Vittoria Savojská
| Vittoria Savojská | |
|---|---|
 Vittoria v roce 2019 | |
| Úplné jméno | Vittoria Cristina Adelaide Chiara Maria |
| Náboženství | katolická církev |
| Narození | 28. prosince 2003 (20 let) Ženeva,  Švýcarsko |
| Rod | Savojští |
| Otec | Emanuel Filibert Savojský |
| Matka | Clotilde Courau |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
.svg)
Vittoria Cristina Adelaide Chiara Maria di Savoia (* 28. prosince 2003, Ženeva) je dcera a dědička benátského knížete Emanuela Filiberta Savojského, který si nárokuje titul hlavy rodu Savojských, bývalého vládnoucího rodu Italského království.[1][2][3]
O vedení rodu Savojských se v současnosti přou s Aimonem di Savoia Aosta, potomkem mladšího syna Viktora Emmanuela II., Amadea I. Španělského. Spor vychází ze sňatku nepolského knížete Viktora Emanuela s Marinou Doriovou, o kterém Aimonův otec, Amadeus, tvrdil, že byl proveden bez svolení Umberta II., a proto Viktor Emanuel a všichni jeho potomci nemohou nastoupit do čela rodu Savojských.[4]
Vzhledem k tomu, že zákony o nástupnictví rodu Savojských dovolují nastoupit na trůn pouze mužům, nástup ženy do čela rodu Savojských je bezprecedentní. V roce 2019 Viktor Emanuel, Vittoriin dědeček, prohlásil, že zákony rodu Savojských budou změněny, a Vittoria se tak stala druhou v linii následnictví na funkci hlavy rodu Savojských, přičemž první je její otec.[5]
Mládí a rodina[editovat | editovat zdroj]
Narodila se 28. prosince 2003 v Ženevě ve Švýcarsku. Její otec benátský kníže Emanuel Filibert, byl tehdy sporným dědicem italského trůnu a její matka Clotilde Courau je francouzská herečka. Její mladší sestra Luisa se narodila v roce 2006. Je vnučkou neapolského knížete Viktora Emanuela, sporné hlavy rodu Savojských, a jeho manželky Mariny Doriové. Její pradědeček, král Umberto II., byl před tím, než byla monarchie v roce 1946 v referendu zrušena, posledním králem Itálie. Její prababička byla Marie Josefa Belgická, poslední italská královna.
Křest[editovat | editovat zdroj]
Pokřtěna byla 30. května 2004 kardinálem Giovannim Chelim v bazilice svatého Františka z Assisi v Assisi. Jejími kmotry byli Ottavio Mazzola a Roberta Fabbriová. Měla na sobě křestní šaty, které měl na sobě její prapradědeček král Viktor Emanuel III. při křtu dne 31. května 1869. Mezi hosty byli princ Albert Monacký, princezna Marie Beatrix Savojská, princ Sergius Jugoslávský a princezna Mafalda Hesenská, vnučka princezny Mafaldy Savojské. Rodiče vybrali Assisi ve světle jeho mírové symboliky.[6]
Následnictví[editovat | editovat zdroj]
Dědeček princezny Vittorie, neapolský kníže Viktor Emanuel, v roce 2019 změnil pravidla nástupnictví, která dříve umožňovala dědit trůn pouze mužům.[2][5] Podle změny pravidel Vittoria, jako prvorozené dítě svého otce, po něm jednoho dne nastoupí jako sporná hlava rodu Savojských. Její rodiče nikdy nezplodili mužského dědice, ale mají dvě dcery. Přestože je následnicí v současnosti zaniklého italského trůnu, žije v Paříži v sousední Francii.[5] Současnou linii následnictví v rodu Savojských zpochybňuje princ Aimon, 6. vévoda z Aosty.[4]
V červnu 2023 její otec, benátský kníže Emanuel Filibert, oznámil, že se vzdá svého nároku jako sporný následník trůnu ve prospěch Vittorie, ale ještě nepodniknul žádné formální kroky. Pokud by tak učinil, udělalo by to z Vittorie nárokovanou savojskou vévodkyni a spornou hlavu rodu Savojských, pretendentů italského trůnu.[7]
Dne 8. října 2023 byla jmenována členkou Řádu zvěstování a stala se tak vůbec první ženou, která byla přijata do řádu, který byl založen v roce 1362.[8]
Vyznamenání[editovat | editovat zdroj]
Savojští: Rytíř Řádu zvěstování (2023)- Savojští: Rytíř velkokříže Řádu svatých Mořice a Lazara (2021)
SMOM: Rytíř velkokříže Maltézského záslužného řádu (2023)[9]
Vývod z předků[editovat | editovat zdroj]
| Viktor Emanuel III. | ||||||||||||
| Umberto II. | ||||||||||||
| Elena Černohorská | ||||||||||||
| Viktor Emanuel Savojský | ||||||||||||
| Albert I. Belgický | ||||||||||||
| Marie Josefa Belgická | ||||||||||||
| Alžběta Gabriela Bavorská | ||||||||||||
| Emanuel Filibert Savojský | ||||||||||||
| René Ricolfi-Doria | ||||||||||||
| Marina Doriová | ||||||||||||
| Iris Benvenuti | ||||||||||||
| Vittoria Savojská | ||||||||||||
| Armand Courau | ||||||||||||
| Jean-Claude Courau | ||||||||||||
| Hélène Spachová | ||||||||||||
| Clotilde Courau | ||||||||||||
| Pierre du Pontavice des Renardières | ||||||||||||
| Catherine du Pontavice de Renardières | ||||||||||||
| Marie-Lélia Gabrielová | ||||||||||||
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Princess Vittoria of Savoy na anglické Wikipedii.
- ↑ Vittorio Emanuele of Savoy has died - General News - Ansa.it. Agenzia ANSA [online]. 2024-02-03 [cit. 2024-05-12]. Dostupné online. (italsky)
- ↑ a b NEWS, A. B. C. Young princess fights for her claim to the (abolished) throne of Italy. ABC News [online]. [cit. 2024-05-12]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Emanuele Filiberto: «L'erede dei Savoia sarà donna». No dai senatori del Regno. www.ilmattino.it [online]. 2020-01-15 [cit. 2024-05-12]. Dostupné online. (italsky)
- ↑ a b Detronizzato Vittorio Emanuele di Savoia in favore del cugino. www.lagazzettadelmezzogiorno.it [online]. [cit. 2024-05-12]. Dostupné online. (italsky)
- ↑ a b c HOROWITZ, Jason. Paris Teenager’s New Gig: Would-Be Queen of Italy. A Nation Shrugs.. The New York Times. 2021-05-10. Dostupné online [cit. 2024-05-12]. ISSN 0362-4331. (anglicky)
- ↑ Primeras fotografías de Victoria de Saboya, hija del príncipe Filiberto y Clotilde Coureau. HOLA [online]. 2004-01-08 [cit. 2024-05-12]. Dostupné online. (španělsky)
- ↑ 19-year-old influencer could be Italian queen after prince gave up the throne. UNILAD [online]. 2023-06-07 [cit. 2024-05-12]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ ON 7 AND 8 OCTOBER, GENEVA HOSTED THE ANNUAL GENERAL CHAPTER OF THE DYNASTIC ORDERS OF THE ROYAL HOUSE OF SAVOY. – Ordini Dinastici della Real Casa di Savoia [online]. [cit. 2024-05-12]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ H.R.H. EMANUELE FILIBERTO OF SAVOY, PRINCE OF PIEDMONT AND VENICE MET H.M.E.H. FRA’ JOHN DUNLAP, PRINCE AND GRAND MASTER OF THE SOVEREIGN MILITARY ORDER OF MALTA – Ordini Dinastici della Real Casa di Savoia [online]. [cit. 2024-05-12]. Dostupné online. (anglicky)
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Vittoria Savojská na Wikimedia Commons - Vittoria Savojská na Instagramu
