Vincenzo Scamozzi

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Vincenzo Scamozzi
Narození2. září 1548
Vicenza
Úmrtí7. srpna 1616 (ve věku 67 let)
Benátky
Povoláníarchitekt, scénograf, historik a urbanista
RodičeGiovanni Domenico Scamozzi
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Vincenzo Scamozzi (2. září 1548 Vicenza7. srpna 1616 Benátky) byl italský architekt, urbanista a scénograf pozdní renesance, aktivní v 16. století zejména v rodné Vicenze, v Padově a v Benátské republice.

Život[editovat | editovat zdroj]

Knihovna Marciana, Benátky
Teatro olimpico ve Vicenze
Divadlo v Sabbionetě

Narodil se v rodině zedníka a stavitele Giandomenica Scamozziho, který ho vyučoval podle zásad architekta Sebastiana Serlia. Jako učedník s otcem objížděl stavby ve Vicenze a okolí. Roku 1572 byl poslán do Benátek ke studiu teorie architektury, hlavně děl Vitruvia, již tehdy byl označován za zázračné dítě. Dále v letech 1578 až 1580 cestoval do Neapole a Říma, kde vytvořil množství architektonických kreseb a rysů antických staveb, které vydal v knize o antické architektuře roku 1583. Nastoupil do učení k architektu Andreovi Palladiovi v době, kdy ten pracoval ve Vicenze na divadelní budově a nedaleko Vicenzy na Vile rotonda. Brzy se osamostatnil. Roku 1581 přesídlil do Benátek, kde navrhl urbanistický projekt náměstí sv. Marka, několik paláců, kostel a mnohé interiéry

Architektura[editovat | editovat zdroj]

Dokončil několik projektů Andrey Palladia – rekonstrukci Dóžecího paláce v Benátkách, monumentální vilu La Rotonda u Vicenzy.[1], a vytvořil urbanistickou koncepci centra města . Jako architekt i scénograf se věnoval divadlům: vytvořil manýristickou architekturu divadla Teatro Olimpico ve Vicenze, jejíž hlavní efekt je v patrovém sloupovém řešení architektury jeviště s hlavním a postranními portály, kukátkovým průhledem, do něhož navrhl různé kulisy. Podobně velkolepé řešení má jeho interiér divadla Teatro dell'Antico v Sabbionetě. Dále projektoval navrhoval předměstské vily: vila Godi v Lugo di Vicenza, vila Mollin v Padově nebo Villa Cornaro v Piombino Dese nedaleko Padovy. Méně výrazné jsou projekty na dva kostely: San Nicolao Tollentino v Benátkách a San Gaetano v Padově.

K nejvýznamnějším realizacím patří divadlo národní knihovna Biblioteca Marciana v Benátkách, projektovaná společně s Jacopem Sansovinou. Z jeho vlastní dílny pochází projekt i realizace tří spojených paláců na náměstí sv. Marka (tzv. Procuratie).

Nikdy se neoženil, své jmění odkázal na studijná fond pro mladé architekty. Jeho žákem byl Baldassare Longhena. Je pohřben v kostele San Lorenzo v rodné Vicenze.

Zahraničí[editovat | editovat zdroj]

Půdorys dómu v Salcburku

Mimo Itálii pracoval zřídka, ale významně:

Teoretik[editovat | editovat zdroj]

Svými poznatky z teorie architektury následoval Vitruviovy a Palladiovy principy. Shrnul je v knihách o antické architektuře města Říma Discorsi sopra l'antichita di Roma a zejména v knize o obecných principech tvorby L’Idea dell’Architettura Universale (1615).

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. od roku 1984 zapsanou do Seznamu Světového dědictví UNESCO
  2. Preiss 1985, s. 78-80

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Vincenzo Scamozzi na anglické Wikipedii.

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Vlček, Pavel a kol.: Umělecké památky Prahy: Hradčany. Praha 2000.
  • Preiss, Pavel: Italští umělci v Praze. Panorama, Praha 1986, s. 78-80.

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]