Větrný mlýn na Bořenovách u Sobotky

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Větrný mlýn na Bořenovách u Sobotky
Větrný mlýn na Bořenovách (Na Větráku)
Větrný mlýn na Bořenovách (Na Větráku)
Základní informace
Výstavba1824
Zánik19161929
MateriálPískovcové kvádry
Další majiteléJan Jiroš, Jan Šustr, Josef a Barbora Šustrovi, František Šustr,Helikarovi
Poloha
AdresaSobotka, okres Jičín, ČeskoČesko Česko
Souřadnice
Map
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Větrný mlýn na Bořenovách u Sobotky (Čálovický) je zaniklý mlýn holandského typu, který stál na návrší zvaném Bořenovy v nadmořské výšce 375 m n. m.; místo se stále nazývá „Na Větráku“. Z devatenácti větrných mlýnů v okrese Jičín byl jediným kamenným tohoto typu.[1]

Historie[editovat | editovat zdroj]

Zděný větrný mlýn ze štuk postavil roku 1824 Jan Jiroš jako obilní mlýn na pozemkové parcele č. 1089; obytná část pro mlynáře byla nejdříve ve světnici ve mlýně. Od roku 1842 jej vlastnil Jan Šustr, v jehož rodině zůstal do počátku 20. století. V roce 1845 postavil jihozápadně dřevěné obytné stavení čp. 275. V roce 1848 předal polovinu mlýna svému bratrovi Josefu. Pak v roce 1859 dal druhou polovinu mlýna své švagrové Barboře. Mlýn byl v provozu do roku 1901, poté už pouze šrotoval a jako důvod zániku je uváděna konkurence vodních mlýnů.[1]

Roku 1916 přestavovat František Šustr obytný dům a k tomu používal materiál z vrchních pater mlýna. Před rozebíráním ale nabídl stavbu samostatné organizaci Klubu turistů v Sobotce; ta jí zamítla pro údajně vysokou cenu a nemodernost stavby. Šustr rozebíral mlýn postupně a ještě v polovině dvacátých let zde stály základní řady kvádrů, lidově zvané „štuk“. Za dalších majitelů, Ladislava a Anny Helikarových, byl v letech 1925–1929 rozebrán jeho zbytek.[1]

V roce 1910 změřil profesor J. Mencl mlýnský stroj a architekt J. Tkalců pořídil plán budovy. Ještě v roce 1970 poblíž místa ležel mlecí kámen.[1]

Popis[editovat | editovat zdroj]

Válcová, třípodlažní stavba měla na úrovni terénu průměr 9 metrů a výšku 13 metrů. Postavená byla z pískovcových kvádrů.[1] V polovině 19. století měl mlýn jedno mlýnské složení a občas zaměstnával jednoho pracujícího.[1]

Zajímavosti[editovat | editovat zdroj]

Tomuto mlýnu věnoval báseň Fráňa Šrámek (Větrný mlýn, sbírka Splav, 1916). Na náhrobku mlynáře Šustra na soboteckém hřbitově je leptaný obrázek jeho větrného mlýna.[1]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b c d e f g Sobotka. Povětrník (povetrnik.cz). Databáze větrných mlýnů a čerpadel. Jan Doubek. [cit. 2021-08-04]. Dostupné online.

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • PELDA, Jaroslav. Zmizelý větrný mlýn na Bořenovách u Sobotky. In: Český lid, XXIX, J. Svátek, Praha, 1929. S. 378-379. Národní ústav lidové kultury (nulk.cz). Dostupné online.

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

  • Sobotka na webu ČÚZK, Archivní mapy
  • II. vojenské (Františkovo) mapování - Čechy, mapový list O_5_V. 1836–1852, měřítko 1:28 800. Oldmaps geolab