Vejborka

Vejborka
Ústí do Sázavy pod Hvězdonickým jezem
Základní informace
Délka toku	3,91 km
Plocha povodí	5,07 km²
Průměrný průtok	cca 0.015-0.020 m³/s
Světadíl	Evropa
Hydrologické pořadí	1-09-03-120
Pramen
Ondřejov 49°54′12,88″ s. š., 14°46′23,39″ v. d. 429 m n. m.
Ústí
do Sázavy u Hvězdonic 49°52′25,98″ s. š., 14°46′45,06″ v. d. 275 m n. m.
Protéká
Česko Česko
Úmoří, povodí
Severní moře, Labe, Vltava, Sázava
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Vejborka je vodní tok 4. řádu v okrese Praha-Východ. Vlévá se zprava do Sázavy na jejím 42. říčním kilometru jako její po proudu 120. přítok. Spojuje sídla Ondřejov a Hvězdonice, v jejím povodí se nachází sídla Ondřejov a Kaliště. Údolí Vejborky je spojeno s historií trampingu a vznikem legendární skupiny Kučerovci. Na trampskou historii navazuje rozvoj chatové osady Merida.

Geologický vývoj

Údolí Vejborky se začalo formovat v mladších třetihorách zhruba před 20 miliony let. Geologické podloží oblasti tvoří vyvřelé horniny středočeského plutonu s ostrovy metamorfovaných hornin, ohraničených Blanickou brázdou. V případě povodí Vejborky se jedná o ostré výběžky tzv. Choceradského ostrova. Stejně jako u všech toků v oblasti, i v povodí Vejborky voda nacházela preferenční cestu v ostrovní zóně. Tu našla jednak nad svým budoucím údolím, ale i nad budoucí roklí svého největšího přítoku, pravostranného Kališťského potoka. Voda, sbíraná na ploše povlovně denudovaných svahů vyvřelých hornin, vyhloubila v metamorfovaných horninách úzké koryto s charakteristickým profilem ostrého V.

Geografie povodí

Povodí Vejborky tvoří rozvodí pouze s přímými či nepřímými přítoky Sázavy. Jsou to Lensedelský potok na západě, Šmejkalka (přítok Mnichovky) na severozápadě, Zvánovický potok (přítok Jevanského potoka na severu), Seradovský potok na východě a Oborský potok na jihovýchodě. Délka toku je 3,91 km, plocha povodí 5,073 km². Tok nemá sledovaný vodočet a průtok lze pomocí odtokového koeficientu oblasti odhadovat mezi 15–20 l/s.

Průběh toku

Za pramen toku se považuje vývěr na louce na jižním okraji sídla Ondřejov v nadmořské výšce 429 metrů. Na svém počátku teče téměř kilometr jako úzká a poměrně přímá luční strouha s rovným hlinitým dnem Od soutoku s nevýrazným pravostranným přítokem, odvodňujícím severozápadní část povodí se charakter toku mění. Potok vtéká natrvalo do lesního společenství, začíná tvořit meandry a tůně s přepady. Krátce nato přibírá zleva přítok srovnatelných parametrů a charakter potoka již zůstává stejný až do ústí. Pouze pravidelně roste průtok a výrazně se zvětšuje hloubka a strmost údolí. Koryto mívá často kaňonovitý charakter, ve spodní části k němu sestupují četné pravostranné rokle. Nejvýraznější z nich přivádí Kališťský potok. Rozdíl mezi potokem a hranou údolí převyšuje 90 metrů. Po opuštění údolí zbývá k řece již jen několik desítek metrů. Do Sázavy ústí zprava těsně pod Hvězdonickým jezem v nadmořské výšce 275 metrů.

Vejborka míří přímo pod jez

Povodně

Většina povodí Vejborky je tvořena zemědělskou půdou. Lesní společenství údolí nemá vzhledem k strmosti svahů rovněž žádnou akumulační schopnost. Vejborka je tak zařazena mezi malé vodní toky, u nichž kulminační odtokový koeficient přesahuje 4,4 m³/s/km². V takových případech může mít Vejborka větší průtok než Sázava. Nánosy jejích sedimentů odkloňují vody z pravého jezového pole kolmo k hlavnímu proudu řeky. Jedinou obranou proti povodním z letních lijáků je výběr plodiny pro osev povodí. Během léta 2002, při osázení levobřežního povodí kukuřicí, došlo ke katastrofálním povodním 2 x za sebou.

Studánky

Metodějova studánka

Z důvodů výrazné puklinové preference transportu podzemních vod vyvěrají po obou březích potoka četné prameny, které daly vzniknout mnohým studánkám. Jejich nevšední četnost byla jedním ze zdrojů rozvoje trampingu a pozdějšího rozvoje chatové osady. Studánky jsou předmětem místní turistiky i rekreace doposud. Nejznámější jsou po proudu Očnice (Neřádovka), Trojstudánka a Merida. Nejčastěji navštěvovaná je nejníže položená Metodějova studánka.  

Lesy

Strmost údolí nedovolovala zemědělské využití a lesy jsou tak historickou součástí údolí potoka. Převažující dřevinou v korytě potoka je olše lepkavá, stěny údolí jsou porostlé smíšenými lesy. Mezi jehličnany mírně převažuje borovice lesní, mezi listnáči dub a habr. Strmé svahy jsou zpevněny v celém údolí lískou. Lesní porosty se vyvíjely plynule s citlivou probírkovou těžbou, chráněné okolními svahy orné půdy před větry. Katastrofální sucho v roce 2018 zničilo významnou část jehličnatých dřevin a po jejich vytěžení se objevily průseky v podobě otevřených cest pro vítr. Vytěženy byly i zdravé mohutné smrky v nejspodnější části údolí, které byly zábranou pro vstup větru do údolí z jihu. Supercela, která v červnu 2022 pustošila v úzkých pásech území od Zlenic po Chocerady, pronikla do údolí Vejborky z jihu i západu a v krátkém okamžiku jí za oběť padly všechny stromy, které se na její trase vyskytly. Poškozeny byly desítky chat, turistická trasa z Kaliště do Hvězdonic se stala neprůchozí po mnoho měsíců a v původní podobě již nebyla obnovena. Ve vytěžených pásech vznikají po průchozích lesích nepropustné křoviny s hojným výskytem černé zvěře. V těžko dostupné kaliště se mění i oblast kolem studánky Očnice.  

• 
  Lesy Kališťského potoka, za nimi lesy Vejborky
• 
  Pohled na levý svah skrze stromy pravého svahu
• 
  Za údolím Vejborky a Sázavy vykukuje Komorní hrádek
• 
  Červenec 2022- ještě měsíc po katastrofě
• 
  Žlutá trasa tady na dlouhou dobu končí

Okolí kaňonu Vejborky

Povodí nad zalesněným kaňonem Vejborky tvoří mírně zvlněná krajina s výrazným podílem orné půdy. Vzhledem k převýšení na údolím Sázavy poskytuje pohledy do širokého okolí. Nejvýraznějšími dominantami jsou vrchy Vepří, Čerčanský chlum, Častovka a Trkotínský hřbet, stavební dominantou je Komorní Hrádek, v opačném pohledu kupole a radary Ondřejovské hvězdárny. Pohledy ze západních oblastí narušuje dálnice, která pod Hvězdonicemi překonává Sázavu. Celé povodí Vejborky lze přehlédnout z míst u jižního okraje Ondřejova.

• 
  Povodí horní Vejborky
• 
  Pohledy do Posázaví z rozvodí
• 
  V dáli Komorní Hrádek
• 
  Nejvyšší bod povodí je v areálu astronomické observatoře v Ondřejově
• 
  Pohled z rozvodí na Vepří, Čerčanský chlum, Častovku a Trkotín

Dějiny osídlení údolí

Přestože údolí Vejborky poskytovalo přímé spojení mezi Ondřejovem a Sázavou, jako dopravní tepna se nevyvíjelo. Komunikační spoje se budovaly po rozvodí, na východě směrem do Chocerad a na západě směrem do Kaliště a Poddubí. Frekventované však bylo ústí Vejborky. Hvězdonický jez vždy představoval zastávku na voroplavební cestě, poptávající alespoň minimální zázemí. Rušnost místa prudce zvýšilo dobudování železnice Čerčany – Světlá nad Sázavou a její stanice ve Hvězdonicích v roce 1901. Následně v roce 1903 byla založena Hvězdonická šroubárna. Spolu s rostoucím počtem obyvatel Hvězdonic narůstalo i povědomí o údolí na druhém břehu řeky.

Údolí Vejborky a trampské hnutí

Ve dvacátých letech 20. století na Hvězdonické nádraží již pravidelně mířili trampové, a to převážně z jihovýchodních čtvrtí Prahy. Nejstarší osada na Sázavě vznikla právě u Hvězdonic, logicky na stejném břehu, na jakém se nalézá železnice. Vznikla podél potoka Doubravice, který teče proti Vejborce a vlévá se do Sázavy u jezu poddubského. Tuto osadu jménem Hurikán založil organizátor českého trampingu Josef Peterka, proslulý pod pseudonymem Bob Hurikán. Jeho pozornost se vzápětí obrátila i ke druhému břehu Sázavy u jezu hvězdonického. Romantické a strmé údolí Vejborky se v krátké době stalo známým pojmem pod názvem Údolí chroustů na Zlaté řece. Trampové zde nejdříve přespávali ve stanech či pod širákem, později vznikaly první sruby, k jejichž stavbě poskytovala materiál voroplavba. Bob Hurikán ve svých Dějinách trampingu Údolí chroustů často připomíná.

Osada Merida

V roce 1932 pozval Bob Hurikán do Posázaví u Hvězdonic osadníky z osady Merida na Hadí řece (Kocába). Osadní život byl v té době na Kocábě již rušný a neosídlené údolí Vejborky osadníky od Kocáby natrvalo přilákalo. Tak se jméno významného mexického města dostalo mezi popisná jména související s nevýznamným českým potůčkem. Mexický název dobře koresponduje i s osudy nejvýznamnějšího osadníka, Václava Kučery. Ten se právě zde seznámil s havajskými kytarami, vyráběnými osadníkem Milošem Tůmou. Za války byl Kučera pozván trampem z Hvězdonic Ludvíkem Pleštilem, zakladatelem skupiny Al Kanai, k účinkování v Lucerně a vojenských lazaretech. Tím byly položeny základy legendární skupiny Kučerovci, jejichž nejpopulárnější písní se stala právě mexická Cucurrucucú.  

K intenzivní výstavbě chat v údolí Vejborky dochází v poválečné euforii. Později zde vznikají i podnikové chaty (Tesla). Během socialistického období dochází k rozvoji víkendové i letní rekreace s tím, že ostroh nad soutokem Otce potoků a Matky řek nabízí vyhlášené koupání. Jako u většiny osad v okolí Prahy, snižuje se romantický nádech vlivem elektrifikace, výskytem automobilů, v některých místech i hlukem z dálnice. Většina chat vznikla na pozemcích majitelů z Kaliště. Z tohoto důvodu je osídlena pouze pravobřežní část údolí. Levobřežní svahy nejsou výstavbou nijak dotčené a tato skutečnost výrazně napomáhá k částečnému zachování romantiky údolí. Stejně tak výstavba rekreačních sídel na břehu řeky se odvíjí pouze od pravého břehu Vejborky zatímco od břehu levého se podél Sázavy odvíjí pásmo nedotčených skal.    

• 
  Ostroh mezi Sázavou a Vejborkou
• 
  Za korytem Vejborky klubovna osady a hřiště
• 
  Chaty na mýtině pravého svahu Vejborky
• 
  Údolí Kališťského potoka
• 
  Návesní rybník v Kališti, jediné vodní dílo v povodí

Současnost

Vejborka není vodohospodářsky významný tok, jediným vodním dílem v jejím povodí je návesní rybníček v Kališti. Po vybudování kanalizace v Kališti byla v roce 2016 vybudována na toku Kališťského potoka čistička odpadních vod. Povodí Vejborky je součástí Ladova kraje a je tak protkáno vyhledávanými turistickými trasami. Osadní život se tradičně soustředí u ústí potoka, nejoblíbenějším sportem zůstává nohejbal. Od roku 1962 se každý rok v létě pořádá nohejbalový turnaj s účastí nejlepších českých družstev. Údolím Vejborky vede od roku 1998 trasa běhu do kopce Hvězdonice-Ondřejov jako závod Poháru v běhu do Kopců v Praze a okolí a Poháru Běžec Podblanicka.

Odkazy

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Vejborka na Wikimedia Commons