Vracov
| Vracov | |
|---|---|
 Radnice | |
  | |
| znakvlajka | |
| Lokalita | |
| Status | město |
| Pověřená obec | Bzenec |
| Obec s rozšířenou působností | Kyjov (správní obvod) |
| Okres | Hodonín |
| Kraj | Jihomoravský |
| Historická země | Morava |
| Stát |  Česko |
| Zeměpisné souřadnice | 48°58′31″ s. š., 17°12′40″ v. d. |
| Základní informace | |
| Počet obyvatel | 4 539 (2023)[1] |
| Rozloha | 44,40 km²[2] |
| Katastrální území | Vracov |
| Nadmořská výška | 183 m n. m. |
| PSČ | 696 42 |
| Počet domů | 1 589 (2021)[3] |
| Počet částí obce | 1 |
| Počet k. ú. | 1 |
| Počet ZSJ | 1 |
| Kontakt | |
| Adresa městského úřadu | náměstí Míru 202 696 42 Vracov info@mestovracov.cz |
| Starosta | Bc. Petr Fridrich |
| Oficiální web: www | |
  Vracov | |
| Další údaje | |
| Kód obce | 586765 |
| Kód části obce | 185175 |
| Geodata (OSM) | OSM, WMF |
 multimediální obsah na Commons | |
 Zdroje k infoboxu a českým sídlům.Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Vracov (německy Wratzow, historicky také Pracov) je město v okrese Hodonín v Jihomoravském kraji. Leží osm kilometrů jihovýchodně od Kyjova. Žije zde přibližně 4 500[1] obyvatel. Jedná se o vinařské město ve vinařské oblasti Morava, podoblasti Slovácké (viniční tratě Kopec, Klínky, Vinohrady u Panny Marie, Hliníky u Křivolánu, Hory). Sousedními obcemi sídla jsou Vlkoš, Těmice, Strážnice, Skoronice, Ratíškovice, Rohatec, Ježov, Kelčany, Žeravice, Žádovice, Vacenovice, Bzenec a Petrov.
Název[editovat | editovat zdroj]
Název původní vesnice byl odvozen od osobního jména Vrac (což byla domácká podoba některého jména začínajícího na Vrati-, např. Vratislav, Vratimír apod.) a znamenalo "Vracův majetek".[4]
Historie[editovat | editovat zdroj]
První písemná zmínka o osadě na místě nynějšího města pochází z roku 1201. Mezi lety 1230 a 1240 nechala královna Konstancie, manželka Přemysla Otakara I., vybudovat kostel sv. Vavřince na nově vytyčeném náměstí. Ve 13. století Vracov byl důležitým lokálním centrem, kam byly z Břeclavi přestěhovány i krajské úřady, a břeclavský kraj se po několik desetiletí nazýval krajem vracovským (pracovským). Od roku 1274 je Vracov nazýván městečkem. Význam obce začal klesat na přelomu 13. a 14. století, kdy okolo nově založeného hradu vzniklo městečko Bzenec. Krajské úřady se přesunuly do Bzence (a později do Uherského Hradiště), a v roce 1335 byl Vracov přičleněn k bzeneckému panství.
V roce 1518 obdržel Vracov právo várečné a od té doby se nazývá městysem. Urbář z roku 1604 obsahuje řadu podrobností o městě, např. výši odváděných poplatků z pozemků a vinic (130 rýnských). Urbář také uvádí několik příjmení, jež se ve městě vyskytují i začátkem 21. století – Mívalt, Nikl nebo Repík. Během třicetileté války přišel Vracov o značnou část populace. V druhé polovině 17. století tak došlo k nové kolonizaci a přírůstku obyvatel, z poloviny německé národnosti. 1. ledna 1967 byl Vracov povýšen na město.
Obyvatelstvo[editovat | editovat zdroj]
Vývoj počtu obyvatel[editovat | editovat zdroj]
Roku 1656 měl Vracov 114 domů a 740 obyvatel, v roce 2011 zde žilo 4 484 obyvatel v 1 565 domech.[5][6]
| Rok | Domů | Obyvatel |
|---|---|---|
| 1620 | 134 | 870[6] |
| 1656 | 114 | 740[6] |
| 1670 | 119 | 770[6] |
| 1790 | 302 | 1 499[6] |
| 1834 | 404 | 2 014[6] |
| 1860 | 524 | 2 574[6] |
| Rok | 1869 | 1880 | 1890 | 1900 | 1910 | 1921 | 1930 | 1950 | 1961 | 1970 | 1980 | 1991 | 2001 | 2011 | 2021 |
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Počet obyvatel | 2 574 | 2 999 | 3 363 | 3 594 | 3 922 | 3 825 | 4 002 | 3 993 | 4 335 | 4 158 | 4 296 | 4 384 | 4 531 | 4 484 | 4 399 |
| Počet domů | 524 | 592 | 637 | 691 | 752 | 781 | 964 | 1 105 | 1 139 | 1 169 | 1 244 | 1 460 | 1 510 | 1 565 | 1 589 |
Struktura populace[editovat | editovat zdroj]
Podle sčítání v roce 2011 žilo ve městě 2 163 mužů a 2 321 žen, tj. v procentech 48% ku 52%. Naprostá většina obyvatel se hlásila k české nebo moravské národnosti, případně národnost neuvedla; nejpočetnější národnostní menšinou byli Slováci v počtu 36 lidí. Asi čtvrtina populace, 1 067 lidí, se přihlásila k náboženské víře. Z toho většinu, 902 lidí, tvořili římští katolíci. Římskokatolická farnost je součástí kyjovského děkanátu. Ze 2 208 ekonomicky aktivních obyvatel jich 666 uvedlo, že dojíždí do zaměstnání do jiné obce.
Městská správa[editovat | editovat zdroj]
Obecní symboly[editovat | editovat zdroj]
Znak města je historický, vlajka byla městu udělena rozhodnutím předsedy Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky dne 5. března 2015.[9]
Pamětihodnosti[editovat | editovat zdroj]
- Kostel svatého Vavřince – raně gotická stavba ve stylu burgundsko-cisterciácké architektury. V původním stavu se dochoval jeho presbytář z roku 1240. V 18. století došlo k barokní přestavbě kostela. Jeho sochařská výzdoba pochází z dílny Ondřeje Schweigla.
- Křížová cesta z roku 2004 se skleněnými vitrážemi a sochou Krista u kostela sv. Vavřince
- Radnice postavená v letech 1948–1950 podle návrhu architekta Jiřího Jeřábka. Nad balkonem v prvním patře je barevné sgrafito „Svatební veselí“ od akademického malíře Rudolfa Gajdoše z roku 1950.
- Stará ulice – nejstarší část města (1604)
- Baráky – skupina domů ze 16.–17. století
- Habánské vinné sklepy
- Husův sbor, kostel Církve československé husitské v Okružní ulici
- Několik kamenných křížů v různých částech obce
Kultura[editovat | editovat zdroj]
Ve městě působí několik folklórních souborů a hudebních skupin.[10] V roce 1976 byl založen folklórní soubor Marýnka.[11] Dalším folklórním souborem je od roku 1980 Lipina, a její dětský soubor Lipinka. Nejmladším folklórním sdružením je od roku 2005 soubor písní a tanců Vracovjan. Působí zde i dechová hudba Vracovjáci.
Každoročně třetí říjnový víkend se ve městě konají tradiční krojované císařské hody „s věncem a káčerem“. Počtem krojovaných (660 v roce 2012) jde o největší hody v České republice.[12] V hodovém průvodu 17. října 2015 byl 566 účastníky ustanoven oficiální český rekord v počtu krojovaných v jedné obci.[13]
Občanská vybavenost[editovat | editovat zdroj]
Ve městě se nachází státní mateřská škola, základní škola prvního i druhého stupně, a základní umělecká škola. V bývalé budově školy na náměstí sídlí městská knihovna a informační centrum. Část budovy radnice slouží pobočce České pošty, v jejím dvorním traktu jsou ordinace praktických a zubních lékařů. Kulturní dům s divadelním a estrádním sálem. Kino není vybaveno digitální promítací technikou a je tak bez pravidelného programu. Sportovní areál na jihovýchodě města s tenisovými kurty a fotbalovým hřištěm klubu FC Vracov. Mládežnický fotbal zde hraje FKM Morava, společné družstvo FC Vracov a TJ Sokol Vlkoš. Veřejné koupaliště se dvěma bazény na severozápadě.
Osobnosti[editovat | editovat zdroj]
- Jan Dungel (* 1951), přírodovědec, malíř, grafik a ilustrátor
- Josef Somr (1934–2022), herec
- František Mezihorák (* 6. října 1937, Vracov) je český politik a vysokoškolský pedagog, bývalý senátor za obvod č. 61 – Olomouc, bývalý děkan Pedagogické fakulty Univerzity Palackého
- Filip Prechtl, houslista, zakladatel skupiny Cimballica
- Tomáš Kořínek, operní zpěvák
- Karl Teller (1888–1944), spisovatel, středoškolský pedagog[14]
- Josef Čajka (1919–2009), vysokoškolský pedagog, světově uznávaný odborník v oblasti teorie obvodů
Okolí[editovat | editovat zdroj]
Vracov leží na severní hranici lesní oblasti Doubrava, zvané též Moravská Sahara. Sousedí s obcemi Bzenec, Vlkoš a Vacenovice. Na severozápadě je rybník, vzniklý zaplavením naleziště rašeliny. Městem protéká Vracovský potok.
Dopravní spojení[editovat | editovat zdroj]
Městem prochází silnice I/54. Železniční stanice Vracov leží na trati 340, spojující Brno a Uherské Hradiště. V roce 2017 zde zastavovaly všechny osobní vlaky a většina spěšných.[15] Spojení s okolními obcemi je zajišťováno také autobusy.
Město leží v zóně 685 integrovaného systému Jihomoravského kraje IDS JMK.
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2023. Praha: Český statistický úřad. 23. května 2023. Dostupné online. [cit. 2023-05-25].
- ↑ Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky – 2017. Český statistický úřad. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28].
- ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18].
- ↑ HOSÁK, Ladislav; ŠRÁMEK, Rudolf. Místní jména na Moravě a ve Slezsku. Svazek II. M–Ž. Praha: Academia, 1980. 962 s. S. 739–740.
- ↑ Výsledky sčítáni lidu, domů a bytů 2011
- ↑ a b c d e f g MAJER, Luděk, et al. Vracov 1945-1965. Ilustrace František Nikl. Vracov: Rada MNV Vracov, 1965. 35 s. Q-11*51227.
- ↑ Historický lexikon obcí České republiky 1869–2011 [online]. Praha: Český statistický úřad, rev. 2015-12-21 [cit. 2015-12-21]. Dostupné online.
- ↑ Výsledky sčítání 2021 – otevřená data [online]. [cit. 2022-04-18]. Dostupné online.
- ↑ Udělené symboly – Vracov [online]. 2015-03-05 [cit. 2022-06-09]. Dostupné online.
- ↑ Přehled zájmových spolků na stránkách města
- ↑ Soubor Marýnka na stránkách města
- ↑ RAISKUBOVÁ, Hana. Vracov přivítal rekordních 660 krojů. Mám stoleté boty, smála se stárka. iDNES.cz [online]. 2012-10-21. Dostupné online.
- ↑ KOSÍK, Jiří. Vracov má zápis do České knihy rekordů. V hodovém průvodu šlo 566 krojovaných. Hodonínský deník.cz [online]. 2015-10-18 [cit. 2015-10-19]. Dostupné online.
- ↑ HANUSOVÁ, Petra. Jüdische Identitätskonzeptionen in Karl Tellers Roman Altneue Menschen. Brno, 2010 [cit. 2021-01-02]. Bakalářská práce. Masarykova univerzita, Filozofická fakulta. Vedoucí práce Zdeněk Mareček. Dostupné online. (německy)
- ↑ Jízdní řád Českých drah 2016/2017
Literatura[editovat | editovat zdroj]
- HURT, Rudolf; OREL, Jaroslav. Dějiny města Vracova. Redakce Vladimír Nekuda; ilustrace František Nikl. 1.. vyd. Brno: Musejní spolek v Brně, 1969. 257 s. 59-149-69.
- MAJER, Luděk, et al. Vracov 1945-1965. Ilustrace František Nikl. Vracov: Rada MNV Vracov, 1965. 35 s. Q-11*51227.
Související články[editovat | editovat zdroj]
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Vracov na Wikimedia Commons 
Průvodce Vracov ve Wikicestách
Encyklopedické heslo Vracov v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích- Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž tématem je Vracov
- Oficiální stránky
- Vracov v Registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN)
- https://www.mestovracov.cz/159-historie-a-symboly Historie města
- http://www.favracov.cz/ Římskokatolická farnost Vracov
- Videoklip Hody Vracov na stránkách televize amerických krajanů
- Soubor Lipinka
- Soubor Lipina
- Dechová hudba Vracovjáci
- Soubor Vracovjan Archivováno 30. 7. 2020 na Wayback Machine.
