Wikipedie:Diskuse o smazání/Šalina
Tato stránka obsahuje archiv navrhovaného smazání článku. Tuto stránku už laskavě needitujte.
Diskuse skončila výsledkem ponecháno - článek, i přes kvalitní analýzu, splňuje podmínky pro samostatné encyklopedické heslo a není potřeba ho přesouvat --Draffix 19. 7. 2010, 19:08 (UTC)
Šalina[editovat | editovat zdroj]
- Toto není hlasování, nýbrž diskuse. Rozdíl spočívá především v tom, že se nezohledňují počty podpisů, ale váha argumentů.
- Diskusi otevřel(a)
- --Wikipedista:BobM d|p 11. 7. 2010, 17:59 (UTC)
- Uzavření diskuse
- standardní: týden po zahájení
Doporučená řešení[editovat | editovat zdroj]
spíše ponechat/nepřesouvat na Wikislovník - článek označenDávám komunitě zvážit přesun na Wikislovník (obdobně jako u favoritu). V případě vyslovení pro smazání by bylo vhodné změnit na přesměrování. --Wikipedista:BobM d|p 11. 7. 2010, 17:59 (UTC) měním hlas... každopádně změnit na přesměrování. --Wikipedista:BobM d|p 13. 7. 2010, 15:51 (UTC){{Přesunout na Wikislovník}}
, přesto napsán v celku encyklopedickým stylem.- Ponechat, souhlas s navrhovatelem. Kopíruji svá slova z jiného Afd: „Nechápu toto bezdůvodné tapetování šablonami přesunout na slovník, tam patří jen definice délky subpahýlu a hlavně jazyková stránka slova (skloňování atd.)“ a nikoliv celé plnohodnotné pahýly. Jako máme stránku Co Wikipedie není, měli bychom vytvořit i Co Wikislovník není, resp. co je. Či pokud existuje podobná stránka přímo na slovníku, uvítám link. --Wespecz 11. 7. 2010, 18:17 (UTC)
- Ponechat - encyklopedické heslo, byť o slovu. Je pravda, že oproti slovníkovému heslu v tuto chvíli nepřináší nic navíc, ale díky svému pěknému encyklopedickému provedení podle mě není důvod jej mazat. Palu 11. 7. 2010, 20:25 (UTC)
- Ponechat - maprosto nesmyslné mazání článků kvůli přesunům na Wikislovník považuji za vyložené zlo a hrubou systémovou chybu české verze Wikipedie (jedno z jejích velmi bolavých míst). MiroslavJosef 11. 7. 2010, 21:17 (UTC)
- Doporučuji Vám iniciovat diskusi o změně systému přesunů stránek na sesterské projekty, který existuje jen proto, aby bylo možné zachránit alespoň něco z textů, které nesplňují požadavky na encyklopedické heslo, jak si je wikipedisté stanovili. Jen si dovoluji upozornit, že pak se většina takto označovaných článků bude mazat rovnou a bez náhrady. --Reaperman 11. 7. 2010, 21:23 (UTC)
- Smazat - případně sloučit s hantec. Ukázkový příklad hesla co patří na Wikislovník. --Jowe 11. 7. 2010, 21:56 (UTC)
- Smazat, respektive zapracovat do článků tramvaj a hantec a přesměrovat na tramvaj. Článek pojednává o slově, které nesplňuje encyklopedickou významnost, a navíc se článek skládá pouze z věcí, které by měly mít své místo v jiných článcích. O šalině jako o jednom z nejznámějších původně (už jsem to slyšel několikrát říkat i rodilé Pražáky — součást zanikání nářečí je nejen to, že se většina zvláštních slov zapomene, ale i naopak rozšíření jiných do celého jazyka) hantecových výrazů by mělo být v (zatím velmi chudém!) článku hantec, naopak v článku o tramvaji by měla být zmínka, že jí nezanedbatelná část Čechů říká šalina. --Tchoř 11. 7. 2010, 22:31 (UTC) Dalším důvodem pro změnu na přesměrování je prostý fakt, že šalina je tramvaj. Pokud napíšu do vyhledávání ve Wikipedii šalina, tak si chci přečíst o tramvaji, nikoliv o tom, že jsem právě zadal „divné slovo pro tramvaj“.--Tchoř 15. 7. 2010, 00:34 (UTC)
- Po zapracovani etymologie slova na Wikislovnik zde na Wikipedii smazat. --Milda 11. 7. 2010, 23:18 (UTC)
- Ponechat – normální poctivý wikičlánek. I když přiznávám, že pokud by se zde objevil konsenzus, dokázal bych si představit sloučení s tramvají. --marv1N 11. 7. 2010, 23:56 (UTC)
- Ponechat, v nejhorším řešit jako reedict na tramvaj. Velmi známý pojem, rušení je zbytečné--Zákupák 12. 7. 2010, 02:55 (UTC)
- Sloučit s hantecem, prospěje to oběma článkům. --G3ron1mo 12. 7. 2010, 07:31 (UTC)
- Spíš ponechat, z hantecu zdaleka nejznámější slovo (i pro nebrňáky), zdroje jsou i mimo slovníky, jen doufám, že tady někdo nezačne mastit jako hesla jedno slovo z hantecu za druhým. --Kixx 12. 7. 2010, 08:04 (UTC)
- Ponechat. --Uacs495 12. 7. 2010, 20:24 (UTC)
- Ponechat (a založit šalingrad :-))--Slfi 12. 7. 2010, 20:27 (UTC)
- Smazat nebo zahrnout do jiných hesel, protože encyklopedický obsah tohoto hesla je víceméně nulový. Články o slovech sice existovat mohou, ale jen v případech, kdy slovo má např. nějakou velmi osobitou historii, kterou wikislovník nemůže vystihnout. Pokusil jsem se najít heslo, které by tomu trochu odpovídalo: našel jsem Demagogie.--JOtt 12. 7. 2010, 20:39 (UTC)
- Ponechat na slovník patří skloňování atd. tohle je článek o slově, takže ponechat u nás. — Jagro 12. 7. 2010, 20:43 (UTC)
- Ano, je to článek o slově, ale slov jsou statisíce, a o všech mít články nemůžeme, neboť Wikipedie není slovník. --JOtt 12. 7. 2010, 20:49 (UTC)
- Ponechat Na wikislovník patří slova, ale symboly patří do wikipedie. A šalina se stala i symbolem.--Railfort 12. 7. 2010, 22:17 (UTC)
- Ponechat v podstatě jak ostatní hlasující stejně jako já.--frettie.net 12. 7. 2010, 22:51 (UTC)
- jako samostatný článek smazat nebo s redirektem přesunout na hantec - na ENCYKLOPEDICKÝ článek to nemá a mít nikdy nebude, jak ukázala Reapermanova níže uvedená analýza.--Petr Karel 13. 7. 2010, 07:43 (UTC)
- Smazat (resp. tedy samozřejmě změnit na přesměrování na tramvaj); pokud obsahuje nějaké informace, které na Wikislovníku nejsou, doplnit je před smazáním tam (to je pochopitelně důvod existence šablony pro přesun na sesterský projekt, jinak by na podobné stránky bylo možno aplikovat rychlé smazání). K Reapermanově analýze není moc co dodat – tohle je očividně článek o slově patřící na slovník, ne do encyklopedie. Být nějakým častým přispěvatelem Wikislovníku, asi mě hodnocení, že „tam patří jen definice délky subpahýlu“, trochu urazí. Fakt, že je to „z hantecu zdaleka nejznámější slovo“, je dost irelevantní. A argumentace „tohle je článek o slově“ jako pokus o vyvrácení toho, že by to slovo patřilo na slovník… --Mormegil ✉ 13. 7. 2010, 15:39 (UTC)
- Spíše ponechat. Ač je to „jen“ slovo, přijde mi dostatečně významné pro samostatný článek. Nicméně přenesení relevantního obsahu na Hantec je také možné řešení (jen pak nevím, jestli by Šalina měla přesměrovávat tam, či na Tramvaj).--Byrnjolf 16. 7. 2010, 23:00 (UTC)
- Sloučit s článkem tramvaj, kde tomu věnovat samostatnou kapitolu. Samozřejmě s vzájemnými odkazy na článek hantec. Šalina není symbol, je to regionálně odlišné označení jedné věci. Nebo se mají zakládat dva samostatné články, pokud dva lidé označují totéž různým výrazem? Slaigo 17. 7. 2010, 07:01 (UTC)
- Ponechat jako článek o encyklopedicky významném slovu. To, zda nějaké informace z wikipedického článku přebere nějaká jiná encyklopedie nebo slovník, je jejich problém, ne problém Wikipedie. --ŠJů 17. 7. 2010, 13:01 (UTC)
- smazat. Očividná slovníková definice.--Juan de Vojníkov 17. 7. 2010, 13:06 (UTC)
- Ponechat I když jde skutečně jen o (rozšířenou) slovníkovou definici, IMHO toto slovo svým významem – tím že je v podstatě symbolem hantecu – tuto definici přesáhlo. Proto má význam i v encyklopedii. --Packa 17. 7. 2010, 20:21 (UTC)
Komentáře[editovat | editovat zdroj]
Není to trochu zbytečné roztahování diskusí? Šablona {{Přesunout na Wikislovník}}
zcela jasně udává jak s tím naložit, buď upravit do podoby, u které nebude o encyklopedičnosti pochyb, nebo pokud už článek vyhovující je, tak šablonu odstranit a zdůvodnit v diskusi. Jelikož JOtt už příslušné pasáže vytáhl a napsal heslo na slovníku, nepřipadá přesun v úvahu. Za současného stavu bych to viděl na sloučení do tramvaje, případně spíše článku o hantecu. --Reaperman 11. 7. 2010, 21:13 (UTC)
Sloučení do tramvaje nerozumím. Článek je lingvistický (viz jeho lingvistické zdroje), nikoliv o technice nebo dějinách techniky, tak spíše ten hantec. A Wikislovník pravděpodobně nikdo nepoužívá (já sám jsem jej nikdy neviděl). --Uacs495 12. 7. 2010, 20:23 (UTC)
- Souhlasím, hantec by byl lepší než ta tramvaj. Ale ... Jestliže jste Wikislovník nikdy neviděl, proč myslíte, že jej pravděpodobně nikdo nepoužívá? Podle současných statistik má česká verze v průměru více než 16 000 dotazů na zobrazení stránek denně, což je podstatně více než u jiných jazyků, jejichž slovníky mají srovnatelný rozsah co do počtu hesel, a dokonce je to číslo srovnatelné s Wikipediemi o obdobném rozsahu. --Reaperman 12. 7. 2010, 20:56 (UTC)
Analýza článku[editovat | editovat zdroj]
Dovolil jsem si provést malou obsahovou analýzu článku šalina větu po větě. Při analýze vycházím z předpokladu, že článek o slově být na Wikipedii být může, ale měl by se zabývat spíše fenoménem toho slova než jeho jazykovým rozborem a naopak jazyková stránka má se nacházeti na Wikislovníku.
- Šalina,
- úvodní slovo uvozující předmět článku
- někdy též šmirgl,[1]
- synonymum, i když je zajímavé, že když je článek o slově, že hned v úvodní větě zmiňuje slovo úplně jiné, které má s tím řešeným společné pouze to, že je nářeční a označuje tramvaj
- je výraz v hantecu,
- určení jazyka
- označující v Brně pouliční dráhu, neboli tramvaj.
- definice, co vlastně slovo označuje
- Přestože rozdíly v nářečích již do velké míry vymizely, velká část obyvatel Brna neřekne tramvaji jinak než šalina.
- vata, opakuje jinými slovy předchozí řečené
- Slovo pochází z němčiny, vzniklo zkomolením slovního spojení elektrische linie (elektryše líne).
- etymologie slova, běžná to slovníková informace
- Přestože regionální rozdíly mezi hovorovou češtinou v Čechách a Brnem, potažmo Jižní Moravou, nejsou již tak značné, jako v dobách před začátkem 20. století, kdy ještě na nářečí nepůsobily vlivy médií, některá ryze brněnská slova, z nichž je právě výraz šalina nejznámější, přetrvala až do nynějších dnů.
- vata, se slovem nemá nic společného, pojednává o obecné problematice nářečních výrazů
- Vznikla též i různá hovorová spojení, jako například šalinkarta, šalinář (řidič tramvaje) apod.
- typická slovníková informace, navíc věta je věcně nepřesná (schválně kdo první přijde na to proč ^.^)
- Slovo šalina slouží v současnosti též jako název oficiálního časopisu vydávaného Dopravním podnikem města Brna.[2]
- encyklopedická informace
- Šalina v hantecu označuje i elektřinu (viz slovník hantecu).
- další význam slova, rovnou se odkazuje na slovník
- Když například elektromontér řekne po ukončení práce na zařízení svému kolegovi "zapni šalinu", znamená to, že má zařízení připnout na přívod elektřiny.[zdroj?]
- vata, zřejmě vlastní výzkum, slovníkový příklad použití
Suma sumárum vychází nám, že když odstraníme vatu a slovníkové informace, zůstane nám z článku jediná věta: „Slovo šalina slouží v současnosti též jako název oficiálního časopisu vydávaného Dopravním podnikem města Brna.“ + samozřejmě pro existenci článku nutná, nikoli však postačující úvodní definice. Nějakou dobu jsem přemýšlel, jak by se článek dal encyklopedicky upravit a všechny cesty vedly do Říma, tedy všechny vedly k tomu, že by se z toho stávalo stále víc pojednání o hantecu obecně než o samotném slově, tedy bych viděl jako logický výstup sloučení tamtéž. --Reaperman 12. 7. 2010, 21:22 (UTC)
- Je to velmi kvalitní analýza. Ovšem domnívám se, že naneštěstí i tak obezřetný wikipedista, jako jste Vy, se v ní dopustil několika nedobrých vývodů. První, který je asi nejpatrnější, proč by ve wikičlánku nemělo být slovo k etymologii (přičemž slovník o etymologii píše jen krátce a takovéto dlouhé vysvětlení by se do něho nehodilo)? U toho šmirglu, by to chtělo přeformulovat, ale není to nutně ke smazání – „Šalina je v hantecu ozn. pro tramvaj (tam se také označuje jako šmirgl)“, proti tomu už nikdo nemůže nic namítnout a myslím, že je to informace pro čtenáře přínosná (nakonec je to slovo o hantecu a propojení s dalšími slovy z tohoto jazyka je přímo žádoucí). Dále myslím, že zmínka o tom, že šalina je nejznámější slovo hantecu a používá se i v češtině je v článku dosti potřebná. Pokud bychom pak nebrousili článek podle Vás, ale jemněji, víceméně by z něj vypadl jen onen vlastní výzkum, možná ta šmirglplacka, i když myslím, že i tato odvozená slova by tam mohla být. --marv1N 13. 7. 2010, 11:39 (UTC)
- Nikoli, vývody vycházejí z úvodního předpokladu, cíl je jasný, zjistit, jaké encyklopedické informace článek obsahuje nad rámec slovníku (až na časopis, který může někdo rozporovat jako okrajový fakt, žádné) a jaké jsou možnosti dalšího rozvoje (téměř žádné). V článku na Wikipedii může být ledacos, ale přece jen by se autor měl soustředit na to, co je pro projekt základní, a to jazykový rozbor slov pro Wikipedii není. Docela mi vyvolalo úsměv na tváři tvrzení, že ta jedna věta o etymologii je pro slovník příliš rozsáhlá. Etymologie na Wikislovníku je tak dlouhá jak je potřeba, jak moc informací je k ní k dispozici a jak moc práce si s tím vkladatel dá. Viz například v jednom z nedávných DoSů jmenovaná kocanda.
- Co se týče šmirglu – článek je buď o tramvaji, kde by byly zřejmě nářeční výrazy příliš okrajové; nebo je o slově šalina, pak je uvedení šmirglu v první větě celkem nelogické; anebo za třetí je to článek o hanecu, tam můžou být obě, ale náhle de nám ten článek nějak špatně jmenuje.
- Zmínka, že šalina je nejznámější slovo z hantecu je přinejměnším sporná. Pokud se podívám do slovníku, který článek odkazuje a zůstanu jen u písmene Š (bez ohledu na jeho jazykovou přesnost), pak přinejmenším slova jako šlofík, šajn, šukat, štace a šlus co do známosti a pronikání do jiných vrstev jazyka než jen brněnské nářečí šalině značně konkurují (i když je to ovlivněno směrem původu těch slov). Že nářečí a jazyky, které jsou v přímém kontaktu postupem času splývají a vzájemně od sebe přebírají slovní zásobu a gramatiku, je naprosto přirozený jev, který není pro šalinu nijak zvlášť výjimečný. --Reaperman 13. 7. 2010, 21:08 (UTC)
- Pokud se dívám na onu kocandu, tak musím říct, že tohle bych na slovníku nečekal. Toto je asi na úplně jinou a kdesi jinde vedenou diskusi, ale to není správné směřování slovníku, protože poctiví slovník je krátký, úsečný, nejsou tam zbytečné balasty, které u kocandy jsou. Pokud chtějí na slovníku dělat takovéhle líbesbríf, tak skutečně by se dost možná šalina hodila tam (ale jak říkám, kocanda je špatně udělané slovníkové heslo, když bych použil svoji estetiku slovníkových hesel). Šmirgl nemusí být v první větě. Pokud by u těch slov, co uvádíš bylo někde v encyklopedickém prostoru, že jsou z hantecu, tak bych k nim dal požadavek na zdroj a jakýs „slovník hantecu“ na internetu by mi nestačil, protože to jsou poctivá česká slova, která nemají s Brnem co společného (pokud tedy není hantec pouze „smíšením češtiny s němčinou“, pak by to tedy byla hantecová slova, ale já bych se mýlil v chápání hantecu). --marv1N 13. 7. 2010, 21:51 (UTC)
- Uznávám, že kocanda je extrém, který je ovšem dán složitostí problematiky, ale i etymologie slova zhůvěřilý, která je rozsahem někde na tom dolním průměru (vzhledem k etymologickým slovníkům) je o poznání rozsáhlejší než co je u šaliny. Jinak chápu, že představa slovníku u mnohých končí v podobě:
- slovník -u, m. sbírka obvykle abecedně řazených takovýchle hesel
- Poctivá česká slova to docela určitě nejsou ^_^ a hantec skutečně je slang, který je ovlivněn češtinou (především nářečím jižní Moravy) a němčinou. Nakolik jsou ta která slova původní hantecová a nakolik přišla jinou cestou si já netroufám odhadovat. --Reaperman 13. 7. 2010, 23:10 (UTC)
- Já chápu, že wikislovník může být širší než obyčejný slovník, tedy o úplné skloňování, použití v různých jazycích, že nemusí používat tolik zkratek. Na druhou stranu nechápu snahu do onoho projektu vsunout obsáhlé narativní texty (př. kocanda). Například mě-čtenáře formát kocandy vyloženě odradil od čtení. zhůvěřilost je lepší, ale zase nemyslí, že je nutné použít celé věty, stačilo by úsečněji v odrážkách (třeba). My tady možná narážíme i na jiný problém (upozorňuje již MiroslavJosef), a to: co s „články o slovech“, takovéto články totiž do encyklopedii patří, ale zároveň patří i na slovník a my nevíme jak to zařídit, aby na obou projektech byl, zároveň se neduplikoval (oni totiž nutně články se svým obsahem na obou projektech překrývají, a vůbec ve chvíli, kdy wikislovník má ambice pojmout ta slova šířeji, než obyčejné slovníky)... --marv1N 14. 7. 2010, 18:10 (UTC)
- Uznávám, že kocanda je extrém, který je ovšem dán složitostí problematiky, ale i etymologie slova zhůvěřilý, která je rozsahem někde na tom dolním průměru (vzhledem k etymologickým slovníkům) je o poznání rozsáhlejší než co je u šaliny. Jinak chápu, že představa slovníku u mnohých končí v podobě:
- Aha, chápu. Wikipedie má obsahovat hromadu balastu, který na ni mnohdy ani nepatří a Wikislovník nesmí obsahovat jednu celou větu k tématu, které na něj patří, a které se tak v běžných slovnících k dané věci tak uvádějí. V žádném případě nesmí podrobněji rozebírat problematiku slova v podobě, která se dobře čte, tedy v souvislém textu, nýbrž musí připomínat školní poznámky, protože souvislý text odrazuje od čtení (zajímavé, že to pro jiné projekty neplatí). Pokud možno by zřejmě neměl ani problematiku kompilovat z více zdrojů, aby se to nestalo moc nepřehledné. Zkrátka je nutné, aby projekt zabývající se jazykovou stránkou slov byl úsečný, odrážkovitý a k nečtení, aby se nakonec mohlo říct, že takový projekt nemá budoucnost, je user unfriendly a všechno to vlastně musí být na Wikipedii. Pan MiroslavJosef nenaráží na žádný problém, neboť on by nejraději slovník zrušil v jakékoli podobě, což několikrát jasně deklaroval. --Reaperman 14. 7. 2010, 23:04 (UTC)
- Myslím, že tě musím zklamat, nechápeš mé zcela. To, že bych u zhůveřilosti místo jedné věty udělal dvě odrážky v podobě skoro vět není pro naši kauzu zas tak podstatná (dodal bych, že ona úsečnost může být výhodou pro uživatele, který češtinu neovládá, ale chce se dozvědět něco o tom slově a ta úsečnost může být lépe technicky přeložitelná – a zde mluvím z vlastní zkušenosti, kdy jsem právě z těchto důvodů používal cizojazyčné Wikislovníky). Teď si myslím, že je podstatné řešit problém jinčí, tedy co s „hesly (články) o slovech“. Klika Wikislovníku se snaží (a na to upozorňuje MJ) dostat tento materiál z Wikipedie na Wikislovník, čehož je nemilý důsledek, že se hesla na Wikipedii mažou. Zrada nastává v tom, že „hesla o slovech“ se mají vyskytovat jak na obecných encyklopediích, tak na slovnících, proto si tyto dva projekty konkurují a jsou zde různé návrhy, jak to řešit. MJ by „nejraději zrušil“ Wikislovník (to je poněkud extrémní), mě vyhovuje stav, který existuje kolem šaliny, tedy existuje pěkné slovníkové heslo na Wikislovníku a zároveň encyklopedické heslo na Wikipedii (obě se překrývají, ale ne úplně). Zde se můžu vrátit k tomu, co jsem psal již prve. Ty ve své analýze píše např. u etymologie „běžná to slovníková informace“, ale aby ses vyhnul podezření, že jsi napojen na kliku Wikislovníku, měl jsi to napsat spíše ve smyslu: „běžná to slovníková a častá encyklopedická informace“. Já sice můžu říct, „dobře, napište, mí milý kolegové z Wikislovníku, etymologii celou větou“ (jakkoliv si nemyslím, že je to ideální) na Wikislovník, ale musím dodat, „ale my si zde na Wikipedii tu etymologii musíme nechat v nezmenšené míře…“ --marv1N 15. 7. 2010, 00:05 (UTC)
- LOL. Spiknutí bylo odhaleno – klika vše vysvětluje. Všech pět a půl pravidelných přispěvatelů Wikislovníku se spojilo v zločinnou organizaci s cílem jednou provždy zničit Wikipedii a zbavit se tak nežádoucí konkurence. Kam se na ně hrabe správcovská klika. Dokonce i já byl odhalen jako nepřátelský agent, který nebohým wikipedistům zatajuje závažné informace. Klika Wikislovníku má dokonce takovou moc, že si zaplatila agenty přímo mezi wikipedisty, kteří na slovník nepřispěli nebo přispěli jen minimálně, aby nevzbudila zbytečná podezření, a kteří následně protlačují přesun encyklopedických článků na slovník. Drzost těchto osob jde tak daleko, že dokonce označují články postavené na jediném opravdu encyklopedickém zdroji – Akademickém slovníku cizích slov. Takto označené články poté nechávají na Wikipedii ležet dlouhé měsíce, někdy i roky, aby rozložila morálku posledních obránců Wikipedie. S pomocí manipulace časoprostoru, dosáhla klika zavedení tvrzení, že Wikipedie není slovník do pravidel ještě předtím, než Wikislovník jako samostatný projekt vůbec vznikl. Jak vidno, snaha ochudit čtenáře Wikipedie o odvozená slova je jen špičkou ledovce. --Reaperman 16. 7. 2010, 14:37 (UTC)
- Musím konstatovat, že mne to Vaše klikaření pobavilo. Jen doufám, že to nemyslíte vážně. Já přispívám na Wikislovník i Wikipedii (na tu víc). Z hlediska Wikislovníku mi je celkem jedno, jaký binec bude na Wikipedii. Pokud usiluji na Wikipedii dosáhnout smazání věcí, které na Wikipedii nepatří, dělám to pochopitelně za účelem zlepšit Wikipedii, nikoliv zbavit Wikislovník konkurence. Pokud si někdo myslí, že na Wikipedii má být článek o každém slově a v rozcestníku mají být zmiňovány i všechny možné významy, které nedosáhly na encyklopedickou významnost, tak je to jeho problém, že nerozumí konceptu Wikipedie. Nikoliv problém Wikipedie (natož problém Wikislovníku, kterého se to víceméně netýká). --Tchoř 15. 7. 2010, 00:21 (UTC)
- Myslím, že tě musím zklamat, nechápeš mé zcela. To, že bych u zhůveřilosti místo jedné věty udělal dvě odrážky v podobě skoro vět není pro naši kauzu zas tak podstatná (dodal bych, že ona úsečnost může být výhodou pro uživatele, který češtinu neovládá, ale chce se dozvědět něco o tom slově a ta úsečnost může být lépe technicky přeložitelná – a zde mluvím z vlastní zkušenosti, kdy jsem právě z těchto důvodů používal cizojazyčné Wikislovníky). Teď si myslím, že je podstatné řešit problém jinčí, tedy co s „hesly (články) o slovech“. Klika Wikislovníku se snaží (a na to upozorňuje MJ) dostat tento materiál z Wikipedie na Wikislovník, čehož je nemilý důsledek, že se hesla na Wikipedii mažou. Zrada nastává v tom, že „hesla o slovech“ se mají vyskytovat jak na obecných encyklopediích, tak na slovnících, proto si tyto dva projekty konkurují a jsou zde různé návrhy, jak to řešit. MJ by „nejraději zrušil“ Wikislovník (to je poněkud extrémní), mě vyhovuje stav, který existuje kolem šaliny, tedy existuje pěkné slovníkové heslo na Wikislovníku a zároveň encyklopedické heslo na Wikipedii (obě se překrývají, ale ne úplně). Zde se můžu vrátit k tomu, co jsem psal již prve. Ty ve své analýze píše např. u etymologie „běžná to slovníková informace“, ale aby ses vyhnul podezření, že jsi napojen na kliku Wikislovníku, měl jsi to napsat spíše ve smyslu: „běžná to slovníková a častá encyklopedická informace“. Já sice můžu říct, „dobře, napište, mí milý kolegové z Wikislovníku, etymologii celou větou“ (jakkoliv si nemyslím, že je to ideální) na Wikislovník, ale musím dodat, „ale my si zde na Wikipedii tu etymologii musíme nechat v nezmenšené míře…“ --marv1N 15. 7. 2010, 00:05 (UTC)
- Poznámka k tomu: » co s „články o slovech“, takovéto články totiž do encyklopedii patří«. Články o významných slovech jistě do encyklopedie patří a nemyslím, že je s tím nějaký problém. Problém zde jeden je a to, že šalina zjevně není encyklopedicky významné slovo ani náhodou. Nebo o tom slově vychází články ve vědeckých publikacích nebo celostátních denících? --Tchoř 15. 7. 2010, 00:21 (UTC)
- @Tchoř: Je rozdíl mezi článkem „o každém slově“ a článkem o šalině. Za prvé si nemyslím, že nutně musí o encyklopedicky významném slově vycházet články v odb. publ. a celostátních denících, za druhé o šalině alespoň jeden článek vyšel (k tomu vizte jeho literaturu). Když jsem psal pojednání o článcích o slovech psal jsem o obecnějším problému, než o šalině, protože podobné „nápady“ na přesun se občas objeví i u slov opravdu významných (napadá mé, že se to dělo u slova hovno, ač dobře zpracovaný encyklopedický článek, někdo – a náhodu jste to byl Vy – přišel s „nápadem“ článek přesunout). Já nevím, jestli článek šalina má šanci na rozšíření a je významný (myslím, že ano, ale to víte), ale v každém případě samotný argument „je to článek o slově, proto to přesuňte na slovník“ (který se zde párkrát vyskytl a řekl bych, že i Reapermanova analýza z něho trochu vychází) je irelevantní – vizte hlasy Mildy, Mormegila a nejspíše druhou část Vašeho hlasu. --marv1N 15. 7. 2010, 11:57 (UTC)
- Podmínku 2NNVZ by mělo splnit téma každého článku, i článku o slově. Na tom není nic speciálního vzhledem k slovům.
- O hovnu se domnívám, že se nejedná o slovo s encyklopedickou významností. Článek je sice dlouhý, ale vyrobený syntézou z mnoha triviálních zdrojů. Zdánlivost významnosti je tak produktem usilovného vlastního výzkumu a podobným způsobem by mohla být vyrobena i u kdejakého jiného bezvýznamného slova. Že jsem nápad, že to sem nepatří, znovu oživil já, není náhoda — než jsem na Wikipedii začal přispívat, přečetl jsem si, co je cílem projektu, a hodlám při svých editacích o dodržování toho cíle usilovat. Kdyby bylo v pilířích napsáno, že tu mohou být vlastní výzkumy o nevýznamných trivialitách, možná bych ani přispívat nezačal, protože bych pochyboval o tom, zda v tom binci bude možné najít skutečně užitečné informace, zda není motivem wikipedistů spíš grafomanství než touha mít kvalitní encyklopedii.
- Druhá část mého hlasu berte spíš tak, že pokud by snad došlo k tomu, že by tu šalina v této podobě zůstala, pak bych byl pro, aby byla pod jménem šalina (slovo) a šalina jako taková byla jen přesměrováním na tramvaj. Protože primární význam toho slova je tramvaj, nikoliv jeho etymologický rozbor.
- A obecně je argument „je to článek o slově, proto to přesuňte na slovní“ myslím především argumentem, proč místo smazání bez náhrady (jak by se u nevýznamného tématu slušelo) přesunout článek na jiný projekt Wikimedie, nikoliv argumentem, proč zde článek nemít. To už tu myslím Reaperman někde psal. --Tchoř 15. 7. 2010, 12:26 (UTC)
- Zde asi narážíme na problém výkladu pravidel, kdy Vy říkáte, že je to vlastní výzkum (teď asi trochu odbočuji k hovnu, ale myslím, že to trochu s šalinou souvisí), zatímco já říkám, že je to syntéza zdrojů (což je přirozeně zcela základní encyklopedický postup, teď jsem si všiml, že i vy syntézu zmiňujete, takže jste si nechtě část argumentu vyvrátil – u syntézy přirozeně není podstatné, zdali to je netriviální či triviální). 2NNVZ je orientační pomůcka pro podmínky významnosti, ale ve většině případů stejně narazí na problém, co to vlastně NNVZ je (i ta vlastní aplikace 2NNVZ kolísá, například nesplnil článek o šalině „jiná oborově závislá kritéria“ apod.). Ale o tom psali již větší odborníci na wikipedistické právo a stejně na nic nepřišli. Myslím, že v posledním odstavci trochu „žonglujete se slovy“, otázka je „Mít či nemít článek Šalina na české Wikipedii“. --marv1N 17. 7. 2010, 13:56 (UTC)
- Novátorská syntéza ohledně nevýznamného subjektu postavená na triviálních (a ještě často primárních) zdrojích je vlastní výzkum. Pokud chce být Wikipedie kvalitní a hlavně důvěryhodná, pak sem nepatří. Základní encyklopedický postup je spojování fakt, která jsou podle dobrých zdrojů k danému tématu relevantní. Například: kolik má Praha obyvatel do encyklopedie patří, protože to značná část NNVZ zdrojů o Praze považuje za významné. Naopak není vůbec jasné, proč do článku o hovnu patří zmínka o Švejkovi, protože v žádných NNVZ zdrojích o hovnu Švejk zřejmě zmíněn není (jak by také mohl, když především vůbec žádné netriviální zdroje o hovnu nemáme), je to náhodný fakt, který připadal zajímavý tomu wikipedistovi-výzkumníkovi, co ten článek psal. A článek hovno je podobného vlastního výzkumu plný, založený zejména na primárních zdrojích.
- „vyhýbat se jakýmkoli analýzám, syntézám, interpretacím, výkladům či hodnocením informace obsažené v primárním zdroji.“ — tedy přesně tomu, co autor v článku hovno dělá, například sekce Použití v kultuře snad ani nic jiného neobsahuje. --Tchoř 17. 7. 2010, 14:27 (UTC)
- Zde asi narážíme na problém výkladu pravidel, kdy Vy říkáte, že je to vlastní výzkum (teď asi trochu odbočuji k hovnu, ale myslím, že to trochu s šalinou souvisí), zatímco já říkám, že je to syntéza zdrojů (což je přirozeně zcela základní encyklopedický postup, teď jsem si všiml, že i vy syntézu zmiňujete, takže jste si nechtě část argumentu vyvrátil – u syntézy přirozeně není podstatné, zdali to je netriviální či triviální). 2NNVZ je orientační pomůcka pro podmínky významnosti, ale ve většině případů stejně narazí na problém, co to vlastně NNVZ je (i ta vlastní aplikace 2NNVZ kolísá, například nesplnil článek o šalině „jiná oborově závislá kritéria“ apod.). Ale o tom psali již větší odborníci na wikipedistické právo a stejně na nic nepřišli. Myslím, že v posledním odstavci trochu „žonglujete se slovy“, otázka je „Mít či nemít článek Šalina na české Wikipedii“. --marv1N 17. 7. 2010, 13:56 (UTC)
- @Tchoř: Je rozdíl mezi článkem „o každém slově“ a článkem o šalině. Za prvé si nemyslím, že nutně musí o encyklopedicky významném slově vycházet články v odb. publ. a celostátních denících, za druhé o šalině alespoň jeden článek vyšel (k tomu vizte jeho literaturu). Když jsem psal pojednání o článcích o slovech psal jsem o obecnějším problému, než o šalině, protože podobné „nápady“ na přesun se občas objeví i u slov opravdu významných (napadá mé, že se to dělo u slova hovno, ač dobře zpracovaný encyklopedický článek, někdo – a náhodu jste to byl Vy – přišel s „nápadem“ článek přesunout). Já nevím, jestli článek šalina má šanci na rozšíření a je významný (myslím, že ano, ale to víte), ale v každém případě samotný argument „je to článek o slově, proto to přesuňte na slovník“ (který se zde párkrát vyskytl a řekl bych, že i Reapermanova analýza z něho trochu vychází) je irelevantní – vizte hlasy Mildy, Mormegila a nejspíše druhou část Vašeho hlasu. --marv1N 15. 7. 2010, 11:57 (UTC)
- Máte pravdu, že ta pravidla máte lépe načtená, než já. Opravuji se, vy říkáte, že je to vlastní výzkum, někdo Vám může říct, že je to uspořádávání již publikovaných informací. Musím říct, že v některých případech bych měl problém rozlišit uspořádání od syntézy. --marv1N 17. 7. 2010, 16:31 (UTC)
- Moc pravidla načtená nemám, naopak, v jejich liteře tápu. Ale je mi (doufám) jasný jejich duch, totiž že Wikipedie nemá sloužit objevům, ani těm vzniklým syntézou. A to se u hovna podle všeho v tuto chvíli děje. Mně ten článek přijde zajímavý, ale myslím, že sem prostě objevy nepatří. --Tchoř 18. 7. 2010, 00:08 (UTC)
Musím nesouhlasit s tvrzením, že se jedná o encyklopedicky nevýznamné slovo. Zajímavý by v tomto směru byl výzkum, co si nebrňáci spíše přiřadí k pojmu Brno, zda Šalinu, Špilberk nebo Petrov. Ruku na srdce vážení přítomní. Já jsem přesvědčen, že to první, byť by aktuálně asi bojovalo s odsunem nádraží.--Railfort 17. 7. 2010, 19:28 (UTC)
- Do začátku Vašeho výzkumu: Jako rodilej Plzeňák mohu říci, že slova "elina" a "šalina" jsem vždy považoval (na stejné úrovni) za lidová označení tramvaje, vzniklá zkomolením německého názvu a "u nás" v Plzni zrovna moc nepoužívaná. Rozhodně jsem si je nikdy nespojoval s Brnem, i když u "šaliny" jsem měl tušení, že jde o "podivné moravské slovo", podobně jako okurek.--Petr Karel 18. 7. 2010, 17:05 (UTC)