Vrčeň
| Vrčeň | |
|---|---|
 Kostel sv. Vavřince | |
  | |
| znakvlajka | |
| Lokalita | |
| Status | obec |
| Pověřená obec | Nepomuk |
| Obec s rozšířenou působností | Nepomuk (správní obvod) |
| Okres | Plzeň-jih |
| Kraj | Plzeňský |
| Historická země | Čechy |
| Stát |  Česko |
| Zeměpisné souřadnice | 49°30′29″ s. š., 13°37′8″ v. d. |
| Základní informace | |
| Počet obyvatel | 372 (2023)[1] |
| Rozloha | 7,06 km²[2] |
| Katastrální území | Vrčeň |
| Nadmořská výška | 520 m n. m. |
| PSČ | 335 41 |
| Počet domů | 141 (2021)[3] |
| Počet částí obce | 1 |
| Počet k. ú. | 1 |
| Počet ZSJ | 1 |
| Kontakt | |
| Adresa obecního úřadu | Vrčeň 1 335 41 Vrčeň obec@vrcen.cz |
| Starosta | Tomáš Chouň |
| Oficiální web: www | |
  Vrčeň | |
| Další údaje | |
| Kód obce | 558559 |
| Kód části obce | 186201 |
| Geodata (OSM) | OSM, WMF |
 multimediální obsah na Commons | |
 Zdroje k infoboxu a českým sídlům.Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Vrčeň je obec v okrese Plzeň-jih v Plzeňském kraji. Leží čtyři kilometry od Nepomuku. Žije v ní 372[1] obyvatel.
Název[editovat | editovat zdroj]
Název vesnice je odvozen přivlastňovací příponou -ja z osobního jména Vrčan ve významu Vrčanova ves. V historických pramenech se jméno vsi objevuje ve tvarech: Woirzan (1189), Wrscan (1192), Wrzan (1216), Wryczan (1352), Wrczanum (1369), Wrczan (1384–1399), Wrczano (1358), Wrczen (1379), Wrczana (1380), Wrczano (1386, 1414), na Wrczeni (1552), vsí Wrczienij (1558), Wrczenie (1560), „v ves Wrczeni“ (1568), Wrczenie (1588), Wrcženo a Wrcženecz (1654), Wrtschen a Wrcžen nebo Wrcžany (1789), Wrtschen a Wrčen (1839), Vrčany (1854) a Vrčany nebo Vrčeň (1916).[4] Název Vrčany se používal do roku 1923.[5] Používal se také lidový tvar Vrčejň.[6]
Historie[editovat | editovat zdroj]
První písemná zmínka o vesnici pochází z roku 1189 a nachází se v přídomku jakéhosi Oty, který je uveden jako svědek na jedné z listin plaského kláštera. Ve čtrnáctém století se o podací právo ke kostelu svatého Vavřince dělili opaté pomuckého kláštera s vrčeňskými zemany. Poslední z nich byl Otoslav z Vrčeně připomínaný roku 1360. V následujících letech vesnici získal pomucký klášter. Roku 1420 klášter vypálili husité a v srpnu téhož roku král Zikmund klášterní majetek zastavil Bohuslavovi ze Švamberka.[7] Od té doby až do zrušení patrimoniální správy Vrčeň patřila k zelenohorskému panství. Během třicetileté války byla vesnice i s kostelem vypálena. Po válce v ní podle berní ruly z roku 1654 stálo 35 usedlostí, z nichž bylo devět selských. K hospodářskému rozvoji vesnice došlo po roce 1726, kdy panství získali Martinicové. Obnoveny byly zdejší hutě a vzniklo zde několik nových hamrů. Pro ekonomiku vesnice v té době měla velký význam také poloha v blízkosti poutního místa v Nepomuku.[8]
V roce 1960 bylo projednáváno sloučení obce se Srby a Sedlištěm, které však nakonec nebylo provedeno.[9]
Přírodní poměry[editovat | editovat zdroj]
Vrčeň se rozprostírá v kotlině v nadmořské výšce 420–450 metrů. K východnímu konci vesnice zasahuje cíp přírodního parku Pod Štědrým, v němž se v katastrálním území obce nachází vrch Štědrý s nadmořskou výškou 668 metrů. Kolem severozápadní strany vesnice protéká řeka Úslava.
Na návsi do roku 1997 rostla památná lípa. Na jižním okraji vesnice roste u silnice do Tojic památný strom Vrčeňská lípa.
Obyvatelstvo[editovat | editovat zdroj]
| Rok | 1869 | 1880 | 1890 | 1900 | 1910 | 1921 | 1930 | 1950 | 1961 | 1970 | 1980 | 1991 | 2001 | 2011 | 2021 |
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Počet obyvatel | 572 | 618 | 569 | 582 | 575 | 559 | 521 | 450 | 440 | 432 | 397 | 331 | 324 | 321 | 342 |
| Počet domů | 80 | 95 | 96 | 94 | 93 | 95 | 106 | 119 | 115 | 113 | 112 | 126 | 125 | 133 | 141 |
Obecní správa[editovat | editovat zdroj]
Do roku 2022 byl starostou obce Vratislav Chodora a od 24. října 2022 funkci zastává Tomáš Chouň.
Obecní symboly[editovat | editovat zdroj]
Znak a vlajka byly obci uděleny rozhodnutím předsedy Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky dne 5. října 2004.[12]
Doprava[editovat | editovat zdroj]
Vesnicí vede silnice II/191 z Nepomuku do Dožic.
Služby[editovat | editovat zdroj]
Ve vsi se nachází pobočka Pošty-Partner, prodejna potravin, základní škola a mateřská škola.
Pamětihodnosti[editovat | editovat zdroj]
Dominantou vesnice je gotický kostel svatého Vavřince, vystavěný v první polovině 14. století. Ve vesnici stojí řada barokních soch z druhé poloviny 18. století: svatý Vojtěch u pošty, Panna Marie Immaculata na návsi, svatý Jana Nepomucký před mostem přes Úslavu, svatý Jan Nepomucký na návsi a svatý Vojtěch u rybníka.
Na místním hřbitově je pomník rudoarmějců. Na úpatí vrchu Chlumec stojí raně barokní osmiboká kaple svatého Vojtěch.
Osobnosti[editovat | editovat zdroj]
Ve vsi žije operní pěvkyně Eva Urbanová.
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2023. Praha: Český statistický úřad. 23. května 2023. Dostupné online. [cit. 2023-05-25].
- ↑ Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky – 2017. Český statistický úřad. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28].
- ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18].
- ↑ PROFOUS, Antonín; SVOBODA, Jan. Místní jména v Čechách. Jejich vznik, původní význam a změny. Svazek IV. S–Ž. Praha: Nakladatelství Československé akademie věd, 1957. 868 s. Heslo Vrčeň, s. 628.
- ↑ ČERMÁK, Max. Šumavan. Týdenník pro zábavu a poučení. 14. únor 1923, roč. 55, čís. 12, s. 3. Dostupné online.
- ↑ SVOBODA, Jan; ŠMILAUER, Vladimír. Místní jména v Čechách. Jejich vznik, původní význam a změny. Svazek V. Dodatky. Praha: Nakladatelství Československé akademie věd, 1960. 676 s. Heslo Vrčeň, s. 301.
- ↑ BOUDA, Jiří; HUS, Miroslav; OMELKA, Martin; ŘEBOUNOVÁ, Otakara; ŠNEBERGER, Jiří. Archeologický výzkum u kostela sv. Vavřince ve Vrčeni (okres Plzeň-jih). Archaeologia historica. 2022, roč. 47, čís. 2, s. 687. Dále jen Archaeologia historica (2022). Dostupné online. ISSN 0231-5823. DOI 10.5817/AH2022-2-10.
- ↑ Archaeologia historica (2022), s. 688.
- ↑ Kronika obce [online]. [cit. 2021-05-13]. Dostupné online.
- ↑ Historický lexikon obcí České republiky 1869–2011 [online]. Praha: Český statistický úřad, rev. 2015-12-21 [cit. 2015-12-21]. Dostupné online.
- ↑ Výsledky sčítání 2021 – otevřená data [online]. [cit. 2022-04-18]. Dostupné online.
- ↑ Udělené symboly – Vrčeň [online]. 2004-10-05 [cit. 2022-06-09]. Dostupné online.
Literatura[editovat | editovat zdroj]
- ČERNÝ, Jiří. Poutní místa jižních Čech. Milostné obrazy, sochy a místa zvláštní zbožnosti. České Budějovice: Veduta, 2006. 313 s. ISBN 80-86829-19-7.
- KŘIŠŤAN, František. Vrčeň – 810 let. Vrčeň: Obecní úřad Vrčeň, 1999. 40 s. ISBN 80-238-4637-X.
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Vrčeň na Wikimedia Commons - Oficiální stránky
- Vrčeň v Registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN)
