Vysoký Újezd (zámek)
| Vysoký Újezd | |
|---|---|
 Severní štít obrácený k návsi | |
| Základní informace | |
| Sloh | novorenesanční |
| Přestavba | 18. století 1897 |
| Poloha | |
| Adresa | Tyršova náves čp. 1, Vysoký Újezd,  Česko |
| Ulice | Tyršova náves |
| Souřadnice | 49°59′35,18″ s. š., 14°12′20,46″ v. d. |
  Vysoký Újezd | |
| Další informace | |
| Rejstříkové číslo památky | 21220/2-3012 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD) |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Vysoký Újezd je zámek ve stejnojmenné vesnici v okrese Beroun ve Středočeském kraji. Vznikl v osmnáctém století přestavbou starší tvrze, ale dochovaná novorenesanční podoba je výsledkem úprav z roku 1897. Zámek je spolu s hospodářskými budovami a přilehlým parkem chráněn jako kulturní památka.[1]
Historie[editovat | editovat zdroj]
Vesnice Vysoký Újezd patřila od roku 1409 Strahovskému klášteru, který ji zastavil Rousovi z Hřešihlav. Jeho potomci ji vlastnili až do roku 1454. Někdy potom klášter vesnici ze zástavy vyplatil a v roce 1581 ji prodal Jakubu Berkovi z Kunvaldu.[2] Nejspíš on založil zdejší tvrz, která je prvně zmiňována v roce 1598, kdy ji od Jakuba Berky i s vesnicí a dvorem koupil nejvyšší dvorský poštmistr Jiřík Pichl z Pichlperka na Chrustenicích. Jeho syn Rudolf statek roku 1616 prodal Johaně Kateřině ze Skuhrova. Dalším majitelem se v roce 1622 stal rada nad apelacemi Jan Mencl z Kolsdorfu, po něm Daniel Nečanský z Minic a od něj zadlužený statek roku 1682 koupila Marie Markéta Slavatová z Trautsonu.[3]
V roce 1693 Vysoký Újezd koupil hrabě František Josef Šlik. Šlikové brzy starou tvrz přestavěli na zámek, u něhož bývala kaple svatého Jana. Zámek jim patřil až do roku 1763 a další majitelé se často střídali. Jeden z nich nechal zámek v roce 1897 upravit v novorenesančním slohu. Ve druhé polovině dvacátého století budovu využívalo Jednotné zemědělské družstvo Československo-sovětského přátelství Mořina, které v ní mělo kanceláře, byty a jídelnu.[2] V letech 2018–2020 proběhla celková rekonstrukce zámku a jeho úprava na hotel.[4]
Stavební podoba[editovat | editovat zdroj]
Hlavní zámecká budova je protáhlá s nepravidelným půdorysem. K návsi přiléhá štítovým průčelím. Směrem do dvora vybíhá mohutný rizalit s hlavním vstupem a u protější východní strany budovy stojí věž zakončená lucernou.[2] V interiéru bývaly podle Augusta Sedláčka síň, světnice, kuchyně zaklenutá valenou klenbou[2], spižírna, konírna a sýpka. Prvním patrem vedla chodba, ze které se vstupovalo do pěti světnic a velkého sálu. V podkroví se nacházely dvě malé světnice.[3] Ozdobné prvky na fasádě pochází z novorenesanční přestavby. Patří k nim různé vikýře, bohatě profilovaná podstřešní římsa, kordonová římsa a profilované šambrány kolem oken.[2]
K památkově chráněnému areálu patří sloupový altán u jižního průčelí zámku, hospodářské budovy okolo dvora (sýpka s lednicí, stodola, chlévy), dům šafáře, přilehlý park a ohradní zeď se třemi branami, ve kterých se dochovaly historizující mříže.[5]
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2021-01-17]. Identifikátor záznamu 132092 : Zámek. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1].
- ↑ a b c d e Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Příprava vydání Miloslav Bělohlávek. Svazek IV. Západní Čechy. Praha: Nakladatelství Svoboda, 1985. 528 s. Kapitola Vysoký Újezd – zámek, s. 399.
- ↑ a b SEDLÁČEK, August. Hrady, zámky a tvrze Království českého. Svazek VI. Podbrdsko. Praha: František Šimáček, 1889. 411 s. Dostupné online. Kapitola Tvrze v okolí Karlšteina a Zbraslavě, s. 88–89.
- ↑ Zámek Vysoký Újezd [online]. Prázdné domy [cit. 2021-01-17]. Dostupné online.
- ↑ Zámek [online]. Národní památkový ústav [cit. 2021-01-17]. Dostupné online.
Související články[editovat | editovat zdroj]
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Vysoký Újezd na Wikimedia Commons
