Vals
| Vals | |
|---|---|
 Pohled ze severu | |
 znak | |
| Poloha | |
| Souřadnice | 46°37′1″ s. š., 9°10′59″ v. d. |
| Nadmořská výška | 1252 m n. m. |
| Stát |  Švýcarsko |
| Kanton | Graubünden |
| Okres | Surselva |
  Vals Vals, Švýcarsko | |
| Rozloha a obyvatelstvo | |
| Rozloha | 175,56 km² |
| Počet obyvatel | 946 (31.12.2020) |
| Hustota zalidnění | 5,4 obyv./km² |
| Správa | |
| Oficiální web | www |
| PSČ | 7132 Vals 7116 St. Martin |
| Označení vozidel | GR |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Vals (v místním dialektu walserské němčiny vyslovováno [faɫʃ], rétorománsky Val) je obec ve švýcarském kantonu Graubünden, okresu Surselva. Nachází se v údolí Valserského Rýna, asi 37 kilometrů jihozápadně od kantonálního hlavního města Churu, v nadmořské výšce 1 252 metrů. Má necelých 1 000 obyvatel.
Historie[editovat | editovat zdroj]
V 11. a 12. století bylo údolí Valsertal hojně využíváno Římany. Kolem roku 1290 se na dně údolí nacházelo čtyři až sedm farem s hospodářskými zvířaty (hlavně ovcemi). Po roce 1300 vyklidili boční údolí také německy mluvící Walserové z Rheinwaldu a snad i z údolí Val Blenio. Osadníci v oblasti Zervreila mohli být italsky mluvící kolonisté z Blenia.
Německy mluvící Walserové se po roce 1300 stěhovali ze západu do několika údolí rétorománsky mluvícího Graubündenu. Tyto oblasti nebyly neobdělávané, jak dokládá místní jméno Vals (rétorománsky val – „údolí“) a románské názvy polí, jako například Selvaalp (rétorománsky selva 'les'). Páni panství neměli nově příchozí vůbec v lásce, a proto se trvale usadili až po vzájemné dohodě. Expanzi Walserů z údolí zbrzdil až Lugnezerův zákaz prodeje půdy a sňatků v roce 1457.[1] Obyvatelé Blenia vlastnili až do konce 19. století dvě alpy v horním údolí nad průsmykem Passo di Soreda.[1]
Až do vybudování silnice z Ilanzu v roce 1881 byla cesta z údolí obtížná, proto se Vals dlouho orientoval na jih a východ ke svým sousedům v Rheinwaldu a Safientalu, kde žili převážně také Walserové. Na rozdíl od nich však ve Valsu reformace nepřevládla a Vals zůstal katolický; také se zde z tohoto důvodu mluví převážně německy, na rozdíl od většiny převážně rétorománských okolních obcí.[1] V roce 1893 byl otevřen Kurhaus a lázně (lázně jsou však doloženy již v roce 1732) a v roce 1970 nové lázeňské centrum. V letech 1951–1958 byla postavena vodní elektrárna Zervreila. Cestovní ruch tvoří ekonomickou páteř obce (1 093 lůžek v roce 2002); nové termální lázně, architektonické dílo Petera Zumthora, byly otevřeny v roce 1996.[1]
Během druhé světové války byla obec bombardována spojeneckými stíhacími bombardéry. Několik vesničanů bylo zabito nebo zraněno. Zda šlo o nehodu, není jasné. Vzdálenost mezi italskou hranicí a obce je vzdušnou čarou 15 kilometrů.
V zimě roku 1951, velmi bohaté na sníh a laviny, zasáhla Vals ničivá lavina. Během tří dnů napadlo na dně údolí jeden a půl metru čerstvého sněhu. 20. ledna 1951 spadla v Malatobelu lavina, což se naposledy stalo v roce 1812. Starosta nařídil evakuaci ohrožených domů, která však nebyla dodržena nebo byla dodržena jen částečně. Ve 21:59 hod. zasáhla lavina Alpbühll celou obec na západní straně údolí. Lavina zasypala 11 domů a 12 stájí. Zasypáno bylo celkem 30 osob, z nichž 19 zemřelo, včetně 14 dětí. O život přišlo také 12 kusů skotu a 13 koz.[2]
Dříve samostatná obec St. Martin byla k 1. lednu 2015 začleněna do obce Vals.
V roce 2012 získala obec Evropskou cenu obnovy vesnice.
Geografie[editovat | editovat zdroj]
Katastr obce se skládá z pěti údolí, ale obydlené je pouze hlavní údolí Valser Tal, kterým protéká řeka Valser Rhein (Valserský Rýn). Obec Vals je v tomto hlavním údolí odříznuta dvěma soutěskami, jednou na severu a druhou na jihu. Z celkové rozlohy téměř 176 km² tvoří necelou polovinu louky a vysokohorské pastviny, osm procent údolí pokrývají horské lesy a zbytek tvoří skály a ledovce. Rozlohou je Vals přibližně stejně velký jako Lichtenštejnské knížectví a je jednou z největších obcí ve Švýcarsku. Nejvyšší horou na území obce Vals je Rheinwaldhorn s výškou 3402 m n. m.
Sousedními obcemi Valsu jsou Lumnezia (mluvící rétorománsky) na severu, Safiental (mluvící německy) na východě, Rheinwald (mluvící také německy) na jihu a Blenio (mluvící italsky) na druhé straně Adulských Alp. Centrum obce se nazývá Vals-Platz.
Na území obce Vals se nachází řada typických walserských zemědělských usedlostí, které bývaly celoročně obydlené. Většina z nich se stále používá jako salaše s alpskými loukami a pastvinami. Kromě Vals-Platz je celoročně obydlená pouze vesnice Leis jihozápadně nad obcí.
Ze zaměstnaných obyvatel pracuje 23 % v zemědělství a lesnictví, 29 % v průmyslu a obchodě a 48 % v sektoru služeb.
Obyvatelstvo[editovat | editovat zdroj]
| Vývoj počtu obyvatel[1] | ||||||||||||||||
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Rok | 658 | 1850 | 1900 | 1950 | 1970 | 2000 | 2019 | 2020 | ||||||||
| Počet obyvatel | 800 | 761 | 736 | 943 | 1037 | 885 | 979 | 946 | ||||||||
Hospodářství[editovat | editovat zdroj]
Vodní elektrárny[editovat | editovat zdroj]
V obci sídlí elektrárenský koncern Kraftwerke Zervreila AG. Nádrž stejnojmenné vodní elektrárny je pátou největší přehradní nádrží ve Švýcarsku. Společnost disponuje také výrobními závody v lokalitách Wanna, Safien, Rothenbrunnen a Realta, přičemž celkem využívá převýšení téměř 1200 výškových metrů. Celý komplex byl uveden do provozu v roce 1958 a na jeho stavbě se podílelo až 1500 lidí. Název pochází od původní osady Zervreila, která se nacházela v rozvodí údolí asi 1,5 km za přehradou. Na místě zbořeného kostela byla jako obvykle postavena kaple, která stojí asi 100 metrů jihovýchodně nad přehradní zdí.
Minerální voda Valser[editovat | editovat zdroj]
Společnost Valser, kterou v roce 1960 založili Donald M. Hess a Dr. Robert Schrauder a která byla začleněna do skupiny Hess, je vlastněna společností Coca-Cola HBC. Podle neoficiálních informací je Valser nejznámější minerální vodou ve Švýcarsku a za své jméno vděčí prameni sv. Petra (St. Petersquelle). Pramen je již po staletí využíván jako léčivý. Nálezy učiněné při stavbě prvního lázeňského hotelu ukázaly, že se pravděpodobně používal již v pravěku. Významným zaměstnavatelem v obci je společnost Valser Mineralquellen AG, která má kromě různých moderních zařízení také návštěvnické centrum.[3]
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Vals GR na německé Wikipedii.
- ↑ a b c d e SIMONETT, Jürg. Vals [online]. Historisches Lexikon der Schweiz, 2016-12-09 [cit. 2022-04-18]. Dostupné online. (německy)
- ↑ PFISTER, Christian. Am Tag danach. Zur Bewältigung von Naturkatastrophen in der Schweiz 1500–2000. [s.l.]: Haupt, 2002. ISBN 3-258-06436-9. S. 158. (německy)
- ↑ Geschichte [online]. Valser [cit. 2022-04-18]. Dostupné online. (německy)
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Vals na Wikimedia Commons - (německy) [1] – oficiální stránky
