Vídeňské plynojemy
| Vídeňské plynojemy | |
|---|---|
_-_Gasometer_(2).JPG) | |
| Poloha | |
| Adresa | Guglgasse 8, 1110 Wien, Erdbergstraße 236 a Guglgasse 6, 8, 12, 14, Vídeň,  Rakousko |
| Souřadnice | 48°11′5,6″ s. š., 16°25′11,89″ v. d. |
 | |
| Další informace | |
| Kód památky | 41435 |
| Web | Oficiální web |
 multimediální obsah na Commons | |
| galerie na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Vídeňské plynojemy jsou komplexem čtyř bývalých plynojemů postavených v hlavním městě Rakouska, ve vídeňské čtvrti Simmering, v letech 1896 až 1899 podle návrhu architekta Franze Kapauna. V době výstavby se jednalo o největší plynojemy na evropském kontinentě, každá z budov měla objem 90 000 metrů krychlových.[1] Jde o jednu z nejvýznamnějších průmyslových památek v Rakousku, památkově chráněny jsou plynojemy od roku 1981. V těchto obrovských, 75 metrů vysokých, nádržích se až do roku 1985 skladoval plyn (tzv. svítiplyn). Po uzavření v důsledku přechodu na zemní plyn stavby deset let chátraly, až se roku 1995 Vídeň rozhodla vypsat architektonickou soutěž na přeměnu plynojemů v bydlení, nákupní zónu a zábavní centrum. Vybráni byli čtyři architekti, z nichž každý dostal možnost upravit jeden plynojem: Jean Nouvel, Wilhelm Holzbauer, Manfred Wehdorn a firma Coop Himmelb(l)au.[2] V přízemí Nouvelovy budovy A byla vybudována stanice metra a Nouvel budovu zastřešil skleněnou kupolí. Coop Himmelb(l)au jako jediný ke své budově B přistavěli novostavbu a do podzemí umístili multifunkční halu pro 3000 návštěvníků. Manfred Wehdorn vyplnil atrium kruhové stavby arboretem. Wilhelm Holzbauer umístil do své budovy D, mimo jiné, mateřskou školu.[3] Přestavba byla dokončena v roce 2001. V areálu je i kino, studentská kolej a městský archiv. Je zde asi 800 bytů, s 1600 stálými nájemníky. Majitelem stavby zůstalo město Vídeň. Plynojemy se objevily v roce 1987 v bondovce Dech života.
Galerie[editovat | editovat zdroj]
-
Vnitřek budovy C -
Vnitřek budovy A -
Letecký pohled -
Plynojemy roku 1901 -
Přístavba k budově B -
Vstup do metra -
Interiéry před rekonstrukcí -
Pohled z přízemí
.jpg)
_Wien11_U3-Station_Gasometer%2BGasometer.JPG)
.jpg)
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ PIGULA, Topi. Bydlet se dá leckde. Třeba i v plynojemu. Ale je to pěkně drahé bydlení. Prima Zoom [online]. 2018-06-29 [cit. 2024-03-22]. Dostupné online.
- ↑ Vídeňská Gasometer City. iDNES.cz [online]. 2001-09-26 [cit. 2024-03-22]. Dostupné online.
- ↑ Wiener Gasometer. Archiweb.cz [online]. [cit. 2024-03-22]. Dostupné online.
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Vídeňské plynojemy na Wikimedia Commons
