většinou se místní názvy stejně vyskytnou v místopisných článcích, které budou psát ti, kdo o tom trochu vědí. A jak říkám, ten zbytek se vychytá... Miaow Miaow 15:45, 21. 3. 2005 (UTC)

Na ty metry můžu říct jen jedno: JE TO STRAŠNÝ. Nikoho rozhodně nebude hledat horu podle výšky ale podle toho KDE leží, a proto tím by se měla odlišovat. Je to jako rozlišovat knihy se stejným názvem podle počtu stran místo roku vydání. --Li-sung ✉ 16:00, 21. 3. 2005 (UTC)

Správcovství na Wikiquote

Na meta:Requests for permissions jsem zažádal o správcovská a "zvláštní" práva pro cs:Wikiquote, zvláště proto, že se mi nezdařil kontakt s nikým, kdo by ten projekt v češtině startoval (Alva?). Byl jsem požádán, abych (zřejmě na meta:Requests for permissions) uvedl dobrozdání alespoň někoho z cs:Wikipedie, že jsem dostatečně důvěryhodná osoba. Mohl byste někdo pomoci? --Dodo ✉ 21:32, 24. 3. 2005 (UTC)

Tak sem tam něco napsal. Až to budeš mít tak se nějak koukni jak upravit Poslední změny aby tam byly možnosti na delší výpis. (nevim proč ale tahle chyba je i v českých rozhraních na jiných wiki) --Li-sung ✉ 21:43, 24. 3. 2005 (UTC)

Kategorie na Wikisource

U všech český článků, které jsem našel na Wikisource, jsem udělal kategorii Česky; tato se nachází i dole na české hlavní straně, kde je možno si na ni kliknout a najít tak všechny kategorizované články. Nevím, neměla-li by se tam předělat Hlavní strana, kde se dosud objevuje ručně dělaný seznam, což je pitomost; ovšem muselo by se zaručit, že všechny nové dokumenty tu českou kategorii taky dostanou. -jkb- ✉ 15:53, 25. 3. 2005 (UTC)

Nezvyklé odkazy

Našel jsem poněkud nezvyklý odkaz, viz Love Parade resp. Diskuse:Love Parade. Jedná o to, že někdo chtěl udělat odkaz na článek, popisující obdobné téma, v české wiki ještě neexistující, ale v např. německé ano (Streetparade v Curychu), umístil to prostě pod Podívejte se... To by se mohlo opakovat a vzniká otázka, jak s tím zacházet. Umístit to pod "Podívejte se na sesterké wikipedie"? Já navrhl, udělat článek v české wiki a udělat odkaz na tento článek, ale co když to nikdo neudělá hned? Udělat přesto červený odkaz? -jkb- ✉ 18:38, 29. 3. 2005 (UTC)

V poslední době se inline odkazováním na cizojazyčné Wikipedie roztrhl pytel (zvláště u některých Wikipedistů). Přijde mi to jako dost neštastné. Když místo Franklin Delano Roosevelt budu všude psát en:Franklin Delano Roosevelt, nikdo ten český článek nikdy nenapíše (a pokud napíše, myslíte, že bude procházet všechny články, jestli náhodou neodkazují na anglickou verzi?). Pokud je nějaký článek natolik potřebný, napište alespoň pahýl a napište do něj správné mezijazykové odkazy. Podobné odkazy lze výjimečně umístit i do nějaké té sekce Externí odkazy, ale opravdu jen zřídka. (Myslíte, že odkaz na japonskou Wikipedii nějak výrazně článek obohatí? Tak proč by ho měl výrazně obohatit odkaz na anglickou?) Červené odkazy v rozumné míře nejsou nic špatného (a v nerozumné míře odkazů tam nemá být odkaz vůbec, nikoli odkaz na anglický článek). Ukazují, které články nám chybí, a inspirují k tvorbě nových článků. --Mormegil ✉ 18:53, 29. 3. 2005 (UTC)

Přehršel nepřihlášených IP adres

V poslední době si všímám, že spousta uživatelů se přihlašuje zřídka (když třeba zakládají článek, aby byl "jejich"), když dělají opravy/úpravy apod., objeví se v posledních změnách jen IP. To je právo každého, leč vidím jeden problém. Občas když mám čas tak si sednu a prohlížím editace dne a hledám vandalismy či pitominy. Když vidím, že mně známý přihlášený uživatel opravuje své (či i jiné) články, tak ho prostě nechám a jdu dál. Ale pak najdu 30 IP-adres za sebou, které musím všechny prohlížet, dívat se do historie a na rozdíl, vyvolávat jeho příspěvky atd., což stojí dost zbytečné energie – nakonec zjistím, že to je známý zkušený kolega; někdy to je extrémní. Nebylo by vhodné v tomto smyslu apelovat na uživatele, aby se pokud možno přihlašovali – není to v zájmu jen mého času (či času jiných), ale i v zájmu wikipedie samotné, kontrola vandalismů jde rychleji a spolehlivěji. Čekám na komentáře. -jkb- ✉ 18:38, 29. 3. 2005 (UTC)

Už jsem se také delší dobu odhodlával, že se vám svěřím s podobnými pocity. Kolezi, pokud je to možné, nalogujte se. I když vím, že někdy je Wikipedie tak pomalá až hrůza, že někdy dochází k "spontánnímu" odhlášení apod. Teď ještě promyslet, jestli nějak při anonymních editacích nelákat nepřihlášené uživatele, aby se zaregistrovali, jaké to má výhody atp. --Luděk 18:45, 29. 3. 2005 (UTC)

Já se tedy snažím přihlašovat a jsem pro (jen jsem se chtěl zeptat - na co je budeme lákat?? :-)). Podle jedné významné agentury je největším lákadlem možnost výhry a mezi lidmi ve věku 14 - 18 let je to sex, čili mě napadá spousta zajímavých myšlenek) - omlouvám se, ale tuto inf. jsem si dnes přečetl, zařadil ji mezi nepoužitelné a kdybych ji teď nepoužil vyrazilo by mi to zuby. Vrba 19:01, 29. 3. 2005 (UTC)

Napadlo mne k tomu lákadlu několik poznámek, ale raději je sem nebudu psát, aby to nevypadalo, že wikipedisté jsou spolek nemravů ;-). Chci ale říci, že taky občas edituji nepřihlášen (dílem z technických důvodů, které zmiňuje Luděk, dílem kvůli vlastní blbosti). Snažím se ale "podepsat" ve shrnutí editace, což by snad mohlo trochu řešit problém zmíněný -jkb-. Pokud ano, snad bych takto mohl posloužit jako zářný příklad jak na to pro již registrované :-)

Pro neregistrované by možná šlo do takového toho návodu k editaci pod článkem (Vaše změny budou okamžitě zveřejněny. blablabla...) dát krátkou reklamní větu typu Jako registrovaný uživatel máte více možností, registrace nebolí a trvá necelou minutu! + odkaz na vhodnou stránku s výhodami (ted jsem ji nenašel) + odkaz na registraci. --Radouch 06:02, 30. 3. 2005 (UTC)

Reklamu na registraci bych tam nedával, když budou lidi příliš popostrkovaní k registraci, bude se v posledních změnách hůř rozlišovat, které změny je vhodné zkontrolovat. Pravidelně přispívající ip se dá oslivit na talkpage. --Wikimol 06:45, 30. 3. 2005 (UTC)

Tak pro neregistrované tu jakési lákadlo už máme, mám na mysli šablonu Anon. Ale co se týče již registrovaných, píšících pravidelně a často anonymně, má pradu a řešení asi Wikimol – žádnou všeobecnou výzvu, ale oslovit je cílevědomě na jejich siskusní stránce (no, Radouch nebude stačit číst :-)). Možná dokonce i taky nějakou jednoduchou šablonou (?). -jkb- ✉ 10:58, 30. 3. 2005 (UTC)

Chtel bych taky prispet svou troskou do mlyna. Nejsem tu dlouho, mnozi z vas me jeste neznaji, ALE hned 1. vec kterou jsem udelal kdyz jsem prisel na Wikipedii byla registrace. Kdyz otevru stranky Wikipedie at je to kdekoliv tak se prihlasim. Ptate se PROC? Je to snadne, je to vnitrni pocit hrdosti za svou praci :), at pak budu sedet kdekoliv muzu se podivat co jsem udelal v historii mych prispevku a treba se k necemu vratit. Mam taky k dispozici Sledovane stranky, coz je vlastnost kterou zarucene ocenuji. --Onovy 12:15, 30. 3. 2005 (UTC)

Pohled jednoho z druhé strany - své příspěvky do Wikipedie beru čistě jako zábavu a mám výraznou averzi vůči jakémukoliv přihlašování se kamkoliv. Nepracuju tady systematicky, ale zrovna podle toho, co mě napadne, co vydoluju z hlavu a většinou jen chvilku a pak zase mířím pryč. Vím, že to těm, kteří bojujou za čistotu a krásu Wikipedie přináší trable, což mě mrzí, ale zase, když to po mě ještě někdo znovu přečte, opraví hromadu mých chyb a přidá nové informace (a chyby :-) ). Milan Juřík 12:25, 30. 3. 2005 (UTC)

Bohuzel p. Jurik tedka zabodoval. Kdyz jsem prisel sem a zacal psat sve 1. clanky tak KAZDY clanek po me nekdo precel a poupravil, ale pote co se muj nick objevoval casto v poslednich editacich tak uz to moc lidi nedelalo (pokud nekoho primo nepozadam). Prave v tomhle lidi, kteri se neprihlasi, maji vyhodu. Vsechny clanky po nich jeden nebo vice lidi zkontroluje, vylepsi, atd. :) --Onovy 15:03, 30. 3. 2005 (UTC)

Argumenty obou posledních pisatelů přirozeně uznávám a nemyslím si, že dosáhneme stavu, kdy poslední změny budou zcela bez IP adres, o to ani nejde. S temi opravami: Je to vážně tak? Já osobně, když se k tomu dostanu, tak opravuji co se mi líbí nebo co je nutné nebo čemu rozumím, ať to psal kokoliv. A srandička na okraj: asi před 2 týdny tu brouzdal pod svou IP adresou kolega Wiki-vr a dělal dobré věci. Bylo jich hodně, tak jsem ho (tedy znovu) přivítal, což jsem zjistil až trochu později, když to těch článků totiž chtěl nahrát soubor a přihlásit se musel... -jkb- ✉ 06:44, 4. 4. 2005 (UTC)

Návrh

Dále jsem o tom přemýšlel a dospěl k následujícímu řešení: nejlepší asi bude pozměnit již existující šablonu Anon. Tato se také dává na stránky častěji či pravidelně editujících anonymních uživatelů a splňuje svůj účel pro dosud neregistrované (jednotlivé editace nedělají žádný problém). Malým rozšířením by bylo možno oslovit i ty z nás, kteří se často nepřihlásí (možná ani nevědí, že to je možné automaticky). Návrh na rozšíření (předběžně):

Vážená kolegyně, vážený kolego, v poslední době pod touto IP adresou často editujete, což nás těší. Editace pod IP adresou však ztěžují naši práci, především běžnou kontrolu různých vandalismů (na stránce Poslední změny). Jste-li již registrovaným uživatelem, prosíme Vás, abyste pokud možno editoval pod svým registrovaným jménem. Pokud jste se ještě nepřihlásil (což je možno i anonymně, tedy pod krycím jménem bez uvedení e-mailu), rádi bychom Vám toto navrhli. ... ... ...

... a zde by následoval přibližně text oné šablony Anon, kde jsou výhody registrace zmíněny. Tím by se to mohlo řešit. -jkb- ✉ 06:44, 4. 4. 2005 (UTC)

Copyrighty, copyrighty, já vás mám tak rád...l

Jsem tady docela nově, a tak prolézám všechny možné informace, které by mněc mohly pomoct s rozhodováním, co sem můžu přenést a co ne a zejména v jaké podobě. Předem děkuju zkušenějším, kteří mě pomohou.

Milhaus

P.S.: Pokud bude odpověď obsáhlejší, tak by možná nebylo špatné dát na ni odkaz přímo z Portálu, aby další nemuseli bloudit tak jako já.

Má odpověď, asi ne úplně nejvychytanější:

1. Možno je publikovat takové materiály, které jsou pod nějakou svobodnou licencí, například GFDL, která umožňuje komukoliv s materiálem nakládat podle jeho libosti, snad kromě přelicencování.
2. Možno je publikvoat materiály, které spadají do Public domain. To jsou takové materiály, které buď už vznikly jako volné (například zákony), nebo jim již copyright vypršel.
3. U textů je možno použít copyrightovaný materiál, pokud jde o citaci. Jinak je nutné ho přeformulovat. Na informace samotné se copyright nevztahuje.
4. S obrázky je to těžší, neboť ty nelze přeformulovat. V případě kreseb je lze překreslit. Nemělo by ale jít o hrubou kopii copyrightovaného materiálu.
5. Obrázek nepřijde o svůj copyright, pokud ho zeditujete (výřez, otočení, změna barev atd...).
6. Obrázek a ani jiné výtvarné dílo nepřijde o svůj copyright pokud se nějak zreprodukuje. Naopak, taková to reprodukce je pak kryta dvěma copyrighty.
7. Zásadně na Wiki nepublikujte materiály, u kterých je uveden copyright, naopak, je nutné, aby u materiálu bylo explicitně uvedeno, že je buď pod svobodnou licencí, nebo v public domain.

Nepublikovat materiály s copyrightem? Vše kromě public domain má copyright. Samozřejmě včetně materiálů uveřejněných pod svobodnou licencí. Myslím, že poněkud matete pojmy. Copyright je v pořádku, pokud je licence svobodná. --Kyknos 16:50, 8. 4. 2005 (UTC)

1. V případě vypršení copyrightu je v principu třeba toto vypršení nějak doložit.

(úpravy a poznámky vítány) --Miraceti ✉ 09:11, 1. 4. 2005 (UTC)

Žádosti o poskytnutí copyrightu pro wiki

Žádá-li někdo někoho o možnost zveřejnění (textu, souboru) pod licencí GFDL, tak by měl být postup následující: někomu se pošle žádost (dopis, email), přiloží se odkaz na GFDL (aby dotyčný věděl, s čím bude souhlasit), a čeká se. Dojde-li k souhlasu, tak se to dosud řeší tak, že wikipedista někde na nějaké diskusní stránce poznamená, že autor by tedá souhlasil. To je právně asi nedostačující, a v případě případů to ani nikdo nenajde. Navrhuji zřídit pro tyto účely nějakou stránku v nějakém jmenném prostoru, kam by se takové souhlasy v nějaké formě nahrály a byly ústředně k dispozici i pro budoucnost. Domníval jsem se, že de: má něco podobného, ale asi ne, viz de:Bild:Demis_Bestätigung.gif, kde to je jen tak někam prsknuté. -jkb- ✉ 07:28, 4. 4. 2005 (UTC)

Zatím se nikdo neohlásil ale viz Soubor:Bec x B92 383.jpg – nějakou soukromou korespondenci o právech skutečně není možno skladovat na soukromých discích. -jkb- ✉ 16:40, 8. 4. 2005 (UTC)

zde ještě pro jistotu kopii z posledních změn: (Kvetoucí kryptokoryna Cryptocoryne becketii v emerzní kultuře. Autorem a držitelem copyrightu je Jan D. Bastmeijer. Souhlasil s uveřejněním pod licencí GFDL. Příslušnou komunikaci s autorem mám archivovanou.

Klidne ji kamkoliv nakopiruji. Ale stejne to neni systemove reseni. Muze se jednat o ustni dohodu atd. --Kyknos 17:05, 8. 4. 2005 (UTC)

Hoďte nějakou krátkou relevantní citaci do diskuzí k těm obrázkům. --Miraceti ✉ 17:29, 8. 4. 2005 (UTC)

Je tam. --Kyknos 17:58, 8. 4. 2005 (UTC)

• Pripajam sa s prosbou o vytvorenie "repozitara" zdrojov... My v sk:wiki mame na to Zdroje. Uvedomujem si, ze vy by ste mozno nase zdroje neprevzali (zda sa mi, ze to posudzujete prisnejsie) - to teraz nechcem riesit, ale potesilo by ma poznat vase, ved aj my by sme z nich mohli cerpat (aj!) my. :) Liso 10:22, 9. 5. 2005 (UTC)

Žádost o komentář

Neboť na Wikipedie:Žádost o komentář to asi nepatří: prosím vyjádřete se k Diskuse k šabloně:Wikipedialang#Nový návrh. --Malýčtenář 12:39, 6. 4. 2005 (UTC), článků: 6877

OPAKUJI VÝZVU - rád bych to tenhle týden dotáhl do konce, pokud možná bez způsobení bouře následně. --Malý·čtenář 09:22, 11. 4. 2005 (UTC)

Wikipedista:Jiří Žemlička

Ahoj všem, na stopu wikipedisty Žemličky jsem narazil u článku Večírek. Jak jsem zjistil, wikipedista byl loni velmi aktivní. Skoro by se dalo říct bohužel, neboť ani jeden obrázek, který do Wikipedie nahrál, nemá licenci.

Wikipedista se vyřádil nejen na Formuli 1 (budiž mu za to chvála), ale také v jiných odvětvích, jako například film. Vkládal články, které se nedají označit ani za pahýl.

Pomůže mi někdo se zpracováním jeho příspěvků včetně návrhů na smazání podměrečných pahýlů?

A co s těmi obrázky? Podle mě je vytvořil on sám (alespoň ty od Formule 1), muselo mu to dát dost práce. Všiml jsem si, že jsou na nich trošku staré informace (rovinka generalissima Franka na španělské GP asi už není). Obrázky na stránce Alvar Aalto jsou zřejmě imagevio.

Jestli má na tohoto wikipedistu někdo kontakt, myslím, že toto je správná doba ho kontaktovat. Měl by se vyjádřit k původu jeho obrázků a textů.

Zároveň se omlouvám, že jsem nejdříve vkládal šablonu unknown, i když unverified je lepší volba. Snad to nebude zas takový problém. --Miraceti ✉ 08:13, 8. 4. 2005 (UTC)

Jeho stránka http://formula.webpark.cz/ vypadá aktuálně, takže kontak vespod stránky by mohl být aktivní.

Ju, už jsem mu napsal. --Miraceti ✉ 17:50, 8. 4. 2005 (UTC)

ahoj jsem Jirka Žemlička, reaguji na email od Miraceti, jsem rad, že jste se ozvali. V listopadu jsem měl těžkou nehodu a do reality jsem se začal vrace pomalu v březnu tohoto roku. Na některé věci jsem zapoměl a tak jsem rad, že se mohu postupně zapojit do aktivit před nehodou. Prosim o pochopeni a zároveň o pomoc při znovu navrácení do této aktivity. Obrázky které jsem vkládal do wikipedie jsem vytvářel sám (jezdci F1 a plánky F1). Pokud je na plánku GP Španělska rovinka generalissima Franka, jedná se o plánek vytvořený k GP Španělska 1951 a není ho možno aplikovat do roku 2004 postupně se budu snažit vše o F1 dát dopořádku. Budu rád jestli mi někdo v počátku pomůže jelikož si spoustu věcí nevybavuji, předem děkuji.

Doufam, ze se date brzy dohromady a nehoda na Vas nenecha zadne zle nasledky. Zivot je dulezitejsi nez Wiki (v testu zavislosti mam jen 90 bodu). --Miraceti ✉ 19:10, 9. 4. 2005 (UTC)

Dá se nějak vynutit aktualizace keše u nekategorizovaných stránek?

Koukal jsem, že seznam nekategorizovaných stránek je z nějaké hodně staré keše (mám pocit, že se neaktulizoval minimálně dva týdny, což se dá i dokázat z historie tam uvedených stránek). Neexistuje nějaké mocné zaříkadlo, které kdyby vyslovil např. Mormegil :-), tak by se ta cache vyprázdnila a zaktualizovala? --Radouch 16:36, 9. 4. 2005 (UTC)

Abrakadabra! Stačí? ;-) --Mormegil ✉ 17:54, 9. 4. 2005 (UTC)

Úžasné! Mocné kouzlo :-) BTW, je nutno vždycky říkat tobě (jestli si tedy mohu dovolit tykat) o vyřčení zaklínadla, nebo to už bude fungovat samo? --Radouch 18:16, 9. 4. 2005 (UTC)

„Samo“ to fungovat nebude, kvůli tomu, že to zatěžuje databázi Wikipedie, se takové stránky vždy servírují z cache. Ale vynutit aktualizaci cache lze tím, že se do URL příslušné stránky přidá parametr recache=true (teoreticky je možné, že to mohou dělat jenom správci, nechce se mi teď hrabat v kódu, abych to zjistil). Nemělo by se to ale pokud možno dělat příliš často; jak říkám, zatěžuje to server. Když to budeš přehánět, tak nám to vývojáři zakážou a budeme mít smůlu. ;-) --Mormegil ✉ 20:07, 9. 4. 2005 (UTC)

Fajn. Tak tedy prosím o opětné přegenerování. Trošku jsem ten seznam zkrátil. A taky prosím o přegenerování [2], jestli to jde. Samozřejmě, pokud už nebyla vyslyšena moje prosba, kterou jsem vložil do jednoho shrnutí editace. --Miraceti ✉ 20:44, 9. 4. 2005 (UTC)

Návod na přegenerování jsem poskytnul, takže udělat to můžete sami, ale OK, cache jsem aktualizoval (a zas tolik toho neubylo :o) ). Strom kategorií opravdu přegenerovat nemůžu, generuje se z dumpu (a stejně, není ani můj), který je ale jenom pár dní starý; to se kategorie za ty 3 dny opravdu tolik změnily? ;-) Na nový strom si budete muset počkat do nového dumpu, což typicky znamená měsíc (ovšem poslední dobou se snad řeší nový systém, takže by to mohlo být dřív). --Mormegil ✉ 21:06, 9. 4. 2005 (UTC)

Nechci dělat nic, do čeho nemám šťourat. Zdá se mi ale divné, že by ten strom kategorií byl jen tři dny starý. Spíš se mi zdá, že se generuje po deseti dnech. Alespoň včera tam deset dní stará kategorie nebyla. Dneska už tam je. (Leda, že bych se jí nevšiml, to je taky možné). Přesto díky. --Miraceti ✉ 08:00, 10. 4. 2005 (UTC)

Kategorie v šabloně

Ahoj, přidal jsem do šablony Šablona:Meteorologie kategorii kategorie:meteorologie, abych tak zaplácnul kategorii u Pyrheliometru. Ale samozřejmě docela dost článků už obsahuje jak tuto šablonu, tak kategorii. Musím všechny projít a kategorii tam odstranit, nebo nevadí, když bude kategorie u článku defakto dvakrát? Díky za odpověď. --Miraceti ✉ 20:24, 9. 4. 2005 (UTC)

Uvidíme, co na to Mormegil, nemám teď čas hledat v en: nápovědě, ale instinktivně se mi to nelíbí - IMHO AFAIK by hesla měla být kategorizována sama o sobě a nespoléhat na šablony, se kterými se může stát cokoli. --Malý·čtenář 09:22, 11. 4. 2005 (UTC)

Ostré nasazení šablon pro speciální pahýly

Tak se šablonami pro speciální pahýly jsem se snad již vypořádal. Myslím, že je možno je začít využívat na ostro. Nápověda je zatím zde, v budoucnu bych ji rád přemístil do Wiki nápovědy, pokud to bude možné. --Miraceti ✉ 19:14, 15. 4. 2005 (UTC)

Šablony

Upozorňuji všechny zakladatele nových šablon, že by je měli také uvést v relevantním místě na Wikipedie:Šablony - aby je dodatečně dohledával někdo jiný, to je práce pro vraha. (Až do stránky bude někdo zasahovat první, nahraďte prosím Wikipedie:Šablony#Hlavní strana jen odkazem na podstránku Wikipedie:Šablony/Hlavní strana - odsunul jsem to tam ke zpřehlednění obsahu nadstránky. (Teď mě napadá, jak to, že všechno máme "stránky", jen hlavní je strana? Ale asi nemá smysl to měnit kvůli zmatku se stávajícími odkazy.))

Po práci legraci: náhodou jsem včera zjistil, jaký editační flamewar se svedl na en: kolem toho, má li se en:Template:Czechia-geo-stub jmenovat spíš Czech-geo-stub. (A ten o to, jestli en:Charles University založil český král Karel I. nebo římský císař Karel IV., je taky povedený - možná bych měl upozornit VZ...) --Malý·čtenář 11:24, 12. 4. 2005 (UTC)

Nove pahylove sablony dam do poradku o vikendu, kdy neco udelam i s temi pahylovitymi kategoriemi, protoze to vypada, ze nikdo nevidi duvod, proc je mit. Ted na to nemam bunky. Vsiml jsem si, ze se objevily i nove pahylove sablony, takze je projdu taky. Jen bych poprosil, aby pokud uz nekdo takovou novou sablonu zalozi, tak at si nevsima kategorii, ktere jsou s ni spojene. Ty kategorie budou o vikendu (nejspise) zruseny. Asi by bylo uplne nejlepsi zatim tuhle ptakovinku nepouzivat, az po vikendu, ale lidi asi na uzde neudrzim. (Koukam, ze si nesmyslnych flamu uzivaji i anglictinari.) --Miraceti ✉ 14:50, 12. 4. 2005 (UTC)

Zvláštní znaky při editaci

Ahoj lidi, nevíte někdo, odkud se bere rámeček "Zvláštní znaky" pod editačním oknem? Měl bych chuť ho rozšířit, ale jednak nemůžu najít, kde se to dělá, jednak bych se nedivil, kdyby na to měl právo pouze správce. Např. v en: mají repertoár mnohem bohatší. My tam máme jen českou diakritiku, kterou stejně většina z nás má přímo na klávesnici. --Dan Zeman 07:45, 13. 4. 2005 (UTC)

Máte naprostou pravdu; má na to právo pouze správce. :-) Předložte svůj návrh (buď zde, nebo na příslušné diskusi), můžeme o tom debatovat. Jenom předesílám, že nejsem zastáncem vkládání celého Unicode, k čemu anglická pomalu směřuje. Spíše se chystám ten první odkaz „Zvláštní znaky“ přesměrovat na Wikipedie:Zvláštní znaky a při té příležitosti tu stránku poněkud zcivilizovat. --Mormegil ✉ 07:54, 13. 4. 2005 (UTC)

Souhlasím, že na vložení celého Unicode to není vhodné místo, i když bych nebyl proti, kdyby se tam dal nějak volitelně vyvolat (třeba by tam byly hierarchické odkazy jiná písma -> indická -> bengálské -> ছ; nutnou podmínkou by ale bylo, aby při tom rozbalování zůstalo vedle editační okno, do které se pak budou znaky javascriptem vkládat - nevím, jestli to Wikipedie vůbec umožňuje). Ale zpátky na zem. To, co mají v anglické Wikipedii teď, by mi přišlo adekvátní. Zdá se, že to pokrývá vše podstatné, s čím se setkáme v latince: Á á É é Í í Ó ó Ú ú À à È è Ì ì Ò ò Ù ù  â Ê ê Î î Ô ô Û û Ä ä Ë ë Ï ï Ö ö Ü ü ß Ã ã Ñ ñ Õ õ Ç ç Ģ ģ Ķ ķ Ļ ļ Ņ ņ Ŗ ŗ Ş ş Ţ ţ Ć ć Ĺ ĺ Ń ń Ŕ ŕ Ś ś Ý ý Ź ź Đ đ Ů ů Č č Ď ď Ľ ľ Ň ň Ř ř Š š Ť ť Ž ž Ǎ ǎ Ě ě Ǐ ǐ Ǒ ǒ Ǔ ǔ Ā ā Ē ē Ī ī Ō ō Ū ū ǖ ǘ ǚ ǜ Ĉ ĉ Ĝ ĝ Ĥ ĥ Ĵ ĵ Ŝ ŝ Ŵ ŵ Ŷ ŷ Ă ă Ğ ğ Ŭ ŭ Ċ ċ Ė ė Ġ ġ İ ı Ż ż Ą ą Ę ę Į į Ų ų Ł ł Ő ő Ű ű Ŀ ŀ Ħ ħ Ð ð Þ þ Œ œ Æ æ Ø ø Å å – — … [] [[]] {{}} ~ | ° ± − × ¹ ² ³ €

Uměl bych z toho případně vybrat podmnožinu, kterou skutečně občas potřebuju (zatím vyrábím ve Wordu a kopíruju přes schránku - nepohodlné :-(), ale o moc menší by nebyla a navíc by se tím vnášel příliš subjektivní pohled na věc... --Dan Zeman 08:27, 13. 4. 2005 (UTC)

A to se přidávám k prosbě o úpravu. Ř nebo Š mám na klávesnici, ale vyhrabávat odněkud každou chvíli m² m³, když je potřebuji to mě nebaví. Určitě by se šiklo přinejmenším × ‰ Å Ç Ø ß Ö Ł è a podobná běžná "exotická" písmenka a mně speciálně by udělal radost nedělitelný spojovník ‑. Miaow Miaow 08:49, 13. 4. 2005 (UTC)

Domnívám se, že by v oné množině nemusely být znaky, které jsou dostupné přímo z české klávesnice, vč. á atd., čď atd. Jinak se mi předložený návrh líbí. --Dodo ✉ 09:00, 13. 4. 2005 (UTC)

Nejsem si jist, není-li smyslem právě poskytnout nejčastější české znaky přispěvatelům, kteří je z nějakého důvodu na klávesnici / v systému nemají (cizinci, našinci u počítačů v cizině atp.). U plošně-objemových indexů dávám přednost opsat to plaintexto-entitově ² případně ³.

Osobně jsem zatím opakovaně potřeboval (kvůli občasným náhradám unicodových entit v interwiki) jen polské a občas pár rumunských. --Malý·čtenář 11:46, 13. 4. 2005 (UTC)

Polská písmenka nepotřebuji, protože mám nainstalovanou polskou klávesnici, ale když už má někdo tu potřebu, tak stačí jen písmenka, která nejsou dosažitelná v české klávesnici ani pomocí mrtvé klávesy čárka. Ono totiž znaky ś, ć, ź můžete vyloudit i na české klávesnici. Takže z polských zbývají jen ocásky ę, ą a potom ł, ż, a to i ve verzi velké. Kdyby se tak daly i ve wikipedii zavést mrtvé klávesy pro speciální znaky, tedy stříšky, tečky, přeškrnutíčka, opačné čárečky, kroužky...! Ale to je asi nereálné. --Luděk 12:05, 13. 4. 2005 (UTC)

Mým původním cílem bylo poskytnout jednak české znaky lidem, kteří z různých důvodů nemají českou klávesnici, druhak usnadnit psaní běžných wiki-formátovacích znaků lidem, kteří se svou českou klávesnicí neumějí zacházet. ;-)

Jinak – na běžné české klávesnici máte mrtvé klávesy pro čárku, háček, přehlásku a kroužek. (Myslím, že tilda a těžký přízvuk mrtvé nejsou.) Takže např. Å není problém napsat. No a pokud jste zvyklí psát rozličné podivnosti, tak si navrhněte vlastní klávesnici [3], půjde vám to od ruky mnohem lépe (na svou jsem si třeba přidal uvozovky, pomlčku atp.).

Mrtvé klávesy z Wikipedie opravdu využít nejde, je to o hodně vrstev moc vysoko. ;-) Ovšem jako perličku podotýkám, že je možné tam přidat znaky kombinační diakritiky z Unicode. Např. ř lze zapsat jako r + kombinační háček nad znakem.

Ale s výrazným rozšířením toho rámečku se smířím, co mám dělat. ;-)

--Mormegil ✉ 12:48, 13. 4. 2005 (UTC)

Jasně, očárkovat souhlásky ještě zvládnu, problém byl se škrtnutým l atd.: i když mám standardní Win systém, hledat pokaždé znovu v Mapě znaků / Wordu, jakou kombinací že se to vlastně píše, mi zabere stejně času jako to při jednom už zkopírovat. Ale kdyby byl na Wikipedii nějaký dobrý přehled (hint, hint), třeba bych se to časem naučil a požadavek bych odvolal ;-)

BTW uvozovky: nějaký javascript, který by uvozovkami obalil označený text, jako fungují tlačítka na horním okraji okna, asi do systému taky procpat nejde,co? --Malý·čtenář 14:24, 13. 4. 2005 (UTC)

Dobrý přehled dosud není, ale jak jsem výše uvedl, plánuju předělat Wikipedie:Zvláštní znaky do použitelné podoby. Ł používám asi stejně často jako symboly šachových figurek. :-) A podobné věci píšu či hledám pomocí BabelMap.

Uvozovkami obalit označený text je trivka, vždyť už tak funguje obalování textu hranatými či složenými závorkami, co je dole v nabídce.

--Mormegil ✉ 15:11, 13. 4. 2005 (UTC)

Já z vlastní praxe nejvíc užiju nedělitelné mezery, ty m², semtam m³, každodenně několikrát [[Soubor:||||]] a samozřejmě . Jinak ono mi přijde lepší psát m² přímo speciálním znakem. Když totiž píšete pomocí tagu sup m², dělá to ošklivě větší mezeru nad tím řádkem. Miaow Miaow 17:49, 13. 4. 2005 (UTC)

No já jsem osobně hříšník, co používá "supy"... a to proto, že když pak prohlížím tu stránku s tím speciálním znakem, tak se mi tam místo dvojky (trojky) objeví černý obdélníček. Je to tím, že mám nedokonalý počítač či prohlížeč nebo čím?? Kotec 17:54, 13. 4. 2005 (UTC)

Zkus říct co používáš za browser. Jinak bych spíš typl na problém ve fotech, nebo prohlížeč, který nepodporuje dobře UTF --Onovy 18:26, 13. 4. 2005 (UTC)

Přimlouvám se za to, aby pod editačním oknem byly alespoň "ň", "ď" a "ť", protože s těmi mívám dost často nějaký problém (ne všechny počítače si na 100% rozumí s češtinou). Zároveň jsem proti nějakému velkému rozšíření. Spíš by bylo lepší, kdyby si tady každý napsal, co mu tam opravdu chybí (co jinak používá s obtížemi) a to se tam přidalo. --Miraceti ✉ 18:13, 15. 4. 2005 (UTC)

To s těma tastaturama na cizích tedy nečeských systémech není tak zásadní problém, já píšu taky na německým Windows (Wordem), a sice pár zkušeností je možno nalézt zde (je to ale jen německy). -jkb- ✉ 15:49, 19. 4. 2005 (UTC)

Přimlouvám se za přidání znaku €, ten se píše těžko a používá čím dál častěji.
— Egg ✉ 22:02, 22. 4. 2005 (UTC)

1) Založil jsem heslo diakritické znaménko
2) Na vkládání speciálních znalů se mi osvědčila freeware "Vylepšená mapa znaků" verze 3.0 http://7software.wz.cz. Můžete si tam přidat pod ikonku „oblíbené“ určité znaky nebo posloupnost znaků. --snek01 14:13, 5. 5. 2005 (UTC)

Sestavil jsem si vlastní tabulku se zvláštníma znakama. Je to na mé osobní stránce: Wikipedista:Snek01#Speci.C3.A1ln.C3.AD_znaky (Nejsou tam všechny znaky se stříškama a s tečkama.) --snek01 22:42, 11. 5. 2005 (UTC)

Zajímavý bug

Tož jsem ty „uvozovky“ zeditoval (koneckonců jsou párové, ne?), zdá se, že úspěšně, ale teď se mi v http://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=MediaWiki:Copyrightwarning&action=history mezi mou editací a Mormegilovou z 00:14, 24. 12. 2004 zobrazuje jako poslední „MediaWiki default“ 12:45, 31. 5. 2004 s resumé převzatým z 13:37, 17. 5. 2004 Vít Zvánovec. --Malý·čtenář 15:22, 14. 4. 2005 (UTC)

Audio-template

Hi, I am making audio recordings of the pronunciation of words. Example; Média:Nl-be guy verhofstadt.ogg To include this in a good way in your wiki I need to know what your audio template is and how it works. When I know it i, and many others, can put it directly inside articles.

Can some one please put your audio template on this page;

• commons:List of the different audio-templates for the Wikipedias

Greetings, nl:gebruiker:Walter

I will create a template according to w:en:Template:Listen. Thanx for your notice. — Egg ✉ 12:22, 13. 4. 2005 (UTC)

We do have Šablona:Audio! --Mormegil ✉ 12:48, 13. 4. 2005 (UTC)

Well, Šablona:Audio corresponds to w:en:Template:Audio and it's usefull inline. But something like w:en:Template:Listen would not hurt nevertheless.

— Egg ✉ 13:17, 13. 4. 2005 (UTC)

Jenom pár slov k tomu česky i pro ostatní, aby to nemuseli dlouho studovat. Šablona Audio (to je takový ten "reproduktorek" se používá na krátké ukázky zvuků (výslovnost, cizí jména atp.). Šablona Listen je zase určena pro delší zvukové záznamy (hudba, projevy atp.). Na en: měli ještě před pár dny šablonu Audio s dost komplikovaným výsledným zobrazením (takovou ještě vidíte na de:), ale minulý týden ji "ořezali" prakticky do té podoby, jakou už nějaký čas máme my. Shodou okolností jsem i já nadělal před pár dny první várku českých ukázek (Czech pronunciation) a dával je do en: (a několika de:) článků. Mám "do zásoby" namluvenou asi stovku dalších jmen, takže až zbude zase nějaký čas, opracuji je a přihodím. Kdyby se některému z moravských kolegů chtělo, hodila by se ukázka klasického západovýchodního rozdílu ve spodobě (Na schledanou/Na zhledanou)... Miaow Miaow 18:42, 13. 4. 2005 (UTC)

Odkazovat do jiných wiki projektů?

Setkal jsem se tu při několika diskuzích nad články s návrhy, že by se daný článek spíše hodil do jiných wikiprojektů (wikicitáty, wikislovník, wikiknihy, wikizdroje apod.) a ve wikipedii to nemá co dělat. Myslím si však, že když někdo něco hledá a narazí na Wikipedii tak vůbec ho nenapadne hledat na jiných projektech, jestli se tam o tom náhodu něco nenalézá. Wikipedie je projektů největší, nejznámější a všechny ostatní jakoby zastřešuje, a proto bych navrhoval, aby pokud se něco nehodícího tady obejví, aby tu zůstal třebas superextraminipidiattopahýl s odkazem na příslušnou stránku jiného projektu. Jednak se tím usnadní hledání informací a pak se upozorní potenciální zájemci o projektech, kterých by si jinak nevšimli. Nemám namysli běžné odkazování podle souvislostí, ale například slovníková hesla, která se sem nehodí, ale mezi 200 články wikcionáře je nikdo hledat nebude. --Li-sung ✉ 15:06, 19. 4. 2005 (UTC)

Celkem naprostý souhlas, jenže odkazovat na Wikcionář nebo Wikisource ap. má smysl jen v tom případě, že na onom projektu skutečně heslo existuje; mám-li tu pahýl a chci ho vyjasnit tím, že odkážu na jiný sesterský projekt, kde to heslo ale není, tak tam zbude ten odkaz červeně na příštích padesát let. -jkb- ✉ 15:50, 19. 4. 2005 (UTC)

Souhlas. Nejlépe s použitím šablon.— Egg ✉ 16:13, 19. 4. 2005 (UTC)

Nejsem si jist, jestli rozumím „otázce“. Pokud jde o to, že v hypotetické situaci máme např. článek zákon, přičemž na Wikislovníku existuje také heslo zákon, pak je (samozřejmě) naprosto správné do našeho článku vložit odkaz na Wikislovník (a naopak). To je přece také jediný důvod existence šablon jako Šablona:Wikiquote!

Oproti tomu, (velmi často moje) poukazování na to, že článek Xy patří na Wikislovník a nikoli na Wikipedii, s tímto nemá zas tolik společného. Jsem proti tomu, aby v případě, že takové heslo někdo založí, bylo ±natrvalo ponecháno na Wikipedii s tím, že „Wikislovník nikdo nezná, když ho tam přesuneme, tak prostě zmizí v zapomění, tak ho necháme na Wikipedii, kterou znají všichni.“ Slovníkové definice na Wikipedii prostě nepatří, tečka. (Ale můžete si všimnout, že jsem velice tolerantní, prozatím se obvykle spokojím s tím, že takový článek jako vhodný pro přesun označím.)

A poznámka na okraj pro -jkb-: Interwiki odkazy nejsou červené nikdy, MediaWiki nemá šanci poznat, jestli na cílovém projektu daný článek existuje, nebo ne. Proto např. odkaz wikt:Žlabava je modrý.

--Mormegil ✉ 17:46, 19. 4. 2005 (UTC)

Jsem rád, že jste tak tolerantní a zatím to tak necháváte. Já se jen obávám, že by se mohl objevit někdo jiný nebo třeba Vy sám změníte názor a začne mazání. A jak říkám, je to smutné, ale skutečně další projekty jsou neznámé. Než nechávat na stránkách slovníkové definice myslel jsem spíš nechávat na stránce jen odkaz na Wikislovník. --Li-sung ✉ 20:27, 19. 4. 2005 (UTC)

S tímhle Mormegilovým názorem plně souhlasím. Nemá smysl tu mít neencyklopedické podpahýly. Podle mě nemá ani smysl nechávat články jen s odkazem (byť fungujícím) na Wikislovník. Vždyť hodnota takového odkazu vznikne až v okamžiku, kdy se pořádné encyklopedické heslo vytvoří. Do té doby je to jen odkaz bez kontextu a jako takový s prakticky nulovou hodnotou. (Hodnota webu není v odkazech, ale v tom, že odkazy jsou zasazeny právě do kontextu). Ve vyhledávání problém nevidím, Google zaindexuje všechno. --Miraceti ✉ 22:26, 19. 4. 2005 (UTC)

Osobní javascript a styly

Tak jsem si kapku pohrál se svým javascriptem Wikipedista:Hok/monobook.js a narazil jsem na pár drobností s kterými si nevím rady. Chtěl jsem udělat skrývací taxobox, což se mi v podstatě povedlo (můžete vyzkoušet zkopírovaním mého Monobook.js do Vašeho), ale s čím si tedy nevím rady? Chtěl jsem si zavolat funkci (js) pokud se na stránce něco objeví, ale nevím jak :( Jediné co mě napadlo je přetížit funkci na zobrazování obsahu (tam jsem si přidal co potřebuji), ale to samozřejmě funguje jen a jen když máme obsah. :( Nemáte s tímto někdo nějaké zkušenosti? Hok ✉ 12:11, 21. 4. 2005 (UTC)

Šablona pro informace o státech

Zdravím, díval jsem se na šablonu pro papeže a říkal jsem si, že by se mohla vytvořit nějaká obecná šablona pro informace o státech. Teď není jednotný layout, ale informace v tabulkách jsou pořád stejného/podobného charakteru. Nestálo by to za to? PaD 19:10, 24. 4. 2005 (UTC)

Vyhledávání také na jyxo.cz

Bylo by možno do speciální stránky Výsledky hledání doplnit také vyhledávání na jyxo.cz? Je to zdarma, je to podobné Googlu a jak to udělat je popsáno na stránce "Jyxo pro vaše stránky". Jyxo umí narozdíl od Googlu češtinu a myslím, že Wikipedii má zaindexovanou dobře.

Stačil by doplnit tento kód: <form action="http://jyxo.cz/search.php">
<table cellpadding=0 cellspacing=0 border=0 style="background: #ffffff"><tr><td>
  <input type=text size=38 name="s">
</td><td rowspan=2>
  <input type=image src="http://jyxo.cz/img/jyxo5.gif">
  <input type=hidden name=stem value=on>
</td><tr><td>
  <div style="font-size: 80%">
  <B><a href="http://jyxo.cz/"><span style="color: #000">Hledej:</span></a></B>
  <input type=radio name="d" value="cz" checked>na Internetu
  <input type=radio name="d" value="cz@cs.wikipedia.org">na české Wikipedii  
  </div>
</td></table>
</form>
--Aleš Tošovský 08:30, 29. 4. 2005 (UTC)

No, přímo to nejde, dala by se „zneužít“ část určená na vyhledávání Googlem, ale nejdřív se asi zkusím zeptat jinde, jestli je to akceptovatelné (přece jenom, je to do jisté míry „reklama“ Jyxu). --Mormegil ✉ 10:51, 29. 4. 2005 (UTC)

No nevím. Vzhledem k tomu, že Jyxo má naindexováno o trochu víc než polovinu Wikipedie a není schopné aktualizace ani jednou za měsíc, kdežto Google má naindexované všechno a je aktuální v řádu dní, si nemyslím, že je to dobrý nápad. --Wikimol 17:05, 29. 4. 2005 (UTC)

Také nevím, ale Illich se chlubí tím, že indexují každý den. Je škoda, že mají svůj projekt encyklopedie, asi se nebudou chtít nijak zainteresovat na Wiki. Co takhle ke spolupráci přemluvit Morfeo? Centrum by si určitě rádo šplhlo u zákazníků a češtinu umí také. --Miraceti ✉ 20:56, 29. 4. 2005 (UTC)

Souhlasim s Miraceti, pouzit Morfeo by vubec nebylo spatny, s NC vetsinou byva rozumna domluva. --Onovy 21:35, 1. 5. 2005 (UTC)

Teď jsem se díval na Jyxo a ono to asi opravdu nebude tak slavné. Zkusil jsem najít článek, který jsem vkládal 29.4.2005 a není tam. Zkusil jsem najít jiný, který jsem vkládal 8.3.2005 a taky nic. Vyhledávač, který zvládá ohýbání slov by ale potřebný opravdu byl. Jestli tedy navíc Jyxo nechce spolupracovat kvůli nepodařenému projektu mozek.cz, jsem raději pro Morfeo. I tam mají zadarmové vyhledávání. Ještě kdyby se dala domluvit častější aktualizace a bylo by to. Morfeo by si za odměnu mohlo na titulní stránku napsat "Vyhledáváme na největší české otevřené encyklopedii". --Aleš Tošovský 12:08, 2. 5. 2005 (UTC)

Jyxo určitě některé zdroje indexuje každý den. Nemyslím že by Wikipedie měla v Jyxu manuálně nastavené nějaké "trestné body" protože provozovatel provozuje Mozek - spíš bych čekal, že prostě algoritmus Jyxa není tak dobrý, aby hodnotil Wikipedii jako dobrý zdroj. Je vůbec otázka, jak Jyxo pracuje se stránkama mimo doménu .cz - pamatuji si, že to kdysi fungovalo tak, že pokud člověk chtěl stránku zařadit, nejlépe bylo Michalu Illichovi poslat mail. Podobně mám ten dojem že se Jyxo "ladívalo" i pro konkrétní dotazy, pamatuju všelijaké diskuse na Lupě.

Problém je, že jak vyhledává Jyxo, zhruba vyhledávají i jeho instalce na Seznamu a Atlasu. Uvažoval jsem, jak by se dala zaindexovanost zlepšit. Napdlo mě, že by na české doméně (wikipedia.cz) šlo kromě redirectu zprovoznit i transparentní proxy wikipedie (resp. "adresáře" /wiki/). (Technicky pomocí Apache modulu ModProxy).

Co si o tom myslíte? --Wikimol 19:41, 2. 5. 2005 (UTC)

Nejdříve k proxy: Podle toho, co vím o SEO (a není toho mnoho), by to nebyl dobrý nápad – obsah má být na unikátních adresách. Maximálně by bylo vhodné na /wiki/ nastavit 301 ukazující na stejný článek na Wikipedii.

Teď k vyhledavačům: zkusil jsem je otestovat a musím říct, že nadšen z jejich výsledků nejsem. Nejlepší pocit jsem měl z Morfea, Jyxo bylo nejhorší. Musím podotknout, že Seznam už Jyxo nepoužívá, má vlastní fulltext [4]. Jeho výsledky jsou ovšem také rozpačité. Třeba při vyhledávání „fotbal wikipedie“ zřejmě nic nenajde, takže přejde na vyhledávání Googlem, který jako první nalezne Kategorie:Australský fotbal (protože z nějakého mně naprosto záhadného důvodu článek fotbal vůbec nezná).

Nuže: pokud budeme rozšiřovat formulář pro vyhledávání, asi by to chtělo tam přidat více vyhledavačů, minimálně bych navrhoval Jyxo, Morfeo a Seznam. Tohle je v abecedním pořadí, rozhodnout o pořadí ve formuláři bude horší...

--Mormegil ✉ 07:38, 3. 5. 2005 (UTC)

Ahoj, ja bych se radsi primlouval k tomu, abychom meli jen jeden odkaz na vyhledavace. Mam k tomu tyto duvody:

1. Kdyz to bude nejakou alespon polooficialni spolupraci, vyhledavac to jiste pouzije v reklame, ktera poslouzi i Wikipedii (myslim, ze technicka uroven tech tri vyhledavacu je stale vyssi nez uroven obsahu Wikipedie, takze zadny vyhledavac Wikipedii neublizi negativni reklamou.)
2. Kdyz uz se k Wikipedii bude nejaky vyhledavac prednostne znat, bude zrejme v jeho zajmu, aby Wikipedii indexoval co nejlepe.
3. Predchozi bod bude mit ten efekt, ze se o zlepseni budou snazit i ostatni vyhledavace - nemuzou si dovolit vyrazne zaostavat. (V pripade, ze bychom zadny vyhledavac neuprednostnili, bojim se, ze se na nas vykaslou vsichni.)
4. Bude snad snadnejsi pokladat konkretni otazky provozovateli vyhledavace.
5. Bude to prehlednejsi a jednodussi reseni.
6. Vzdycky je moznost dalsi vyhledavace doplnit.

Je otazka, ktery vyhledavac pouzit. Navrhoval bych napsat kratky mail vsem trem a zeptat se jich, jestli maji zajem o podobnou spolupraci a v jake forme by si ji predstavovali. Odpovedi tady zverejnit a pak nechat tak mesic hlasovat. (Snad to hlasovani nikdo nebude chtit ovlivnit.)

--Miraceti ✉ 10:09, 3. 5. 2005 (UTC)

Operace bughunt: Hledá se pokusný králík

Všimnul jsem si jedné chybičky na Wikipedii a rád bych zjistil, jestli je problém jenom u mě, nebo u všech. Mohl by prosím někdo zkusit vypnout si nastavení „Ukázat bublinu (hoverbox) nad wiki odkazy“ ve svém nastavení (část „Různá nastavení“)? Poté normálně používejte Wikipedii, jestli se vám občas objeví přebytečná mezera u odkazu pro editaci jedné části článku. Odkaz pak vypadá takto: „[ editovat]“ (screenshot). Případné zkušenosti uvítám. Díky za spolupráci. --Mormegil ✉ 14:27, 5. 5. 2005 (UTC)

Tak v tomhle nastavení to vidim taky. zdrojáky:

 <div class="editsection" style="float:right;margin-left:5px;">
[<a href="
/w/index.php?title=Albrecht_z_Vald%C5%A1tejna&action=edit&section=1">
editovat</a>]</div>

 <div class="editsection" style="float:right;margin-left:5px;">
[<a href="
/w/index.php?title=Seznam_zkratek_v_online_diskus%C3%ADch&action=edit&section=2"
title="Seznam zkratek v online diskusích">editovat</a>]</div>

--Li-sung ✉ 14:58, 5. 5. 2005 (UTC)

Také se mi to děje, pouze u stránek, kde je více textu. Vrba 15:05, 5. 5. 2005 (UTC)

Děje se mi to také, ale skutečně jen občas. Nepřišel jsem zatím na žádnou závislost, v podstatě jediná stránka, kde se mi to stalo, je Okupace Iráku - sled událostí. Například u 2004 či 2005 (taky dlouhé stránky, hodně textu, hodně částí samostatně editovatelných) se mi to neděje. --Radouch 19:36, 5. 5. 2005 (UTC)

Mám u tohoto nastavení (Ukázat bublinu (hoverbox) nad wiki odkazy) zelené zaškrtávátko a tuto chybu mám u stránek kde je více textu (např. také tato stránka). (Rád sdělím jakékoliv další informace o nastavení svého počítače pro ohalení i dalších chyb. viz. Wikipedie:Potřebuji pomoc) --snek01 20:58, 5. 5. 2005 (UTC)

Před chvílí na Wikipedie:Potřebuji pomoc taky, ovšem ne teď tady. Screenshot by asi byla zbytečná námaha, podstatý je zdroják, který je u všech sekcí jako Li-sungův první, ale nikoli druhý příklad, tj.

[<a href=
"/w/index.php?title=Wikipedie:Pot%C5%99ebuji_pomoc&action=edit&section=7">
editovat</a>]

a problém zjevně je v linebreaku za koncem tagu a, který je v HTML logicky interpretován jako mezera; v mém Exploiteru půlšesta je podtržená - zajímavé, FF to vynechává? nebo že bys býval dostal naopak CRLF hned za závorkou? --Malý·čtenář 09:55, 9. 5. 2005 (UTC)

Díky všem za spolupráci, chyba byla lokalizována a nahlášena (bugzilla:2123), třeba s tím někdy něco dokonce udělá. ;-) --Mormegil ✉ 15:45, 12. 5. 2005 (UTC)

P. S. @Malýčtenář: pokud si podtržení odkazů jako já vypneš ve svém nastavení, tak ti ani IE podtrhávat nebude. ;-)

Redirekty z vyskloňovaných dní v únoru a listopadu

(Přesunuto z Wikipedista diskuse:Mormegil.)

Proč si myslíte, že redirect z [[29. listopad|29. listopadu]] na 29. listopad je zbytečný? Když někdo dá vyhledávat, 29. listopadu, nenajde mu to pak nic, pritom si myslím, že datum 29. listopadu je gramaticky rovněž správný tvar. Kotec 11:18, 9. 5. 2005 (UTC)

Slovo „počítače“ je jistě také správně, přesto nemáme redirekt počítače. Existence přesměrování ve formě 15. června je jistou výjimkou z běžných pravidel, zdůvodněnou tak, že se data používají tak často, že to je užitečné zjednodušení zápisu. Přesměrování [[29. listopad|29. listopadu]] či 7. února jsou však zbytečná, stačí psát [[29. listopad]]u, [[7. únor]]a a je to zcela stejně náročné (tzn. redirekt nijak práci neulehčuje). Netvrdím, že se o tom nedá diskutovat, klidně nadneste tuhle možnost Pod lípou, ale pokud by se toto dosud dodržované pravidlo mělo změnit, pak systematicky a zřetelně. Viz též Wikipedie:Psaní dat#Seznam přesměrování dat s měsícem v druhém pádu. --Mormegil ✉ 11:32, 9. 5. 2005 (UTC)

Nevim, Mormegile. Existence cca 60 redirektu by Wikipedii nezabila a psavcum by to trosku usnadnilo praci. --Miraceti ✉ 11:55, 9. 5. 2005 (UTC)

Jistě, nezabila, ale také nerozumím tomu, proč dělat zcela zbytečné redirecty, nic se tím nezíská. Vrba 13:28, 9. 5. 2005 (UTC)

Původně jsem chtěl opravit těch pár už existujících odkazů, jenže pak jsem si všimnul, že: 1. těch článků je asi 45 (z toho sedm jsem již opravil), 2. stejně už existují přesměrování [[7. listopad|7. listopadu]], [[8. listopad|8. listopadu]], [[9. listopad|9. listopadu]], [[13. listopad|13. listopadu]] a [[30. listopad|30. listopadu]]. Když už jsou, nechce se mi je mazat, aniž by o tom proběhla diskuse – co myslíte, je vhodné i pro xx. listopadu a xx. února vyrobit přesměrování?

--Mormegil ✉ 14:11, 9. 5. 2005 (UTC)

Stavím se za Miracetiho názor. Běžně děláme redirectové tvary spousty jmen, z nichž mnohé budou použity jen zřídka (pokud vůbec), ale jsou pro puristy OK, protože jsou v 1. pádě. Ale já souhlasím s tím, že pár desítek nejpoužívanějších slov v jiných pádech by nám při psaní usnadnilo práci. Třeba redirect rusky na Ruština, který tu před časem někdo vytvořil, se mi zprvu nepozdával, ale po pár použitích jsem mu přišel na chuť místo zdlouhavého vypisování Ruština|rusky. Podobně by se užilo anglicky, německy atp. a proč ne i ty názvy měsíců - to má perspektivu stovek použití. No, dělejte, jak myslíte... Miaow Miaow 18:28, 9. 5. 2005 (UTC)

Tohle je dobrý napad! Mě ty jazyky taky štvou. A není pravda, že se tím nic nezíská - získá se dost velké zjednodušení. Samozřejmě nesmí se to zvrhnout. O každém okruhu slov, které by podobné redirekty potřebovaly, by měla nejprve proběhnout diskuze. --Miraceti ✉ 17:26, 10. 5. 2005 (UTC)

Tu ruštinu jsem spáchal já, chtěl jsem si ověřit, jak se to ujme a jestli nebudou protesty z nějakých důvodů, které mne nenapadly. Ale vypadá to, že žádné protesty nebyly, takže asi není důvod tyto redirekty pro některé nejpoužívanější jazyky vytvořit. Tedy nemělo by se to dělat do foroty pro všechny jazyky, ale pro ty opravdu časté, jako je latina, čeština, angličtina, němčina, ruština atd. --Luděk 18:04, 10. 5. 2005 (UTC)

Souhlasím s Mormegilem: redirect rusky -> ruština je užitečný zrovna jako redirecty ze zkratek USA, ČR atp. a není důvod ho neudělatAle napsat [[29. listopad]]u je přesně stejný počet úhozů jako [[29. listopad|29. listopadu]], redirect jen zbytečně zatěžuje systém. Smazat. --Malý·čtenář 09:41, 11. 5. 2005 (UTC)

Zajímavý konflikt při přesunu stránky a editaci diskuse

Zajímavý konflikt při přesouvání stránky, zatímco jiný edituje její diskusní stránku. Jedná se o přesun stránky Šablona:Přehled o zemi (dále pro zjednodušení: X) na Stránku:Šablona:Infobox stát (dále Y) a o přesun též diskusní stránky, dnes po 18:00.

• 18:10, Zeman přesouvá X na Y
• já edituji ještě Diskuse:X, ukládám v 18:21, vše OK
• všímám si však, že Diskuse:X přesunuta nebyla, přesouvám tedy dodatečně na Diskuse:Y v 18:25
• dívám se na Y, tam je siskuse stále červená
• dívám se do Posledních změn, vidím, že PaD editoval Diskuse:X v 18:27
• dělám o tom poznámku v Diskuse:X v 18:33 a ukládám
• až 18:35 to funguje, Y i Diskuse:Y jsou při vyvolání stránky modré

Nějaký editační konflikt či něco podobného jsem na monitoru neměl. -jkb- ✉ 17:07, 10. 5. 2005 (UTC)

Po uložení vidím, že si kolega Zeman ztěžuje na editační konflikty, takže jsme tam byli tři. Jenže: to nepřesunutí diskusní stránky zároveň se stránkou samotnou to nevysvětluje. -jkb- ✉ 17:12, 10. 5. 2005 (UTC)

Jak wiki pozná, že někdo něco otevřel pro editování? Já myslel, že to pozná až ve chvíli když chce někdo uložit něco z mezitím změněné verze. --Li-sung ✉ 17:15, 10. 5. 2005 (UTC)

Tak mám na to skutečně následující vysvětlení: diskusní stránku (která tedy nebyla přesunuta spolu se stránkou hlavní), jsem editoval trochu dřív, vůči problémům se sefverem to trochu trvalo, tedy asi jsem ji otevřel krátce než Zeman přesouval; já tím, že jsem svou poznánku uložil, stránku prostě obnovil. Tohle se mi stalo již asi třikrát při mazání stránek:

• vidím pitomost či vandalismus, edituji, a pro jistotu ještě hledám v historii či co tam odkazuje
• Li-sung (jednou to byl skutečně on) vidí pitomost, edituje, aby tam napsal smazat
• já vidím, že mazat mohu, tedy mažu a vše uzavírám
• Li-sung ukládá své Smazat – a to co jsem smazal zace znova založí
• já to vidím a vilítnu z kůže, neb nevím o co jde

Jaksi tu schází hlášení ne tak o editačních konfliktech, ale o tom, že někdo mezitím udělal to a to a co s tou stránkou, kde já dělal to a to. -jkb- ✉ 17:34, 10. 5. 2005 (UTC)

Taky jste si na to vzpomněl? Já taky. Ale ještě k tomu přesunu. Myslím že v posledních změnách by se ten přesun měl objevit a pak editace na původním místě. Třeba za tím jsou dnešní problémy s mediawiki. --Li-sung ✉ 17:42, 10. 5. 2005 (UTC)

Protože jsem v sledu událostí jmenovaný, tak se k tomu vyjádřim.

Chtěl jsem reagovat ale mezitím se stránka přesunula. Otevřel se mi tím pádem prázdný foprmulář. Tak jsem chtěl něco připsat na přesunutou stránku (viděl jsem, že se přesunula z posedních změn). Oskaz byl sice stále červený, ale když jsem na něj kliknul, tak se otevřela stránka s kompletní disusí. Mysím, že to je tím, že se stránky načítají z proxy a někdy jsou odkazy na již exitující stránky stále červené. Takže jsem editoval disuse.Y a ne disuse:X... ikyž myslim, že při prvním načtení stránky na diskuse:Y byly odkazy na částečnou editaci pořád namířeny na diskuse:X... PaD 17:38, 10. 5. 2005 (UTC)