Vila Rudolfa Fišera
| Vila Rudolfa Fišera | |
|---|---|
 Vila Rudolfa Fišera, čp. 538 na nároží ulic U laboratoře č. 22 a Dělostřelecká č. 28, Praha 6–Střešovice | |
| Poloha | |
| Adresa | Střešovice, Praha,  Česko |
| Ulice | Dělostřelecká a U laboratoře |
| Souřadnice | 50°5′48,28″ s. š., 14°23′6,11″ v. d. |
 | |
| Další informace | |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Vila Rudolfa Fišera je prvorepubliková rodinná vila, kterou si nechal postavit průmyslník Rudolf Fišer na nároží ulic U laboratoře č. 22 a Dělostřelecká č. 28 v pražských Střešovicích. Vila čp. 538 stojí na parcele č. 1094 k.ú. Střešovice v městské památkové zóně „vilová kolonie Ořechovka“ (východní část).
Historie[editovat | editovat zdroj]
Historie vily z hlediska jejich majitele a nájemníků v ní žijících je velice nevšední. Po jejím dokončení v rámci dostavby vilové čtvrti Ořechovka (konec 20. let 20. století), v období protektorátu a po 2. světové válce se zde vystřídali představitelé naprosto různých politických i společenských tříd. Původní majitel, továrník Rudolf Fišer, příslušník bohaté vrstvy prvorepublikové buržoazie, byl pro svůj židovský původ nucen v roce 1939 spolu se svou rodinou opustit republiku. Po okupaci jeho místo v arizované vile zaujal nechvalně známý německý nacistický funkcionář, jeden z hlavních organizátorů holocaustu, válečný zločinec Adolf Eichmann. Do vily se nastěhoval se svojí českou manželkou Veronikou a dvěma syny (třetí se narodil v roce 1942). Spolu s nimi bydlela ve vile i Veroničnina sestra Marie a její manžel, kapitán československé armády Karel Lukáš. Lze si jen těžko představit, že Eichmann, který připravil tzv. konečné řešení židovské otázky a podílel se na vyvražďování židovských rodin včetně dětí si na zahradě vily jako „milující otec“ hrál se svými malými syny.
Po skončení války, v roce 1945, opustila vilu jako první Eichmannova manželka s dětmi. Jeho švagr Karel Lukáš podepsal lživé prohlášení, že Eichmann zahynul během květnových bojů v Praze.[1] Tomu se podařilo přes Rakousko a Německo uprchnout do Argentiny, kde se znovu setkal se svoji rodinou a žil v utajení až do roku 1960, kdy byl dopaden, souzen a za své zločiny v roce 1962 popraven.
Po válce se do vily vrátil původní majitel Rudolf Fišer, ale po znárodnění majetku v roce 1948, zde směl bydlet jen jako nájemník obecní vily. Dalším spolubydlícím se stal komunistický novinář židovského původu, tzv. „zuřivý reportér“ Egon Erwin Kisch, který se vrátil z emigrace a žil zde jen krátce, do své smrti v březnu 1948.[2] Ve vile ale zůstala bydlet jeho manželka, Gizela Kischová, která zde žila až do své smrti a často sem zvala hosty z levicových kruhů, z řad předválečných antifašistů, německých spisovatelů a umělců, což činilo značné potíže v sousedských vztazích s rodinou Fišerových.[3]
Popis stavby[editovat | editovat zdroj]
Vila obdélného půdorysu má čtyři nadzemní podlaží. Ve středové části průčelí obráceného na západ do ulice U laboratoře je umístěn rizalit s obloukově zaklenutým vchodem a jedním malým oválným oknem na každé straně. Prosklená veranda ve 2. NP stojící na podezdívce je obrácená k jihu do ulice Dělostřelecká. Tři sloupy, které tvoří její konstrukci prostupují střechou verandy do 3. NP, kde vyvářejí terasu, přístupnou třemi francouzskými okny. Schodiště je ve 3. NP prosvětleno okny v rizalistu. Na východní straně vily, obrácené do zahrady, jsou v 1. a 2. NP zbudovány dva půlkruhové arkýře se třemi okny, zakončené půlkulovou plechovou střechou. Mezi nimi je umístěn zadní vchod do zahrady. 4. NP tvoří mansarda s vikýři zakrytá valbovou střechou, jejíž část zastřešuje i rizalit v průčelí.
Současnost[editovat | editovat zdroj]
Před nedávnem byla vila nabízena k prodeji za cca 80 mil. Kč.[4] Nadále slouží k bytovým účelům.
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ MOTL, Stanislav. Ďáblův švagr. Blesk. 2010, čís. 13, s. 150– 155. Dostupné online.
- ↑ Blízko i daleko od hlučícího Hradu
- ↑ RYSKA, Petr. Praha neznámá: Ořechovka – 2. část [online]. prahaneznama.cz, 2014-05-03 [cit. 2016-06-24]. Dostupné online.
- ↑ Pražská vila vraha Židů je na prodej! Za jejím bělostným nátěrem se skrývá temná historie. extrastory.cz [online]. [cit. 2016-06-24]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2020-07-29.
Související články[editovat | editovat zdroj]
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Vila Rudolfa Fišera na Wikimedia Commons
