Václav Hornof

Přidat odkazy
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Václav Hornof
Narození21. září 1840
Kněževes
Rakouské císařstvíRakouské císařství Rakouské císařství
Úmrtí6. března 1874 (ve věku 33 let)
Chráštany
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Povoláníučitel, překladatel, básník, spisovatel a knihovník
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Václav Hornof (21. září 1840 Kněževes u Rakovníka[1] – 6. března 1874 Chráštany) byl český učitel, básník, spisovatel a překladatel. Krátce vyučoval na obecné škole v Panenském Týnci, zaměstnání se ale musel brzy vzdát kvůli onemocnění tuberkulózou. Psal básně do časopisů, překládal a tvořil knihy pro mládež, zčásti pod pseudonymy Václav Kněževeský a Václav Hornov. V rodné Kněževsi založil knihovnu.

Život[editovat | editovat zdroj]

Narodil se 21. září 1840 v Kněževsi u Rakovníka[2] čp. 59 jako syn sedláka Josefa Hornofa.[1] Do základní školy chodil v rodné obci, kde byl jeho učitelem František Spal (1803–1873).[2][p 1] Pak studoval tři roky na reálce v Rakovníku a v letech 1859–60 navštěvoval učitelský ústav v Praze. Všechny školy absolvoval s vyznamenáním.[2]

Kněz a pedagog František Daneš, farář v Peruci, mu zajistil podučitelské místo v Panenském Týnci. To však musel už po půl roce opustit kvůli plicní nemoci[2] (tuberkulóze).[3] Poslední léta života strávil v Chrášťanech, kde 6. března 1874 zemřel.[2]

Kromě spisovatelské činnosti (viz Dílo) se zasloužil také o založení a rozšíření knihovny v rodné obci.[3] Kněževští občané mu 9. srpna 1885 odhalili pomník.[4]

Dílo[editovat | editovat zdroj]

Byl autorem básní, povídek a poučných článků pro mládež a překladatelem z němčiny.[2] Naprostou většina prací, které byly vydány za jeho života, podepisoval jako Václav Hornov;[5] používal ale také pseudonym Václav Kněževeský.[2][p 2] Knižně vyšly např.:[5]

  • Ze života zvířat (1871–74), soubor článků o podivuhodných vlastnostech zvířat a jejich poměru k člověku, původně ve dvou sešitech
  • Sbírka hádanek Oříšky (1882), vydaná posmrtně jeho bratrem Martinem, obsahuje řadu jeho příspěvků (pod jménem V. Hornov)

K jeho překladům patří:[5]

Jeho básně byly otiskovány v časopisech Světozor a Rodinná kronika,[2][6] např. V krčmě, Krásná noc, Poušť, Chudobě, Za horou,[p 3] Po klekání, Ať žije!, Květ krásný musí oprchat,[p 4] Jak si mnohý žádá,[p 5] Píseň svobody, Voda a Oj, prší.[p 6]

Složil také divadelní hru,[7] ta však zůstala v rukopise.[2]

Rodina a příbuzenstvo[editovat | editovat zdroj]

  • Bratr Martin Bohumil Hornof (1844–1902) se také proslavil jako literárně a veřejně činný učitel.[8] Z několika jeho dětí byl nejznámější Vladimír Hornof (1870–1942)[9] – katolický kněz, katecheta a autor textů duchovních písní. Za zmínku stojí i Svatoslava Hornofová-Kochlíková (1875–1965),[10][11] pražská lékařka v oboru ženských a kožních nemocí[12][13]
  • Z vedlejší větve rodiny, která žila v čp. 45 a kterou s Václavem spojoval jeho dědeček Josef, byli známí např. strýc Jan Hornof, rolník a rychtář v Kněževsi,[14][15] jeho syn Jan Nepomuk Hornof[14] (1844–1917), vrchní pokladník města Prahy,[16] a vnuk Jaromír Hornof[15] (1868–1909), soudce v Holešově na Moravě.[17]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Poznámky[editovat | editovat zdroj]

  1. ↑ Více o něm viz KRYŠPÍN, Vojtěch. Obraz činnosti literární učitelstva českoslovanského za posledních 100 let. Praha: M. Knapp, 1885. 422 s. Dostupné online. Kapitola Spal František, s. 237–238. 
  2. ↑ Václav Kněževeský byl jinak známý kronikář ze Slaného v letech 1578–1620. Viz např. DURČANSKÝ, Marek; KADEŘÁBEK, Josef. Slánský měšťan Václav Kněževeský, jeho záznamy a přípravy na jejich zpřístupnění. In: Rukopisná kultura mladého novověku 12. – 13. září 2013. Plzeň: Západočeské muzeum v Plzni, 2013. Dostupné online. S. 7–8.
  3. ↑ Různé listy Václava Hornova. Světozor. 1872-07-26, roč. 6, čís. 30, s. 350. Dostupné online [cit. 2020-03-08]. 
  4. ↑ Různé listy Václava Hornova. Světozor. 1873-08-08, roč. 6, čís. 32, s. 374–375. Dostupné online [cit. 2020-03-08]. 
  5. ↑ Z „různých listů“ Václava Hornova. Světozor. 1873-12-27, roč. 6, čís. 52, s. 619. Dostupné online [cit. 2020-03-08]. 
  6. ↑ Různé listy Václava Hornova. Světozor. 1874-01-30, roč. 8, čís. 5, s. 51. Dostupné online [cit. 2020-03-08]. 

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. ↑ a b SOA Praha, Matrika narozených Chrášťany 08, s. 6. Dostupné online.
  2. ↑ a b c d e f g h i KRYŠPÍN, Vojtěch. Obraz činnosti literární učitelstva českoslovanského za posledních 100 let. Praha: M. Knapp, 1885. 422 s. Dostupné online. Kapitola Hornof Václav, s. 116. 
  3. ↑ a b Školní kronika. Úmrtí. Beseda učitelská. 1874-03-12, roč. 6, čís. 11, s. 127–128. Dostupné online [cit. 2020-03-08]. 
  4. ↑ Svěcení a odhalení pomníku. Národní listy. 1885-07-29, roč. 25, čís. 206, s. 2. Dostupné online [cit. 2020-03-08]. 
  5. ↑ a b c Podle seznamu prací v Souborném katalogu ČR
  6. ↑ Úmrtí. Světozor. 1874-03-13, roč. 8, čís. 11, s. 128. Dostupné online [cit. 2020-03-08]. 
  7. ↑ ZENKL, František Dušan. Hornof 1) Václav. In: OTTO, Jan. Ottův slovník naučný. Praha: J. Otto, 1909. Dostupné online. Svazek 28. S. 632.
  8. ↑ KRYŠPÍN, Vojtěch. Obraz činnosti literární učitelstva českoslovanského za posledních 100 let. Praha: M. Knapp, 1885. 422 s. Dostupné online. Kapitola Hornof Martin B., s. 115–116. 
  9. ↑ SOA Zámrsk, Matrika narozených Holice 1867-1882, sign. 4368, ukn2407, s. 85, Vladimír Hornof. Dostupné online.
  10. ↑ SOA Zámrsk, Matrika narozených Holice 1867-1882, sign. 4368, ukn2407, s. 262, Svatoslava Hornofová. Dostupné online.
  11. ↑ Martin Bohumil Hornof na billiongraves.de
  12. ↑ NAVRÁTIL, Michal. Almanach českých lékařů: s podobiznami a 1000 životopisy: na paměť 50 letého jubilea Spolku a Časopisu lékařů českých. Praha: M. Navrátil, 1913. 387 s. Dostupné online. Kapitola Hornofová-Kochlíková Svatoslava Dr., s. 102. 
  13. ↑ Z kruhů lékařských. Národní politika. 1912-10-09, roč. 30, čís. 279, s. 8. Dostupné online [cit. 2020-03-07]. 
  14. ↑ a b SOA Praha, Matrika narozených Kněževes 08, s. 22, Jan Nepomucký Hornof. Dostupné online.
  15. ↑ a b SOA Praha, Matrika narozených Kněževes 22, s. 60, Hornof Jaromír. Dostupné online.
  16. ↑ Archiv hl. m. Prahy, Soupis pražských domovských příslušníků, list 108 • 1842 • Hornof, Jan. Dostupné online.
  17. ↑ Archiv hl. m. Prahy, Matrika zemřelých u sv. Štěpána, sign. ŠT Z14, s. 88. Dostupné online.

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]


Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Václav_Hornof&oldid=21974899“